Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Mimo synagogu bylo v K. jestë nëkolik spolkovych 
modliteben v soukromych domech; jedna nálezela 
„Saschevre", jiná „Rasichevre", jiná spolkii „Sévá- 
keruim 
Kolínská synagoga byla nejen sídlem vroucí zboz- 
nosti, nybrz i hluboké ucenosti. K talmudickym vy- 
kladum rabínu v sobotu po mincha pojily se vázné 
debaty, které trvaly az do maarív. O tëchto vypravuje 
místní povëst toto: Rabin vytáhl pri prednásce 
z kapsy sobotniho pláste stríbrnou tabatërku, aby si 
sñupl a podle zvyku podal ji druhému, a ten tretímu 
talmudiistovi. Tak putovala z ruky do ruky. Ke konci 
vykladu prohlásil rabín, ze nedostal tabatërku zpët. 
Kdo ji podrzel? Podezrení padlo na nejchudsího 2ida. 
Nikdo jeho jméno nevyslovil, ale pohledy prítomnvch 
tomu nasvëdcovaly, ze ho vsichni z krádeze podezrí- 
vají. Cely tyden mluvilo se o rabínove tabatërce a o 
spatnosti lidské. Prístí sobotu sesli se zase vsichni 
v chrâmë, aby vyslechli rabínuv vyklad. Chybël jen 
chud'as, ktery byl podezríván z krádeze. Mezi vykla- 
dem sáhl zase rabín mane do kapsy a vytáhl svou 
tabatërku. Ulekl se. Svym zrakem hledal ihned chu- 
d'asa. Nebyl v chrâmë. I vyzval vsecky prítomné, aby 
sii s ním. Ubírali se k domu onoho chudlého obcana 
a nalezli ho doma placícího. Plakal, ze nemúze jíti do 
chrámu a naslouchati krásnému, duchaplnému vykladu 
rabínovu. Rabín jej pozádal, aby sel s ním do chrámu. 
Uposlechl. V chrâmë ho prosil rabín za odpustëni a 
koncil slovy „muvtoch ani jsem si jist, ze zemres jako 
bohác". Slova rabinova se spinila a onen nabyl tak 
velkého majetku, ze se u nëho peníze mërily na 
vértele. 
V K. bylo mnoho ucencu. Poslednim byl Abraham 
Schiff, ktery zemr. r. 1919. Yyznal se dokonale 
v celé talmudiické literature a citoval zpamëti které- 
koliv misto. Vypravoval casto, jak nabyl svych vëdo- 
mostí. Ráno ve ctyri hodiny chodil jiz s jinymi 
k svému uciteli a ztrávil u nëho cely den az do pozdni 
noci. Ucení prerusil jen modlitbou, kterou konal 
v chrâmë, a jídlem. Neznal prázdnin mimo soboty a 
svátky. Listujeme-li v starych matrikách, nalézáme u 
cetnych muzu poznámku „talmudista" nebo ,,ucitel 
talmuduTak eterne na pocátku 19. stol. jména: 
Abraham Fröhlich, Jesajas Pick, Azák Alt¬ 
schul, Jakub Zwicker, Izák Polácek a jurista 
Natan S i d 1 o w, o nëmz pojednává dr. Bohumil 
Stein ve svém jako rukopis tistëném díle „F ami- 
1 i e S c h i d 1 o f f". 
Mezi tëmito ucenymi cleny obee mohli se uplatniti 
jen vëhlasni rabini, jaké mël K. v dobách minulych. 
Pusobili tu: 
1441—1559 Mojzis Malostransky. 
1588 Kaiman ben V i k t o r i n. 
1603—1608 rb. M i c h a e 1. 
1614 zemr. v K. Chajim ben Sinai. Na jeho ná- 
hrobku eterne „rabin v Kolinë a v Ivancicich". 
1626 zemr. v K. Ansi ben R e f o e 1. Po nëm pûso- 
bil Izrael ben Mordechai Lipschitz. 
1680 opustil K. Abraham Hirs P o r j e s a nastou- 
pil misto v Ivancicích. Jeho pani byla deera Mojzise 
Lipschitze, ktery byl asi bratr Porjesova predehudee. 
Zemr. v Praze 1673. 
1684 byl rb. Uri Srage F eibisch, syn rb. Elea- 
zara Menelesa z Yidnë. Z K. odesel do Ml. Boleslavë 
a odtud do Uh. Brodu. (Jakobovits, Das Prager und 
Böhmische Landesrabbinat.) 
1697 Elias Wolf ¥ e d e 1 e s, syn vrehniho praz- 
ského rb. Simona Spiry-Wedelesa. Sídlil v Praze a 
Kolínstí dojizdëli casto k nëmu. 
1718 Baruch Austerlitz. 
1739—1745 Michl J u d a, vlastnë Jehuda ben Mi¬ 
chael, syn Jechiela Michla Glogau, autora knihy 
„Nezer hakaudesktery zemr. ve Vídni 1730. Byl 
téz kourimskym kr. rb. Zemr. velmi mlád. Je pocho- 
ván v K. 
1746—1781 Jakub 11 o w y, syn Pinkasa Ilovyho. 
Pocházel z Uh. Brodu. Byl jako jeho predehudee téz 
rabinem kraje kourimského. Od kolínské obee dostá- 
val 4 zi. tydnë, celkem 200 zi. Tento plat mu nebyl 
nikdy zvysen. Pozíval veliké váznosti. Zevrubnë po¬ 
jednává o nëm ieho potomek spis. Rudolf Illovy v c. 
z. kal. 1930/31. 
1782—1802 prosluly ucenec Eleazar K a 11 i r. Po¬ 
cházel ze 2eleznice (Eisenstadt) v Uhrách. Z Wach- 
steinova monumentálního díla: „Die Grabschriften 
des alten Judenfriedhofes in Eisenstadt66 se dovídáme, 
ze se nar. asi r. 1739 po smrti svého otee, ktery zemr. 
ve vëku asi dvaceti let. Svého vzdëlâni nabyl ve svém 
rodisti. Brzy vynikl jako bystry talmudista, vyborny 
reenik a obratny stilista. Pusobil jako rabín nejprve 
v Zabludovë na Litvë, potom v Rechnicích v Uhrách. 
R. 1778 ucházely se o nëho tri obee: Wiznice v Polsku, 
Boskovice a K. Dal prednost K. a zustal zde az do 
své smrti 1802. R. 1788 se namáhala Pestf, aby ho zis- 
kala, ale Kallir nedal se zlákati. Je autorem slavného 
talmudického díla „Aur chodos66 (nové svëtlo), jez 
bylo nëkolikrât vytistëno. Po jeho smrti vydal jeho 
syn Alexander Süsskind a jeho pravnuk Eleazar Hor- 
witz jeho dlilo „Cheker Halochoh6\ v nëmz jest také 
càstecnë otistëna jeho korespondence s vyznamnymi 
ucenci oné doby, s Ezechielem Landau a Cvi Hers 
Zamosc. Jeho jediny syn dostal se jako obehodnik 
do Brodu v Halici a usadil se tam. Syn tohoto 
Mayer stai se presidentem obeh. a zivn. komory 
v Brodech; za své zásluhy o Brody byl jmenován 
cestnym obeanem mësta, byl povysen do dëdicného 
stavu slechtického. Byl téz zemskym poslancem. Zemr, 
r. 1875 ve vëku 86 let. Z kolínské knihy daru a vëno- 
vání se dovídáme, ze daroval Eleazar Kallir krátee 
pred svou smrti synagoze Megilas Ester, aby bylo z ni 
o Hamanovë slavnosti (purim) predeítáno. Zachoval 
se nám od nëho dopis, ve kterém si stëzuje krajskému 
komisari kourimskému, ze mu jako krajskému rabi- 
novi dluhuji Zidé z Brandysa 50 zi. a pan krajsky 
komisar si muze snadno predstaviti, co tato cástka 
pro nëho znamená. Prazské autority Ezechiel Landau 
a Eleazar Flekeles citují jej casto ve svych responsních 
dílech. Proslulá byla Kallirova talmudická skola, ve 
které prednásel vybranym zákum. Mezi në nálezel i 
pozdëjsi mladoboleslavsky rabín Izák Spitz. (Viz „Toi- 
doth JicchokBiographische Skizze od Jonáse Spitze, 
Praha 1843.) 
1802—1810 pusobil v K. prosluly talmudista Ben¬ 
jamin Wolf ha-Levi Boskovic. Byl synem kolin- 
ského rodáka Samuela Ha-Levi, ktery opustil své 
rodistë, usadil se v Boskovicích a rídil tam talmudic- 
kou skolu, jez byla daleko siroko chvalnë známa. 
Samuel ha-Levi je autorem slavného díla „Machacís 
hasekel66 (vyklady k Mögen Abrohom) a jeho záci byli 
tak hrdí na svého ucitele, ze se po cely zivot podepi- 
sovali „zák autora Machacís hasekeV6. Jehoi syn Wolf 
nar. se asi r. 1740 a pusobil jako rabín na mnoha 
místech: v Aszudu, Prostëjovë, Pesti, Balas Gyarmat, 
Kolinë a Bonyhad. V tomto mëstë zemr. r. 1818. Je 
autorem nëkolika del : „Seder hamisna", „Ma' amar 
Ester", „Susan Edut" a j. I on hledal v talmudickych 
prednáskách své nejdulezitëjsi poslání. Kdyz zavítal 
do Prostëjova, privezl s sebou deset studentu a zádal 
od obce, aby se postarala o jejich vyzivu. Tak tomu 
bylo jistë i v K. Byl studiu tak oddán, ze se nedal ani 
svatbou vyrusiti. Kdezto jeho predehudee oddával 
sám vsecky snoubence, cinil tak Wolf Boskovic jen 
KöLin 14 
290 
Kolin lé