Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Podobnou zprávu a radu pódala téhoz dne císari 
i ceská a dvorská komora, jez se vyslovila pro to, aby 
císar zamítl zádost 2idu kolínskych v prícine obeho- 
dování v Kutné Hore. 
Následek toho byl, ze byly 2idum zakázány veskery 
obchody v Hore Kutné a ve vsech mëstech horních. 
Vynos zemské komory, vydany na hradë prazském 
21. srpna 1568, byl pro kolínské 2idy velmi nepríznivy. 
Prikazuje se v nëm sepmistrum a konselum kutno- 
horskym, aby vsecky dluzniky zid. pfed sebe obeslali 
a je skutecnë k tomu pridrzeli, aby jeden kazdy z nich 
svuj dluh jim do 4 tydnu zaplatil a co takto od dluz- 
níku vyupomínají, aby Zidum kolinskym sami od- 
vedli, nebot' nesmi byti dopustëno, aby 2idé „do Hory 
Kutny toulati se smeli66. 0 kolik penëz prisli kolínstí 
Zidé pri této praksi, která dala dluzníkum inoznost, 
aby dluh svuj zamlceli? Hlavni pohnutkou byla i zde 
konkurencní zást. 
Kutnohorstí dluzníci s placením ovsem nikterak ne- 
spëchali a Zidé kolínstí byli jestë v r. 1571 nuceni 
zádati císare Maximilána II., aby jim dovolil docasny 
pobyt v Kutné Hore, aby mohli své dlluhy vyupomínat. 
Císar si vyzádal dobrozdání zrízené rady komory 
ëeské, která mu radila, aby zádost kolínskych 2idú 
zamítl a tak narídil panovník 16. srpna 1571, aby byl 
kolínskym 2idum prístup do Kutné Hory i na dále 
zakázán. 
Kdyz nesmëli kolínstí Zidé do Kutné Hory za svymi 
zákazníky, sii tito do K. obstarat své nákupy, coz jest 
nejlepsím dukazem obchodní seriosnosti kolínskych 
2idu. Kutnohorstí konkurenti byli opët nespokojeni, 
coz vysvítá z dobrého zdání sepmistrû a rady mësta Hor 
Kuten o obnovenych právech horních z r. 1580, kde 
ëteme: „ . . . Neb i ten fortel a praktiku, zvlàstë 2idé 
kolínstí, na nás horníky sou vymyslili: nemohou-li 
sami k nám na Hory Kutny se vypraviti a najíti dáti, 
ale lid za sebou tam do K. potahují a majíce je u sebe, 
s nimi rozliëné handle vedou a v mnohé tëzkosti skrze 
prodávání a na základy penëz pujëovâni uvozuji. 
A tudy potom mnohá zaneprâzdnëni, jakz nebohejm 
lidem, tak i právu skrze dopisování a dopomození a 
stavuñkuv ohrazování ciní, a schází-li ëasem z toho, 
tehdy i k tomu privozuji, aby lidé tam z nimi do K. 
se trmáceli, tam na pràvë jich státi a útratu a meskání 
vésti musili a jim právi byli; z cehoz aby sjiti mohlo 
a lidé takovymi vymejslenymi praktikami ztëzovâni 
nebyli, bude potrebí to napraviti." 
Prebyvání v horních mëstech zustalo Zidûm zaká- 
záno az do doby konstitucni. 
Co 2idé v 2. polovinë XVI. stol. v K. vytrpëli, jak 
se s nimi tehdy zacházelo, vyplyvá z jejich zádosti, po- 
dané v cervenci r. 1573 komore ceské, kde eterne: 
„ . . . ze jsme velmi souzeni od obyvateluov tyhoz 
mësta K., vselijaké nám príkorí, coz mohou nejhor- 
sího. cinívají bez vselijakejch jim prícin danych, jakoz 
pak tyto dni nedávno jminulé jednoho z nás 2idu 
kotlár ñákej vokrvavil, kladiivo mu do hlavy vrazil, ze 
mu se tvár krví polila, tak ze nebylo skoro poznati, 
clovëku cili hovadu podoben byl. Téz také dni tyto 
jminulé opët jinych 2idu tri uprali a vokrvavili, 
z cehoz obecny lid potëseni má. Zádného z toho 
netrescí, vodlozili to k soudu az k sv. Bartolomeji 
a takz my, chudí souzení 2idé zádného vopatrení ne- 
máme. 
Bondy-Dvorsky c. 747. 
O interních pomërech v z. o. kolínské pojednal 
Dr. Tobiás Jakob o vits v I. rocence Spolecnosti 
pro dëjiny Zidu v ceskosl. rep. ve stati, nadepsané: 
„Jüdisches Gemeindeleben in K. 1763—1768." 
A nyni nekolik slov o institucích z. o. kolínské. 
Synagoga. 
Podle povësti meli kolínstí 2idé pûvodnë drevënou 
modlitebnu. Stála prirozenë v 2idovské ulici. Souse- 
dila s mëstskymi hradbami. O jejich osudech není 
nárn nie známo. Nevíme, zda vyhorela, anebo zda jinak 
nevyhovovala. Jen tolik víme, ze na jejím mistë byla 
vystavëna nynëjsi kamenná synagoga, která byla asi 
teprve po mnohaletém úsilí dokoncena, jak hlásá ná- 
pis pod stropem: Dokonceno r. 456, t. j. 1696. Ale 
tehdy nemëla jestë dnesních rozmëru. Levá lod' (pu- 
lise) byla zrízena mnohem pozdëji. Pocátkem 18. stol. 
byla západní zed' na spadnutí. Tehdy odkoupili ko¬ 
línstí 2. od mësta dva sáhy hradeb a rozsírili synagogu 
smërem západním, címz získali hlavnë mnoho mista 
pro zeny. Hlavní ozdobou chrámu jest starobylá skríñ 
pro tory (oraun hakaudes), dar vídeñského vlivného 
2ida Samuela Oppenheimra z t. r., kdy byla 
svnagoga dostavëna. Podle tvrzení Rudolfa lllového 
(c. z. kalend. 1930/31) pocházela Oppenheimrova 
manzelka Sandela, roz. Carcassonová, z K. U stropu 
eterne ruzné nápisy, pripomínající nëkteré druhy 
zbozí, jimiz se obchodovalo. Jsou to zkratky versu 
z Písma sv.: atlas, samet, damasek a j. I v kolínské 
synagoze stài almémar (vyvysené misto k predcítání 
tory) dlouho uprostred chrámu a kolkolem stály la- 
vice a stojánky pro nàvstëvniky chrámu. Mnohé byly 
rodinnym majetkem a precházely s jednoho pokolení 
na druhé. Jiné byly nadaení. Byly odkázány majiteli 
synagoze, která je pronajímala a z vytëzeného nájem- 
ného plnila nadaení závazky. O odstranëni almémaru 
ze stredu chrámu zachovala se místní povëst, která 
vypravuje, ze zavolaní krest'. dëlnici nechtëli s prací 
pocíti, aby se neprohresili proti Bohu, ze bourají, co 
jest mnohym posvátné. Prítomny 2id PL je nëkolikrât 
vybídl, aby koneenë zacali. Odpovëdëli mu: \ykop- 
nëte první kámen a potom budeme pokracovati, ale 
hrích spadá na vás. I vzal Pl. s chutí motyku do ruky, 
odkopl jeden kámen a dëlnici dovrsili dilo první 
reformy. Ale do roka zemrela mu jediná dospëlà 
deera. 
S almémarem byly odstranëny i pohyblivé stojánky 
a byly nahrazeny pëknymi lavicemi, které jestë dnes 
vyhovují a ciní pëkny dojem. 
Kolínská synagoga byla nëkolikrât opravována a 
upravována, ale její puvodní ráz nebyl setren, ani 
kdyz bylo pred deseti lety zavedeno elektrické svëtlo. 
Bylo namontováno na staré lustry. 
V r. 1924 byla v levé lodi chrámové zazdëna zulová 
deska, dar Pavia P o 1 á c k a, hlásající jména clenu 
izr. n. o., kterí zahynuli ve svëtové válce, konajíce 
nejtëzsi vlasteneckou povinnost. Jsou to: Feld¬ 
stein Vlastimil, F r e u n d Jindrich z Tynce n. L., 
JUDr. Goldschmid Alfred, Goldschmid 
Richard, Kobler Jaroslav, Mandelík Ignác, 
Reichner Leo, JUC. Sommer Rudolf z Nebo- 
vid, Weissberger Leo, Weissenstein Karel, 
Weissenstein Richard, Ing. C. Werner Anto¬ 
nin z Tynce n. L. 
Z ohledu na rodinu bylo vynecháno jméno legio- 
náre Rudolfa A d 1 e r a, jehoz památee vënoval Ru¬ 
dolf V 1 a s á k svou knihu ,,2idácek Leo44. (Vydala 
Druzina csl. legionáru jako XXXII. svazek své 
knihovny.) 
Kolínská synagoga má velké mnozství tor, opon 
(porauches), zàvësû (kapaures), plástíku na tory, strí- 
brného náciní (klé kaudes). Mnohé vykazují velice 
úctyhodné stárí. Mezi nejkràsnëjsi predmëty nálezí 
zàvës (kapaures), vënovany vlivnym primasem Judou 
Lev Saudkem r. 1765. 
Kohn 13 19 
289 
Kolin 13