R. 1907 stavi firma Bratri Goldschmidtovi
novou továrnu textilní (tkaicoviiu) v Ostromëri.
Y r. 1912 postavili tkalcovny u Chvaliny Ad. Mautner
a Josef Müller. Jejím majitelem je od r. 1929 Adolf
Popper. Asi v r. 1890 zal. chemioká továrna
v Husovë tridë u nádrazi. Zakladatelem a prvnim ma¬
jitelem byl Em. Scheib, pozdëji koupili továrnu Stei¬
ner a spol. (tato firma stává dosud), dalsími
majiteli jsou bratri Steinerovi, pozdëji Yilém Stei¬
ner, dnes R. M u n k.
Tkalcovnu bratri Goldschmidtovych v Havlickovë
ulici koupila v r. 1928 firma Em. Feuerstein &
s p o 1., továrna Goldschmidt & spol. prisla v majetek
Hermana Reifa, Viden.
V r. 1896 zamëstnàvaly tyto továrny 46 úrednikü
a 1797 dëlniku a dëlnic, v r. 1928 je zamëstnàno
v uvedenych továrnách 5 reditelu, 73 úredníci, 1666
dëlniku a dëlnic. Pro nynëjsi hospodárskou krisi
Reifova továrna (= firma Goldschmidt & spol.) byla
zrusena a majetek rozprodán, ostatni továrny omezily
vyrobu.
Zminky zasluhuje téz vyroba macesu v Karlovë ul.
v létech devadesátych predeslého stoleti. Pekl je
Absolon Raubitschek. Sám mouku miel v obec-
nim mlynë. Macesy dodával do nejlepsich rodin
v dalekém okoli.
Josef Müller nar. se dne 6. brezna 1841 na malém
dvorci u Kutné Hory, jako nejmladsi ze tri detí. Jeho otee záhy
zemrel a zanechal vdovu s malymi dëtmi ve velmi spatnych
pomërech, takze tato nemohla svého syna udrzovati dlouho na
studiieh. Vyehodil pouze obeenou skolu v Malesovë a pak dvë
reálné trídy v Kutné Hore.
Otee jeho byl dvakrát zenat a z prvého manzelstvi mël o
hodnë starsiho syna, samostatného obehodnika v H. Ten, vida
spatné pomëry mateiny, yzal si o dvacet let mladsího bratra
k sobë a jako trináctiletého chlapce ho zamëstnal ve syém
zàvodë jako ucnë. Po skoncené praxi stai se u nëho obehod-
vedoucim. Josef M. podporoval svoji starou nemoenou matku
a své dvë sestry, které se velmi spatnë vdaly. Za tini úcelem
byl také zprostën povinné vojenské sluzby.
Po nëkolika letech zavedl si samostatny obehod komisionár-
sky, hlavnë s anglickou prízí a faktorství spoleenë s panem
Straußem, oteem nynëjsiho spolecnika firmy Em. Feuerstein &
spol. Kdyz potom pan Strauß ze spolecnosti vystoupil, vedi pan
Josef Müller obehod sám, zprvu v Karl. ul. v domë nynëjsiho
vseobecného konsumu, pozdëji ve vlastním domë v Husovë tr.
Obehod jeho dobre prosperoval a zkvétal. Z pûvodnich asi 20
rucních tkalcu zamëstnàval záhy asi 150. Zbozí takto vyrobené
dodával hlavnë do Brna, Vidnë a Budapesti, kamz bylo v této
dobë dovázeno jestë formany.
10. brezna 1912 oslavoval ve vyzdobeném chràinë své 701eté
narozeniny. Clenstvo mu vënovalo na památku eenny dar.
Pamejtní deska na novém hrbitovë hlásá: „Svému zaslouzilému
starostovi p. Jos. Müllerovi za jeho zásluhy pri zbudování
t oho to hrbitova venováno od clenstva Pohrebního bratrstva."
Zemrel po operaci 19. srpna 1916.
*
Prameny:
Archiv Archeol. a musei, spoíku ( registratura horického
panství, zápisky ] ander ovy, Crhovy, Pokorného, Safránkovy),
Archiv cesky, archiv israel. obee nábozmestská kronika, zprávy
rabína prof, dra G. Sichra v Praze, zprávy kronikáre J. ñeháka,
zivotopis Jos. Miillera od Madelaine Mautnerové.
*
1) Das Königreich Böhmen, statistisch-topographisch darge¬
stellt von Johann Gottfried Sommer, III. Band, Bidschower
Kreis. Prag 1835. Kniha je v Archeol. museu pod inv. eis. 1538.
2) Vypisy z narízení. (Opis ulozen v Archeol. museu pod
inv% c. 10.742.) Stran 2¡idu, jak se mají riditi, aby remeslníkum
nedëlali prekázky. Jakoz tak v mém mëstë H. mezi nízepolo-
zenymi remeslníky, lidmi obehod vedoucími a obcí zidovskou
rozlicné nevóle vzrostly a takové mnë od nich obou stran
k prednesení prislo, cehoz jsem pro vystrahu budoucí takovych
roztrzitostí, rüznic, neprílezitostí toto narízení na papír uvésti
dala, obzvlàstë:
Za prvé: Co se kozesnického remesla doty ce, tu, kdyz by oni
kontrakt koupë kozí mëli, aby 2¡idé tymz kozesníkíim v tom
zádné prekázky necinili, v cemz, jestlize by stizeni byli a na
ne prokázáno byti mohlo, mají ti 2idé pokutë do mého dü-
chodu beze vsí vymluvy upadnouti.
Za druhé: V pricinë remesla sevcovského nemají 2idé pod
zádnym zpüsobem od sevcuv díla do krámu prijímati a vyvë-
sovati pod propadením podobnym zpüsobem do mého duchodu.
Za tretí: V prícine remesla tkalcovského narízení své ciním,
aby 2idé o trzích tyhodnícli domácím zdejsím tkalcum prízi
nevykupovali, leda by ta vec byla, ze by lidé takovou prízi do
domu jejich prinesli, takovou svobodnë koupiti mohou.
Za ctvrté: Mydlárum pak nemají 2idé zádnou prekázku ke
skodë v remesle jejich ciniti skrze mydla aneb svícky odjinud
do svych krámu sem prakticírovati . . .
Za pàté: (Tyká se zelezníku.)
Za sesté: Co se pak kramáru tyee, ze 2idé jim k veliké
skodë skrze krámské zbozí dum od domu hausírovaní jsou,
takto zapovídám, aby 2idé anebo 2idovky zde v mëstë H. nie
vice (leda by to bylo, ze by soused anebo prespolni osoba jemu
aneb jí se zbozím prisli, zkázání ucinil, a to by se provésti
mohlo, ze tomu tak jest) nehausirovali. A jestli by se prece
co takového stalo, v torn by stizeni byli, bud' on nebo ona,
takové zbozí propadne a pryc vzíti se má, téz na to vëzenim
trestán byti má.
Za sedmé: Ponëvadz také mezi rezníky a 2idy jiz v jmeno-
vaném mëstë H. skrze drobného dobytka biti nedorozumëni
vzrostlo, a spoleenë rezníci pri mnë v té pricinë, ze skrze to
do nejvëtsi skody a chudoby pricházejí, zalobnë pohledovali;
i aby tomu stranë obojí v témz nedorozumëni a nevoli pomo-
zeno byti mohlo, jsem pri sobë povázila toto narízení (pred-
pisuje se pocet porazeného dobytka a dále) : 2idé nemají bez
pritomnosti 2 z cechu reznického k tomu deputirovanych mis-
trûv k spatreni ani jednoho kusu kosírovati dáti. Takovy pak
kosr má ve dne a ne v noci, jak predesle prakticirovali a potu-
telnë cinili, skrze zádného jiného 2ida, toliko samého jejich
cantora zidovského, kterému to patri, se státi. Jestlize by ktery
2id v to vydati se opovázil a maso do domu semotam roznásel
a lidem (kromë domu zidovskych) prodával, v tom postizeny
byl, má se mu takové maso pryc vzíti a do spitálu chudym
lidem dáti. Zvencí pak z mësta H. pirsnë se zapovídá, zádného
velkého aneb malého dobytka ve vsech a obzvlàstë na cizim
panství na zádny zpusob kosírovati a potom maso sem prakti¬
círovati, v tom, ktery by zastizen byl, a près tuto zâpovëd' co
ucinil, nerci-li to maso pryc vzíti, ale podobnë do duchodu
mého pokutë propadnouti má.
Procez ciním pri mém panství horickém predstavenému hejt-
manu, purkmistru a radë mësta H. tímto narízením, aby oni
nad tëmito oznámenymi punkty dobry pozor a ruku ochrannou
drzeli, k tomu pro lepsí toto potvrzení jsem toto mé narízení
vlastní rukou potvrzením a mym hrabëcim secritem pritisk-
nutim ujistila, jenz se stalo v H. 30. brezna 1681.
Hrabënka Strozzi.
3) Na domë cp. 505 v Karlovë ulici je zachováno i staré
císlování — X.
4) Zámek, pivovar, vinopalna, 21 stodola, 16 masnych krámu,
israel. skola, ostatni byly obytné domy.
5) Janderovy „Poznámky", str. 2803.
6) 12. brezna 1869 je schuze k zarízení nového nëmeckého
Lesevereinu „Fortschritt", kteryz zakládají nëkteri zdejsi 2idé
spoleenë s dëlniky z jejich továren.
7) Na pr.: 31. prosince 1908 zemrela Alzbëta Mysková, roz.
Picková, která dne 22. ríjna 1891 z kresf. viry opët se vrátila
k vire israel.
8) K uctëni jeho zásluh o obec horela v kostele 30 dni ole-
jová lampa.
9) Pozemek u hrbitova, urceny pro rozsírení starého hrbi¬
tova, aie dosud nepouzity, prodán za 550 zi.
10) O zidovské skole mluví se jiz v r. 1728. Je to skola, kde
vyucováno bylo hebrejstinë a nábozenství.
1:L) Vdovë s dëtmi byla obéi zarucena mësicni podpora po
dobu vychovy dëti. Viz Chevru!
12) Stavitel Sfastny predkládá v r. 1900 3 rozpocty, ale zádny
neprijat. V r. 1901 následuje 4. a zni v prehledu: Práce zed-
nické, tesarské, pokryvacské a klempírské K 4644*56, páty roz-
pocet na K 5443 35 (synagoga 4387*55, dum 1055*80). Mezitím
jiz od r. 1900 konány v H. i mimo H. sbírky na úpravu chrámu.
První sbírka vynesla K 2019*60, z toho 300 K Kar. Hirsch, Ví-
deñ, po 200 K dali Jos. Sobotka, Praha, Eman. Feuerstein, zde,
Gustav Mautner (kde?), Vilém Hirsch, zde, Vilém a Quido
Goldschmidtovi, zde, 100 K Ferd. Goldschmidt, Vídeñ. Sesty
rozpocet je v r. 1902 a zní na K 7833*51.
13) Pri slavnosti dávána skladba od Mendelssohna. Zpívali ji
M. Felcárková a K. Feldmann.
14) Na jiné listinë (nadaci) podepsán je za obec Hartmann
Hirsch.
15) U nëkterych císel chybí dodatek, zdali v Horicích neb
v okrese. Ze spisu to mnohdy není jasné, ale près to císla
uvádím, ponëvadz pro nepatrny pocet 2idu na venkovë není
nikterak rusen celkovy obraz.
16) Sommer (viz vpredu) pise: V r. 1826 byla panská vino¬
palna pronajata dozivotnë vdovë Marii Pokorné.
17) Nynëjsi Sladkovského ulici, vehod z Karlovy ulice.
18) Nynëjsi Maixnerovë.
IIoribe li
193
