Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

svetové války konala se v nëm pravidelnë kazclou so- 
botu bohosluzba a teprve, kdyz se odstëhovali témër 
vsichni souvërci z okolnich vesnic, osirel nadobro. 
Po odstoupení p. Wolfa Steinera ujal se chrámu 
hlizovsky nájemee velkostatku obëtavy p. Morie Hel¬ 
ler a peëoval on az do r. 1895. Vydatnou podporu 
nalezl v slechetném panu Simonu Mayovi ze St. Ko- 
lína a ve stëdrém malínském nájemei Taussigovi. Ba, 
Malínstí koupili si dokonce i harmonium a zridili si 
chrámovy sbor zpëvàku. I o ozdobu chrámu pecovali 
a poridili do nëho kokosové koberee a nové opony. 
Aie jiz po nest'astné afére Hilsnerovë nastával po- 
malu konec. Kutnohorská nábozenská obee prodala 
sice synagogu, ale pini dále závazky malinské syna 
gogy. Pànë Telleruv dar „óraun ha kaudes" naleznete 
dnes zcásti v obradni sini kolínského hrbitova a zcásti 
v zimní modlitebnë kolinské. Harmonium koupili ko- 
línstí 2idé jiz dávno predtím od svych malinskych 
souvërcû. 
Nedávno vyhledal jsem jestë malinského rodáka a 
pozádal jej, aby mi vypravoval své vzpominky na 
dobu, kdiy navstëvoval sám tyden co tyden malinsky 
chrám. Vypravoval mi mnoho. S radostí vzpominal, 
jak byval na sklonku dne smírení pohostën on i pres- 
polni Zidé, kteri meli jestë dvë hodiny cesty pred 
sebou, pak mi lícil sobotní besedy pred pocátkem 
bohosluzby, kdy chudí a bohati tvorili jednu obec. Své 
vypravováni nedokoncil, nebot' proud slz prerval jeho 
vypravování, kdyz prisel k stëhovâni tory s mista, 
na které byly bohabojnymi dárci urëeny. Od onoho 
dne na budovu nepohlédl. A není to zádny fanatik! 
V zàvëru poznamenávám jestë, ze budovu tu vysta- 
vël malinsky stavitel Josef Turek." 
* 
V Kutné Hore pusobila veliká rada ucenych rabinû 
a ucitelû: Em. Steiner (1874), Sal. Podvinec (1877), 
Em. Pollak (1878), Maxim. Stránsky (1885), Sigm. 
Kraus (1889), Arnost Rubinstein (1891), Simon x4be- 
les (1895), Sigfr. Griinberger (1906), Gabr. Gottlieb 
(1912); od r. 1918 nemá K. H. zádného vlastniho 
rabina a vyucuje diitky zid. náb. prof. dr. Feder z Ko- 
lina. Od r. 1922 je starostou z. n. o. Bedrich Klein, 
velkoobch. v K. H.; drivëjsi starostové byli: M. Milrád 
(1874—1896), Ad. Abeles, dr. L. Kohn, Vil. Polák, 
Vojt. Beran a Jul. Rosenzweig. 
Zid. matriku ridi Gustav Milrád, jednatel obee 
(1908). 
Hrbitovy v K. IL, okr., jsou dva: v Malesovë a 
v Zbraslavicich, kde je Ch. K. jiz od r. 1692. Pred 
nepamëtnymi easy byl zrusen v Zbr. a nezbylo po 
nëm zádnych památek, ba i misto udává se jen die 
legendy. Pomníkü bylo pouzito k vesnickym stav- 
bám. Zdënà synagoga v Zbraslavicich pochází z r, 
1832; drive tam asi 200 let stávala synagoga drevënà. 
V Malinë byla synagoga r. 1922 prodána Tëlocvicné 
jednotë „Sokol44, která ji pouzivá za tëlocvicnu. Po- 
drobné dëjiny zid. na Kutnohorsku sepsal odb. ucitel 
J. Fiala, kterézto dilo je dosud v rukopise. Zid, 
matrika poëinà se v Zbraslavicich r. 1803, v Malesovë 
r. 1839. 
Na pomníku padlych vojinu ze svëtové války jsou 
Zidé: 
ve Zbraslavicich: Otto Fisi, 
v Cermínách: Rud. Orlik, Otto Orlik, Ed. Orlik. 
Ve Zbraslavicich byli starostové z. n. o. za posled- 
ních padesát let: 
M. Spitz, Hasl Kohn, Leb Pfau, Modiche Freund a 
r a b i n i tam pusobili: Stein, Münk, Glaser, Grün¬ 
feld, Wurm, Erben," Podvinec, Griinthal, Stern, Tän¬ 
zeies a poslední Kohn. 
Nynëjsi starosta z. n. o. v Zbraslavicich je Josef 
Z i n n e r. 
Pocet Zidu v K. H. v poslednich letech znacnë klesá. 
R. 1910 bylo v polit, okresu K. H. z 64.037 obyv. 
679 Zidû; v mëstë K. H. z 15.542 obyv. 205 Zidu. 
R. 1921 v mëstë K. H. z 14.370 obyv. 188 Zidu (z tëch 
20 zid. nár,, ostatni ceské nár.). 
V Malinë bylo r. 1910 z 1121 obyv. 10 Zidu, 
r. 1921 z 1230 obyv. 9 Zidu (vesmës ceské nár.). 
Z Kutné Hory vysla veliká radia verejnë cinnych 
osobnosti. Jednou z nejvyznamnëjsich je Arnost G r o fi¬ 
rn a n n, president Obch. a zivn. komory prazské, 
ktery se narodil 3. kvëtna 1860; svuj úrad zastává 
od r. 1923, kdy po úmrtí Leona Bondyho se ujal 
správy ústredny vsech obch. komor v ës. republice. 
— Vrchni fin. rada Blattner, inz. Max J e d 1 i n- 
s k y a ëetni jini jsou Kutnohoráci. 
* 
1) Na památku. 2) Otcové rodin. 3) Obec. 4) Ve chrámu se 
licitovalo právo, kdo ma byti vyvolán k tóre jako první, druhy 
atd. Jedni kupovali toto právo pro druhé a prokazovali jim tím 
cest. 5) K tóre volání snudrovali ñeco, t. j. slíbili dar ve pro- 
spëch chrámu, obce nebo dobroc. spolku. 6) Chazen je pfed- 
íikávac modliteb, kantor. 7) Kaure jest predrikavatel tóry. 
8) Granátové jablko pro podzelenou. e) Pletená svícka pro 
loucení se sobotou. l0) Samis, kostelník. lu) Stánek, altan. 
1J) Novy rok. l3) Den smírení. i4) Stul. 15) Ranni modlitba. 
le) Dopolední modlitba. 17) Pocet osob muzského pohlaví nej- 
menë 13 letych. 18) Jarní svátek. 19) Sefer-tanro, mnozné císlo 
sifre tauro, závitek tóry. 20) Opona nad skríní, kde jsou tóry 
ulozeny v prucelí chrámu. 21) Modlitební pláste. 22) Modlitební 
kniliy pro dny sváteení. 23) Jad, ukazovácek pro predcítání tóry. 
24) Polovicní svátek. 2Ò) Obec. 26) Poslední polovicní svátek 
o podzelené. 27) Skríñ pro tóry. 28) Posi, mesíc v nábozenském 
roce. 29) Predvecer Nového roku. 30) Poboznost ranni o posled- 
nim dui v roce. 31) Zásluha, cest. 32) Vecná lampa. í3) 7.a.- 
d li ini poboznost. 34) Pozehnání. 35) Baldachyn pro oddavky. 
3(i) Spolky. 37) Stríbrné ozdoby na tórách. 38) Zimní mesíc, asi 
leden. 39) Umyvání mrtvoly. 40) Sobotní oddíl predcítání kon- 
cem srpna a pocátkem zárí. 41) Podzelená. 42) Zakázané misto. 
43) Operatér. 44) Chvaloreci. 45) Hasteriti se. 4") Obrízkv. 
-7) Svatba. 48) Má byti k tóre volán, aby dal pozehnání za 
príbuzné. 48) Slíbené dary. 
Kutnú Hora 8 
334 
Kultcnberç 8