Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

meiialy se úcinky zelezné dráhy v meste K, vzdy pa- 
trnëji.. . Stai se lu dosti záhy pocátek velkého pru- 
myslu. V tichém miste, kde zadávna ríkali „na Prsíue 
za klásterem kapucínskym, zalozil r. 1857 Ignác Seli- 
kovsky velkou továrnu na lisováni a rafinování rep- 
kového oleje s vyrobou pokrutin, kteréhoz závodu pak 
zakrátko ujal se Jakub Fiser. Odtud zmohlo se y okolí 
kolínském silné pestování repky, címz zdokonalilo 
se rolnictví. Mensí závod olejnicky zalozila firma Ru- 
dolfova na Yalech pred branou Prazskou. . . Pod ska- 
lou kostela Vsech svatych, na miste jindy tichém, 
v Hrobích, zalozil cily podnikatel Josef Weissberger 
velky závod na rafinování lihu a pri nëm pekny dum 
obytny, prací sfavitele Jana Klecandy. 
Str. 2 5 9. — R. 1866. Nejvëtsi pruchod vojiska vi- 
dëli Kolínstí 15. srpna, v den svátecní, ráno. Tehdáz 
ubiral se mëstem bez zastávky velky prusky sbor gardy 
král., pesi a jízdny, s hlucnymi sbory trubacu, s dëly, 
zavazadly a mëdënymi pontony na vozích; byl to lid 
mlady a urostly, ktery v nâladë bujné, ubiraje se ulicí 
Prazskou, pitvornymi posuñky a pokriky „Hep, hep! 
hier ist die Jiídenjasse!ÉC diváky zid. urázel. A tak ty 
pochody vojenské trvaly do 16. zárí, kdy poslední Pru- 
sové vysli z mësta . . . 
Str. 2 6 0. — Jakmile nastal mir, touzil cisar pán, 
aby navstivil kraje válkou postizené a aby potësil své 
poddané. Na té cestë zastavil se v R. na nádrazí, kdez 
jej radostnë vitali mëstské zastupitelstvo, duchoven- 
stvo, úrednictvo, ucitelstvo s zákovstvem, téz zastupi¬ 
telstvo o. z. pod thorou zlatem na aksamitë vysi- 
vanou . . . 
Str. 2 6 2. — Y zárí r. 1867 provedeny byly volby 
do mëstského zastupitelstva a tu zvitëzila strana po- 
kroku. Mezi obecnimi starsimi byli Zidé: Josef Weiss¬ 
berger, továrník, Izrael Eisler, statkár, Eliás Fischer, 
majitel domu, Salomoun Schön, chirurgo 
Pri volbách, konanych do obecního zastupitelstva 
v zárí 1870, zvoleni Josef Weissberger a Eliás Fischer. 
Str. 2 6 9. — ... a jiz 1. cervence 1872 následoval 
v meste novy smutek, nebot' zemrel ochrnutim mozku, 
maje vëku 48 let, Josef Weissberger, ëlen mëstského 
vyboru, vysinuv se z chudého obchodníka k bohatství 
velikému. Co bohatec byval vzdy stëdry k lidu chu- 
dému, krest'. i svym spoluvercum Zidum a zalozil na- 
dání 2000 zi. pro dobro chudych ditek skolnich; také 
nikdy se netajil smyslenim svym ceskym, a proto kdyz 
mrtvé tèlo jeho vezeno bylo na hrbitov zid., provázelo 
jej mëstské zastupitelstvo, knëzstvo, skolní mládez, 
spolky mëstské i tëlocvicnà jednota Sokol s praporem 
a hudbou. Nedlouho potom zemrel téz bratr jeho, 
s ním stejne smyslející, majitel dvora, Jindrich Weiss¬ 
berger .. . 
Str. 2 8 4. — Pocet obyvatelstva: V r. 1857: kato- 
likû 6112, evangeliku 268, Zidu 1347. V r. 1879: kato- 
líkú 7878, evangeliku 386, Zidu 1209. V r. 1881: kato- 
líkú 10.050, evangeliku 425. Zidu 1148. 
S t r. 2 8 7. — Lee od té doby stala se v obyvatelstvu 
velice príznivá zmëna; zvláste od r. 1867 národní duch 
opanoval celé mësto, takze i zid. obyvatelstvo jemu se 
poddalo a pod vlivem nëmeckého antisemitismu pri- 
hlásilo se r. 1881 témër venkoncem k obcovacímu ja- 
zyku ceskému . . . 
Str. 3 7 6—3 8 3. Zidovská ulice. Zid. ulice 
vzrostla do r. 1623 prikupováním domu krest'. do ru- 
kou zid. k rozsáhlosti nynejsí od ulice Kourimské do 
ulice Prazské. Y torn prostranství bylo r. 1623 kromë 
satlavy mëstské (v koutë uprostred ulice) 37 domu 
zid., kteryzto pocet dëlenim vzrostl na 54. Ale jakoz 
jestë r. 1652 správa mëstskà nemëla rádné známosti 
o drzitelích domu zid., a jednak pro nestálost drzby 
a stálé bud' dëleni, bud' pripojování, nebylo nám moz- 
no sestaviti posloupnost hospodáru domu v této cásti 
mësta. V náisledujícím vypsání drzeli jsme rejstríku, 
jaky podali sami Zidé dne 28. brezna 1653. 
1. Pocínajíce tou radou domu, která priléhá k do 
mum na nàmësti v ulici Prazské, shledáváme na robu 
proti masnyrn krámuni velky nëkdy dum, ktery z 
r. 1622 radní Jan Krumpolc, unaven jsa kontribucemi 
a ubytováním soldatesky, prodal Zidu Michaiovi Pa> 
covskému za 1000 kop mis, na lehké (dlouhé) minci, 
ku kterémuz trhu svolila mëstskà rada pod vyjimkoii. 
aby tu pivovar v domë byl zrusen, okna a dvere, do 
ulice Kourimské obrácené, aby byly zazdëny, a dále 
aby Zid byl povinen piatiti mëstskou kontribuci. Mi 
chai Pacovsky tu jestë zil r. 1653, maje pri sobë staric- 
kého otee svého Abrahama. Dum vsak rozdëlil se na 
nëkolik domu, jez odprodál jinym Zidum. — 2. Y ne- 
kdejsím domë Samíkovském od r. 1607 hospodaril 
Seftl Gízek Zid, po nëm Josef Cízek, 1653 Jakub Cízek. 
— 3. Dum na rohu do Zia té ulicky do r. 1620 drzel 
Slomeles, po nëm rb. Pinkas, r. 1653 rb. Liebermaim, 
rektor skoly zid., a nájemníci jeho Hersl a Mojzís. — 
4. Dum na druhém rohu do ulicky r. 1621 drzel Slo¬ 
meles, jenz si tu zarídíl hospodu zid., prodávaje zde 
pivo a vino. R. 1653 tu chlebil Lev Kavka, bratr jeho 
Hersl Kavka a Jonás, syn jeho. — 5. R. 1653 tu byli 
bratrí Mandi a Hersl Sázavstí, synové jejich Hersl, 
Mojzís a Lazar, nájemníci Sáje, krejeí, St'astny, Klein 
a Nosek, rezník. — 6. V tom domë byli podílníci Lev 
Izáküv, Yiktorin, Volf a Baruch Pacovstí, David Kavka 
a Salomoun Faltynûv. — 7. Y domë neprítomného 
Eliáse Housera byli r, 1653 synové jeho Eliás a Izák 
Zubec. — 8. V domë Abrahama Benátského, syna Aro- 
nova, bydlel Zalkiny. — 9. Zde bydlel r. 1621 David 
Al ex an dru v, r. 1653 synové jeho Eliás a Bunam. — 
10. V domë Izáka Zalmanova bydlel v r. 1653 Jáchym, 
syn jeho, pri nëm Volf Kavka, almuzník. — 11. Y dal- 
sím domë chlebil r. 1653 sám Lébl Aronuv, spolurek- 
tor skoly. — 12. Zde bydlel r. 1623 Josef Cíperles a 
r. 1653 mël podílníka Jáchyma Jemnického z Moravy. 
— 13. Dum na rohu do ulice Prazské (vedle c. 1) 
r. 1623 od Ondreje Kyspery koupil Jakub Kasmaul Zid 
za 800 kop mis. na dlouhé minci; r. 1653 chlebili tu 
jeho synové Salomoun a Icik Kasmaulové, bratranec 
jejich Lébl Kasmaul, v nájmu Abraham Cízek a Eliás 
Slaumeluv. R. 1688 zádal Israel Kasmaul, aby v dome 
svém proraziti smël okna do ulice Prazské, ale nedovo- 
leno jemu. 
14. Pocínajíce druhou radu zid. domû, s táñeme na- 
pred u domu vedle samé Prazské brány, jez má nyní 
c. 54 Zid. ulice, ac jest v ulici Prazské a nálezí dëdi 
cûm Paleckovym. R. 1622 prodal Jonathan Fulnecky 
krest'. ten dum za 1400 kop mis. (v dlouhé minci spat- 
né) Josefu a Nathanu Poláckum Zidum. Ti pak necistë 
tu obyvali, hnuj, pomeje a nefády oknem dolu do 
ulice vyhazovali a proto musili r. 1629 svá okna hustou 
mrízí zaplésti. R. 1653 zde chlebil Josef Polácek, brat¬ 
ranec jeho Abel a chudy Zid Lev Hromovácek. — 15, 
V domë na rohu do ulice Zid. (nyní 53) byl od r. 1622 
zid. hospodá? Ruben Deutsch, koupiv ho u Martina 
Pokorného za 700 kop mis., a chlebil zde r. 1653 
s tchánem svym. R. 1660 zvolen byl tyz Ruben Nëmec 
za zid. primasa, proti cemuz protestovala mëstskà rada 
u zemské vlády, namítajíc, kterak pry ten Rubín Zid 
jest clovëk zpurny, trucovity a nepokojny, kteryz od- 
poruje vsemu, celio mëstskà rada spravedlivého na Zi- 
dech pohledává. I v tom domë zustávala okna, co hle- 
dëla do ulice Prazské, zazdëna, a kdyz r. 1687 Rubinûv 
syn a dëdic Machi Rubín nové okno tarn prorazil, vy- 
slali konselé zedníka Václava Svobodu, aby to okno na 
útraty Rubínovy zazdil. — 16. Gyttl, vdova po rb. Mi¬ 
chaiovi, ten dum r. 1608 prodala za 400 kop mis. Si- 
Koiin 10 
280 
Kolin 10