nych, aby se tím nezvysovaly ceny a neumensovalo
mnozstvi, ale mohou koupiti, jestlize rolnici tyto veci
prinesou do krámu.
Cl. V. mluví o kontribuci na domy.
Cl. VI. pfipomíná, ze obec má právo kontribuci od
zidu vybírati, právo zidy souditi; exekuce vykonávati
nálezí hejtmanu.
Cl. VII. jedná o torn, ze zidum jako jinym obcanum
má hejtman i obec spravedlivë pohledávky opravdové
a nelichvárské vyrizovati.
Cl. VIII. narizuje, ze se zidé nesmejí o velikonocích
tri poslední dny ani v kráme, ani na ulicích zdrzovati,
ale musí zustati ve svych bytech, jinak budou trestáni.
Pri sporech o zástavy a kradené zbozí mezi krest'any
a zidy má hejtman vynésti rozsudek jménem císare,
ale tak, aby zidum nebylo krest'any prílis ukrivdëno.
Cl. IX. stanoví, ze zidé mají uzívati práv, udëlenych
jim králem, tak dlouho, dokud tato práva královskym
mandátem -nebudou zrusena, címz pomíjejí také svo-
body zde uvedené.
Narizuje dále hejtmanum a rade mesta, zidum pri
vykonávání jejich práv ochranu poskytovati.
Konecnë dodává jako zvlástní milost, ze povoluje
k 9 párum zidu, jmenovitë uvedenych, pricísti jestë
dvë dcery Mojzísovy s jich manzely a dëtmi, takze
v Jicíne bylo tehdy 11 páru zidovskych.
R. 1680 povoluje Vilém hrabe z Valdstejna dekre-
tem ze dne 21. ëervna jicínskym zidum „na gegich po-
nizeny Wyhledawani Pri Gm. Ce. wsselygaky handle a
wandle46 a také, „aby wssudi swuj Prúchod bezpecne
Mieli od Gm. Ce. Kre. se porauczi44 (Kniha patentû
mëst. Jicína). Dne 7. kvëtna 1681 vypukl v J. pozár,
pri nëmz celé mèsto vyhorélo. Oheñ vznikl u zida
zlatníka, blize staré satlavy (zadni cást domu cukráre
p. Láisky ë. 65 v Palackého ulici). Ze pri haseni ohnë
zidé vydatnë pomáhali, o torn není pochyby, dálof se
tak vsude.
Ze stále propukaly spory o placení daní a popíatku
za ochranu (Schutzgeld), o tom svëdectvi vydává jed-
nání r. 1699. Tehdy predvolal hejtman z rozkazu
vrchnosti zidy do úrední kanceláre, aby ukonëil spory
a hádky o tëchto vëcech. Dostavili se ëtyri, a to David
Ebstein, Benjamin Soboth, Abraham Goldschmied a
Lazar Kolin. Tento poslední vsak vydal za deset jinych,
jak hned uvidíme.
Vëc byla rozresena a ujednána takto:
1. Kazdy zid slozí z vyzískaného zlatého 3 krejcary
do spolecné pokladny, a to pod trestem 10 násobné
pokuty a vyhnání z mèsta. Pokladna se umístí u Da-
vida Ebsteina a opatrí 4 k'líci, z nichz jeden bude mili
Lazar Kolin, druhy pak Jonek. Z penëz takto nashro-
mázdénych bude se piatiti císarská kontribuce, nikoli
vsak, jak Lazar Kolin navrhoval i Schutzgeld, kteryzto
poplatek kazdy zvlásf za sebe do panské pokladny
odvádéti musí.
2. Souëasnë jim byla rozvrzena kontribuce a na ne-
dodrzení vymërena pokuta 20 rísskych tolaru pro du¬
cho d pansky.
3. Vsichni prítomní dali vyjádfení, ze kdyby jeden
nebo druhy z nich proti tomuto dobrovolnému dohod-
nutí nanovo a to nejmensí mluvil a se nespokojil,
anebo kdyby hádky o to mezi sebou mëli, nebo se në-
kdo z nëkteré vyssí instance odvolával, at' je kdo je,
bude hned uvëznën a ne drive propustën, dokud ne-
slozí 50 rísskych tolaru do ducho du milostivé vrch¬
nosti.
Téz se vsichni zavázali, ze se jedenkazdy bude po-
slusnë chovati a se svymi sousedy snáseti.
Nejúpornéji zastával zájmy zidu Lazar Kolin, na
kterého si hejtman stëzuje vrchnosti:
„Milostivy pane hrabe! Nenadál jsem se, ze tvrdo-
hlavy Lazar by byl tak zchytraly a potmësily, jak jsem
videi, neboí, zloduch, zdál se kazdé slovo, které nëkdo
z nás vyrkl, chytati a obraceti; kdyz jsem jeho neprav-
divé domnënky seznal a birice zavolati dal, aby ho do
satlavy mëstské odvedl, teprve se vzpamatoval a byl
povolnym."
V ëervnu 1705 vypocítávají se v J. tito zidé: rodina
Benjamina Sobothy, Abrahama Goldschmieda, vdova
Davidova, pozdëji Isakova, dále rodiny Josla, Benja¬
mina Mojsese, Samuela Friedländra, Davida Sladkese
a Joachima Josla. (Dekret vrch. jië. 12. ëervna 1705.)
2e zidé jicínstí obchodu rozumëli a vzdy strany moc-
nych se pridrzovali, o tom svédcí dekrety Salomounu
Joslovi ze dne 23. zárí 1704, kterym mají jemu pro-
dány byti ryby na panstvích v J., Vys. Vesélí, Smi-
ricích a Plesu a on má pred jiriymi prednost miti, jest¬
lize hotovë zaplatí.
R. 1705: za to, ze Josl, zvany „èerny", od panství
vlnu a máslo kupuje, má obdrzeti darem 3 strychy zita
a sud piva (dekr. z 3. ëervna 1705).
R. 1706 dekretem ze dne 6. srpna má tyz, „jenz pri
vselijakych potrebách vrchnosti k uzitku jest a také
pri rozlicnych prodejech panskych véci potrebovati
se dà44, obdrzeti 10 zl. na penëzich, 2 strychy psenice,
2 strychy chlebniho zita a 2 sudy piva.
R. 1707 obdrzel Josl opët dekretem ze dne 9. lis-top.
10 zi., sud piva a tele za to, ze „stojí panství k race44.
Ze i jiní zidé za rûzné úsluhy byli vrchnosti odmë-
ñováni, vidíme z toho, ze dekretem ze dne 12. ëervna
1705 bylo narizeno, aby Samueli Friedländrovi na kaz-
dém odkoupeném centnyri vlny bylo pul zl. sleveno,
poiiëvadz mu pry soukeníci nedali nie vydëlati.
Pri této blahovuli vrchnosti k zidum jiëinskym jest
ovsem podivné, ze vrchnost nedovolovala rozmnozeni
poëtu zidu a nairidila v dubnu 1710, aby prespoëetni
zidé byli z mèsta vybyti a aby se neprodlenë na cizi
grunty vystëhovali.
Rovnëz dekret vrchnosti ze dne 16. listop. 1719 vy-
slovuje se takto: „Nestrpim, aby poëet zidu se roz-
mnozil, tím ménë, aby cizi zidé se v J. usazovali.44 —
Povsimnëme si, kolik zidé jiëinsti piatili v té dobë
vrchnosti za ochranu (Schutzgeld) pulletnëo Lobi Josl
14 zl., Jakub Josl 17 zl. 15 kr., Israel Josl 18 zl. 15 kr.,
Abraham Josl 14 zl. 15 kr., Mojzis Josl 6 zi., Baruch
Saudek 21 zl. 30 kr., Alexander Goldschmied 13 zl.
15 kr., Samuel Friedländer 7 zl. 30 kr., David Sladkes
7 zl. 30 kr., Jakub a Joachim Loblové 12 zl. 15 kr.
Kroimë toho piatii Baruch Saudek z krámu, najatého
v masnych krámech (nynëjsi radnice) 15 zl.
V r. 1738 pocítá se v J. jiz 14 usedlych rodin zidov¬
skych.
Jak dalece dotklo se vypovëzeni zidu z Cech za
Marie Terezie i zidu jiëinskych, není mi známo, zdá
se vsak, ze zidé v mëstë zûstali.
Za císare Josefa II. byly uëinëny první kroky
k emancipaci zidû. Dovoleno i cizím zidum v mëstë
se usazovati, ba zidé smeli i do vojska a potupuy pred-
pis o zlutém koleëku na obleku zidu byl odstranën.
Od zavedení katastru Josefinského byly zidovské
domy v J. oznaëeny ëislicemi rímskymi I—XI. Teprve
pri zakládání knih pozemkovych r. 1881 bylo to to ëis-
lování zruseno a domy zidovské vradëny mezi ostatni
domy mëstské a oëislovâny arabsky.
Za Leopolda II. dostali zidé právo studovati na vys.
skoláoh a nabyvati gradûv akademickych v právech a
v lékarství. Frantisek I. povolil zidum plnou volnost
bohosluzby, dovolil stavëti synagogy a zidé smèli byti
pripustèni do vsech obchodu a remesel. 0 tom, kdy
byla synagoga jièinskà vystavèna, jsem nenasel do-
kladu.
Jicin 4
202
