Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

pomník Morice Goldschmidta. Mëstsky kronikár do- 
dává: „Roztrístil se na mnoho kusu." 
Y r. 1863 jedná se opët o rozsírení hrbitova. Mesto 
zádá za ctver. sáh 2 zl. Ke koupi doslo teprve 
V r. 1878. Pohrební ústav kupuje 930 ctver. sáhu za 
930 zi. z parcelí 1624, 1625, 1627 (1637) a 2381 
Hrbitovní domek (nemocnice a byt) císlo pop. 359 
vyhorel v r. 1866 a znovu postaveny 2 svëtnice a 
2 komory. Rozpocet na domek, rozsírení hrbitova a 
upravu plotu zní na 2073*65 fl., pozdëji v roce 1867 
na 2238*42 zl. Ührada vykazuje znacné dary, celkem 
129501 fi. Z toho jsou vetsí dary: Adolf Mautner 
200 zl., Josef Mautner a Hartmann Hirsch po 100 zi., 
S. L. Sobotka 50 zi., Max Mautner, Frank & Adler, 
MUDr. Seegen po 50 zi. Vètsina daru je od souvercu 
mimo H. 
Y letech osmdesátych je hrbitov v ubohém stavu. 
Pomniky povalené a zarostlé travou. tJroky z cetnych 
nadaci a sbirky umoznily, aby hrbitov byl uveden do 
porádku. Pomniky postavil, opravil a ocisloval sochar 
a kamenik J. Cerny v H. za 105 zl. 20 kr. Upraveny 
téz schody a cesta ke hrbitovu. 
Y letech devadesátych jiz hrbitov nevyhovuje po- 
zadavkum doby a úrady naléhají na zbudování nového 
hrbitova na jiném miste. V roce 1897 má obec novy 
hrbitov a uzavírá stary slavnostnë 31. prosince téhoz 
roku 9). 
Od té doby vyzaduje si udrzování hrbitova znacnych 
nákladu. Vetsích oprav bylo v r. 1908 nákladem 
1300 K. Predseda bratrstva sbírá po clenech v H. a 
pise príznivcum mimo H. Sbírka vynesla 890 K, z toho 
jsou dary: V. Mautner z Markhofu 400 K, eis. rada 
K. Hirsch 100 K, ob a ve Vídni, horické firmy Bra tri 
Goldschmidtovi90 K a Hirsch & synové 100 K. 
Dnes jsou mnohé pomniky opët povaleny, nadpisy 
pro bující mech necitelny. Na hrbitovë je nëkolik 
vojenskych pomníku z dob napoleonskych. 
Novy hrbitov. Potreba nového hrbitova jeví se 
jiz v r. 1890. Y následujícím roce navrhuje mèsto 
israelské obci, aby pochovávala své cleny na projekto- 
vaném novém mëstském hrbitovë, jenz slouziti má 
obyvatelstvu vsech vyznání. Israel obec náb. vsak 
usnesla se p osta viti s v u j hrbitov. Mèsto na- 
bízí pozemek sousedící s novym mëstskym hrbitovem 
(1477 ctver. sáhu) za 420 zi. za korec a navrhuje, aby 
se israel. hrbitov stavël zároveñ s mëstskym. Israel, 
obec stavbu odkládá na dobu, az bude miti potrebny 
kapitál. U úradu zádáno, aby na starém hrbitovë se 
mohlo pohrbívat do r. 1897. Nabízeny pozemek od 
mësta koupen 20. cervence 1896 za 773*85 zl. Vy- 
psána soutëz na stavbu plotu, portálu a úpravu cesty 
ke hrbitovu. Rozpocet prací s hmotami zní na 6110 zl. 
V prosinci prijata nabídka stavitele Karla Stastného 
na 5954 zl. Do stavební komise zvoleni Jindrich 
Kraus, Josef Levitner a Josef Adel. Na jare r. 1897 
zapocato se stavbou pod dozorem Bedricha Peka, dipi, 
a úr. aut. inz. v Jicinë, jenz dohlizel v minulych letech 
na stavbu mëst. hrbitova. Stavba na podzim skoncena 
a 1. listopadu hrbitov slavnostnë vysvëcen za velké 
úcasti obeanstva z mësta a okolí. Porad slavnosti byl 
tento: 1. Shromâzdëni souvërcû a hostu na nàmësti, 
2. Odchod ke hrbitovu. 3. Zalmy pred branou. 4. Pru- 
vod po hrbitovë a chorál. 5. Slavnostní ree rabína 
dra G. Weinera z Prahy. 6. Ree starosty náboz. obee 
israel. a predsedy Chevry. 7. Modlitba. 
Rabin dr. G. Veiner z Prahy reenil cesky na 
téma: Prach a popel jsi, v prach a popel se obrátís. 
Starosta z. o. Josef Müller vital úcastníky takto: 
„Pres 200 let trval stary, úctyliodny nás hrbitov, jehoz brány 
od nynejsí doby navzdy se zavrou, a zde pred námi velky lán 
zemë ceká na mrtvou korist svou. Kéz by ta korist mêla po- 
zehnany zivot za sebou, kéz ljy se o kazdém ríci mohlo: ,í)obry 
boj dobojoval, slechetnë zivot dokonal.' Kdyz potreba kázala 
stary hrbitov zavríti, usneslo se si. mëst. zastup. poskytnouti 
pozemek pro novy hrbitov v sousedství mëst. hrbitova a protoz 
jménem nábozenské obee nasi prosím, aby slav. mëst. zastup. 
prijalo nejsrdecnëjsi vrelé díky za tuto prízeñ a podporn. 
Prosím snaznë slav. zastup. obce horické, aby novy hrbitov nás 
a svatyni nasi laskavë vzalo v ochranu svou a péci." 
Dozorcem na hrbitovë ustanoven mëstsky hrobník. 
První zde pohrbeny je Herman Doktor, 85 let stár. 
Hrbitov s pozemkem, úpravou cesty, zdënym plotem, 
portálem a s nápisem „Prach jsi a v prach se navrá- 
tís" stál asi 8000 zl. Ührada docílena sbírkou mimo 
Horice, darem Chevry, obëtavosti vsech souvërcû v H. 
a hotovostí obecního jmëni. 
Uvádím vëtsi dary v letech 1895—1897: 
500 zl. Vilém, Quido Goldschmidtovi; 300 zl. JUDr. 
Rud. Mandelbaum, Vídeñ; 150 zi. Herman S. Doktor, 
Náchod; 100 zl. reditel Hynek Fleischner, Brno, Fer¬ 
dinand GoldiSchmidt, Praha, Josef Goldschmidt Vídeñ, 
Karel Löwith, Vrchlabí, Eman. Feuerstein; 75 zl. 
JUDr. Ant. Müller, Karla Straussová, Vídeñ, Hynek 
Sommer, Koclírov, Hugo Fuchs, Vídeñ, Arnost Maut¬ 
ner, Vídeñ, Gustav rytír Mautner, Vídeñ, Arnost 
Hirsch, Vídeñ, dr. Arnold Hirsch, Vídeñ, Ferd. Gold¬ 
schmidt, Vídeñ, Josef Sobotka, Praha. Chevra kadisa 
darovala 1500 zl. 
R. 1900 postavena na hrbitovë modlitebna. Plány 
zhotovil vídeñsky staveb. rada arch. Vilém Stiassny. 
V r. 1902 vypracován hrbitovní rád a nadríz. úradem 
po nepatrnych opravách schválen v r. 1903. 
R. 1902 vypracoval stavitel K. Stastny z Horic plán 
hrobu a hrobek. Podle nëho má hrbitov 4 pole pro do- 
spëlé s 572 hroby, pole pro dëti s 96 hroby, pole ná- 
hradní s 50 hroby, mimo to 54 hrobky. (Plán schválen 
c. k. místodrzit. 29. cervna 1903.) Hrbitov má svou 
studni, jejíz voda podle rozboru v horické lékàrnë 
je dobrá. 
V r. 1933 o. z. postoupila mëstu asi puí korce 
hrbitova se studni pro rozsírení mëst. hrbitova. Mèsto 
za to svym nákladem premístilo zed' s právem prí- 
stupu ze zid. hrbitova ke studni, opravilo synagogu a 
zed' kolem starého zid. hrbitova. Náboz. obec zidovská 
doplatila 2500 Kc." 
Skola. 
Minëna je skola, která nahrazuje vzdëlâni v rozsahu 
skoly obecné10). 
1782—1825: Skola zal. 2. kvëtna 1782 podle dvor- 
ního dekretu z r. 1781, aby pri zid. obcích byly zri- 
zovány nëm. skoly. Prvními uciteli jsou: Bernhard 
Breslauer, Josef Jaros eh, Abraham Beer, 
Löwi Sobotka, zák prvního uc. Bernh. Bres¬ 
lau e r a, Salamoun Sobotka. Skola umistëna „pod 
bytem rabinovym", pak se stëhovala sem a tain, v r. 
1808 postavena ucebna z drevníku. 
1826—1829. Od r. 1829 je uc. opët Löwi Sobotka, 
otee Salamouna Sobotky. V r. 1826 jsou ve skole 
64 dëti. 
1830—1840: Bohatsí Zidé pro své dëti vydrzují si 
domácí ucitele, cást zid. dëti chodí do soukromé skoly 
(pokoutní = Winkelschule) Samsona Felixe, obeh. 
kozemi, a do druhé skoly stejného druhu, kde ucí N. 
Jansik, pristëhovaly a v H. pouze trpëny Mad'ar. Cást 
Zidû hodlá posílati své dëti do mëstské skoly kato- 
lické. Tyto okolnosti znací úpadek nëm. skoly israel. 
a proto ucitel Sobotka zádá ochrany u úradu pro svou 
existenci, skolu israel., zvlàstë pak, aby jmenované 
dlvë pokoutní skoly nebyly trpëny. Löwi Sobotka je 
znám jako vyborny ucitel a vychovatel, od rabína vy- 
znamenán je titulem „Morenu". 
1840—1850: Zpráv není. 
1851—1860: Pocet skolních dëti stoupá. Je jich 
Horice ò