Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

R. 1907 stavi firma Bratri Goldschmidtovi 
novou továrnu textilní (tkaicoviiu) v Ostromëri. 
Y r. 1912 postavili tkalcovny u Chvaliny Ad. Mautner 
a Josef Müller. Jejím majitelem je od r. 1929 Adolf 
Popper. Asi v r. 1890 zal. chemioká továrna 
v Husovë tridë u nádrazi. Zakladatelem a prvnim ma¬ 
jitelem byl Em. Scheib, pozdëji koupili továrnu Stei¬ 
ner a spol. (tato firma stává dosud), dalsími 
majiteli jsou bratri Steinerovi, pozdëji Yilém Stei¬ 
ner, dnes R. M u n k. 
Tkalcovnu bratri Goldschmidtovych v Havlickovë 
ulici koupila v r. 1928 firma Em. Feuerstein & 
s p o 1., továrna Goldschmidt & spol. prisla v majetek 
Hermana Reifa, Viden. 
V r. 1896 zamëstnàvaly tyto továrny 46 úrednikü 
a 1797 dëlniku a dëlnic, v r. 1928 je zamëstnàno 
v uvedenych továrnách 5 reditelu, 73 úredníci, 1666 
dëlniku a dëlnic. Pro nynëjsi hospodárskou krisi 
Reifova továrna (= firma Goldschmidt & spol.) byla 
zrusena a majetek rozprodán, ostatni továrny omezily 
vyrobu. 
Zminky zasluhuje téz vyroba macesu v Karlovë ul. 
v létech devadesátych predeslého stoleti. Pekl je 
Absolon Raubitschek. Sám mouku miel v obec- 
nim mlynë. Macesy dodával do nejlepsich rodin 
v dalekém okoli. 
Josef Müller nar. se dne 6. brezna 1841 na malém 
dvorci u Kutné Hory, jako nejmladsi ze tri detí. Jeho otee záhy 
zemrel a zanechal vdovu s malymi dëtmi ve velmi spatnych 
pomërech, takze tato nemohla svého syna udrzovati dlouho na 
studiieh. Vyehodil pouze obeenou skolu v Malesovë a pak dvë 
reálné trídy v Kutné Hore. 
Otee jeho byl dvakrát zenat a z prvého manzelstvi mël o 
hodnë starsiho syna, samostatného obehodnika v H. Ten, vida 
spatné pomëry mateiny, yzal si o dvacet let mladsího bratra 
k sobë a jako trináctiletého chlapce ho zamëstnal ve syém 
zàvodë jako ucnë. Po skoncené praxi stai se u nëho obehod- 
vedoucim. Josef M. podporoval svoji starou nemoenou matku 
a své dvë sestry, které se velmi spatnë vdaly. Za tini úcelem 
byl také zprostën povinné vojenské sluzby. 
Po nëkolika letech zavedl si samostatny obehod komisionár- 
sky, hlavnë s anglickou prízí a faktorství spoleenë s panem 
Straußem, oteem nynëjsiho spolecnika firmy Em. Feuerstein & 
spol. Kdyz potom pan Strauß ze spolecnosti vystoupil, vedi pan 
Josef Müller obehod sám, zprvu v Karl. ul. v domë nynëjsiho 
vseobecného konsumu, pozdëji ve vlastním domë v Husovë tr. 
Obehod jeho dobre prosperoval a zkvétal. Z pûvodnich asi 20 
rucních tkalcu zamëstnàval záhy asi 150. Zbozí takto vyrobené 
dodával hlavnë do Brna, Vidnë a Budapesti, kamz bylo v této 
dobë dovázeno jestë formany. 
10. brezna 1912 oslavoval ve vyzdobeném chràinë své 701eté 
narozeniny. Clenstvo mu vënovalo na památku eenny dar. 
Pamejtní deska na novém hrbitovë hlásá: „Svému zaslouzilému 
starostovi p. Jos. Müllerovi za jeho zásluhy pri zbudování 
t oho to hrbitova venováno od clenstva Pohrebního bratrstva." 
Zemrel po operaci 19. srpna 1916. 
* 
Prameny: 
Archiv Archeol. a musei, spoíku ( registratura horického 
panství, zápisky ] ander ovy, Crhovy, Pokorného, Safránkovy), 
Archiv cesky, archiv israel. obee nábozmestská kronika, zprávy 
rabína prof, dra G. Sichra v Praze, zprávy kronikáre J. ñeháka, 
zivotopis Jos. Miillera od Madelaine Mautnerové. 
* 
1) Das Königreich Böhmen, statistisch-topographisch darge¬ 
stellt von Johann Gottfried Sommer, III. Band, Bidschower 
Kreis. Prag 1835. Kniha je v Archeol. museu pod inv. eis. 1538. 
2) Vypisy z narízení. (Opis ulozen v Archeol. museu pod 
inv% c. 10.742.) Stran 2¡idu, jak se mají riditi, aby remeslníkum 
nedëlali prekázky. Jakoz tak v mém mëstë H. mezi nízepolo- 
zenymi remeslníky, lidmi obehod vedoucími a obcí zidovskou 
rozlicné nevóle vzrostly a takové mnë od nich obou stran 
k prednesení prislo, cehoz jsem pro vystrahu budoucí takovych 
roztrzitostí, rüznic, neprílezitostí toto narízení na papír uvésti 
dala, obzvlàstë: 
Za prvé: Co se kozesnického remesla doty ce, tu, kdyz by oni 
kontrakt koupë kozí mëli, aby 2¡idé tymz kozesníkíim v tom 
zádné prekázky necinili, v cemz, jestlize by stizeni byli a na 
ne prokázáno byti mohlo, mají ti 2idé pokutë do mého dü- 
chodu beze vsí vymluvy upadnouti. 
Za druhé: V pricinë remesla sevcovského nemají 2idé pod 
zádnym zpüsobem od sevcuv díla do krámu prijímati a vyvë- 
sovati pod propadením podobnym zpüsobem do mého duchodu. 
Za tretí: V prícine remesla tkalcovského narízení své ciním, 
aby 2idé o trzích tyhodnícli domácím zdejsím tkalcum prízi 
nevykupovali, leda by ta vec byla, ze by lidé takovou prízi do 
domu jejich prinesli, takovou svobodnë koupiti mohou. 
Za ctvrté: Mydlárum pak nemají 2idé zádnou prekázku ke 
skodë v remesle jejich ciniti skrze mydla aneb svícky odjinud 
do svych krámu sem prakticírovati . . . 
Za pàté: (Tyká se zelezníku.) 
Za sesté: Co se pak kramáru tyee, ze 2idé jim k veliké 
skodë skrze krámské zbozí dum od domu hausírovaní jsou, 
takto zapovídám, aby 2idé anebo 2idovky zde v mëstë H. nie 
vice (leda by to bylo, ze by soused anebo prespolni osoba jemu 
aneb jí se zbozím prisli, zkázání ucinil, a to by se provésti 
mohlo, ze tomu tak jest) nehausirovali. A jestli by se prece 
co takového stalo, v torn by stizeni byli, bud' on nebo ona, 
takové zbozí propadne a pryc vzíti se má, téz na to vëzenim 
trestán byti má. 
Za sedmé: Ponëvadz také mezi rezníky a 2idy jiz v jmeno- 
vaném mëstë H. skrze drobného dobytka biti nedorozumëni 
vzrostlo, a spoleenë rezníci pri mnë v té pricinë, ze skrze to 
do nejvëtsi skody a chudoby pricházejí, zalobnë pohledovali; 
i aby tomu stranë obojí v témz nedorozumëni a nevoli pomo- 
zeno byti mohlo, jsem pri sobë povázila toto narízení (pred- 
pisuje se pocet porazeného dobytka a dále) : 2idé nemají bez 
pritomnosti 2 z cechu reznického k tomu deputirovanych mis- 
trûv k spatreni ani jednoho kusu kosírovati dáti. Takovy pak 
kosr má ve dne a ne v noci, jak predesle prakticirovali a potu- 
telnë cinili, skrze zádného jiného 2ida, toliko samého jejich 
cantora zidovského, kterému to patri, se státi. Jestlize by ktery 
2id v to vydati se opovázil a maso do domu semotam roznásel 
a lidem (kromë domu zidovskych) prodával, v tom postizeny 
byl, má se mu takové maso pryc vzíti a do spitálu chudym 
lidem dáti. Zvencí pak z mësta H. pirsnë se zapovídá, zádného 
velkého aneb malého dobytka ve vsech a obzvlàstë na cizim 
panství na zádny zpusob kosírovati a potom maso sem prakti¬ 
círovati, v tom, ktery by zastizen byl, a près tuto zâpovëd' co 
ucinil, nerci-li to maso pryc vzíti, ale podobnë do duchodu 
mého pokutë propadnouti má. 
Procez ciním pri mém panství horickém predstavenému hejt- 
manu, purkmistru a radë mësta H. tímto narízením, aby oni 
nad tëmito oznámenymi punkty dobry pozor a ruku ochrannou 
drzeli, k tomu pro lepsí toto potvrzení jsem toto mé narízení 
vlastní rukou potvrzením a mym hrabëcim secritem pritisk- 
nutim ujistila, jenz se stalo v H. 30. brezna 1681. 
Hrabënka Strozzi. 
3) Na domë cp. 505 v Karlovë ulici je zachováno i staré 
císlování — X. 
4) Zámek, pivovar, vinopalna, 21 stodola, 16 masnych krámu, 
israel. skola, ostatni byly obytné domy. 
5) Janderovy „Poznámky", str. 2803. 
6) 12. brezna 1869 je schuze k zarízení nového nëmeckého 
Lesevereinu „Fortschritt", kteryz zakládají nëkteri zdejsi 2idé 
spoleenë s dëlniky z jejich továren. 
7) Na pr.: 31. prosince 1908 zemrela Alzbëta Mysková, roz. 
Picková, která dne 22. ríjna 1891 z kresf. viry opët se vrátila 
k vire israel. 
8) K uctëni jeho zásluh o obec horela v kostele 30 dni ole- 
jová lampa. 
9) Pozemek u hrbitova, urceny pro rozsírení starého hrbi¬ 
tova, aie dosud nepouzity, prodán za 550 zi. 
10) O zidovské skole mluví se jiz v r. 1728. Je to skola, kde 
vyucováno bylo hebrejstinë a nábozenství. 
1:L) Vdovë s dëtmi byla obéi zarucena mësicni podpora po 
dobu vychovy dëti. Viz Chevru! 
12) Stavitel Sfastny predkládá v r. 1900 3 rozpocty, ale zádny 
neprijat. V r. 1901 následuje 4. a zni v prehledu: Práce zed- 
nické, tesarské, pokryvacské a klempírské K 4644*56, páty roz- 
pocet na K 5443 35 (synagoga 4387*55, dum 1055*80). Mezitím 
jiz od r. 1900 konány v H. i mimo H. sbírky na úpravu chrámu. 
První sbírka vynesla K 2019*60, z toho 300 K Kar. Hirsch, Ví- 
deñ, po 200 K dali Jos. Sobotka, Praha, Eman. Feuerstein, zde, 
Gustav Mautner (kde?), Vilém Hirsch, zde, Vilém a Quido 
Goldschmidtovi, zde, 100 K Ferd. Goldschmidt, Vídeñ. Sesty 
rozpocet je v r. 1902 a zní na K 7833*51. 
13) Pri slavnosti dávána skladba od Mendelssohna. Zpívali ji 
M. Felcárková a K. Feldmann. 
14) Na jiné listinë (nadaci) podepsán je za obec Hartmann 
Hirsch. 
15) U nëkterych císel chybí dodatek, zdali v Horicích neb 
v okrese. Ze spisu to mnohdy není jasné, ale près to císla 
uvádím, ponëvadz pro nepatrny pocet 2idu na venkovë není 
nikterak rusen celkovy obraz. 
16) Sommer (viz vpredu) pise: V r. 1826 byla panská vino¬ 
palna pronajata dozivotnë vdovë Marii Pokorné. 
17) Nynëjsi Sladkovského ulici, vehod z Karlovy ulice. 
18) Nynëjsi Maixnerovë. 
IIoribe li 
193