vycnívající „mecevosí( mohly by mluviti a volají po
povolanejsím odborniku, ktery by z tohoto mista
vede o zid. rodopisech prokázal sluzby vysoce cenné.
Z nejstarsích zde ulozenych rb. a ucencu pripomí-
nám tyto:
R. Samuel ha kohen Kosove Hory, jejz
r. 1780 pripomíná R. Ecechiel La n d a u v díle „Nöda
bijehuda", II. c. 50 a c. 78 8). R. J o s e 1, rb. z K. H.;
r. 1815 die rb. Samuela L a n d a u a „Schiwath
Zion" 15 8), rb. Beer Hirsch, r. 1817, die rb. Elea-
zara F 1 e k e 1 es e „Tesuba meahaba'% 393 8). Sames
kosohorské (z. o.) p. Langbarth provádel mne hrbito-
vem a upozornil mne zvláste na nëkteré hroby nej-
vyznamnëjsich osob, zde v poslednich letech uloze¬
nych:
Zikmund Klepetár, narozen r. 1857, zemrel
25. cervna 1929, byl z nejzaslouzilejsích osob o tuto
obec. Kr. rb. Löwy ujal se jej, sirotka, pfed mnoha
lety a vychoval ho ve svych intencích, vznesenych a
náboznych. Nedaleko lezi jeho otee Jakub Klepe¬
tár, zemr. ve veku 72 let. Pak z téze rodiny Herman
Klepetár, nar. 21. cervna 1802, zemr. 24. ledna
1866. 0 z. o. vysoce zaslouzená je i rodina:
Salamoun Adler, nar. 25. cervence 1817, zemr.
14. dubna 1897,
Jakub Adler, narozen 15. cervna 1825, zemrel
8. ledna 1910,
Joachim Adler, postmistr, nar. 28. cervence
1844, zemr. 25. rijna 1919,
Josef Adler, narozen 1. listopadu 1803, zemrel
28. cervence 1869.
R. David Löwy, obv. rb. kraje berounského, nar.
3. brezna 1805, zemr. 13. zárí 1866.
Abraham Pick, „Localarzt4*, nar. r. 1779, zemr.
30. srpna 1868 — místní lékar v dobë cholerové
epidemie.
Hynek Pick, nar. 12. zárí 1834, zemr. 17. rijna
1905.
Ig. 0 p p e n h e i in e r, narozen r. 1830, zemrel
28. kvëtna 1884.
Samuel Fürth, narozen 13. dubna 1912, zemrel
1. srpna 1885.
Leopold Fürth, narozen 14. kvëtna 1797, zemrel
30. prosince 1864.
Leopold P o 1 á k, poslanec na snëmu ceském a
risské radè, velkostatkár, Stëtkovice, nar. 25. ledna
1839, zemr. 27. kvëtna 1900.
Adolf R i n di 1 e r, továrník, Sedlcany.
Frantiska Rindlerová, téhoz chot', ve stari
65 let,
Morie Elischák, nájemee velkostatku, Chlu-
mec, nar. 4. listopadu 1867, zemr. 17. srpna 1916.
Hynek Chobocky, narozen 9. rijna 1846, zemrel
3. diubna 1929.
Marek Kaufmann, nar. 1845, zemr. 26. listo¬
padu 1926.
Josef Kaufmann, nar. r. 1813, zemr. 1886.
Jakub Kaufmann, nar. r. 1846, zemr. 1913.
Benj. Kaufmann, nar. r. 1819, zemr. 1885.
Leopold Herman, Sedlcany, zemr. 21. dubna
1929, nar. r. 1855.
Markus Leben li art z Kamenice, zemr. 25. srp¬
na 1865.
Joachim K a t z, rb., nar. 1851, zemr. 25. kvëtna
1914.
Terezie K a t z o v á, zemr. r. 1835.
Lotti Openheimerová, predsedkynë zid.
zenského spolku, zemr. r. 1923.
Nëkterà data o hrbitovë zid. a kosohorské Ch. K.
vdecim jejimu nynëjsimu star, továrníku Otto Kauf-
m a n n o v i :
R. 1900 byl jejím preds. Joachim Adler;
r. 1907 zvolen byl tento vybor:
Ig. Chobocky, Leopold Herman, Sig. Kle¬
petár, Jakub Kaufmann, S. Feigl a Ludvik
Adler.
Dne 3. února 1907 byl zakoupen novy dil k hrbi-
tovu a prikroceno k jeho upravë.
V r. 1910 sestával vybor takto: S. Klepetár,
S. Feigl, Jakub Kaufmann, Adolf P o 1 á c e k,
Jos. Lowositzky, Simon Steiner, Max Hel¬
ler, Josef Heller, Bohumil R i n d 1 e r, Sedlcany.
Vilém Lebenhart
Hrbitov byl v r. 1925 ve velmi seslém stavu, tak-
ze i zed' byla povalena. Proto utvorila se v Praze
zvlástní komise, sestávající z nëkdejsich rodáku a po-
tomkû tëchto z K. H. a S. Za predsednictví velkoob-
chodníka Vil. Lebenhart a, JUDra Alfreda
Steina, starosty Jubil. synagogy v Praze (syna ne-
kdejsího zaslouzilého zid. ucitele Steina), obeh. rady
a továrnika Bohumila Rindiera, dále za pomoci
dra Adolfa Oppenheim a, adivokáta v Praze,
byla provedena subskripce, která vynesla cástku Kc
17.000*— a je celá dosud v depositu u tov. Otty
Kaufmanna, u nëhoz mezitim vzrostla na Kc
24.000'—. Opravu hrbitova si provedla obec z vlast-
nich prostredkû a sebrany kapitál je jen zárukou
pro budouenost, kdyz tato obec pûjde cestou bezmála
vsech ostatních venkovskych obcí a nebude moci pak
pro nepatrny pocet svych clenu se starati o zacho-
váni starého hrbitova kosohorského.
Laskavosti starosty zid,. náb. o. byl mi zapujeen
protokol vsech schuzí od 16. dubna r. 1871 pocínaje
do dnesního dne. Jednaci ree byla, jako tehdy vse-
obeenë, nëmeckâ. Kazdá schuze byla rádne obeslána
a obsilky ty byly v protokolu vlastnorucnë vsemi
cleny podpisovány, rovnëz i presenení listiny jsou
v knize obsazeny, takze snadno muzeme dnes zjistiti,
kdo po vsechna léta ve vyboru obce zasedal a jakou
úcast na práci pro blaho té obce bral.
Josef
Max Heller
Viktor Heller
fCosoi'ä TT ora 3
8
Amschelberg 3
