Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

cínova, Jan de Witte a jinych deset nejmenovanych 
o s ob, mezi nimi pry i korunní princ. Tato „cistá" 
spolecnost ochudila zemi ceskou tak, ze vzesla z to¬ 
bo hospodárství obromná bída. Císarskym narízením 
ze dne 14. prosince 1623 oznámeno bylo znehodno- 
cení techto penëz, které mëly byti vymënëny za pe- 
níze nové s obrovskou ztrátou (az i 86%). 
Za sluzby, které prokazoval Bas-Sevi dvoru, ob- 
drzel ony vysady. Svymi vélkymi, daleko rozvëtve- 
nymi obchody nabyl znacného jmení. Ve svém stesti 
nezapomnël svych souvërcu, kterí se tísnili v prelid- 
nëném ghettu. V té dobë bylo v prazskych mëstech 
mnoho domû, které bud' propadly konfiskací králi, 
aneb byly opustëny, jezto se jich majitelé vystëhovali, 
aby unikli pronásledování pro své nábozenské pre- 
svëdceni. Tyto domy kupoval Bas-Sevi a dal je za- 
psati v majetek 2idu; rozsíril tak obvod zid. mèsta 
vice nez dvojnásobné. V té dobë hledali Zidé z dál- 
nych koncin Evropy, ze Spanël, z Polska a z Nëmec- 
ka pomoc a pristfesi a nasli obé — v Praze, dik 
moudrosti a obezretnosti jich primasa Bas-Seviho. 
Ovsem neobeslo se to bez velkého neprátelství obce 
Staromëstské, která neustala v zalobácb proti 2idúm 
u ceskych stavu a u samotného krále. Avsak Bas-Sevi 
mël prilis mocné primluvëi, z nichz nejvlivnëjsi byl 
„generalissimus44 Albrecht z Waldstyna, ktery potre- 
boval k svym dobrodruznym válecnym vypravám penëz 
a zase penëz, a ty mu musil vzdy opatriti 2id Bas-Sevi. 
Jeho neprátelé sírili klepy o tak zvanyeh „Smilesovych 
tolarech44, svàdëjice celou vyrobu spatnych penëz na 
Bas-Seviho a podnëcovali lid proti nëmu; na vlastní 
puvodce, ony mocné pány, si netroufali, ale na Zida, 
ktery byl pouze jich nástrojem, ano. Teprve po smrti 
nejmocnejsího podvodníka, Karla knízete z Liechten- 
stejna (12. února 1627), ktery osidil stát o sedm 
milionu zlatych, byl vydán rozkaz k zatcení Bas- 
Seviho. Ten vsak utekl k svému protektorovi Al- 
brechtu z Waldstyna, netuse, ze i hvëzda stesiti tohoto 
mocného pána vyhasla. Nestihl Waldstyna v Jicinë 
a dovëdël se k svému velikému zalu, ze byl Waldstyn 
zavrazdën v Chebu (23. února 1633). Na utëku nalezl 
na krátky cas úkryt v ghettu mlado-boleslavském. 
Dlouho vsak neprezil svého mocného ochránce, jen o 
nëkolik K mësicû, zemrel v Mladé Boleslavi dne 
2. kvëtna 1634, kdez byl téz pochován. Jeho náhrobek 
byl pred nemnoha lety péci (neboztíka) pana Subrta 
(Bedrich Schubert zemrel 1. 1923), predstaveného po- 
hrebního bratrstva, obnoven. Pohrební bratrstvo mini 
v kvëtnu 1934 usporádati slavnost u hrobu Bas-Seviho. 
Prozatim oznacila cestu k hrobu orientacní tabulkou. 
Plody obrovsky zalozeného sdruzení podvodiníku 
nejvyssích rodu zustaly jich rodum zachovány az na 
nase dny. Nastroj techto mocnych pánú — 2id — 
mohl se jen krátkou dobu tèsiti z cetek jemu hoze- 
nych! Slechticky erb na hrbitovë, to bylo vse, co 
zustalo tomu bankéri krále a císare a vsech mocnych 
pánu jeho dvora. Jmëni nezanechal zádného, ale hnëv 
lidu zustal trvale lpëti na jeho památce a na jeho 
epigonech. (Jeden z jeho potomku Studienrat Kurt 
Lenzberg jest evangelík a uci na jednom dívcím lyceu 
v Pruském Slezsku.) 
L. 1507: Jan z Selnberka a z Kosti, nejvyssi komori 
královstvi ceského, a jeho manzelka Johanka z Krajku 
ustanovuji artikule, die nichz se 2idé jejich v Ml. Bo¬ 
leslavi riditi maji. 
1546: bylo zjistëni totoznosti: Izák, ktery màio vidi, 
v Ml. Bol. se rodil. — Samuhel, dëti uci, v Bol. se 
rodil. — Izák Michalnov v Boleslavi. 
1562: List otevreny (odevreny) Nasoltovi 2idu 
z Mladé Boleslavé, aby jemu k dluhu 538 tolskych 
dopomozeno bylo. 
1570: Mnoho-li 2idu a v kterych mistech královstvi 
ceského zaznamenáno bylo k odvàdëni povinné bernë: 
. . . Jung Bunzel 16% Personen. 
1587: Cisar Rudolf II. Adamovi Krajirovi z Krajku 
. . . Vsak nicménë to mezi poddanymi tvymi Bole- 
slavskymi skutecnë opatr, aby se zatím na 2kíy od 
nich zádné zbourení nestalo a nejaká jinsí nerest 
z tobo neposla, nébrz jestlizeby co tobo byti olitelo, 
skutecnë predcházel a zastavël. Na torn jistú a milostú 
vuoli nasi cisafskú naplnís. Dán na hradë nasem Praz- 
ském 1. pros. 1587. (Orig. arch, v Treboni.) 
1588: Purkmistr a rada mësta Litomëric oznamuji, 
ze Sebestian Hornigler z mèsta Norimberka, obyvatel 
litomëficky, k dobyvání dluhu na Markovi 2idu v Ml. 
Boleslavi zmocni'l Wernera z Liepen. V Litomëricich, 
11. cervence 1588. (Cesky.) (Arch. m. Litomëric 113.) 
1597: Rudolf II. stvrzuje privilegia 2idum v Ml. 
Bol. od Bohuslava Jáchyma Hasistejnského z Lobko- 
vic udëlenâ. (Arch, minist, vnitra ve Yidni. Reg. c. 
kanc. do 14, fol. 408.) 
1604: Smlouva trzni o prodej másla ze statku cesko- 
dubiského 2idum Yalentinovi z Dubu a Markovi St'ast- 
nému z Ml. Boi., za kteréhoz posledniho zarucil se 
Jakub 2id z mèsta Sobotky. 3. pros. 1604. (Cesky.) 
(Archiv mèsta Ceského Dubu. Kniha zápisu f. 61.) 
1606: Cisar Rudolf II. purkmistru a radè v Ml. Bol., 
aby s 2idem Salomounem rabím o mírné splácení 
dluhu Yáclavem zvonarem mu povinného jednali. Na 
hradë Prazském, 19. ledna 1606. (Místodrz. archiv 
král. ëeského, kop. 115, f. 6 r.) 
Cisar Rudolf II. nejvyssímu ministru Krist. z Sebu- 
zina, aby sepmistri kutnohorsti 2idu Lazarovi z MI. 
Bol. k dluhuim na nëkterych spolusousedich kutnohor- 
skych dopomohli. Na hradë Prazském, 18. února 1606. 
1611: Král Matyás potvrzuje 2idum v mëstë Ml. 
Bol. list, kterym Rudolf II. nëkterà Bohuslava Joa- 
chyma Hasistejnského z Lobkovic jim udëlenâ obdaro- 
vání potvrdil, jehoz datum na hradë Prazském v stredu 
na den sv. Jiri 1597. Na hradë Prazském v outery u 
vigilii sv. Bartolomëje (23. srpna) 1611. (Cesky.) 
(Op. Archiv ministerstva vnitra ve Vidni.) 
1765: Samuel Bondi, Jungbunzlau, Mitglied der 
„Tabakpachtgesellschaft44. 
PhDr. Morie G rii n w a 1 d, zvëcnëly rb. v Ml. B., 
byl rodem a vychovou z Nëmecka; pusobil od r. 1884 
do r. 1894 ve dvou ceskych obcich, a sice v Písku a 
Ml. B. Za tuto dobu svého púsobení naucil se pëknë 
cesky sloveni i písmem, takze mohl vyucovati i na 
strednich skolách nábozenství po cesku. V Ml. B. byl 
z rb. prvnim, kteri ëesky ucili. Ye své autobiografii 
pravi: „Mého zivota cilem je sepsati prameny dëjin 
2idû v Cechách, abych ukázal obyvatélûm zemë, v niz 
ziji a pûsobim, kterak predei nasi spojovali v sobë 
zboznost a pokrokovost, lidskost a praktienost, péci 
o vlastní blaho a o blaho druhych — kterak zili, sami 
jsouce st'astni a obst'astñujice své blizní." — Bohuzel 
nebylo mu dopráno, aby tento vzneseny zivotni svuj 
úkol splnil, nebot' odesel z Cech a brzo nato zemrel. 
Psal v roc. XI. a XII. Cesko-zidovského kalendáre: 
K dëjinâm zidovské obce pisecké a mladoboleslavské. 
Dokázal, ze nasi predkové v Ml. B. uz v 16. stol. 
cesky jednali. 
V dobách, kdy B. byla mëstem mnohem mensim 
nez nyni, kdy cítala asi 7000 az 8000 obyvatelû, byd- 
lelo v mëstë asi 10% vyznavacu nábozenství mojzís- 
ského. Percento 2idû se sitále mensilo az do nasi doby. 
2id. mèsto témër celé lehlo popelem pri velkém po- 
záru dne 28. kvëtna 1859. Zmizely krivolaké ulicky 
s tak zvanymi „dilcimi44 domy (Teilhäuser), kde bylo 
v nëkterém tolik domácích pánu, kolik dum citai 
svëtnic, hure receno „kutlochu44. Nase pátá ëtvrf, 
Ml. Boleslav 6 14 
309 
Jungbunzlau 6