Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

ákol. r. 1897/98 vykazuje jiz jenom 19 detí. Pro 
maly pocet zactva, z financních duvodu a pod nátli- 
kem verejnosti dán ve schüzích náb. obce 21. cervna 
a 12. cervence návrh, aby skola byla koncem skol. r. 
1897/98 zrusena. Pro bylo 5, proti 3 hlasy. Tím skola 
zrusena, ucitel odchází do Prahy. Kt. A. Mellion vede 
matriku, prebírá zároveñ vyucování israel. nábozen- 
ství na obec. a mesi, skolách, pokudi misto rb. ne- 
bude obsazeno. 
Synagoga. 
Horická o. z. obrátila se dopisem z r. 1725 ci 
koncem r. 1724, podepsanym plnomocníkem obce 
Rubinem Pickem, na prazského arcibiskupa Ferdi¬ 
nanda hrabëtë z Khünburgu, dëkujic mu za povoleni 
k vybudování jiné synagogy. Zároveñ vsak ho pozá- 
dala, nemajic na stavbu dostatecnych hotovosti a 
jsouc nucena obrátiti se o vypomoc na své souvërce 
V cizinë, jako prazské, videñské a jiné, aby jí povoleno 
bylo stavební drivi i s dovozem a stav. materiál z dü- 
chodu vrchnostenského v H. na úver a o hotovou 
stavební zálohu 300 zl. Vse to slibuje z. o. nejdéle 
v nejblizsích ctyrech letech s nejpoddanëjsim díkem 
spiatiti a dává k zajistení své veskeré jmení v zástavu. 
Vyrízení této zádosti, podepsané samotnym arcibis- 
kupem Ferdinand,em a datované dne 11. brezna 1725, 
vypraveno bylo na vrchnostenského hejtmana v H. 
Jana Michala Oppelta. Zádosti vyhovëno a hejtman 
Oppelt poukázán, aby z. o. na stavbu nové synagogy 
podle svého uznání stavební materiál na úver vydal 
a aby jí z düchodu vrchnostenského dal vyplatiti zᬠ
lohu 300 zi. proti postupnému splacení. 
V r. 1726 oznámila hradecká konsistor tamnímu 
biskupovi v dopise z 10. února, ze horicky dëkan 
ucinil oznámení, ze v H. byl polozen základ ke stavbë 
zidi. synagogy, které tu nikdy nebylo, a ze se v po- 
kracování se stavbou ceká pouze na jaro. Ponëvadz 
by to (?) bylo protizákonné, dotazuje se konsistor, 
jak se zachovati, a mini, aby o tom byl vyrozumën 
prazsky arcibiskup jako plnomocník horického 
panství. 
2idé jiz r. 1725 dëkovali prazskému arcibiskupovi 
za povoleni k vybudování synagogy a proto oznámení 
horického dëkana Y. V. Krñovského prislo trochu 
„opozdënë". Tato liknavost byla hradeckou biskup- 
skou konsistorí dëkanu na schuzi dne 18. února 
také vytcena. Od tëch dob zabyvala se hradecká kon¬ 
sistor horickou synagogou pomërnë casto, tak v se- 
zeních 24. ledna, 10., 14. a 23. února a 12. zárí 1729. 
Ve schüzích tëch hájila konsistor proti horickému 
vrch. hejtmanu stanovisko, ze synagoga nesmí byti 
ani z kamene, ani vëtsich rozmëru nez dosavadni, 
t. j. podle dosavadnich plânû. 
Podle predcházejících pramenu byl polozen zá- 
kladní kámen ke stavbë v r. 1726, stavba provedena 
pozdëji, mozná v r. 1729 neb 1730. 
Dalsí zprávy o synagoze jsou v protokolu schûze 
konsistore hradecké z 16. cervence 1764. Biskup 
hrabë z Bliimegenu vyzádal si totiz od konsistore 
dobrozdání o zádosti horickych Zidu, kterou mu pred- 
lozili, aby jim dovolil rozsírení a znovuvybudování 
synagogy. Konsistor vyzádala si od Zidu nárys syna¬ 
gogy staré i projekt nové i se sousedním polohorysem 
stavení krest'anskych. Kdyz pak 2idé zádané nárysy 
predlozili, podali horicky farár Frant. Procházka, 
horicky magistrát a obec své duvody proti zádané 
novostavbë. Konsistor ulozila proto smidarskému vi- 
kári, aby zjistil, pokudi vyvody 2idu i druhé strany 
spocívají na pravdë. Vikár podal konsistori zprávu 
v sezení dne 1. ríjna 1764, nacez konsistor vsecka akta 
predlozila biskupovi k rozhodnutí. 
Ve schuzi 29. listopadu 1764 oznámil konsistori 
horicky magistrát, ze proti stavbë synagogy podal in- 
validní komisi rozklad, ale ze dosud neobdrzel vy¬ 
rizeni. 
19. dubna 1765 obdrzela horická o. z., pozustáva- 
jící ze 40 rodin, trvale v H. usazenych a pozívajících 
zemëpanské ochrany, od hradeckého biskupa Her¬ 
mana Hanibala svobodného pána z Bliimegenii po¬ 
voleni k zádanému rozsírení a restaurování své teh- 
dejsí úzké synagogy. Duvodem bylo, aby Zidé nebyli 
nuceni vykonávati své obrady a poboznosti na verejné 
ulici, címz mezi sousedním krest'anskym obyvatel- 
stvem vyvolávána byla nevóle. Pritom bylo konsistorí 
stanoveno, ze napristë nesmí vnitrní délka synagogy 
prekrociti 18, sírka 12, zevnëjsek pak, vyska i se 
strechou 14 loket. Zároveñ podmíneno, ze budova 
musí byti beze vsech vnëjsich okras. (Rozhodnutí da- 
továno 13. dubna 1765.) Ke stavbë doslo r. 1767. 
Podle protokolu na magistrâtë mësta H., 14. brezna 
1845, za prítomnosti predst. n. o. z., zástupcu mëstské 
rady a znalcu, byly odhadnuty ceny sedadel v syna¬ 
goze (13 pro muze, 14 pro zeny). Nejdrazsí misto za 
100 zl., dalsí za 70 az 20 zl., pro zeny 20 az 15 zl. 
V r. 1859 zdënà synagoga s drevënym krytem vy- 
horela. Byla opravena, zvysena a opatrena ohni- 
vzdornym krytem. Upraven téz dum u synagogy, kde 
byla israel. skola. Celkovy náklad rozpocten je sta- 
vitelem Policanskym na 777*53 zl. (práce zednické, 
tesarské a pokryvacské). 
Do r. 1873 vedeny knihy o kostelních místech 
(sedadlech) u okres. soudu. Od t. r. vede je z. o. 
Mista byla dëdicnà v rodinë, mohla se vsak prodati. 
V letech 90 tych mista darována do vlastnictví obce, 
která je prodávala, získajíc tak novy zdroj príjmu. 
Kdy byla v synagoze postavena kruchta (kur), ne- 
mohl jsem presnë zjistiti. Zdá se, ze v r. 1888. 
V r. 1896 eterne vyzvu predst. obce, aby se evieily 
pro bohosluzby sborové zpëvy v pruvodu harmonía. 
Glenstvo sebralo 33 zl. na udrzování zkousek (hu- 
debnin a ucitele). 
Jiz v r. 1900 pomyslelo se na vnitrní i vnëjsi opravu 
synagogy a prilehlého obytného stavení. (Návrh, aby 
tento dum byl zbourán, neprijat) 12). 
Chrám opraven a slavnostnë otevren 28i zárí 1902 *3). 
Podle pokladní knihy stály opravy 4800 K, jinde 
uvedeno 4500 K. 
Podle Sommra (viz vpredu) stává v H. synagoga 
od r. 1728, coz odpovídá zápisum. Preds. Josef Müller 
v pamëtnim spise v báni katolického kostela uvádí 
spatnë r. 1788. Rb. prof. dr. Gustav Sicher z Král. 
Vinohrad soudí podle nápisu na stropë, na r. asi 1767 
(minëna je zdënà synagoga s drevënym krytem), 
opona nad schránkou je z r. 1755. Nadpis uvnitr zní: 
„Sláva libanonská k Tobë prijde, jedle, jilm a smrk 
spolu k ozdobë mista svatynë mé.u (Citât z Jezaiáse 
60, 13.) Zvencí je nápis: „Obnoveno po znicení do- 
mu Bozího pozárem r. 1859." 
Správci synagogy jsou v letech: 1816 Markus 
Mauthner, 1843 Hartmann David Hirsch, 1872 
Alex. Grünberg a Markus Pic k, tento do r. 1891, 
od r. 1891 je veden jako cestny správee do smrti 
v r. 1896. Od r. 1891 do 1906 vede správu chrámu 
M. A. G o 1 d s c h m i d t, jeho nàmëstky jsou v r. 
1893 a 1894 Ad. Mautner, v r. 1896/97 Josef 
Adel, v r. 1909 zvolen správeem Josef Adel, v r. 
1911 JUDr. R. B r u n n e r, nyni Rudolf Münk 
Rabínové. 
R. 1755 Majer L e o (Lev = Löben?) je úrady po- 
tvrzen; 1761 ,,2idé pro rb. svëtnicku v jich chudém 
domku stavëti chtëji44; 1787—1792 Markus Le wit; 
Hör i ce ? 
188