Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Geschichte der Juden 
in MiiiichengrtUzt 
Bearbeitet von 
V. Parik, Stadtchronist, Münchengrätz. 
y bylo mesto zalozeno, není známo, ale na za- 
cátku XI. stol. jmenuje se tu Herman z Raiska (1054), 
jenz tu za'lozil cisterciácky kláster r. 1144 nebo 1145, 
hojnë nadany. Mesto vyrostlo z puvodní rybárské 
osady Rybitvi is farnim kostelem, rozkládajícím se v ny- 
nëjsi dolení cásti mesta. Pozdëji zaëalo se stavëti na 
vyvysené planine a po splynutí obou tëchto cástí 
vzniklo puvodní mesto Hradistë. Jako mesto pripo- 
míná se Hradistë r. 1556 a r. 1557 sedël tu Jindrich 
Zibrid z Yelechova. 
J. V. Simák v díle „Dëjinné pamëti okresu mnicho- 
vohradisiského" na str. 184 pise: Hradistë dostalo se 
Zibridovi. Prísluselo k nëmu: mësto Hradistë s Rybi- 
tvím, se vsím príslusenstvím, pruhony, obcemi, lidmi 
osedlymi i zbëhlymi, sirotky i vdovami, platy i du¬ 
cho dy penëzitymi, senkovními, kurmi, vejei, ospy 
obilními, robotami, kopaninami, podacím kostelním 
v Rybitvi, varnym, trznym, jarmareënym, platem 
z krámu masnych, z vina, od Zidíí i s vûli vselijakou. 
Mistopis mësta Mn. Hr. okolo r. 1600: Y kopci pod 
kostelem mezi hradbami trvala 1 chalupa, nyni zbo- 
rená (c. 63 a 72), 1 pod skalkou pri úvoze (c. 229) a 
2 ve svahu (kde dnes c. 64—71), vpravo pri ceste ke 
strouze 3 chalupy (c. 227—230, 225, 226, 222—223) 
a veliky dvur se sladovnou a pri svazité cestë k lázni 
vlevo dva dvorce (z nich jeden, tusím, potom zidovsky 
VI a V a 56). (Simák, n. str. 225.) Zidé pod och ranou 
pánu r. 1557 prebyvali jen tri, platíce za to po IV2 
kopë panskému dûchodu. Adam, syn Jindricha Zibrida 
z Velechova, jenz zemrel r. 1576, odkázal Hradistë 
manzelce Krescencii, provdané pozdëji za Kristofa 
Budovce. Synovec Václ. z Budova 1) zdëdil r. 1602 
Hradistë. (Simák, n. str. 227.) 
Václavem Budovcem z Budova dostalo zbozí pána 
dobrotivého. Vyprosil mëstu privilej na 4 vyrocni 
trhy, zlepsil právo dëdické, vzdal se platû z trhu a 
jarmarku i eia ve prospëch obee, dal 33 mëôfanûm 
právo várecné a pripojil ke Hradisti Kláster. 
V té dobë darilo se v Hradisti zivnostem znamenitë, 
zvlàstë cechu reznickému, kde poëet mistru vzrostl 
na 17 i utvrdil se znovu porádkem a roku 1602, dine 
30. cervence, vyprosili si od vrchnosti artikuly, aby se 
jimi ridili. V nichz jest ucinëna první obsírná zmínka 
o 2idech ve mëstë. Jeden artikul jest cely vënovân 
Zidum a zní takto: Zidé, kteriz by se zde v Hradisti 
a kdekoliv na gruntech mych zdrzovali, ponëvadz ti 
k veliké prekázce a skodë témuz remeslu reznickému 
jsou, dobytek vselijaky biji, jej pokoutnë zde i po 
vesnicích prodávaji, protoz aby oni Zidé nyní i potom 
nizádnym vymyslenym zpusobem zádného dobytka 
nebili; a pokudz by se i potom toho dopustili, bud ou 
moci reznici a mistri jim takové maso pobrati, toli- 
krát, kolikrát toho by se dopustili, je do spitálu a do 
skoly, téz do satlavy vëznum dáti. Paklize by chtëli 
Dèjiny Zidii 
v Mnichovë Hradisti. 
Zpracoval 
V. Parik, t. c. kronikcir mesta Mnichova Hradistë. 
Zidé maso miti, budou moci sobë od rezniku koupiti 
a zarezati bud' skopového, telecího i hovëziho do¬ 
bytka 2). 
Po stëti Václ. Budovce z Budova byl statek jeho za- 
brán od královské komory a prodán r. 1622 Albrechtu 
z Waldstyna. Od doby té zili Zidé v Hradisti klidnë. 
Kdy bylo narízeno, aby si Zidé zrídili zvlástní obec, 
volili své starsi, kterí vybirali dávky a své prislusniky 
vedli v rádné patrnosti, není presnë známo. Matrika 
zemrelych a narozenych jest vedena od roku 1788 az 
po nase easy. Zidé mëli zde své „ghetto" v doleni 
cásti mësta v nynëjsi ulici Haviickovë. Domy této zi- 
dovské ctvrti oznaceny byly druhdy rímskymi cisli- 
cemi I, II, III, IV, V, VI/1, VI/2, VII, Vili, IX, X, 
XI. Ghetto bylo uzavíráno kazdy vecer die dochované 
tradice „retëzem". 
Z. o. byla od mëstské obee hradist'ské ùplnë ne- 
závislou i zrídila si vlastní soukromou skolu s vyuc. 
jazykem nëmeckym (parc. 309/1, ëp. 58), synagogu 
(parc. ë. 309/1, ëp. 311) a vlastní hrbitov, ktery se 
prostírá od mësta na západ na vysoké skále nad 
rekou Jizerou a mël byti v roce 1710 zalozen3). 
V matrice zemrelych z r. 1787 na titulní desee 
uvnitr jest vlepen list s následujícím znënim: Wir 
Endesgefertigten Vorsteher der hierortigen jüdischen 
Beerdigungsbrüderschaft bezeugen hiemit laut Sterbe¬ 
buch folio 73 zur Steuer der Wahrheit öffentlich, dass 
Salamon Pick aus Dobrovan, Herrschaft Krzinetz 
Bunzlauer Kreises im Jahr 1792, schreibe Eintausend 
siebenhundert neunzig und zwey gestorben und hier¬ 
orts beerdigt worden. Münchengrätz, den 25. Septem¬ 
ber 1837 4). 
Podepsáni: Josef K o m p e r t, Beerdigungsbrüder¬ 
schaf ts-Vorsteher. B. Wolf Iserstein. 
Jak vidno z vyse citovaného záznamu v knize ze¬ 
mrelych z té doby (1788—1823), byli sem pohrbíváni 
Zidé zdaleka, mimo okres mnichovohradist'sky téz 
z Mimonë, Doleního Bousova, Rozdalovic u Jiëina, 
Domousnic a Preper u Turno va. 
Stavba synagogy spadá tusím asi do té samé doby 
konce 18. stol., ponëvadz v knize „Buch über sämtli¬ 
che Sitzplätze in der Synagoge zu Münchengrätz" se 
pripomíná, ze zaplatil z mista Samuel Kantor dne 
26. srpna 1799 13 zlatych 51 kr. Soukromá skola zidov- 
ská zalozena byla poëàtkem století devatenáctého. 
Obec, která nesla název Israelitische Kultusgemeinde 
in Münchengrätz (Nábozenská obec zidovská v Mnich. 
Hradisti), ridil starsi obee (starosta), ktery mël k ruce 
obec. pisare, pokladníka, kantora (rabína), koseráka, 
sluhu a kostelníka. Koserák mël právo porázeti ritu- 
elnë dobytek a maso z nëho rozprodávati mezi své 
souvërce. 
Jedním z nejdulezitëjsich oboru obec. hospodárství 
byla humánní a charitativní péëe o chudé Zidy, která 
Mnich. HradiHè 1 
400 
Münchengrätz 1