Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

nich Justiniána císare, jez slove dvojnásobná, zpu- 
sobem tímto: 
Zid prisahati má sám druhy, sto je bosyma noliama 
na svinské kuzi, nove odrené, toliko v kosili, a dru¬ 
hy 2id má státi proti nëmu na zemi a tvrditi jeho 
prísahu; prisahající pak má mluviti takto: 
Jakoz jsem narcen od N., ze jsem statek jeho, to- 
tiz klenoty takové a takové, saty takové a takové, tak, 
jakz jest od toho mluveno a proti mne vedeno, k sobe 
prijal, je mám, a o nich vim. I prisahám Pánu Bohu, 
kteryz stvoril nebe a zemi i vsecky veci, kteréz v nich 
jsou, prisahám skrz vsecka jména jeho svatá, kteráz 
napsal Mojzís, sluzebník jeho, prisahám skrz patery 
knihy Mojzísovy, v nichzto napsáno jest Desatero bo- 
zích prikázání, které sám Pán Buh svou rukou napsal, 
a mnë krivë prisahati zapovëdël, ze já toho statku ne- 
mám, ani tëch klenotuv, aniz satuv, jakz on N» pravi, 
ariiz jsem co od nëho prijal. Toho mi dopomáhej Buh, 
jenz jest pocátek a konec, jehoz jest jméno Adonay.4 
Druhy Zid, proti nëmu stoje, má mluviti takto: 
Jakoz jsi prísahu ucinil, N., ze tím statkem N. 
vinen nejsi a jeho k sobë ze jsi neprijal, aniz jsi ho 
v své sprâvë choval, ani v svych stenách, ani v svych 
zdech, ani v své zemi, ani zádná celádka tvá, jestlize 
pràvë prisahás, tak tobë Buh dopomáhej, ten, kteryz 
stvoril z niceho nebe i zemë, hory i doly, povëtri i 
vody, listi i trávu, také i tebe. 
Jestlize krivë a lzivë prisahás, dej Pán Buh tobë 
za dobrorecení zlorecení, tak aby tobë tvá modíitba, 
kteráz jest Tasrkassim napsána, nie neprospëla, aby 
na tebe zádná milost Bozí neprisla, ale aby uschl jako 
hory Gelboe, kteréz proklel David, na nichz zamor- 
dován jest Saul a tri synové jeho, aby të ñapadlo al- 
chimelech a prestoupilo na të jako na Gezy malomo- 
cenství Mamanovo, aby na të prisla iskopa, na tvou 
zenu, na tvé dëti, i na tvuj veskeren rod. Jestlize 
krivë prisahás, dejz Buh, aby na tebe padala síra, 
smola a oheñ plápolající, jako padala na Sodomu dé¬ 
vêt dní a devët nocí, aby të oheñ spálil jako Nadaba 
a Abyn, jako padesáte muzuv na zádost Eliáse pro- 
roka, aby zemë tvé krivé prísahy snésti nemohla, ale 
tebe jako Datana a Abyrona zivého pozrela, jestlize 
krivë prisahás, dejz Pán Buh, aby tvé dëti, tvoji 
vsickni prátelé i tvuj veskeren rod neprisli mezi dëti 
Abrahamovy, a ty abys nikdy neprisel do Jerusalema 
a Mojzis v budoucim zivotë aby tobë nedlal jísti sera- 
bara a leviacham. Tak tobë pomáhej Buh vëëny, je- 
hozto jest svaté jméno Adonay. Amen.4 44 
Této dvojité prísahy uzívalo se tedy, jak patino, 
v takovych prípadech, kdy nemël obvinëny nálezity 
pocet svëdku k své obhajobë. Trebaze zachovany text 
byl psán az ve stol. XVI., jest pouhym opisem sku- 
tecnë uzívaného znëni prísahy, jehoz originál se nám 
nezachoval 7). 
Pokud se tyee samosprávy tëchto nejstarsích Zidu 
lounskych, netvorili zádné korporace samostatné, 
nybrz po utvorení prazské obce zidovské prísluseli 
pod pravomoc této obce a uchylovali se v urcitych 
prípadlech a potrebách k jejím starsím o pomoc. Za 
Lucemburkü nedarilo se Zidum ëeskym dobre vûbec. 
Král Jan, potrebuje velice mnoho penëz na své jízdy 
zahraniení, dovedl svou ochranu prodávati jak ná- 
lezí draze. Nicménë pràvë proto, ze mohl se nadíti 
od nich ëasté podpory, nebránil nikterak jejich pro- 
nikání do zemë. Za Karla IV. objevovaly se snahy, 
zaraziti tento postup a poëalo jiz tehdiy docházeti 
k protizidovskym bourím. K nejvëtsim z nich patri 
boure chebská, k níz doslo v r. 1350. Ta nalezla 
znaëny ohlas i v jinych mëstech západních Gech, ne- 
dá se vsak zjistiti, ze by také v L. bylo doslo k në- 
jakym vystrednostem. Král Václav IV. pouzíval 2idu 
jako královské komory a dovoloval obeas obírati zid. 
obyvatelstvo prazské, nicménë k vypuzení Zidu ne- 
privolil jiz z antagonie vuci vysokému kléru a z vro- 
zené vypocítavosti dobrého hospodáre, jakym se jeví 
tento král po celou dobu své vlády, près rozmanité 
chyby své povahy. 
Jisto jest, ze jiz pred válkami husitskymi mëli îoun- 
stí 2idé svou modlitebnu a snad i svou skolu. Az do- 
sud se mèlo za to, ze byla v nëkterém domë v zidov¬ 
ské ulici. Ve skuteënosti tomu tak bylo teprve ve 
stol. XVII. Ve stol. XIV. a XV. nalézáme ji umistënu 
v domë c. 182 v uvedené jiz vyse „Ulici biricú68). 
Z 2idu pred válkami husitskymi ve meste usedi- 
lych setkáváme se nejdríve s I z ra e lem k r. 1403. 
Patril mu dum ë. 181, ktery se v knihovním zápise 
nazyvá „Zidu dum". Tento dûm nálezel mu jestë 
v r. 1424, tedy uprostred bouri husitskych. Jeho man- 
zelka slula Hajla. Jim patril v r. 1417 také zminëny 
dum „Nad struhou", cp. 179, jenz pozdëji prodán 
obei. V letech 1411/12 se uvádí jako majitel domu 
dnesni ëp. 178 Jonka Zid. Izrael mëil bratra Mu- 
s i n a, jehoz manzelka slula Dura (psáno Dwora), je¬ 
jich syn byl J o n á s. Tëmto manzelum patril v r. 
1416 dum cp. 176, od r. 1417 pak i dûm cp. 181. 
Jak se celé to príbuzenstvo rozrostlo a zbohatlo pru- 
behem husitskych válek a uprostredi velikych majet- 
kovych pomëru oné doby, jez vynesla mëstûrn ne- 
slychané rozsireni jejich drzavy na úkor klásteru a 
katolickych vrchnosti i církve, o torn uslysíme v ob- 
dobi predbëlohorském. 
Z uvedenych jmen vidime, ze nebylo zádného ome- 
zeni v nabyváni majetku pro Zidy mëstské, ani orne- 
zeni jejich poëtu omezenim snatkû ëi zavedenim nu¬ 
mera klausa, jaké se objevuje pozdëji za vlády pa- 
novnikû z domu habsburského. Nedochází v dobë 
predhusitské v L. ani k zádnym bourim z duvodu ce- 
chovnich nebo majetkovych, obyvatelstvu zidovskému 
gonechána úplná svoboda rozvoje, treba ze nucen 
Zid piatiti za právní ochranu znaëné dávky, neprijí- 
mán do cechu a podroben ziv i mrtev mytu za osobu 
i zidovskou dávku z hlavy. 
II. Lomiske Zîdovstvo v obclobí pretlbelohorskéin. 
Nejslavnëjsim obdobím v dëjinâch mèsta L. jest 
beze sporu období husitské. V tomto hnuti slo ves- 
kero 2idovstvo ceské vërnë a vytrvale po boku «tra- 
ny revoluení, kalisnické, jiz prokazovalo podle svych 
moznosti platné sluzby. Proto za celou dobu vlastni 
války domáci, ani za nejnebezpecnëjsich situaci ne 
doslo k zádinému neprátelstvi mezi lounskymi kalis- 
níky a domácími Zidy. Winter má za to, ze toto pri- 
lnuti Zidovstva k husitum spoëivà na vyborné poli- 
tické, mezinárodní orientovanosti, která dala tusiti 
Zidum jiz predem, jak mohou jediné války husitské 
skonciti1). Mám vsak za to, ze tu hrála jistou úlohu 
i silná antipatie proti dosavad vsemoené vládnoucí 
církvi rimské, od níz se nikdy nedockalo Zidovstvo 
niceho dobrého a snad i vzpomínky na nëkolikeré 
kruté pronásledování Zidu v zemích západních, od- 
kud pricházela vojska krizácká. 
Jisto jest, ze i po uklidnëni pomëru tèsili se Zi dé 
pomërnë klidnému vyvoji v L. az do pocátku stol. 
XVI., kdy stoupající drahota a zmënëné pomëry hos- 
podárské zacaly buditi v kruzich mëstského zivnost- 
nictva cechovniho nespokojenost s konkurujícím ziv- 
lem zidovskym a poëinà docházeti k bourlivym udá- 
lostem protizidovskym i v L. Tyto boure se stupñují 
po nastoupeni Habsburkû s prichodem protirefor- 
macni ëinnosti jesuitské a vedou posléze k úplnému 
vypuzení Zidu z mësta za vlády císare Ferdinanda I. 
Hospodárská situace Zidû az do té doby byla vel¬ 
iz ouny 
349 
Laun