kolem 70, v roce 1861 pak 81. Z ucitelu uvádí se Petr
F il c h s.
1861—1870: Skola je potile záznamu v r. 1863/64
trojtrídní. Uciteli jsou Petr Fuchs, jenz odchází
1870 na odpocinek, Fischer, Stia s tn y, Markus
Wantoch, nar. 28. ledna 1836 v Libni u Prahy.
1871—1880: Naducitel Stiastny do r. 1872, uc.
S a X1 odchází v r. 1871, prichází za nëho uc. Jos.
Seger, nar. 7. února 1837 v Nemoslavicích u Ml.
Boleslavi, Markus Wantoch je správcem skoly od
skol. r. 1872/73 do 1879/80, v r. 1876 uvádí se opet
uc. Jos. S e g e r, ve skol. r. 1879/80 veden je uc. Josef
Kraus. V r. 1873 zalozena skolní knihovna o 300
svazcích. Skola se stává dvoutrídní. Pocet zactva je
pired r. 1871 près 100 ,ve skol. r. 1869/70 106, 1870/71
102, 1872/73 klesá na 69, 1876/77 jiz jenom 54, 1879/80
52. Skolnim dozorcem uveden MUDr. Karel Lede-
r e r, jenz urovnal nepríjemnou stiznost rodicû na
skolu, ze se dëti málo naucí a jsou pretëzovâny úkoly.
V r. 1877 vyhovëno zádosti obce israel., aby skol.
dëti mohly pri tëlocviku pouzivati tëlocvicny mëst'an-
ské skoly.
1881—1890: Pocet zactva klesá z 50 na 40. Uci-
telé: Správcem skoly Josef S e g e r do r. 1887, kdy ze-
mrelnl), Josef Kraus do r. 1883, za nëho Ludvík
K o 1 1 m a n n, nar. 26. ledna 1864 ve Votici, od
r. 1887 je správcem skoly Isidor Schwager, v r.
1889 (pouze 5 dni) Amalie Spindlcrová, jejíz
uslanovení nebylo úrady schváleno, ponëvadz ucitelky
tehdy nesmëly uëiti na smísenych skolách, po ni Abra¬
ham M a d e r. V r 1881 hovorí se vàznë o stavbë vlastni
skolní budovy. Zatím je skola v nájmu v soukr. domë
eis. 449. 10. brezna 1881 koupen od povozníka Al.
Erbana dum se zahradou cp. 167 na nàmësti za
2600 zi. Koupi zprostredkoval byvaly purkmistr Hy-
nek Raiman. Rozpoëet na úpravu skolních místností
je od stavitele Jana Policanského a zní na 6746*70 zl.
Nadsení, ze obec bude miti vlastní skolní budovu, bylo
velké, jak dokazuje sbírka prispëvku a daru. Seslo se
3090 zl., z toho je 1000 zi. dar Hynka Adi. Mautnera,
rytíre z Markhofu ve Vídni. Jiné podpory dostalo se
skole pujckou od Chevry v obnose 1000 zl. R. 1882
skolní místnosti dostavëny a slavnostnë otevreny.
Dum osvobozen od daní.
V listopadu 1882 místní odbor Üstredni matice
skolské v H. navrhuje zrusení zid. skoly s vyzvou
k predst. o. z., aby dítky své posílalo do skoly ceské.
Oduvodñuje svuj návrh takto:
2idé zijí y ceském mëstë, près to vydávají se za odpurce
ceského lidu. Spolecná docházka dëti kresï a zid. bude miti
príznivy vliv na vychovu. Nëmecké skoly v H. není treba. Na
ceskych skolách se ucí téz nëmcinë a dëti zid. v tëchto hodi-
náeh a domácim hovorem se také nauci nëmecky. Jest treba
ohledu k ceskému mëstu. Dusevní úroveñ z dvoutrídní obeené
skoly je u prirovnání k osmitrídní skole (obeené a mëst'anské)
nizká.
Náboz. obec israel. odpovëdëla:
S úctou podepsany preds. z. o. n. dovoluje si timto ctëny
dopis Vás ze dne 22. listopadu b. r. zodpovëdëti. Predseda jme-
nované obce s velkym potësenim uznává vyznam prátelského
smyslení Vaseho, a to tím vice, anf se upomínky na leckteré
nepríznivé nakládání zbaviti nemuze. Nespravedlivou predhíiz-
ku vsak, ze obec nase národu ceskému co protivnik se vstrí^
stavi, musí se vsí opravdivostí odmitnouti. Príslusníci obce nasi
pri posledním scítání lidu vesmês k obcovací reci
ceské se prihlásili, pri volbách vzdy na stranu ceskou
se postavili a vzdy se vynasnazí, by lepsího dorozumëni se
svymi spoluobcany krest'anskymi i v budouenosti udrzeli. Co se
skoly dotyká, jest tato nám, 2idum, místem, v nëmz si vëdo-
mostí získati muzeme. Sám priznáte, ze úcelu tohoto uplnë do¬
sici lze, kdyz ucitel jen maly pocet záku vyucovati má, a ze
této vyhody ve spolecné skole obecné bychom pozbyli. Mylíte
se vubec, kdyz predpokládáte, ze nase skola nëmeckà jest.
Kdybychom ji co nëmeckou prohlásiti chtëli, bylo by nám pak
velmi snadno velkych obëti penëzitych, které jí prinásíme, si
usetriti. Ve skole nasi se ceská ree rovnë jako nëmeckà pëstuje
a v obou recich deti dostateenë prospívají. Dukazem toho jest,
ze dëti nase ze skoly nasi vystupující jak do nëmeckych, tak i do
ceskych skol mëst'. neb strednich nastupuji a tam s dobrym pro-
spëchem studuji. — My uznáváme pravë, ze znalost dostatecná
obou reci nasini dëtem vyhodnou bude. — Timto opravenim
mylné myslenky Vasi, ze skola nase vyhradnë nëmeckou jest
a s vyjádrením, ze zdejsi skolu mëst'anskou dëti ze skoly nasi
vystupující navstëvovati mohou a vskutku navstëvuji a s dalsim
vyjádrením, ze Vase privëtivé pozvání stran skoly obeené pri-
jmeme, pakli by nám obëti penëzité prilis velikymi se byti
zdály, odpadne pak odpovëd na ostatní odstavee ct. dopisu
Vaseho sama sebou. — Nízepsany predseda prece vsck nemuze
opomenouti své hluboké politování vysloviti nad tím, ze mys-
líte, jako by antisemitské trenice dukazem, jinak receno, ná-
sledkem toho byly. Tyto trenice jsou zlosynem proti vzdëla-
nosti a neslouzí nikoliv nynëjsimu casu pokrocilému ke cti.
My, 2idé, povazujeme se za rodáky a ne za hosty vlasti nasi
a skorem bychom pysnymi byti mohli nad tím, kdyz si vzpo-
íneneme, ze nám co dëtem pri vyucování bible se vstípilo:
Cizince nermuf a nepotlacuj ho! (II. 20. 22.) Nepotlacuj
cizince v zemi své! (III. 19. 33.) Jak rodák, tak i cizinec má
byti ctën, ktery se u vás zdrzuje, a miluj jej jako sebe samého!
(III. 19. 34.) Totéz právo má miti cizinec jako rodák. (III. 24.
22.) Nezkracuj cizince v právu jeho! (V. 24. 17.) Proklat budiz,
kdo cizince v právu zkracuje, neb vdovu a sirotka. (V. 27. 19.)
Jest Vám nyní volno toto zkoumati. Prijmëte projevení nej-
lilubsí úcty. Hirsch, predseda.
V Horicích, 14. prosince 1882.
Od r. 1884 má skola právo verejnosti. — 8. cervna
1888 Josef St'astny v mëstském zastupitelstvu navr¬
huje toto:
„Slavná mëstskà rado! Raciz po ùradë s vynikajícími cleny
a zástupci I. sboru volicského vyzvati representanty zdejsi o. z.
k jednání, zdali a za jakych podminek byli by ochotni sou-
kromou skolu svou s vyucovacím jazykem nëmeckym zrusiti a
dëti své k vuli asimilaci a národnímu smíru do nasich ceskych
skol posílati, po rízení pak s dotyç. faktory v nejblizsí prístí
schuzi zastupitelstvu nasemu o torn zprávu podati."
Návrh prijat.
17. ríjna 1888 vzata na vëdomi ve schuzi mëst. za-
stupitelstva odpovëd' obce israel.:
„Slavny mëstsky úrad v Horicích! Zástupcové zdejsí israel.
obce byli vyzváni prípisem Vasim ze dne 6. srpna 1888, aby
vyslovili se, zdali souhlasi s tím, aby zdejsí konfesionelni israel
skola zrusena byla. Po dobrém uvázení usneseno bylo, aby
zdejsí od nepamëti zde stávající konfesionelni israel. skola, tak
jako doposud jest, i nadále ponechána byla, an skola tato vlast-
ním nákladem obce israel. vydrzována jest. Poznámka p. na-
vrhovatele ve schuzi obec. vyboru z 8. cervna 1888, ze by skola
tato po case za bremeno mëstu pripadnouti mohla, jest zcela
bezduvodná — neb v pádu, ze by obec israel. skolu tuto vlast-
ním nákladem vydrzovati nemohla, samou zrusiti zajisté ne-
opomene. V H. 17. ríjna 1888. Feuerstein, za zástupce obce
israelské."
Yysledky vyucovací byly v tomto období velmi
uspokojivé. Jako zvlástnost uvádí skolní kronika,
vedená od r. 1867, ze r. 1890 vykonalo 6 záku skoly
prijímací písemnou zkousku do strední skoly s tako-
vym prospëchem, ze jim byla ústní zkouska promi¬
nuta. Tento prospëch uvádí se i v dalsích letech. Skol-
ním dozorcem je v roce 1890 Adolf Mautner, nástup-
cem jeho az do zrusení skoly Arnost Feldmann.
R. 1891—1898. Správcem skoly (ríd. uc.) je J.
Schwager, uciteli do r. 1894 A. Mader, pak Adolf
Mellion. Pocet zactva náhle klesá. Ve skol. r. 1890/91
bylo 30 dëti. Skolní kronika pise o nebezpecí, ze bude
skola ùrednë zrusena. Skoiné od 30 dëti nestací, aby
byly kryty nejnutnëjsi skolní potreby. Provedena
sbírka, která vynesla 900 zl. Zádost obce v r. 1891 o
subvenci pro skolu zamítnuta pro maly pocet zactva.
V skol. r. 1896/97 jsou zapsány pouze 22 dëti. Proto
skola byla premënëna v jednotrídní s ucitelem J.
Schwagrem. Uëitel A. Mellion zustává v H. jako kan-
tor a uvolnëné uëebny pouzito ke schuzím predst.
obce.
R. 1894: „Höricky list'4 vytyká o. z., ze má nëmec¬
kou skolu vydrzovanou „Schulvereinem44. Predst. o.
z. zaslalo opravu, ze zid. skola nedostává podpory od
nëm. Schulvereinu.
181
Horice 6
