Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

potom staroista ze zvolenych vyboru. Pozdëji ucinën 
dotaz na okresni hejtmanstvi, které vysvëtlilo, ze se 
má zvolit vybor a hned pristoupit k jeho ustaveni 
volbou hlavních funkcionáru. Ale près to vyckává se 
i dále na uplynutí osmi dnû na podání rekursu. Jenze 
z tydne toho byvalo vëtsinou tydnu nëkolik, ponëvadz 
skoro zádná valná schuze se nesesla napoprvé a bylo 
treba svolávati zase schuzi novou, která jednala jiz 
bez ohledu na pocet prítomnych. Z valné schûze volili 
se léz dva revisori úctu. Pocátkem let 90 tych dochází 
k doplnení s taño v v ten smysl, ze se voli 10 clenu vy¬ 
boru, 4 náhradníci, 6 clenu vyboru sirsího, 4 clenové 
rozvrhovací komise a 2 revisori úctu. Seznam volicu 
se vykládá v chráme a mimo to kazdy dostane po- 
zvánku písemnou, kterou musí potvrditi svym podpi- 
sem. Po die st ano v jest volicem jen ten, kdo delsi cas 
(neudává se presná doba) byl clenem obce, piatii rádne 
své príspevky a ovsem byl od vyboru za cieña rádne 
prijat. Pri prijímáni clenu se vyzadoval obycejnë dosti 
znacny poplatek vstupní, prijímací taxa. Pred r. 1874 
byja v tëchto vëcech pri nedostatku pevnvch stanov 
znacná lib,ovule, a tak mei první vybor i jestë nëkolik 
následujících, jak uvidíme, znacnou práci, aby obecní 
zálezitosti uvedl do úplnélio porádku. 
Pokud se tyce osobních zmën u ve déni 
obce, doslo k novym volbám v r. 1877, dne 27. pro- 
since a zvolen za p?. Herrmann B u 1 o v a, jeho nám. 
Josef Glaser, pokladníkem Leopold K a t z, doz. s. 
Abraham Gehorsam. 
Dne 23. ledna a 13. brezna 1881 zvolen p?. zase 
Herrmann B u 1 o v a, nám. Jos. Glaser, pokl. Sigm. 
Heller, úcetním Jakub Salus, doz. s. Abraham 
Gehorsam. 
Dne 6. ledna a 20. ledna 1884 pr. dr. Karel Taus¬ 
sig, nám. Simon Glaser, pokl. Alois L e d e r e r, 
úcetním Sigmund T a u s s i g, doz. s. Ignác B u 1 o v a. 
Dne 6. prosince a 13. prosince 1886 pr. dr. Karel 
T a u s s i g, nám. Sigm. T a u s s i g, pokl. Sigm. H e 1- 
1 e r, úcetním Filip Heller, doz. s. Ignác B u 1 o v a. 
Dne 12. ledna a 26. ledna 1890 pr. Ignác B u 1 o v a, 
nám. Moritz Kahn, pokl. Ignác F a n t a, doz. s. Si¬ 
mon Glaser. 
Dne 2. ledna a 22. ledna 1893 pr. dr. Adolf Netti, 
nám. Morie Kahn, pokl. Pavel Stein, doz. s. David 
N e u m a n n. 
Dne 1. prosince a 8. prosince 1895 pr. Julius Gla¬ 
ser, nám. Jindrich F a n t a, doz. s. Hynek B u 1 o v a. 
Dne 29. cervna a 18. cervence 1897 zvolen sice 
Hynek B u 1 o v a za pr., aie vzdal se pro churavost a 
za nëho zvolen zase Julius Glaser, nám. Pavel 
Stein, pokl. Jindrich F anta, úcetním Leopold 
Freud, doz. s. David N e u m a n n. 
Dne 17. cervna a 8. cervence 1903 pr. dr. Adolf 
Netti, ktery vsak v dubnu 1905 opustil L. a odstë- 
hoval se do Teplic, takze po nëm na mimorádné valné 
schuzi zvolen pr. dr. Karel Taussig. Nám. Pavel 
Stein, pokl. Jul. Glaser, úcet. Leop. Freud, 
doz. s. Bernard Fischer. 
Dne 14. cervna a 25. cervna 1906 pr. JUDr. Karel 
Thon, nám. dr. Karel Taussig, pokl. Siegfried 
Getreuer, úc. Julius Glaser, doz. s. Bedrich 
N o v á k. 
Dne 8. zárí 1909 a 11. zárí 1909 pr. dr. Karel 
Thon, nám. Pavel Stein, pokl. Jindrich F a n t a, 
úc. Alois Stern, otee chudych Emil Heller, doz. 
s. Bedrich N o v á k. 
Dne 8. zárí a 10. zárí 1912 pr. dr. Singer, nám. 
Pavel Stein, pokl. Julius Glaser, úc. Alois 
Stern, otee chudych Karel Kahn, doz. s. Bedlrich 
N o v á k. 
Za války svëtové od 19. zárí 1912 az do 30. brezna 
1919 byl pr. nepretrzitë dr. Adalbert Singer, po 
nëm od 30. brezna 1919 do 27. srpna 1922 dr. Emilian 
Fischerà od té doby zase nepretrzitë volen nynëjsi 
pr. obce Alois Stern. 
Ürední re ci lounské o. z. byla od nejstarsi doby 
nëmcina, která se vlivem starsiho clenstva udrzovala 
i za zmënënych pomëru az do r. 1893. Na valné schuzi 
dne 17. prosince 1893 podal dr. Adolf Taussig návrh, 
aby zavedena úrední ree ceská. Zajímavo jest, ze se 
o vëci rozvinula vásnivá debata, jak o tom svëdci 
zápis v protokolech. Pres to vsak návrh dra Taussiga 
nasel vëtsinu a od toho dne úrední recí obce byl tedy 
jazyk cesky. Následek toho bylo i navázání dobrych 
styku zdejsí obce se Spolkem ceskych Zidu, jemuz od 
té doby zasílány prispëvky, ackoliv nezapomínáno ani 
na Unii rakouskych Zidu ve Yídni. 
Z vnitrní cinnosti predstavenstva nejvíce casu za- 
bíraly ovsem repartice prispëvku, coz bylo zároveñ 
nejchoulostivejsím predmëtem veskerych schüzí a po- 
rad, dále prijímáni placenych zamëstnancû obce, zᬠ
lezitosti skolní, vëci, tykající se synagogy a vztahy 
k obeím venkovskym. 
Jiz v r. 1885 vyskytla se myslenka postaviti si 
vlastní dum zidovsky v L. pro úcely spol- 
kové, skolní atd. K tomu úcelu zvoleno komité sta- 
vební, jehoz ëleny byli pánové I«:nác Bulova, Simon 
Glaser, David Neumann, Sigmund Taussig a dr. Adolf 
Netti. Na schuzi téze, dne 24. dubna 1892, jednáno o 
tom, jak opatfiti potrebny náklad. Bylo usneseno, ze 
se zdvojnásobí repartice na 3 následující roky, ze se 
vënuje na stavbu i vynos kostelních sedadel a dary 
soukromé, prípadny zbytek by se uhradil pujckou. 
Komise dala vyhotoviti plány a zahájila práci, avsak 
mimo nadání vëc nëjakym zpusobem odlozena, plány 
zaplaceny a koneenë z vëci nebylo nie. Proc vlastnë 
se stavby nadobro seslo, o tom nemáme v protokolech 
ani nejmensí zmínky. Snad se nezdálo clenstvu úcel- 
nym vynakládati tak veliky peníz na budovu, která 
by se nikdy nemohla rentovati, jak bylo na jedné 
schuzi predstavenstva receno primo, snad i dvoj- 
násobná repartice na 3 roky nebyla vítána. Schuze se 
konaly zprvu ve skole, pozdëji v hotelu Union, ktery 
patril panu Taussigovi, kdyz byla skola zrusena. 
Jinou starostí predstavenstva bylo upravení vzta- 
hu k venkovskym jednotkám, které patrily 
bud' k obci lounské, nebo se k ni casem hlásily. Pu- 
vodnë (v r. 1874) patrilo k ni pouze 12 obcí okolních. 
Byly to vesnice: Cítoliby, Chozov, Chlumcany, Jimlín, 
Blsany, Lenesice, Líst'any, Orasice, Senkov, Toucho- 
vice, Vrsovice a Zemëchy. Samostatná o. z. se utvo- 
rila v obci Hriskovë a mimo to také obec R o- 
c o v s okolními vesnicemi tvorila vlastní z. o. podle 
starého organisacního statutu. K ni patrily obce 
okolní: Horany, Domousice, Hrivice, Hrivcice, Mark- 
varec, Brloh, Brodée, Pnëtluky, Solopysky, Smilovice, 
Pochválov a jiné, v nichz ani zádnych Zidu nebylo. 
Rocovská obec porídila si vlastní modlitebnu a dum 
cp. 8 7, ktery byl pripsán knihovnë z. o. v Hor. Ro- 
covë. Na to vsak vypujcili si Rocovstí v zatecké spori- 
telnë 3000 K, ale ve skutecnosti zvlástní obcí nikdy 
nebyli, nebot' jiz první clánek stanov pravi, ze jsou 
cleny z. o. lounské. Kdyz se finanení situace obce ro- 
covské ukazovala cím dále tím ménë udrzitelnou a 
funkcionári tamní, zejména pan Fischi, byli nuceni 
neustále dosazovati ze svého v podobë pujeek, obrátili 
se Rocovstí na obec lounskou s zádostí, ze by se ràdi 
pripojili k Louníim. O tom jednala schuze lounského 
vyboru obecního dne 5. listopadu 1906 a znova dne 
11. listopadu téhoz roku a celou zálezitost priznivë 
Louny 9 
350 
Lauri 9