Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Rzounka, sevce, a Ondreje Kyspery. Prodány byly za 
600—1200 kop mis., hotovë splacenych, ale penëzi 
lehkymi, jichz pet kop vycházelo na jeden ríssky tolar. 
Soucasnë s tímto rozmnozením Zidu y meste délo 
se téz vkládání jejich do zivností kresl?. Dne 3. zárí 
1621 uvazovali konselé, ze Zid Salomoun Slómele ve 
svém dome v ulici Zidovské na rohu do ulicky k rynku 
upravil zájezdny hostinec, tarn pivo a vino cepuje, a 
nejen cizí Zidy, ale i krest'. formany u sebe prijímá; 
dále ze se Zidé ujímají obilního obchodu. Dne 3. lis- 
topadu zalovali na Sáje Zida, ze provozuje remeslo 
krejeovské na skodu kresf. krejcí, kterych pry jest 
y meste 30, màio díla mají, bídne se ziví a y tëchto zá- 
davnych casícli ani kontribuci zastati nemohou. I pro¬ 
sili knízete Lichtensteina, aby na zádost Zida nie nedal, 
jakoz zádá pod tou barvou, kterouz pry Zidé die 
svych chytrosti a obmyslu vybornë trefiti umejí. 
Lee vseeky stíznosti proti Ziduin nedosly u knízete 
povsimnutí; nemëlit' Kolínstí posud odpustení za od- 
boj, ani potvrzení svych privilegi!, kdezto Zidé cesti 
pozíváli tehdáz nemalé priznë eísare Ferdinanda II., 
jejz znamenitymi sumami na vedení yálky zakládali. 
Zejména se to vi o prazském Zidu Jakubu Bas-Sevi, 
ktery za to jmenován byl ,,dvorním Zidem66 a povysen 
byl do stavu slechtického s praedikatem „von Treuen- 
berg". 
Str. 6 1. — Pan Gryzl, hejtman panstvi a guberná- 
tor mesta, vselijak sousedum skodil i na zivnústkách. 
Y dobë, kdy privilegia mëstskà stále zustávala bez po¬ 
tvrzeni eísare Ferdinanda, dával proti vsemu obyceji 
zámecké pivo cepovati v mëstë i na predmëstich, lidé 
neosedlí s jeho povolenim provozovali ruzné obchody; 
solní obehod, potud jen oboi vyhrazeny, pustil úp'lne 
Zidum, jichz zvlástním byl prízniveem a od niehz ku- 
poval pro zámek vsecku spotrebu masa, sto liber tyd- 
në, po 4 krejcarích libru. Jak hìuboko za jeho guber- 
nací v K. klesla váznost mëstského úradu, vidëti z cho- 
vání Adama Zubce Zida proti mëstskému rychtári 
Pavlu Yrchlabskému, u nëhoz onen 2id na podzim 
r. 1624 se zodpovidati mël pro jakys neporádny trli 
o konopí, a takto se nañ osupil: „Ysak ty v hrdlo lzcs 
jako selma! Já nejsein podvodnik! Zádného práva ke 
mnë nemás a nie na tebe nedám, ani na sest pánu! 
Nejsi muj pán, ani já tvuj poddany! Mohu dobre do 
komory královské trefiti a na të zalovati!" Kdyz pak 
ho pritomny radni servus, Jirik Sebestiánúv, ñapóme- 
nul, aby se ku právu slusnëji elio val, vzkrikl Zubec: 
„Co! právo neprávo!" Za takové chováni byl vsazen 
Zubec do satlavy ; ale kdyz rychtár k nëmu na oby- 
cejny dozor prisel, tu 2id jím strcil, div ze lio nesbil, 
a moenë vysel ze satlavy. 
Str. 9 5. — Nedloulio potom stalo se mesto K. 
svëdkem popravy nad jednou rytírskou osobou. Byl to 
Jan Lipansky z Lipan, potomek ceské rodiny staro- 
zitné, jehoz otee r. 1588 pri válecné vypravë arcikní- 
zete Maxmiliána do Polska co podplukovník upadl 
v zajeti Poláku a potom jiz zústal v Polsku. Jan Li¬ 
pansky r. 1625 dal se v Slezích najati k jednomu spa- 
nielskému pluku, ktery nëkde v Cechách lezel; lee za 
tím plukem nepospíchal, ale potloukal se po Morave a 
Cechách. Dne 15. dubna, jda silnicí od Ronova ke K., 
potkal se s kolínskymi Zidy, kdyz se vraceli z trhu. I 
zastavil je a velel jim, aby mu ukázali své pruvodní 
listy; potom na nich zádal penëz s pohruzkou a doby- 
tou zbraní. Oni vsak se nebáli, kord z ruky mu vyra- 
zili a jeho samého za hrdlo vzali, naëez pry „on ban¬ 
dita vyñav pod plâstëm krátkou rucnici, jednoho 
z nich, Simona Semecha, syna Izákova, otee deviti dëti. 
zastrelil a tak nevinnou krev vylil.64 Ostatni 2idé 
vsak se vraha pevnë drzéli, ruce mu svázali a ku právu 
mësta K. dodali. Kdyz konselé zvëdëli, ze ten vrah 
jest rodu rytirského, zaslali dotaz ku král. komore do 
Prahy, odkudz 5. máje dosla odpovëd', aby Lipanského 
dali mecem stiti. Ysak téhoz dne prisli do rady tri 
jízdní Chorvaté z pluku Don Martina Huerty, ktery 
pràvë v Hore a Càslavë zustávál, a zádali jménem plu¬ 
ku, aby onen Lipansky byl pri hrdle zachován a z vë- 
zeni propustën. Jimz odpovëdëli konselé, aby «si toho 
pohledávali pri komore král. Potom si Chorvaté pous- 
tëli ree, ze prijdou z Hory ve velkém poctu a Lipan¬ 
ského moenë osvobodi. Z té priciny uzili konselé ná- 
lezité opatrnosti. Kdyz dne 8. kvëtna dostavil se v K. 
kourimsky kat, a vrah na popravistë za Prazskym 
predmëstim vyveden byti mël, tu naridili konselé, aby 
vsichni senkyri se ozbrojili a popravistë obstoupili. Po- 
dobnë mël i rychtár Herzànë a s nim i volení k tomu 
konselé, Martin Frank, Václav Bystrsky, Simon Vecán, 
Jan Krska a Pavel Horyna v plném ozbrojeni tam se 
dostaviti. Poprava potom vykonána beze vsi prekázky. 
Str. 9 8. — Màio casu potom bëhal Václav Strnad, 
kovár, v stavu opilém po mëstë, v zid. ulici máchal se- 
kyrou a takto na Zidy volai: „Touto sekyrou stináni 
budou vsichni katolictí, az prijdou sedláci, kterí eísare 
jiz mají v rukou!" Mínil tím zajisté sedláky hornora- 
kouské, o jichz vitëzstvi dosly klamné zprávy. Slysíce 
tuto ree tri 2idé, Cízek Hromovácek, Jakub Ancrlík a 
Jakub Nosek, bëzeli ke gubernátorovi na zámek a udali 
na Strnada, kteryz za to pykal 14 dní za kládou v sat- 
lavë. 
Str. 10 2. —Za veliké ublízení od pana Gryzle sobë 
pokládali Kolínstí, ze dopoustël Zidum vkládati se do 
remesel a obchodu, které do té doby jen sousedum vy¬ 
hrazeny byly, a ze se jich Zidu vzdy ràznë ujímal, kdy- 
koliv konselé chtëli v tëch zivnostech jim prekázeti. 
V dubnu r. 1626 obzalovali ko vàri Josefa Zida, ze vede 
obehod v zeleze a tak jim na zivnosti újmu ciní; tu 
dala mëstskà rada Zidovi zapecetiti sklep, v nëmz zá- 
sobu zeleza choval. Ysak jiz druhého dne kázal jím pan 
Gryzl, aby 2id strhnul peëet a zeleza svého aby uzil 
die libosti. Mezi duchody obeení nálezel jindy uzitek 
z vysadního prodeje soli, ktery vynásel rocne 180 kop 
c.; kdyz pak r. 1622 pan Gryzl obci vseeky duchody 
obeení odñal, pustil ten solní obehod Zidum, coz obec 
snásela do r. 1626, kdez sousedé, vypujcivse si peníze 
od primátora Jaklina, devët becek soli koupili, tak ob- 
novili obeení slanárství a Zidum zakázali takovy ob¬ 
ehod. Tu vsak dne 24. cervence poslal pan Gryzl své¬ 
ho pisare na radnici se vzkazem, aby páni neprekázeli 
Zidum v obchodu se solí, obilím, zelezem i jinym zbo- 
zím, an má on hejtman od císarské komory rozkaz, 
aby Zidy, kterí zvlástní majestát od JMC. obdrzeli, 
chránil a jim prekázky ciniti nedal. Konselé, vyslech- 
nuvse takovy vzkaz, poslali ihned dva s sebe do Prahy, 
aby se pozeptali, jaky ze to Zidé majestát mají. Vy- 
slanci stavëli se u pana Pavía Michny z Vacínova, kte¬ 
ry byl pravou rukou zemského vladare knízete z Lich¬ 
tensteina, a on slyse jejich stesky a tuzby, divil se to¬ 
mu velice, kterak Zidé v K. toho se opovazují, cehoz 
ani v Praze ciniti nesmëji a narídil ustnë, aby Zidum 
sul, obilí, zelezo i vino zabavili, rka na konec: „Nad. 
vámi ruka drzena bude u komory a pri císarské kan- 
celári a ne nad Zidy!66 Takto posilnëni, vystupovali ko¬ 
línstí konselé ràznëji. Dne 31. cervence vezli bydzov- 
stí Zidé od Prahy pët centu korení, v kolínskych bra- 
nách vsak zdráhali se piatiti z toho povinny ungelt, 
kdyz se zároveñ ukázalo, ze v Praze vedle svého ob¬ 
myslu jen za tri centy eia piatili, bylo jim zbozi po 
rozkazu rady mëstské zabaveno. Nez pan Gryzl, zvëdëv 
o torn, povolal mëstského rychtáre, Jana Herzànë, k so¬ 
bë na zámek a rekl jemu: ,,/a vâm poroucim, pane 
rychtári, abyste to korení Zidum bydzovskym vydali, 
já sám chci z toho odpovídati!66 Jestë nápadnejsí byl 
Kolin 4 
280 
Kolin 4