Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

jemce myta v H. K., David Sommer, israelsky uci- 
tel (1857), Nathan Lustig (1857), Jakub R u z i c- 
k a, obchodvedouci (1832), a Marie K u b í n o v á, 
sluzka, 90 roku starà (1835). Y Malsovicích, k H. K. 
prifarenych a zcásti i nálezejících, by dl eli Filip L ö - 
wy (1814), zmínení jiz Jos. Graf a Jos. Rous- 
berger, dale Vit T a u s i k, nájemce hostince 
(1855), Jakub Klein, chalupník a vyëepnik (1859). 
Jezto y H. K. nebylo zidovského hrbitova, byli zidé tu 
a v okolí zemirelí pohrbíváni na zidovskych hrbitovech 
v Horicích, Nov. Bydzovë, Yamberku a v Nov. Meste 
nad Metuji. 
R. 1813 pristëhoval se do cásti Malsovic u H. K., 
jez nálezela ke statku Dolnímu Prímu, z panstvi 
doudlebského zid Filip Löwy, podomní obchodník. 
Od r. 1815 mei tu i trafiku. Jezto byl to obchodník 
ëily, ktery zacházel i do H. K. i okolních obcí, sest 
hradeckych obchodníku se striznym zbozím tezce 
neslo jeho konkurenci. I stezovali si na nëho ma- 
gistrátu a zádali, aby byl vy ho sten. Kdyz se stízností 
svou byli zamítnuti, rekurovali ke krajskému úradu. 
Pri vysetrování, jez úradem tíinto bylo zavedeno, bylo 
zjistëno, ze otee Filipa Löwyho Emanuel Löwy a jeho 
rodina byli die t. zv. zidovského patentu pripsáni 
k panství doudlebskému a die guber. dekr. z r. 1801 
obdrzeli c. 642; ze Filip Löwy byl zenat a otcem 
ctyr dítek, ze provozuje podomní obchod a prodává 
v Malsovicích tabák na základe úredního povolení. 
Ponëvadz nemohlo se mu za vinu klásti nie nezákon- 
ného, byl rekurs hradeckych obchodníku i krajskyni 
úradem zamítnut. Ale dva z nich a dva novi, z nicliz 
jeden, Josef Riedel, nebyl vlastnë obchodníkem, ny- 
brz jenom prymkarem, v pronásledování zida Löwyho 
i pak neustali. Odvolali se ke guberniu v Praze a 
v odvolání svém opírali se o nëkteré, jak bylo zjis¬ 
tëno, nepravdivé duvody. Proto nepochodili ani u to- 
lioto úradu. Zajímavé jsou duvody, jez uvedeny byly 
úradem tímto pro zamítnuti odvolání hradeckych ob~ 
chodníkú. Mezi nimi zvlàstë tyto. 
Filip Löwy zdrzuje se od r. 1815 jako trafikant 
v Malsovicích, v dílu panství prim&kého, a pobyt byl 
mu tu i guberniem r. 1819 povolen. Hradectí obehod- 
níci snazí |se zmariti konkurenci zida Löwyho, aby mohli 
si unco va ti libovolnë a zistnë ceny svého zbozí na úkor 
obeanstva. Hradectí strizní obchodníci mají malésklady, 
kdezto Löwy, maje u továrníku velky ùvër, vzdy nej- 
lepsím vybërem zbozí mûze poslouziti. Obchod po¬ 
domní provozuje nejen v H., nybrz i v okolních mës- 
tech a vesnicích. Hradectí strizní obchodníci prodá- 
vají zbozí své hlavnë o tydenních a vyrocních trzích, 
dále o nedëlich a svátcích. V H. K. pripadají trhy na 
sobotu, kdy Löwy jako zid neobehoduje a v nedëli a 
ve svátek nesmí, jezto ve dny ty podomní obchod ne- 
ni dovolen. 
Ale zminëni hradectí obchodníci neustávali dále 
podávati stíznO'Sti na zida Löwyho. A kdyz v jedné 
stíznosti uvedli, ze pozívá protekce úradu a v jiné 
stízností, podané primo císari, nepravdou hledeli ho 
oklamati, byli krajskym úradem v H. K. r. 1824 od 
souzeni: Antonín Kyncler jako puvodee toho haneb- 
ného jednání ke trem dnum vëzeni a 10 zi. C. M. a 
Tomás Kapoun, Jan Nikelsgeld a Jan Riedel, kazdy 
ke 24 hod. vëzeni a 5 zi. C. M. pokuty. Odsouzení 
proti tomuto nálezu podali jestë téhoz roku odvolání 
k zemskému guberniu v Praze. Následovalo dlouhé 
vysetrování, jez jestë r. 1833 nebylo skonceno 22). Jak 
to na konec s pronásledovateli zida Löwyho dopadlo, 
není známo, jezto spisy o tom se nezachovaly. 
V r. 1836, jak zapsáno je v „Pamëtni knize mësta 
Hradce Králové", smëli v méate H. K. bydleti jen dva 
zidé se svymi rodinami. Byli to jiz vyse zminëni Abra¬ 
ham Mayer, trafikant, a Josef Winternitz, lo terni ko- 
lektant23). 
R. 1841 10. dubna podkomorsky úrad upozornii ma- 
gistrát v H. K., ze nemohou byti zádány od zidu prí- 
spëvky na osvëtlovâni mësta, kdyz je také krest'ané 
neplati24). 
V letech 1850—1859 pripoiníná se jiz v H. K. zid. 
ucitel David S o m m e r. Y téze dobë bydlelo jiz në- 
kolik rodin zid. nejen v mëstë, nybrz i na jeho pred- 
mëstich, Prazském Predmësti, Kuklenách. Novém H. 
a Malsovicích. Následek toho byl, ze r. 1860 utvorila 
se v H. K. israelská obec se zvolenym predstaven- 
stvem, ale byla dlouho trpëna, jezto nemohla do¬ 
sici près opëtovné zádosti od místodrzitelství potvr- 
zení svych stanov. Prvním starostou zvo'len byl r. 1860 
obchodník Jáchym Riemer, po nëmz az 
byli starosty Samuel B a u m e r, 
Jáchym Riemer 
Samuel Baumer 
sky lékar, a Jakub K a 1 1). R. 1864 byl prijat za 
bina Abraham K o h n, jehoz otee Josef Kohn 
byl rabínem v Zamberce. Obdrzel právo oddávati, za- 
pisovati do matriky a starati se o vyucování náb. zid 
Rb. Abraham Kohn 
Josef Baum 
v H. K. Téz soukromnë vyucoval vëdàm liternim. 
Bohosluzby konaly se v soukromych domech ë. 17, 
76 a 64. V tomto poslednim domë upravena byla mod- 
litebna. R. 1887 najat byl dum ë. 67. V nëm bydleli 
téz rabin a sochet (spo'lusluha) a na dvore postavena 
byla synagoga25). 
R. 1872 S. J. P o 1 a c k, svagr Abrahama Kohn a, 
zaridil si v H. K. nëmeckou skolu. Kdyz zaetva pri- 
byvalo, najal pro ni cely dum. Jezto nemël pro vy- 
chovatelnu koncesi, okresní skolni rada pro mèsto 
mu skolu zakázala, ale nerozpustila ji, nybrz pone- 
chala do doby, az si koncesi pro ni opatrí26). Kdyz se 
S. J. Polack z H. K. oïdstëhoval, nëmeckà skola za- 
nikla. 
Po r. 1860 vie a vice zidu v H. K. pribyvalo. Tak 
die matriky narozenych bydleli, tu r. 1867 Wolf 
Hradec Králové 3 20* 
Königgrätz 3