Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

V okr. zbraslavském nelze prehlédnouti isr. rodin y 
Mendlu na Z. (J. Mendl, kupec, Ludvik Mendl, ran- 
hojic, Markus Mendl, kozeluh a Sam. Mendl, nájemce 
Josef Fischi Karel Fuchs 
Kosof 
myta a posléz lidumilností vynikající a dosud zijící ro- 
dák zbraslavsky, emert. red. vídeñ. Bankvereinu, J. 
Mendel v Praze). 
Z doby poprevratové vdëcnë vzpomíná se na pomní- 
cích padlych ve svëtové válce a za svobodu vlasti mrt- 
vycli legionárú, a sice ze Z.: Robert Feder a y Stëcho- 
vicích Rudolf Weigert. 
Ke konci pak pripomenouti jest, ze nikoli zásluhou, 
ale chápanou povinností vëtsina rodin isr. na Z. jest 
uvëdomeni a smyslení ceského a demokratické repu- 
blice verného. 
* 
*) Die Angabe 1879. Encyclopaedia Judaica, Band III, Kol 
735, von Dr. S. H. Lieben ist nicht richtig. 
Prameny: 
¿ i d é. Zikm. Winter: I. díl. Kulturni obraz ceskych mëst, 
str. 6, 123, 171—211, 286, 332, 372, 536, 549?, 600, 604, 620, <733. 
¿ i d é. Zikm. Winter: II. díl. Kulturni obraz ceskych mëst, 
str. 48, 137, 149, 152, 163, 180, 183, 201, 205, 230, 232, 274; 
295, 296, 379, 422, 426 443, 444, 454, 467, 489, 497, 498, 558, 
616, 661, 664, 671, 702, 721, 762, 773, 827, 829, 831, 842; 843; 
862, 864, 865, 871, 875. 
¿ i d é. B. B o n d y, upravil Fr. D v o r s k y. Historie ¿idú 
v Cechách, na Morave a ve Slezsku od r. 906 do r. 1620. Vydal 
Rivnác 1906. Materiál: dëjepisny, listinny, vypsání z kronik, 
rejstrík vecny i osobní (domácích i cizích), 1000 let nepretrzitë 
v Cechách, obchody, platy, obrana, pronásledování, stehování, 
bully papezù 1247, 1272, 1422, 1447, 1540. Základní rád ¿idu 
v Cechách, „0 c h r a n n y list" od Premysla Otty II. potvrz. 
Václav IV. r. 1300 (obnovil Karel IV., Václav IV.), souditi jen 
král. úr., 1500 sném cesky, neutiskovati ¿idu, potvrdil Vladislav 
1570, Ferdinand 1527, Maxmilián a Rudolf II. potvrdil svobodu 
zid. úcastenství pri vítání a korunovaci králu. Pobráni knih zid. 
1324, synody zid. 1348, 1605, za Ferd. I. vypovëz. ¿idû ze zemê, 
spehy pro Turky, glejt na zûstâv. v C. 1546, 1000 jmen zid., téz 
ceskymi jmény. 
Davle. 
Isr. náboz. obec v Davli je dnes odbockou obce 
zid. na Zbraslavi, avsak v r. 1880 byla konstituována 
jako samostatná náboz. obec s prvnim star. Mich. 
Seidlem v cele. Predtím se zde ustavil spolek 
zid,., ktery pak v dusledeich zákona o zid. náboz. 
obcích zadal vlastní stanovy. Tato zid. obec soustre- 
dila nëkteré mensí vukolni obce, v nichz zil roztrou- 
senë mensí pocet zid. rodin: Hvozdnice, Mëchenice, 
Trnová, Klínec, Slívenec, Záhorany, Lochkov a Yse- 
nory; tyto obce tvorí severni obvod okresu, kdez- 
to Davie, Sázava, Stëchovice, Slapy, Záhorany tvorí 
její jizní obvod. Záhy po její konstituci r. 1880 za- 
koupila zid. obec v D. maly domek, jejz prestavëla 
na modlitebnu. S pocátku mêla obec i svého rabína, 
avsak byla tak nemajetná, ze jej nemohla trvale usta- 
noviti. Proto se scházeli zdejsí a okolní Zidé jen 
o vysokych svátcích za úcelem poboznosti. Zákonem 
z 21. brezna 1890 byla D. pripojena k zid. obci 
zbraslavské. 
Místní kronika let válecnych zaznamenává téz në- 
kolik jmen z obce D.; rovnëz i nëkolik zid. legio- 
nárú; tëch vzpomenuto v dëjinâch zid. obce na Z. 
Velikych zásluh o osudy ceskych vojáku za války 
narukovavsích k prazskému pl. v Solnohradë získal 
si rodák stëchovsky MUDr. Art. Aschermann, 
ktery velmi obëtavë pomáhal bezpocetnym ceskyrn 
lidem ke s vob o dë. 
/. R. 
Zbraslav 3 
313 
Königsaal S