Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Ferdinand Federer 
Sigmund Federer 
Dr. Julius Fischer 
Josef Weinberger 
cím obchodnikem a dítky pocal znovu vyucovati rb. 
Stein resp. jeho zena ve svém byte, nynëjsi hör. ziel, 
skole. 
Kdyz r. 1865 se nynejsí dolejsí skola znova vysta- 
vëla, ohlizela se obec po novém uc., za nëhoz byl 
prijat A. U t i t z. Stavba skoly dosla tak, ze dum 
c. 107, jenz nálezel Joach. Friedländrovi, musila obec 
koupiti, ponevadz majitel byl dluzen obci, která zbo- 
renistë proto koupi'la za 448 zi. 71 kr. R. 1866 stai 
se uc. Hermann Dux. 
Zemská skolní rada potvrdila 1871 skolu jako 
jednotrídní nëm., za správee skoly Hermanna L ö- 
w y h o. Nastoupil ,svuj úrad 1870, jeho plat byl 
600 zl. Detí tenkráte bylo 20 a 30. V následujících 
letech stoupal pocet dítek, takze bylo nutno pribrat 
vypomoenou s flu. R. 1874 byl prijat uc. a koserák 
Markus Schulhof z Golcova Jenikova za rocních 
250 zl. Naduc. Löwy tu pûsobil az do r. 1876. Po nëm 
nastoupil V tento úrad J. Netti. 
V r. 1878 povolena skola jako dvoutrídní. Správ- 
ceim se stai Josef Stimmer. Druhá trida byla 
umístena v domë c. 208, jenz nálezel Marii Fische- 
rové, za roení nájem 60 zi. Po odchodu Schul- 
hofovë (1880) byl prijat ihned uc., kt. a koreh Joa¬ 
chim Popper za plat roení 400 zl. Správcem skoly 
po Stimmerovi stai se L. H a a s, jenz zde byl do 
r. 1883. Byli zde ale téz jako ucitelé: S t r á n s k y, 
pozdëji rb. y Libni, Katz, Traub a M. Hirsch, 
jenz byl pomocnou silou y dobë nemoci uc. Poppra. 
V r. 1883 byl prijat novy rid. uc. Isidor R o- 
bitschek, jenz nyni je rid. uc. soukromé skoly zid. 
v Praze. Tenkráte bylo tu na 60 dítek. Dozorcem nad 
skolou byl zaslouzily lékar S. B a u m a n n. 
Kdyz r. 1886, dne 2. kvëtna, zemr. rb. a byv. uc. 
Salomoun Stein, bylo ve vaine hromadë obee 
usneseno, ze byt v jeho domë c. p. 110 se prestavi na 
skolu. Y této skole pocalo vyucování v r. 1886/87. 
Mistnost u M. Fischerové byla vypovëzena a pozdëji 
zahrada tamtéz najata jako tëlocvicna. 
Uc. Popper zemr. r. 1892 po delsi chorobë. Rb. L. 
Thors eh ze Slaného ocenil zásluhy jeho za nasi 
obec. R. 1892 stai se druhym uc. Adolf Löwy. 
V témze r. zemr. lékar B a u m a nn, jenz po dlouhá 
léta mël dozor nad skolou. Jeho velké zásluhy o vy- 
voj skoly jsou neocenitelné. Vzdy neunavnë se starai 
o pusobení uc. a prospëch záku. 
Ye vyvoji skoly se brzo na to ukázala nová fáze. 
Ministerstvo zádalo po nëkolik let po uc. Adolfu 
Löwym prukaz zpûsobilosti ucitelské. Kdyz obec 
sluzeb jeho co kantora nemohla postrádati a tretiho, 
uc. zkouseného, pro nedostatek prostredku nemohla 
prijmouti, mimo to vsak téz v nasi obci stále hlasi- 
tèji ozyval se hlas mladsi generace proti dalsímu 
trvání skoly a mnozí uz dítky pocali posílati do s 
ceské, usneslo se predstavenstvo v r. 1895 zrusiti 
jednu trídu. Tím skola se stala jednotrídní, v 
1895/96 bylo prijato 47 záku, pocet to zajisté dosti 
znaeny. Tento klesl pri zápisu na rok 1897 jen o 5 
dítek. V r. 1898 vsak jich bylo 6 piati ci eh dítek z Ja- 
no vie a 20 cizích, tedy 26 dëti. Vyucování vsak za- 
hájeno jiz nebylo. Duvody k tomuto konci této drive 
dulezité skoly, kde mnoho generaci bylo vychováno 
v duchu zid., byly rûzné. Jednak se jevil prospëch na 
skole jednotrídní spatnëjsi, coz se nemuze klásti za 
viim uciteli Robitschkovi. Zactvo bylo ze vsech moz- 
nych ceskych a nëmeckych skol a uc. musil stráviti 
mnoho drahého casu, nez mohl záky privésti na stej- 
nou úroveñ co do znalosti jazyka vyucovacího. Yliv 
skoly nëmecké pràvë v dobë, kdy národnostní pomëry 
obzvlàstë na venkovë se stále zostrovaly, ne dal se 
vice udrzovati. Proto podalo 13 poplatniku v posled- 
nim okamziku pred schuzí, v niz ,se mëlo rozhodnouti, 
zdali se pro nepatrny pocet ohlásenych dëti má zahá- 
jiti vyucování, zádost za její zrusení, sestavenou 
roveñ jako ohrazení proti trvání k hejtmanství. Zádost 
byla zevrubnë oduvodnëna. Ve schûzi po dlouhé roz- 
pravë byly 3 hlasy pro zrusení, 3 proti nëmu a sta- 
rosta Schwarz dirimo val pro zrusení. Toto rozhodnutí 
zpusobilo znaeny rozruch jak predevsím v o. z., tak 
téz v celém mëstë a politické casopisy psaly ten 
kráte obsirnë o této události a s povdëkem prij 
usnesení z. o. Historie skoly zid. tím je ukoncena. 
Naduc. Robitschek byl jiz r. 1894 zvolen rb. a 
potvrzen jako uc. náb. na obeené skole zde. 1896 po 
tom na skole v Sàzavë, o rok pozdëji v Kàcovë. Byly 
mu regulovány jeho prijmy po rozpustëni skoly. Téz 
vyucova'l dëti nëmcinë v byvalé skole. 
R. 1898 podal resignaci na hodnost rb. a uc. 
byv jmenován naduc. v Prerovë na definitivni misto 
pri zid. skole; odesel dne 1. zárí 1898. Jeho pusobení 
bylo po dobu 15 Jet zde vzdy velini blahodárné. 
Jako uc. byl svëdomity a pilny a casto pochválen 
svymi úrady, jako první rádny rb. vynikl svou d 
cestinou ve svych recich. Nástupcem byl rb. Adolf 
Löwy, jenz téz vedi vyucování nábozenství 
v Sàzavë a v Kàcovë, v této vlastnosti nejdrive pro- 
visornë a po zkousce na université v Praze definitiv- 
në (od r. 1899). 
Dne 20. listopadu 1899 pocalo se v byvalé zid. 
skole s vyucováním 2. trídy obeené skoly, kdyz v staré 
budovë této skoly umistëna byla skola mëst'anskà, 
chlapecká a divci. Zustala tam tato trida piny rok, 
iza propujeení místnosti nebylo pozadováno nájemné. 
R. 1901 upravena byla dolejsí byvalá skola za byt 
pro chudou vdovu po byv. clenu predstavenstva 
Josefu Baschovi. 
Uhi. Jan ovice 7