Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

na 950 zi., ale v r. 1888 dává se mu pololetni vypovëd' 
od 1. zárí 1888. Bylo to y dobë, kdy se provádela 
reorganisace skoly a slo o to prijmouti levnëjsi sílu. 
Ale rb. dr. Blitz projevil ochotu spokojiti se s nizsí 
cástkou, sleviv az na 600 zl. rocních a tak zustal v L. 
i dále. Zase vsak jen prozatimnë, na jeden rok. 
V r. 1889, kdyz mêla mu byti dána vypovëd', postihlo 
jeho rodinu nestestí, nebot' jeho manzelka zesílela a 
následkem toho obec ponechala jej zase na tri roky 
na miste a zvysila jeho sluzné. Zustal pak i nadále a 
teprve v r. 1899 docítáme se zase o nëm. Pricházejí 
stíznosti na to, ze nezastává své funkce s nálezitou 
horlivostí a ze nemá zádnych ùspëchu vyucovacích. 
Jedná se o jeho propustëni a vypovëd'. Vypsán do- 
konce v r. 1899 konkurs na misto nového ucitele, 
s drem Blitzem nemá se dále jednati, ale près to zase 
ponechán na mistë. Ukázalo se, ze dobre kvalifiko- 
vany rb. prisel by obci velice draho, a jezto prijat 
novy ucitel nábozenství, zdala se vëc dobre opatrena. 
Kromë toho respektováno i jeho stárí a delsí jeho pu- 
sobení v L. Teprve zase v r. 1905 vyjednává se s ním, 
zdali by prijal pensionování za 800 K rocních. 
Dr. Blitz i k tomu projevil ochotu, ale s vëci zase në- 
jakym zpusobem seslo a obec se s ním na konec smi¬ 
rila. V r. 1907 slavil své jubileum 25 tiletého pusobeni 
dne 31. srpna a tu obec uchystala mu slavnost. Po- 
zván jeho byvaly zák Ph. Dr. Kurrein z Teplic, aby 
promluvil v templu pri slavnostni poctë rb. Zvlástní 
deputace predstavenstva mu pak s gratulaci odevzdala 
v den 31. srpna jakozto dar 200 K rak. papírové 
renty. Dr. Blitz dozil se v plné cinnosti jestë r. 1912, 
kdy koncem kvëtna v L. zemrel. Obec mu vystrojila 
na svuj náklad slavny pohreb, pozvavsi do L. k ob- 
radûm rb. dra Richarda Federa z Roudnice a dra 
Weinera z Král. Vinohrad. Jeho vdovë stanovena 
pense 240 K, kterou d. d. sp. doplnil na 300 K. Na 
schuzi dne 2. brezna 1913 pak usneseno postaviti mu 
na hrbitovë nákladem obce dustojny pomník. 
Na vypsany konkurs prihlásilo se nëkolik petentu. 
Vybor si pocínal neobycejnë opatrnë a dukladnë zkou- 
mal kvalifikaci zadatelu, neprihlízeje tentokrát tak 
uzkostlivë k nákladu, spojenému se ziskáním vynika- 
jící sily. Pricina byla i v tom, ze financni situace obce 
byla velmi dobrá. A tak doslo k prijetí nabidky dra 
Richarda F edera, dosavadniho rb. v Roudnici, 
ktery nastoupil dne 1. srpna 1912. Vymëreno mu 
sluzné 4000 K. Tentokráte mëlo predstavenstvo 
opravdu st'astnou ruku, nebot' v dru Federovi ziskala 
obec osobnost opravdu vyznamnou. Vynikal i jako 
recnik, spisovatel a clovëk uslechtily, ktery se tësil 
ve mëstë ùctë a sympatiim. Za nëho znova pozádala 
obec hrískovská o pripojeni k rabinátu lounskému a 
dr. Feder zádal 500 K za vyucováni dvakrát do më- 
sice a cestovné. Není nám známo, jak vëc skoncila. 
Dr. Feder zaujimal své misto v L. po vëtsi cást války 
a vydal vrele psany spis o pomëru Zidu a krest'anu, 
kde se ujímá po staleti utiskovaného zivlu zidovského 
s hlediska filosofického. Dnem 1. února 1918 nastou¬ 
pil v L. dnesní rb. dr. Ludvík B r u n n e r. 
Do r. 1877 pûsobil pri obci lounské jako kt. a uci¬ 
tel Baruch Weiss, po nëm Josef B a s s z Pardubic 
do r. 1880. Toho roku prijat konkursem na schuzi 
1. cervence 1880 novy kt. a ucitel Simon Abeles 
na 3 roky se 700 zl. rocniho platu. Dne 11. rijna 1887 
dal vypovëd', která byla prijata s podminkou, ze zu- 
stane na svém mistë, pokud nebude nalezena nová 
sila ucitelská. Usneseno, ze se misto vypise soucasnë 
s novym mistem poducitelskym, aby tak ziskán byl 
zároveñ rádny ucitel pro jazyk cesky. Ale Simon Abe¬ 
les na tuto podmínku nepristoupil, nybrz prohlásil, 
ze se odstëhuje jiz koncem ríjna. Aby vyucováni ne- 
trnëlo prerusením, hledán rychle ucitel novy a prijat 
za poducitele dne 17. ríjna Adolf Kahn, ktery pu- 
sobil dosavad jako ucitel a rb. v Kasejovicích. Ten 
skutecnë také hned nastoupil dne 18. ríjna, kdyz mu 
vsak byla prominuta podmínka, stanovená ve vypsa- 
ném konkursu, ze uchazec musí se vyznati ve hre na 
harmonium. Obdrzel sluzné 600 zl. rocnë. Na misto 
kantorské pak vypsán konkurs, v nëmz se vyzadluje 
mimo jiné i schopnost predcítati toru v cas potreby. 
Misto obdrzel Arnost Rüben S'tei n. Prijat od 
1. srpna 1888 a vymëreno mu sluzné 1000 zl., príby- 
tecného pak 120 zl. na dobu jednoho roku proza- 
timnë. Zustal vsak v L. jen do r. 1891, kdy obsazeno 
jeho misto kt. a ucitelem Simonem R i c h t m a n- 
n e m na schuzi dne 20. zárí 1891, zase provisornë na 
rok se sluznym 600 zl., které mu pozdëji nëkolikrâte 
zvyseno. Jeho provisorium témër kazdorocnë vzdy jen 
na jeden rok obnovováno. V r. 1902, maje za to, ze do- 
stane misto v Príbrami, dal vypovëd'. Kdyz mista ne- 
obdrzel, zádal zase zpët, ale jeho zádost byla odmít- 
nuta. Proto podal zádost novou, opatrenou podpisy 
dlouhé rady clenu obce lounské. Ponëvadz byli pode- 
psáni i clenové vyboru, doslo k velmi bourlivé scnuzi, 
která se rozesla bez rozhodnutí. (Dne 21. dubna 1902.) 
Teprve na nové schuzi sirsího vyboru dne 5. kvëtna 
bylo jeho zádosti vyhovëno. 
Znacny pohyb se jeví vubec v osobách ucitelslkych. 
V r. 1887, jak jiz vyse povëdëno, prijat byl jako vy- 
pomocny ucitel Adolf Kahn, ktery tu zustal jen do 
r. 1889. Tehdiy prijat misto nëho poducitel L ö w y 
s platem 200 zl. a 120 zl. príbytecného a r. 1891 zase 
jiz novy, tentokráte rádny ucitel ze Sobëslavë, Ludvík 
Kraus se 700 zl. na rok prozatimnë. Mimo nëho 
prijat v r. 1894 jako ucitel cestiny zdejsí ucitel na 
ceské skole, H o u s a, ktery také hrál po dobu 1 roku 
na harmonium za odmënu 75 zl. Y r. 1895 vsak hrál 
jiz Ludvík Kraus, ktery jiz predtím hrával. Kdyz 
byla r. 1897 zavrena skola, vzdal se L. Kraus za od- 
skodné 150 zl. svého mista a krátce potom zemrel. 
Potom se prijímali jen ucitelé nábozenství. Byl jim 
v r. 1900 Ignác N a s s z Libochovic s platem 1500 K 
a za hru na harmonium 200 K od 1. zárí 1900. Ten 
vsak odesel koncem skolního roku do Kolina a 
v srpnu se hledal novy ucitel. Prijat na zàkladë kon¬ 
kursu Eduard H. Spielmann z Hroznëtina s pla¬ 
tem 1500 K. Ale ani ten se tu neudrzel. Dal v srpnu 
1902 vypovëd' od 15. zárí a na jeho misto nastoupil 
Sigmund K o h n od 17. zárí 1902. Obec nebyla s ním 
spokojena a po opatrnych zkouskách a vybírání prijat 
za ucitele Jindrich Schwarzkopf na 2 roky od 
1. kvëtna 1905. V dobë pozdëjsi veskeré vyucováni 
nábozenství preslo na rb. a obec zádného zvlástního 
ucitele nyni nevydrzuje. 
Pokud se tyce ostatních zrizencu, snad by se mohl 
uvésti jestë sluha, kustos, jimz byl od r. 1874 Lazar 
Abeles, jenz pozíval 225 zl. rocních. Po nëm v r. 
1890 nastoupil Markus Säger, jejz nahradil v r. 
1907 sluha Gold. Teprve v posledních letech nastaly 
nové zmëny. Dnes zastupuje misto kustoda Max Neu- 
berg. 
Reditelem kuru byl po dlouhá léta lounsky ucitel 
hudby Vejsicky, ktery dostával 150 zl., od r. 1902 
500 K rocnë. V posledních letech jest reditelem kuru 
K o 1 a r í k, zdejsí ucitel hudby. 
Z obci mimo lounsky okres zádaly o pripojeni 
k lounskému rabinátu také Trebivlice. Jejich zᬠ
dosti vyhovëno na valné schùzi clenstva 17. pros. 1893 
s podminkou, ze budou platit jako prispëvek na rb. 
50 zl. rocnë. V pozdëjsi dobë se od L. zase odloucily. 
Louny II 
358 
Laun 11