(1795 Tobiás Lewit = L e y i t ?) ; 1795—1811 Joa¬
chim Deutschmann, kraj. rb. pro Hradec Král. a
Novy Bydzov; 1808, 1814, 1815, 1826 a 1827, 1836 a
1837 uveden kraj. rb. David Le vit (jeho syn Sa¬
muel Levit zádá o misto pro zid. rodimi v Kum-
burku); 1855—1888 kraj. rb. dr. Adolf Ehren-
t h e i 1, jeho nástupcem do r. 1894 dr. Mojzis Gold¬
berg, 1894—1898 zastává funkce rb. rid. uc. Isidor
Schwager, od 1898 Adolf M e 1 1 i o n, jenz r. 1919
odchází do Nového Bydzova. Od té doby je obec
bez rb. Do r. 1928 dojízdel uciti nábozenství rb. no-
bobydzovsky, od r. 1928 ucí rb. jicínsky.
Dr. Adolf Ehrentheil nar. se 25. prosince
1824 v Prostëjovë. Y H. byl 33 léta. Jako kazatel të-
sil se obliby v celém duchovním s vete israel. Jeho
„Barmiczvah reci" byly prelozeny do mad'arstiny.
Byl téz polnim kazatelem III. armádního sboru.
Zemr. 19. ledna 1888. Pohreb mei v nedëli. Zúcast-
nil se ho znacny pocet obyvatelstva z H. a okolí.
ftecnili 4 rb., první v dome smutku, druhy v modli-
tebnë, 3. a 4. na hrbitovë, jeden z nich cesky. Na po-
hrební vydaje ucinëna subskripce. Seslo se 189 zl.,
z toho byly nejvetsí obnosy 20 zl., nejmensí 1 zl. Po-
hrební náklad vsak cinil 365 zl. 66 kr.
Dr. Mojzis Goldberg byl synem kt. a nar. r.
1857 ve Zloczovë v Halici. Studoval gymnasium ve
Vratislavë a 8 semestru university tamtéz. Promoci
mei 1888 v Lipsku. V H. byl ustanoven rb. zatímne
na 3 léta 1. srpna 1889. Provisorium prodlouzeno
o dalsí rok. V r. 1894 odchází z H. na Nëmecko-
brodsko.
Adolf M e 1 1 i o n nar. se 24. února 1866 v Praze,
tamtéz absolvoval nëmecky ucitelsky ústav, ucil v Be-
nesovë, od r. 1894 v H. Y r. 1896 získal si diplom
rb. V r. 1919 prestëhoval se do Nov. Bydzova a zemr.
zde 2. cervence 1928. Z Bydzova dojízdel do H. uciti
israel. nábozenství a hebrejstinë. Znaje cestinu, vy-
hovël zádosti Ces. jednoty zid., aby v kostele a pri
pohrbech zavedeny byly bohosluzby v reci ceské.
Cliovra kadischa.
Není zpráv o zalození tohoto uslechtilého sdruzení.
Teprve v 19. stol. máme první zprávy o jeho cinnosti.
V r. 1822 uvádí se jako preds. Nathan Selig mann,
pokladní kniha vedena a zachována od r. 1846. Sdru¬
zení plnilo úkol svûj dokonale. Yiz dà le stary a novy
hrbitov! Svûj pohrebni vûz má od nepamëti. Za
války 1866 pouzito ho k dopravë ranënych a zernre-
lych vojínu i civilních osob. Okres. úr. v r. I860
(9. cervna) nazyvá sdruzení Armenbrüderschaft (=
Chudinské bratrstvo). V r. 1870 vede úcty Alex.
Grünberg. 26. února 1871 usnásí se predstaven-
stvo obce, aby predseda Chevry byl zároveñ clenem
predstavenstva obce. Usnesení to piati jestë dnes.
28. ledna 1872 koná se valná bromada spolku za prí-
tomnosti 26 clenu. Po prvé vyskytuje se název Kran¬
kenpflege- und Beerdigungsbrüderschaft (= Bratr¬
stvo pohrební a pro péci chudych). 2. února 1875
predsedá valné hromadë MUDr. V. Levit, ponëvadz
preds., místostarosta a pokladník byli resignovali.
Opët zvolen preds. Morie Goldschmidt, poklad-
níkem Markus Pick. V r. 1882 resignuje dosavadní
preds. a za nëho zvolen Markus Pick, místopreds.
Josef Goldschmidt, pokladníkem Emanuel Feuer¬
stein. Spolek má ziiacné jmëni. Mohl pujciti na stavbu
skoly 1000 zl. I potrebnym souvërcûm pûjcuje se na
bëzny úrok.
V r. 1890 uveden jako preds. Josef Müller.
V r. 1891 je preds. Markus Pick, jenz r. 1892 re¬
signuje. Y srpnu svolána valná hromada (dostavilo se
28 clenu) a nadpolovicni vëtsinou zvolen za preds.
M. A. Goldschmidt, jenz volbu neprijímá. V druhé
valné hromadë v listopadu poverelli správou spolku
Josef G o I d s c h m i d t (preds.), Samuel L a-
wetzky (místopreds.). Tak zní protokol. Ale z pri-
pisu 1. prosince téhoz r. preds. z. o. posílá M. A.
Goldschmidtovi, místopreds., knihy, stribro, poklad-
nicku a hotovost. Vedi tudíz M. A. Goldschmidt po-
kladnu.
V r. 1893 vydává vybor Chevry tistëné provolání
ke vsem Israelitum v H. a okolí, aby spolek podporo-
vali. Uvedeno, ze Chevra stává jiz 150 let. Rocní prí-
spëvky ciní nyní 1 zL, drive 50 kr. Podepsáni jsou
Josef Müller, preds., M. A. G o 1 d s c h m i d t,
místopreds.
Na zádost nëkterych clenû spolku svolána 13. listo¬
padu 1898 valná hromada, ve které zvoleni za preds.
Josef Müller, místopreds. Mat. Goldschmidt,
pokl. Adolf Mautner. V r. 1904 (6. listopadu) pri-
jaty opët nové stanovy a vydány tiskem. Zároveñ kou-
pen novy pohr. vüz od Knízka v Turnovë. Vûz umis-
tën v obec. domë c. 167 na nàmësti v novë postavené
kûlnë (vjezd ze Sladkovského ul.). Kûlna a vûz byly
ihned proti pozáru pojistëny. Preds. je Josef Müller.
V násled. r. byla bratrstvu povolena koncese vypra-
vovati poh ri) y v obvodu z. o. náb. (Schválení misto-
drz. 11. listopadu 1905.) Pri volbách 16. kvëtna zvo¬
leni preds. opëtnë Josef Müller, místopreds. M. A.
Goldschmidt, pokl. Adolf P u t z k e r, dalsimi
cleny vyboru Josef Levitner z H. a Antonín L e-
V i t n e r z .Teric, revisory uctû Hugo Lavecky a
Jul. Grundmann.
23. února 1909 preds. Jos. Müller, cleny vyboru
Arnost Doktor, Samuel Lawetzky a Josef
Adel, nynëjsi preds. je Rudolf Münk.
Od nepamëti konají se mezi príslusníky obce penë-
zité sbírky, aby chudym souvërcûm mohlo byti pri-
spëno na otop v zimních më sí ci ch. Nejstarsi seznam
darcû je z r. 1856. Sbírky vynesly v r. 1858 72*60 zl.,
v r. 1885 76*50 zl., 1889 95*50 zl., 1895 100*50 zl.,
1899 115*50 zl., 1903 229 K, 1906 215 K, 1913
164 K, 1914 187 K, 1916 212 K.
Majetnëjsi clenové se zavázali podporovati vdovu
po zemr. licit. Segrovi po dobu vychovy jejich dëti.
V r. 1889 ciní podpora 560 zl., v letech 90 tych klesá
na 440 zl., dále 400 zi., po r. 1900 je 800 K, v po~
slednich letech jiz jenom 650 K. Kdezto v prvnich
letech jsou v seznam u dárci z H., jsou v posi, letech
dobrodinci mimo H. Tak jediny Josef Sobotka
z Práhy prispívá roenë 300 K. Mimoto konány ob-
casnë sbírky ve prospëch chudych jednotlivcû, chudych
skolnich dëti nebo nemocnych, spolek dále ze svého
jmëni podporoval dobrocinné korporace z H. a israel.
ústavy v Praze a ve Vídni.
5. cervna 1907 zapsal star. J. Müller do jednaciho
protokolu: „Od r. 1901 poskytovala Ch. vdovë Ende-
sové, vrátivsí se opët do cirkve israel., mësicnë pod-
poru. Teprve nyní zjistëno, ze Endesová zûstala ka~
tolickou a byla pohrbena na katol. hrbitovë. Pod¬
pora ciní od r. 1901—1907 725 K."
Tëzky úkol nastal Ch. ve svëtové válce, kdyz i do
horického okresu prijat znacny pocet váleenyeh
uprchlikû z Halice (israel.). Stravování a osacování
jejich svëreno zvlástnímu komitétu, ktery zjistil pocet
uprchlikû v kazdé obei, získal podpory od israel.
korporací prazskych a vídeñskych, místní Ch. a mohl
tak podle danych pomërû vydatnë pomoci svym sou¬
vërcûm.
Pro príznivee dlárce obec zalozila cestnou pamëtni
knihu. Je vázána v kûzi, hrbet a predni strana zdo-
beny zlatym pismem. Knihy se vsak nepouzívá. Za-
psáno je nëkolik dárcú, den úmrtí chybí u vsech,
189
H of ice S
