Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Geschichte der Juden 
in Kunratitz bei Prag. 
Bearbeitet von 
Jaroslav Rokycana, Prag. 
Zi malé fami vesnicky uprostred lesu, jejíz vznik 
pripomíná se jiz r. 1287 a jejíz kostelík pochází 
z XIV. stol., vzniklo dnesní malebné mëstecko. Fara, 
V husitskych dobách zaniklá, byla obnovena r. 1736, 
kdezto kdysi vyznamny kostelík sv. Jana byl r. 1787 
zrusen a casem úplne znicen. 
Od r. 1336 drzel ves prazsky mest'an Yelf Frenclín, 
po nëm tu byla rodilla Bohuslavicû. R. 1407 koupil 
Kunratice krái Václav, jenz tam na návrsí v lese po- 
cal staveti (r. 1410) Novy Hrad cili „Wenzelsteinna 
nëmz také r. 1419 zemrel. Potom tu sídlila královna 
Zofie. R. 1421 byl hrad Prazany zboren, takze na nase 
doby jen nepatrné rozvaliny pripomínají jeho jméno. 
— Potom drzeli kunratické zbozí zápisne od eis. Zik- 
munda pánové z Rábí r. 1530, Václav Zima z Novo- 
sedel, dále r. 1541 Hysrlové z Choduv, r. 1602 Josef 
Prazan, jenz byl predkem Vorískovskych z K. Rod 
ten byl vystrídán r. 1665 Maximem Maloveem z Ma- 
lovie, r. 1795 hrabëtem Clam-Martinicem, od nëhoz 
r. 1801 preslo allodiální panství, k némuz nálezely 
i dvory Seberov a Hrncíre (944 ha) y majetek p. A. 
Korb a z Weidenheimu. 
Hojné zprávy o K. jsou y kronikách Fontes rerum 
Bohemicarum, Prameny dëjin ceskych, Jos. Emler, 
díl IV., Kronika Zbraslavská, Kronika Frantiska 
Prazského, Kronika Benese Krabice z Weitmile a j. 
Do r. 1921 nálezela obec K. do soudního obvodu nu- 
selského v polit, okresu Král. Vinohrad, avsak nariz, 
vlády z 19. prosince 1921 (Sb. z. a n. 459) byla obec 
z tohoto soudního okresu vyloucena a odtud pripoje- 
na k okresu zbraslavskému. 
Zid. obec byla v K. od nepamëtnych dob! Blíz- 
kost Prahy, v jejím zid. mëstë bylo cizím Zidlûm s ve- 
likou obtízí dostati inkolát, zpusobila, ze zid. osady 
na vzdâlenëjsim jejím okraji (Michle, K., Zbraslav, 
Libeñ a j,) pocetnë dosti rychle rostly. Zvlàstë vy- 
znamu nabyly y dobë vyhostëni Zidu z Prahy za eis. 
Marie Terezie, kde se znacny jich pocet mohl ubyto- 
vati prechodnë a odtud navstëvovati za d,ne Prahu. 
V K. byla — jestë pred zákonem eis. Josefa II. — 
zid. matrika a k ni prinálezel veliky katastr obei. 
Zid. hrbitov obee K. byl daleko odtud v lesich, 
v Krizkovë Ujezdci u Jílového. 
Vzdálenejsí osady zid. pochovávaly své mrtvé do 
Trebotova u Kosore, kteryzto hrbitûvek byl z roz- 
kazu Nejy. rady obcí zid. v Cechách katalogisován a 
popsán v r. 1930 prof, drem Jakobovicsem. Z cenné 
této monografie, která bohdá brzy vyjde nákladem 
jmenované korporace, uvádím, ze nejstarsi tam zjis- 
tëny náhrobek pochází z r. 1760, ze vsak mnohem 
starsi kameny budou — hluboko y zemi zapadlé. Ná- 
hodou je onen nejstarsi — z r. 1760 — pro dëjiny 
Zidu v Cechách o velké dulezitosti, nebot' nálezí 
Jakubovi synu Sondel Popper na Smichovë — patrnë 
bratru primátora Zidu Wolfa Popperà z Bieznice. 
Déjiny Zidii 
v Kuiiraticich u Prahy* 
Zpracoval 
Jaroslav Rokycana, Praha. 
Dojemny je nápis na náhrobku Samuela Ballen- 
bergera, praotee známého ceskozidovského tiskare 
Leopolda Ballenbergera: 
„Misto odpocinku zbozného manzela, laskavého 
otee a uceného rabina Samuela Ballenbergera. Zde je 
ukryt skyost svého rodu, cest a nádhera Israele, ve¬ 
liky ucenec a vëhlasny rb, Samuel Ballenber¬ 
ge r, syn rb. Jakuba bl. p. z Bamberka (!!). Samuel 
zemrel 6. adaru a byl pochován v útery dne 7. adaru 
5614 (1854). A jeho let bylo 82. Otee! coz máme Ti 
postaviti jen kámen k uctëni tvé památky? Jen ten 
ze by mël zvëstovati budoucímu pokolení Tvou do- 
konalost? Coz mozno na kameni sdëliti budoucim po- 
kolením o Tvérn konání a o Tvé moudrosti a obdivu- 
hodné ucenosti Tvé a spravedlnosti? Vëru! zub casu 
znicí jej záhy a kámen zvëtrà, po letech — a kámen 
tu nebude! Ty vsak más nehynoucí pomník na vy- 
sostech; tam je zaznamenán prstem Bozím na vëc- 
nost! Andëlé míru obdarují Tebe kruhem slávy. Tvuj 
duch vznáseti se bude v zárí nebeské a bude úcasten 
veenyeh radostí v oblastech zivota. 
Jeho duse budiz spojena se svazky zivota!44 
Abychom si dnes mohli uciniti obraz, kolik Zidu 
z venkova v posledních desetiletích se odstëhovalo 
do Prahy, nahlédnëme jen do „Statistického popsání 
okresu Zbraslavského" z r. 1879! Tam najdeme v ob- 
cích — nëkterych dnes zcela prostych Zidu — tento 
jich pocet: 
Bojanovice 5, Cernolice 22, Cernosice 5 Chuchle 5, 
Cisovice 9, Davle 7, Dobrichovice 51, Hvoznice 25, 
Jilovistë 4, Klínec 8, Kosor 14, Kytín 11, Locho- 
vice 11, Lety 11, Lipany 4, Lisna 7, Lochkov 10, 
Mnísek 61, Modrany 3, Mokropec 14, Radotín 9, Rev- 
nice 8, Skochovice 9, Slivenec 10, Stëchovice 18, 
Tocná 21, Trebetov 5, Vonëklasy 22, Zàbëhlice 10, 
Zbraslav 65. 
Uzsí obvod zid. obee v K. mohl jsem jiz pred 
r. 1852 presnë urciti a to v knize rab. Alb. Kohna 
„Die N o tab elnv er Sammlung der Israeliten Böhmens" 
(Vídeñ 1852). Byl to obvod „Kreisrabbinatu Karlin- 
ského", kteryzto úrad zastával tehdy rb. M. Per 1, 
sidlem v Libni: 
Kunratice 9 rodin, Hostivar 1 rod., Seberov 1 rod., 
Keeg (Kyje) 1 rod., Zàbëhlice 7 rod., Práce 1 rod., 
1 synagoga (v K. nebyl tehdy vlastní rabin). 
Blizkost velké Prahy zavinila znacny odliv zid. 
rodin z tohoto obvodu. Jestë r. 1910 bylo: v Kunra- 
ticieh 13 Zidu, v Libusi 7 Zidu. 
V r. 1921 poklesl tento pocet v K. na 4, v Libusi 
na 1 Zida. 
R. 1894 bylo predst. z. o. K. takto sestavené: Da¬ 
niel Wiesner v Seberovë, star.; vybor: Ed. J a- 
k e r 1 e v Pisecnici, Hynek Back v Jesenici, Lazar 
Jakerle v Kunratici, Josef Vogel v Libusi, Josef 
Polák v Seberovë. Ucitelem náb. a kt. byl tehdy 
Kunro/ice 1 
325 
Kunratitz 1