Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

zidovské mesto, ghetto, mêla domy své ocíslovány 
rím. císlicemi na rozdíl od domu ostatnych ctyr ctvrtí, 
V Starém meste, Novém meste, Pòdolci, Ptiku, 
Zid. skola, která r. 1859 téz pozáru padla za obet' 
a v brzku znovuzbudována byla v rozmërech vëtsich, 
nalézá se pobliz staré vodni vëze v ulici ,,na baste44, 
nyni „Krajirovou44 zvané. Podle skoly byvala zid. po- 
rázka (Schlachthaus), z které jiz jen základní zidi se 
spatruji. 
Zid. mesto od Starého mesta bylo drátem prepa- 
zeno v mistech, kde jest hlavní vchod do budovy (sta¬ 
rého) kraj.ského soudu. 
Na predmësti Ptáku c. 1 mei dum Laizar Postel¬ 
berg, po nëm Karel Gellner; zde vyrábe'ly se pen- 
tlicky. Jeden z majitelu závodu napsal jednou pro 
legraci do archu pro priznání príjmíí na berní inspek- 
torát tento vers: „Zwirn und Bändel ist mein Handel, 
Lustig ist mein Lebenswandel.44 
V Starofarni ulici byl „Soulethaus44. Macesy se pe- 
kávaly v dome c. 91 (I) Hermana Hirsche a bylo zde 
mezi pracujícími po celou postni dobu velmi veselo. 
V synagoze bydlel „naduc.-kt.44 Fröhlich, jehoz syn, 
nedávno (1912?) zesnuly v Lihoci u Prahy, své draho- 
cenné starozitné sbírky (asi ^4 milionu Kë) zdejsímu 
mësitskému museu odkázal. 
Zidé, národ z nej starsích, lnou také ke Sta- 
rému jen mëstu! Ze starsích dob, asi z r. 1836, vzpo- 
meñme Houdesa, sluhy a policajta a (máme za to, ze) 
lazebníka zdejsí obce israelské. — V letech sedesá- 
tych bydlel zde v dome Koñasove (kdez pametní 
deska) na Václavském námestí básník a lékar MUDr. 
Siegfried Kapper; pûsobil uprínune s druhymi zdej- 
simi vlastenci pro probuzeni mesta. — MUDr. Moritz 
Neustädte! byl mëstskym radnim a pozdëji prvnim 
plukovnim lékarem u zdejsí, tehdá. novë zrízené 
zemské obrany. R. 1866 obdrzel zlaty zásluzny kríz 
za lécení ranënych vojínu. — Po pozáru r. 1859 
n ë k o 1 ti. ík r o d li n b e z p rí í s t r e s ;í u b y t o v a 1 
tehdejsí dëkan P. Fr. Parík na dekanství, 
coz mu zidovstvo nikdy nezapomnëlo. 
L. 1681, kdy zid. obec mladoboleslavská se usta- 
vila jako samostatná obec, protoze cítala dostatecny 
pocet domu a rodin zid., byl první primas Mendl. — 
Rabínové: 1560 Mistr Abraham, 1588 rb. Ruben 
rabí a zet' Gabriel, 1594—1613 Salomon rb. (1599 byl 
kraj. rb.), 1658 David rb., 1680 Lipman Graetz, 1691 
Filip Lipman, 1719 Mojzes Levi Brandeis, rb. bolesl. 
kraje, 1731 Mojzís Brandejs, 1732 Mojzís Levy, 1734 
starsi Zidé nemohli se dostaviti k úradu, ze mëli 
volbu rb. Primátor Yeith Noe stai se rb. 1737 Feitel 
Noe, 1754 Levit Brandeis, Rb. der Kreis-Judenschaf t. 
1757 usel z m esita také rb. a nevracel se, proto Zidé 
10. ríjna ohlásili, aby zena jeho za ním psala, kdyz 
se do 8 dní nevrátí, ze ho nebudou miti za rb. 1722 
Abraham, kt. zid. 
Nápadny jest pocet zid. buchdruckerû: 1. 1629 Ben¬ 
jamin Buchdrucker, 1721 Lipman Buchdrucker, 1733 
Salomon Pinkas se zenou, kteri nemëli zde inkolát, 
mëli se do 14 dní vystëhovati. 
L. 1723 uvàdëji se zid. muzikári, hráli s vecer ,,U 
cerného vorla44. 
Posledni purkmistr cís. magistrátu byl Zid Fischer. 
Do nového zastupitelstva voleni Zidé, ano v 1. 1858 
zvitëzili. 
V dobë novëjsi prestala byti Ml. B. „Jeïasalemem 
nad Jizerou44, ubyvalo stále Zidû. L. 1834 bylo j'ich 
794, t. j. 18% vseho obyvatelstva, 1. 1910 jen 402, 
t. j. 2%. L. 1871 prestalo zid. mesto byti vlastní o bei, 
prestalo i vlastní a zvlástní císlování zid. domu rím- 
skymi císlicemi (I, X, XV). 
Jak po katastrofë bëlohorské (Schlacht am Weißen 
Berge) v Ml. B. zid. obyvatelstva pribyvälo: 1620 
126 dusi, 1642 336 d., 1676 448 d., 1687 775 d.; mezi 
nimi byl vzdy jeden rb., dva starsi Zidé, kt., „schul- 
kleperer44, prísezny pisar. Po r. 1670 jmenují se téz 
mimo ne „primas44 o. z., starsích 6, prísezny eh 6. 
Kfest'. obyvatelstva die zprávy kraj. hejtmana F. 
Kropáce z Krymlova a Hohenfeldu na Vruitici 1. 1687: 
na Starém mëstë 55 muzského pohlaví, na Novém 
mëstë 54 muz. pohl., mezi branami a na predmëstich 
76, celkem 185 niuizu, zenskych 214, dëti près 10 let 
160, vsech celkem 559 bez málych detí. — Bylo tudiz 
krest'anu a Zidu v Ml. B. stejnë, dohromady vsech asi 
1600 lidi; vlastnë vice Zidu nez krest'anu. Nejvyssí 
hofmistr Jirí z Lobkovic nazval Ml. B. „Jerusalem 
nad Jizerou44. 
L. 1702 stalo se cís. rozhodnutí, aby Zidé budouenë 
v mësitë se nerozmnozovali, takze ustanoven „nume¬ 
rus clausus44, totiz aby jich nebylo vice nez 500, dítky 
a sluzebné v to pocítaje. Královsky podkomorí mël 
kazdého roku podávati konsignaci zid. obyvatelstva, 
aby se nestaia Ml. B. mëistem zidovskym. 
Nejstarsí známí obyvatelé zid. z XV. vëku: 1. 1480 
v soudë zahájeném predstoupil Izák Zid, „trpící s mës- 
tem44, zapsal sobé a manzelce své Dobrodusce a dëtem 
dum svuj mezi domy Havla Penízka a domem Straní- 
kovym, mezi domy krest'anskymi i vsechen statek 
svuj, ktery mei a miti mohl. Stalo se zapsání za Vi- 
líma z Molotel, purkrabë na zámku a za purkmistra 
Jana Slonka a konsel. príseznych Havla Penízka, Si¬ 
mona Duse. 
Synagoga vystavëna pry 1590 z milosti a podporou 
císare Rudolfa — „nová skola44, nebot' dávno 
predtím se pripomíná na pr. Adam Florus 
1. 1 5 7 9 koupil domek proti „zid. synagoze44. L. 1644 
uvádí se „n o v á44 synagoga, bezpochyby, ze v tech 
váleenyeh casech, jako mnoho jinych domu, v mëstë 
byla vypálena. L. 1720 vyzáda'l si K. Rossi, zedník 
zdejsí, obrys synagogy v Novém Bydzovë, bud' pro 
stavbu nové zdejsí nebo znaënëjsi opravu. 
Zid. hrbitov „Na Dubcích44 proti zámku pripomíná 
se 1. 1584 jako „hrbitovni zahrada zidovská44. Nej¬ 
starsí náhrobek zachovany jest z 1. 1604 Naftali Hin- 
dela. Chloubou hrbitova jest náhrobek pískovcovy 
kámen Baseviho z Treuenburku, zid. slechtice („ha¬ 
rona44), jenz jako penëznik a dodavatel eráru byl od 
krále Ferdinanda II. povysen do stavu slechtického, 
pak zchudnul, prestëhoval se do Boleslavi a zde ze- 
mrel (1634). L. 1644 dëlâna nová cesta na tuto po- 
hrební zahradu. Po moru 1. 1716 byl rozsíren. Poloha 
s kaplí jest malebná. 
Spitál zid. byl puvodu starého, nebot' 1. 1543 jme- 
nuje se „byvaly spitál zidovsky44 pri hradbách. 
L. 1595 vedle domu rabiho byl (novy) spitál zidov¬ 
sky se zahradou. 
Chudobinec: L. 1551 Zidé v mëstë osedlí koupili 
domek po Adamu Fucíkovi vedle satlavy pro své 
„chudé k spitálu44. 
L. 1635 podává cís. rychtár Richter z Playsteina 
zprávu (nëm.) o vytrznosti v jeho domë, které se do- 
pustil Y. Zatecky, benátského panství duchodní, vy- 
slany k nëmu s psaním od hejtmana z Brandejsa. 
V predním pokoji, kde cekal, setkal se s boleslavskym 
Zidem Abrahamem tiskarem, jemuz pro jeho zvlástní 
oblek hluboce se poklonil a jinak reverenci vzdával; 
kdyz vsak zvëdël, ze to Zid, pravil: Jest mi lito, ze 
jsem ti takovou poctu vzdal, myslil jsçm, ze jsi në- 
jaky hrabë. Nacez Zid: Nejsem-li, mohu se tím státi, 
vzdyt' tu v B. je téz zid. kníze pochován. Podrâzdën 
vytrhl zbrañ a zasadil Zidovi ránu do ruky. Byl za to 
vzat do vazby; ale druhé noci vpadli tri rejthari, vy- 
slaní od obrist-layt. Villara z Brandejsa, do domu 
Ml. Boles lav 7 
210 
Jungbunzlau 7