Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Uhi. Jari ov ice 2 268 Kohljanowitz \ 
novi svuj vlastni na rynku „Pod stítem" stojící po- 
lovicni domek za 100 zi. Byl povinen vëkem seslého 
otee Marka i svou nevidomou sestru Rachel ve svém 
byte miti a do smrti jim slusné vychování dáti. Mei 
dva bratry: Abrahama a Filipa. Povinnosti mu byly 
ulozeny stejnë jako predeslym kupeum. 
Shora uvedené spory mezi Aronem Samuelem 
(Bondym) a Jakubem Wolfem pfenesly se na pole 
nábozeiiskélio souzití. Wolf by1! rychtáreim zidovskym, 
Synagoga (vnëjsek) 
t. j. preds. n. o. Vybiral tedy poplatky k úcelu oibce. 
Aron Samuel obzaloval rychtáire u magistrátu y rijnu 
1779, ze pry mu u porovnání s jinymi platícími vyssí 
ctvrtletní dan predepsal a zalovatel jen k vuli opatr- 
nému magistrátu onëeh 52 kr. nañ popada jících 
slozil. Proti tomu se ohradil ryehtár prave, ze repar- 
tice byla správná a stezoval si, ze Aron jej nazval 
falesnym cíovëkem a zlodëjem. Uvádí, ze ryehtár ství 
na se prija'l nikoli k vuli soukromému zájmu, nybrz 
podle uznání celé z. o. a od magistrátu vyslaného 
komisare. Pokracuje: „Kterak k tomu pricházím, ze 
tak spatnym podezrelym muzem, zlodëjem a fales- 
níkem byl jsem nazván, kdyz zde po mnoho jiiz zbëh- 
lych let vselikym obehodem pocestnë jsem se zivil 
a po dobu mého rychtárství nikdo ríci svëdomitë ne- 
muze, ze jsem kohokoliv o jeden krejear podvodnë 
pripravil. Tak bych die toho budouenë rychtárem 
nasi obce byti nemohl." Vysvetluje pfi tom, ze repar¬ 
tici sám nesepsal, nybrz stalo se tak za prítomnosti 
vsech, jak v'lastní podpisy dosvëdcuji, a ze jen cástku 
rozvrzenou upominal. Konecnë zádá, by mu magi- 
strátem bylo zadost ucinëno. Na to se vzdal Jakub 
Wolf svého úradu a oznámil to vrchnostenskému 
úradu v Ratajích, jenz mu pro známy jiz obchodní 
spor nebyl naklonën. Reditelství panství odpovëdëlo 
purkmistrovi obce, ze pro resignaci Wolfovu a „také 
skrze vseliké zaloby" jest zapotrebí, aby na jeho 
mistë byl predstaven jiny ryehtár. 
Listina v arch. z. o. pravi o sñatku Adama S a- 
muele, jenz pojal za manzelku Yeroniku C h á s- 
k o v u, vdovu po Jakubu Bernardovi, Schutz- 
judovi. Nevësta mêla dum v Ratajské ulici a zádala, 
aby tento dum byl vlozen do knih pro jejího manzela. 
Prosbë této magisitrát vyhovël, uloziv mu, aby z toho 
domku vsecky královské danë piatii, ke dvoru pan- 
skému kazdorocnë jednoho zence v dobë zni posila!, 
faráiri janovickému roenë zapravoval stoly 1 zl. 30 kr., 
koledy 17 kr. a kantoru koledy téz 17 kr. 
V r. 1791 zakoupili Zidé nynëjsi kostel. Byla to 
chalupa na zborení pod c. pop. IV., nyní c. III. 
V chatrci té byla uz drive modlitebna, vedle té pak 
2 místnoisiti k obyváni. Zborenistë to nálezelo mëstské 
obei. Obec zid. mêla je najato za rocních 10 zi. ná- 
jemného. Kupni cena stano vena cástkou 50 zl. a ihned 
o. z. zaplacena. 
V r. J798 dum tento prestavën na kostel, také byl 
v nëm byt pro kantora (nynëjsi dámsky kostel). Pre- 
stavba stála 609 zi. 66 kr. a upotreben vsechen mate- 
riál z dfivejsi budovy. Majiteli sousedniho domku 
Weioertovi (nyní dum JUDra Jos. B a 1 y h o) 
museli 2idé zaplatiti za dovolení, by dvë okna z bytu 
kantora mohla hledët do jeho zahrady, cástku 40 zl. 
a zenë jeho 3 lokte „rizkartonu" a zàstëru za 3 zl. 
54 kr. a pri koupi za „litkup66 6 zejdlikû koralky za 
1 zl. 48 kr. 
V kostele muzském bylo 47 sedadel porízenych ná- 
kladem 21 zl. 30 kr. Pozdëji pristavëny jestë tri. 
Dámské oddëleni mëlo 21 sedadel a bylo na nynëjsi 
pravé stranë muzského kostela. 
R. 1806 kostel vyhorel a postaven znovu r. 1811. 
O prodeji tëchto sedadel sepsán byl vzdy kontrakt 
a zanesen do gruntovni knihy zvané: „Gemeinde 
Grundbuch über Sinagog-Liooschen 
Contracten in Kohl jan owit. z44. V edeni 
knihy bylo zákonem narizeno. (Patent ze dne 9. dubna 
1789, c. 1001 zák. eis. Josefa IL, sv. 9., str. 232.) 
Nejvëtsi zásluhy o n. o. získala si rodina G u t h o v a. 
Byla to velice vázená v celych Cechách známá bohatá 
rodina a mozno tvrditi, ze jen ti zde obec zalozili a 
o udrzení se postarali. 
Nejprve byl star. Jakub Guth. Dne 1. ríjna 1805 
daroval dum c. VII. staré, nyní c. 108 (dum pro 
funkcionáre), ktery za 80 zl. koupil. z. o. Represen¬ 
tanti obce, Nathan Federer a Alexander Hoff¬ 
mann, vrele dëkuji za tento dar. Vènovàni toto 
teprv r. 1867 bylo knihováno. 
Jakub Guth zemr. asi kol r. 1810. Syn jeho Josef 
Guth, vseobecne zvany „Reb Wolf Guth", nar. se 
r. 1777. Star, obce byl najisto uz r. 1811. Jeho zásluhy 
o obec jsou neocenitelné. Vënoval jí dum c. 110 
(nynëjsi horejsí skola) a skoro vsechny paramenty 
kostelni jsou darem jeho neb jeho rodiny. Na svém 
domë c. 112 pojistil obei 1000 zl. conv. m. jako 
„keren kajemet" pro sebe a svou zenu. Za úradování 
Josefa Gutha zalozena pri n. o. nasi matrika 
a Josef Guth vedi ji sám az do konce r. 1839. Velmi 
zajimavo je, ze Josef Guth jako star, obce také od- 
dával. V staré matrice nëkolikrât prichází jeho jméno 
jako funkcionáre pri oiddavkách, ovsem, ze na zá- 
kladë delegace toho kterého rb. Svého zetë a ná-