Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

r. Dovid Turnovsky ben hachover r. Jaakauv veistau, 
Siesel bas r. Oser, r. Dovid Eisler ben hachover r. 
Simche, r. Menke Eisler ben hachover r. Menachem. 
V mesici prosinci 1867 obdrzeli jsme prikaz od 
c. k. hejtmanstvi v Kutné Hofe, abychom zvolili zá- 
stupce pro krajské volby do Zemské representace. 
K volbë dostavilo se pouze 6 clenu. Zvolen byl p. dr. 
Korec, ktery se dostavil k uzsi volbë do Cáslave, kde 
jedním hlasem propadl. 
Nase príjmy jsou: nájemné z pole 30 zi., cinze ze 
dvou svëtnic 32 zi., príjem z prodanych micvaus4) 
o svátcích a dary n tory, dary pri udílení jména di¬ 
teti, ohlásky, za postavení chupe 35), príspevky na 
chrám atd. 
Ze sedadel jest c. 0 cestné sedadlo starostovo, ale 
musí je prenechati pri návsteve krajskému rabinovi, 
e. I. muzské a zenské nálezí p. Tellerovi, 2. p. Brems- 
lerovi, 3. p. Yilému Eislerovi z Malina, 4. Albertu 
Markusovi z Libenic, 5. p. Eislerovi z Malina, 6. p. 
Josefu Markusovi z Libenic, 7. p. Griinfeldovi z Hli- 
zova, 8. p. Wolfu Steinerovi z Cirkvice, 9. p. Simonu 
Mayovi ze St. Kolina, 10. p. Bernardu Mayovi, 11. p. 
Herrtnannovi, 12. p. Schickovi, 13. p. Schnablovi, 
14. p. Aronu Katzovi, 15. p. Fuchsovi z Veletova, 
16. p. Abrahamu Freundovi ze Sv. Kateriny, 17. p. 
Flaschnerovi z Nov. Dvoru. Ostatní sedadla jsou 
pronajímána. 
7. rijna 1868 byl stary vybor opëtnë zvolen. 
Co stài celkem chrám? 
stavební misto 
100 
zl. 
pole 933 sáhu 
466 
zl. 
50 
kr, 
materiál od sedlecké vrchnosti 
545 
zl. 
37 
kr. 
úroky z penëz 
13 
zl. 
65 
kr. 
zedníci 
551 
zl. 
48 
kr. 
zedníci v r. 1860 
471 
zl. 
spodní stavba 
200 
zl. 
kámen, vápno, drivi, zelezo, 4 rohové 
kameny, lesení, kameny na desatero 
5152 
zl. 
kandelábry a lampy 
160 
zl. 
dvere, okna, ozdoby 
125 
zl. 
celkem 7785 zi. r. m. 
Pan Vilém Eisler daroval 10 sáhu kamene, bez do- 
vozu. 
V r. 1868 utvorili jsme chevre36), která mêla pori- 
diti stríbrné klékaudes 37). Kazdy cien daroval 1 zi. 
a mimo to odvàdël tydnë po 5 kr. Mimorâdnë vëno- 
val p. Mühlrad 8 zi., p. Albert Markus 8 zi., Samuel 
Griinfeld 10 zi., Wolf Steiner 8 zi. K teto chevre ná- 
lezeli: Krása, Lewi, Pollak, Vogel z K. Hory, Katz 
z Kolina, Schick z N. Dvoru, Eisler z Malina, Braun¬ 
schweig z Kolina, Morie Markus a May, poslední tri 
darovali po 5 zi., Fuchs dal 2 zi., Simon May 2 zi. 
A tak bylo toto posvátné chrámové náradí panem 
Mühlrädern v Praze za 143 zi. koupeno a o sevuaus 
po prvé na tory zavëseno. Nase ra dio st byla veliká. 
Réz se dostane pozehnání vsem dàrcûm! 
Dodatecnë poznamenávám jestë, ze kdyz v r. 1866 
darovali manzelé Tellerovi séfer-tauro, odevzdali je 
ve vinopalnë v Malinë. Odtud byl séfer-tauro slav- 
nostnë do chrámu odnesen. Pod chuppe, nesenou 
ctyrmi balbatim, krácel p. Teller, nesa séfer-tauro, a 
vedle nëho sel jeho zet' pan Bondy. Pritomen byl vá- 
zeny pan Simche Krener z Kolina, ktery pronesl 
v chrâmë krásnou ree a dëkoval verejnë slechetnym 
darcûm. 
Z'chor beris 30) 1868 byl prijat novy kaure, samis 
byl pro stárí propustën. Pan David Bittner bude do- 
stávati roenë 50 zl., pan kantor Glaser byl zbaven 
lajnování a bude nadále fungovati jen jako kantor 
a obdrzi roenë 30 zl. 
Téhoz roku dala obec jednu spodni svëtnici pëknë 
vy malo vati a budeme ji uzívati jedinak pri poradách, 
jednak jako zimni modlitebny. Pri tëchto pracich 
získal si nemalych zásluh pan K. Mühlrad. Mimo to 
porídili jsme pro kantora kutnu a sametovou cepici 
a zavedli jsme sborové zpëvy. 
Od 2. ledna 1868 zasílá nám Zemská representace 
tistëné zprávy o svych zasedánich. Popud k tomu dal 
malínsky starosta pri volbë novèllo representanta. 
Tak vykonala nejmensí obec dbbrou sluzbu vsem. 
7. rijna 1868 konala se nová volba vyboru. Z 31 
oprâvnënych volicu dostavilo se jich 18 osobnë a 
4 zaslali své hlasy pisemnë. Zvoleni byli jednomyslnë: 
p. Teller radnim, Wolf Steiner starostou, Morie Mühl¬ 
rad pokladníkem, Bernard May kontrolorem. Náhrad 
níky byli zvoleni pp. Simon May a Albert Markus 
z Libenic. 
10. listopadu konala se u nás svatba. Nevësta byla 
Zany, deera pani Rozalie Eislerové z Malina, a zenich 
byl p. Reiter z Haber. Obrad se zdrzel az do 4 hod., 
ponëvadz pan rabin dr. Gugenheimer z Kolina ne- 
chtël snoubence oddati, nepredlozi-li svoleni od po- 
rucenského úradu. I musil p. Mühlrad do Hory a svo¬ 
leni vymoci. 
Tyden nato konala se opët pri plném osvëtleni 
svatba pana Emanuela Wassermanna s Emiiii Stei- 
nerovou z Cirkvice, vykonal ji p. rabin dr. Gugen 
heimer. 
Po radostech následují strasti. 4. téves 38) 1868 ze- 
rnrel v Kolinë velice zaslouzily pan Hersch Bremsler, 
ktery má plny nárok na nehynoucí památku nasi. My 
vsichni zucastnili jsme se jeho pohrbu. Pokoj, pokoj 
jeho popelu! 
Obec má povinnost vzpomenouti ho pri kazdém 
mazkír. Bohuzel, nepricházi zádné nestësti samo, ne- 
bot? 28. kvëtna 1869 zemrel velice vázeny lidumil a 
dobrodinec trpicich p. Michael Teller na zaludeení 
chorobu. Deputace malínské obce odebrala se na po- 
hreb do Prahy, byla tam dobre prijata, privolána 
k tajre 39) a obdrzela pri konduktu fiakr. Ze smu- 
tecních recí, pronesenych nad jeho rakví, poznali 
jsme teprve zcela vynikající vlastnosti zesnulého. 
Máme povinnost vzpomenouti ho pri kazdém mazkír. 
Na památku uvádím zde, ze parsas mataus urna 
soe40), t. j. 10. cervence 1868, prisel mlady pan Vi- 
lem Teller do malínského chrámu a tázal se starosty, 
proc není chrám zvenku nahozen. Odpovëdëli jsme, 
ze jen proto, ze nemáme dosti penëz. Ptal se dále, 
mnoho-li máme v pokladnë a jaky rozpocet máme na 
omitku. Odpovëdëli jsme, ze máme v pokladnë 170 zl. 
a ze máme rozpocet na 360 zl. Tu rekl: „Jménem 
své milované matky beru tuto práci do vlastní rezie 
a dám vám, co vám na penëzich chybi." 10. cervence 
obdrzel jiz nás pokladník slíbenou cástku. Pozehnána 
budiz rodina po panu M. B. Tellerovi, nebot' bez je- 
jilio prispëni nebyla by nase velká stavba dokoncena! 
V r. 1870 dali jsme chrám vymalovati a zaplatili 
jsme za to 200 zl. Mimo to se usnesla obec, ze dá 
udëlati novy krásny porauches a k tomuto úcelu vë- 
novali jiz po 10 zl. páni Mühlrad a Markus z Libenic 
a 5 zl. pan May ze St. Kolina. 
V r. 1871 nastává jiz chaos, nebot' tu prisli Kutno- 
horstí s myslenkou, ze si zrídí svou vlastní modli 
tebnu, a nalezli pouze jediného odpurce. Utvorili si 
chevre, které odvàdëji mësicni prispëvky, a az pry 
budou miti 200 zl., zahájí pry vlastní bohosluzbu. 
Nás bol jest tím vëtsi, ze u nás nàvstëva chrámu 
klesne a tam v Kutné Hore sejdou se jistë jen zrídka 
k modlení. Brzo nato resignoval nás pokladník a 
úrad ten zustal az do hosana-rabba neobsazen. Toho 
dne mêla se konati volba, ale musila byti pro ne- 
Kulná llora 4 
330 
Kuttenberg 4