Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Dëjiny ZidA v Jicinè. 
Zpracoval 
prof. A. Martinek v Jicine. 
v 
Zivot zidu jicinskych nelisi se témër v nicem od zi- 
vota zidü v jiny eh mëstech ceskych. Nëkolik rodin 
zid. zilo zde jiz odedávna; byli tu trpëni jako hoste na 
vypovëd', pozívajíce ochrany jako v celé zemi, zacez 
se ovsem králi a pánüm rûznym zpûsobem odvdëco» 
va'li. Pres ochranu právní, draze placenou, nebyl po- 
byt zidu mezi krest'any nikdy zàvidëni hodny. Zidé 
byli vsude lid ëas od casu pronásledovany a tyrany a 
ani moderni doba si neodvykla dosud istredovëkéniu 
názoru na zidy. Pogromy u nás nejsou sice dues moz- 
ny, aie nemuze-li se na zidy pëstmi, alespoñ okna jim 
vytloukaji nebo jim domy pomálují sedmickami. 
Hlavnim zridlem vyzivy zidu byl o beh od, vetesnic- 
tvi a penëznictvi, nebot' si od nich vypûjcovali nejen 
mëst'ané, nybrz i páni. Nepûjcovali vsak zidé lacino, 
ani bez zástav a braili úroky vysoké. Za krále Vladi- 
slava vydáno bylo narizeni, ze mohou bráti az 20% 
líroku, aby spise mohli piatiti za ochranu jim posky- 
tovanou (Arch. C. V. 478). Krest'ané smëli pozado- 
vati na úrocích jen 10%. 
V dobë pozdëjsi byli zidé pripustëni i k provozu 
rûznych remesel. Jiz r. 1529 se sh'ledáváme v J. 
s zidem Jelenem, ktery provozoval mecírství ve svém 
domë v nynëjsi ulici Palackého. R. 1715 poukazuje 
Jindr. Stanisi. Pátek, hejtman panstvi Kumburk-Ou- 
libice, plat zidovskému knihari Kommetovi (Mus. jic. 
c. 722) a z matrik o iiarozeních, sñatcích a úmrtích 
zidu v J. poznáváme tato zamëstnàni jejich: pisar, 
zpëvàk, skladník tabáku, ranhojic, rezník, sluzka, slu- 
ha v syna^oze, nájemce myta, krejcí. 
2idum byla vykázána ulice, která se nazyvá jiz v r. 
1362 ulicí Zidovskou a v ni se mohli zakupovati. Spra- 
vovali se sami svym vlastnim starsím, ktery se r. 1389 
uvádí jako magister Iudaeorum. 
Jiz pred r. 1372 mël zid Pesák dum, ktery odevzdal 
Janovi. Téhoz roku odevzdala pañí Zdena, vdova po 
Jakubu balistári, dum zidovi Otlíkovi, jelio zenë Anne 
a synovei Isákovi. Tento Otlik vzdal dum kdysi Dluho- 
suv Rackovi a jeho zenë Maretë. Zid Josef r. 1374 ob- 
drzel dum vzdánim od Havla sevce. Zid Biskupec, 
pravdëpodobnë zidovsky starsi, mël téz r. 1377 dum 
v zidovské ulici, ktery vzdal, ale prevzal od Nosala 
dum jiny. Podobnë zid Merklin s Josefem vzdali 
r. 1390 svuj dum Pecoldovi pekari. Zidovi Jordánovi 
vzdal r. 1397 dum Kukanë, nacez presel düm r. 1400 
na Marse Pecolda. 
0 zidovsky eh pujckách mame do s ti zpráv. R. 1364 
Jesek kozisnik zastavil svuj dum zid um Eliásovi a 
Abrahamovi, takze misto úroku v nëm bydleli. 
R. 1367 byl Jesek nucen dum zas ta viti zidûm Josefu a 
Majo rovi ve 100 grosích. Major a Otlik provozovali 
bezohlednou lichvu, jak vidime z pripadu Matëje 
sevce, ktery byl nucen za % kopy grò su Majo rovi 
m kopy zaplatiti. Tyz Major pujeil na dum Peska 
smolare 1 kopu, za k ter ou musei na dome zapsati 
2 kopy 17 grò su a kromë toh o museli jes te za nëho se 
zaruciti sousedé Pecold a Mike» Rrezinsky, 
Otlik pujcoval stejnym zpûsobem. Na domë Jakoub- 
kovë mël r. 1376 zapsáno 10 kop, vdova Jita zapsala 
mu na svém statku ve Yoksicích 4 kopy, Hodan z Ho- 
lina 2V2 kopy a Jan zeleznik v J. 2^2 kopy. 
R. 1377 dal vtëliti na statek Jiruv z Holína úroky 
v cástce 40 gr. Frana z J. si vypujcil 3 kopy, Elvi 
bednár ze St. Mista, zapsal mu na statku 30 kop. Rov» 
nëz na sladovnë Janka Havlova a na domë Rázove mei 
Otlík r. 1378 vtëleny peníze. 
Podobnych vypisu je vice. Tak Jira z Holína byl 
dluzen zidovi Josefovi v J. 7 kop, zid Jonás mël 
na statku Krizovë v Moravcicích a na domë Matëj- 
kovë V2 kopy. 
Pozdëji nalézáme vzdy nëkteré zidy v drzení domu 
mëstskych. 
Za hnutí nábozenského se zidé, kterí vëtsinou sym- 
patisovali s husity, neusazováli pohromadë, nybrz na 
ruznych strana eh mësta. R. 1458 az 1462 nazyvá se 
dum na prazském predimësti vyslovnë domem zidov- 
skym (domus ludaeorum). 
Pozdëji byli jeho ma j iteli Simon zid se Slavú zenou. 
Tento p ri j a 1 r. 1473 od Fili pa sedláre düm jiny a 
odevzdal jej 1481 Janu mydlárovi. Abraham zid ujal 
1479 dum u brány Holínské od Mikse Plezsky a po- 
tom jej odevzdal Heverle zid r. 1483 Jiríkovi sro-téri. 
R. 1477 prevzal Israhe'l zid stary domek blíze Fortny 
od Markéty Fojtovy a odevzdal jej 1480 Jakubovi. 
Tentyz Israhel ujal od Jana Zámecníka domek 
blíze Holínské brány a odevzdal jej r. 1480 Jiríkovi 
ko vàri. Jakub zid prevzal od Jiríka Cernobrkého 
r. 1480 dum a odevzdal jej Janovi Cernobrkému. Her¬ 
man zid, bratr Michaluv, prevzal r. 1531 dum v ny- 
nëjsi Celakovského ulici od Jana Pëkného a odevzdal 
jej Svatoskovi sevei. Margreta Hedvábná zapsala 
r. 1523 pohorelé mestistë domu v nynëjsi Palackého 
ulici Davidovi zidovi, nacez zminëny domek prodali 
zidé Sfastny a Josef r. 1542 Mikulási Horákovu. Sou- 
sední dum odevzdal r. 1529 Vales soukromník Jele- 
novi zidovi, mecífi, a ten r. 1542 Zuzanë, která s man- 
zelem svym Janem jej p rodal a r. 1554 Tomási Strejc- 
kovi. R. 1542 prodala Rachel zidovka svuj domek Pe- 
tro vi sedlári. Isák zid prodal düm podle vëze za mes- 
tem r. 1540 Jeremiásovi zidovi a ten opët r. 1542 
Janu Zámecníkovi. 
R. 1541 událo se v 2atci. Litomëficich, v Roudnici 
i v Praze veliké zbití zidü. Prícinou tobo, ze na zidy 
se uderilo, bylo narknutí zidü, ze jsou spojeni s Tur- 
kem a peníze od nëho berou na zakládání ohñü v Ce- 
chách. Proto snëm bez velkého otálení zidy z králov 
ství vseho vypovëdël, k cemuz král pred svym odjez- 
dem do Spyru r. 1542 svolli, a jen ñeco málo zidü 
z vyhnanství vymínil „pro vybírání zidovskych dluhä 
a prodej statkü jejich opustënych" (Arch. praz.). 
Zidé se tehdy stëhovali ve velkych houfech do Pol- 
ska. Král pomcìl po ceste je chraaiiti, avsak loupez- 
níci jim ve Imi sk odili, ha lidié opatovi z Broumova, 
z Police a ze vsí vükolních u osady Kerhartic za 
190 
Jiêtn t