Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

gruntecli 4 grunty jsou, které 11 ¿iduin patri". Po- 
horelí krest'ané odhadli svou skodu na 54.551 zi. a 
Zi dé na 16.555 zi., „coz také tëlesnou prísahou 
ztvrdili". 
1750: Obec stvrzuje, ze Mojzís Salomoun zarucil se 
zaplatiti 380 zl. ryn., jez dluhuje knpci y Norimberce. 
— 1. února obec horická stvrzuje Mich. Wolrubovi, 
kupci V Norimberce, ze zdejsi Zidé se zarucili za plat 
380 zi. ryn. 
1751: Pri drancováni vojskem utrpëli i honctí Zidé 
Abraham Cantor, vdova Putzkerová a jini. 
1754: Z milosti vrchnosti jsou v H. David Putzker, 
Isak starsi Putzker, Jakob Hersl, Simon Abraham Putz¬ 
ker (a jini). Zidé mají grunty, usazeni jsou téz „na 
lázni" blíz Panského mlyna, kde mají chalupu, za- 
hradu a u ni roli ornou. Vedou obchody a handle 
zdejsím sousedum a remeslníkum na nejvetsi zhoubu 
a ujímání zivnosti. 
1760: 15. listopadu predvolán k mëstské rade zi- 
dovsky „primas" a jednáno o predepsanych Zidûm 
danich. Primas odpovëdël, „ze on sám o sobe vëc tu 
od sebe dáti nemuze". 
1761 a 1762 Zidé piati kontribuce, Predepsaná jim 
cástka byla dohodou se starsimi zidovstva snizena 
(a vymérena podle usedlostí). V roce 1762 cini pred- 
pis mësicnë près 6 rynskych, Zidé vsak svolili piatiti 
pouze %. 
1775: Smutnym dnem v dëjinâch zidovstva v H. 
je 2. brezen t. r. Y tehdejsi pohnuté dobë povstali 
sedláci i na Horicku. Horicky zámek — patronátem 
podrízeny prazskému arcibiskupovi — nechali na 
pokoji, ale zato vrhli se na mësto zidovské, které vy- 
rabovali dukladnë. 
Zidu J. Mauthnerovi povolila vrchnost najmouti 
krám v dome Jirího Maixnera na 4 léta za 25 zL r. 
roenë. Obec a farár podali protest. 
Mikulás Rykert zádá, ,,aby do pod jeho poru- 
censtvim jsouciho sirotcího gruntu zidovské nájem- 
niky vzíti mohl. Byl se zádostí odmrstën, anzto obeané 
neradi vidëli vkorenování se Zidu do krest'anskych 
domó". 
1776: Obec horická obdrzela „ostrou zâpovëd', aby 
dëti ani kdo jiny po Zideeh kamenim ani jinsími hmo- 
tami neházely, hrbitov jejich neruinovaly". — Mëst- 
skému úfadu podána zpráva, ,,ze se Zidé scházeji 
v noci bojíce se pry 60 sousedu, kterí chtëji na në 
pfijiti". 
Konec 18. století (doba josefinská 1780—1800) 
Vetsích rozmëru je kolonisace Zidu v Horicích jiz 
za Marie Terezie (1740 — 1780). Za císare Josefa II. 
(1780— 1790), kdy Zidum dána úplná svoboda, kdy 
odstranën vnëjsi „odznak" Zidu (úces, sat), kdy Zidum 
prístupny jsou vsecky skoly, úrady, zrizuje isr. obec 
náb. svou verejnou nëmeckou obecnou skolu v r. 1782. 
Obec zústává v Karlovë ulici. V r. 1783 (1784) se ji 
vytyká, ,,ze nemá instrumentû k haseni ohnë". Ve spi- 
sech mluvi se o „malé obci". Zidum se dovoluje usidliti 
se i mimo uzavrené mèsto. Jiz v r. 1784 dvorním 
dekretem se povoluje horickému Zidu Abr. Frankovi 
,,v licitaci koupeny krest'ansky dum obyvati". Povolení 
Zidu nedodáno nebo podán protest, protoze teprve 
v r. 1790 „úrad svoluje, aby Zid Abr. Frank v licitaci 
koupeny dum jíti mohl". (Muze bëzeti téz o 2 ruzné 
domy.) 
R. 1800 pricházi do H. Johann slechtic z Kotten- 
burgu, zidovsky berní. 
10. století (-1800). 
Z tohoto obdobi zachováno je màio zpráv. Obec 
vzrustá a dosahuje v r. 1857 nejvetsího poctu clenu, 
t. j. 405. Nábozenskou vychovu vede oblíbeny rabín 
dr. Ehrentheil (v H. od 1855 do 1888), bohosluzby 
navstëvuji souvërci z dalekého okoli (Nechanicka, 
Jicinska). Rituelni làznë byly do let sedmdesátych 
poslednë v dome Doktora, t. zv. „Jelena", v eis. 50 
v Karlovë ulici. 
R. 1829: Hluboká roklina v Zidovské ulici, près 
kterou byl polozen most a která byla pro H. velikym 
nedoistatkem, byla letos célá preklenuta a bude také 
vydlàzdëna. Stala se z ni nyni pëknà ulice5). 
R. 1854: Obec zid. nabyvá reality (pole) ck. 359. 
Kvitance zni na 96 zl. stribra do ceské vyvazovaci po- 
kladny. 
R. 1859: Pozár v zid. mëstë znicil masné krámy 
v ulici k synagoze, sousedici domy a synagogu. 
V roce 1861 vykazuje obec vydání zl. 63915. 
Na zid. viru prestoupila v r. 1870 Anna Fabingrová 
(katolicka) pred sñatkem s Goldfingrem, s nimz nëko- 
lik roku ve spolecné domácnosti zila. Mêla s nim dëti, 
coz ji k tomuto kroku primëlo. Sñatek byl v Miletinë. 
10. brezna 1881 koupen pro skolní úcely dum na 
nàmësti c. 167 se zahrádkou 111 1/6 ctver. sáhu, kupni 
cena 2600 zl. 
V H. byly v té dobë 2 zidovské hospody. Jedna, 
Adlova, v Karlovë ulici, druhá (resurce) v domë Al¬ 
berta Goldschmidta v c. 226. Erár dum koupil za 
11.500 zl. pro c. k. soud. Posledni hostinsky, Fuchs, 
se vystëhoval z H. a Zidé presidlili do hostince c. 509 
U Fabingru (nyni Gapku). Y r. 1883? koupil dum 
Aug. Erban. Zidé navstëvuji pak hostinec Adluv a 
U beránka, kde jednotlivci usiluji zaloziti „Lese- 
vereinO spolku torn eterne v mëstské kronice jiz 
v r. 1869 °). Patrnë se zalozeni delsi dobu pripravo- 
valo, úredné vsak neuskuteenilo, nebo bëzi o pouhou 
t. zv. stoini spolecnost. 
Predst. obee v tomto obdobi: 
1827 jsou podepsáni na nadaci za predstavenstvo 
obee Isak Simon, Jonas Mautner a Hartmann Hirsch, 
r. 1845 je star, obee Hartmann David Hirsch, téz v r. 
1856, 1857 a 1858. Ostatni clenové predst. v r. 1858 
jsou: Isak Feuerstein, Jakob Goldschmidt, 
Nathan Go Id Schmidt, J.? Hirsch?, Isak Jo- 
nás Mautner; v r. 1859 je star. Bedr. Hirsch, 
clenové predst. Isak F euerstein, David Putz- 
k e r, Samuel S o b o t k a a Jakub Heller. Bedrich 
Hirsch je star, do 1863, v r. 1864 zvolen Isak 
F euerstein, dalsi cieno vi jsou uvedeni v r. 1864: 
Salamoun Goldschmidt, Alb. Gold Schmidt, 
Samuel Sobotka a Salamoun S i 131 o n (Simon?). 
V r. 1870 (24. února) podepisuje se za star, obee 
Bedr. Hirsch, v r. 1871 (16. února) podepsán je za 
obec M. Goldschmidt. Od r. 1871 do 1877 je star, obee 
Bedr. Hirsch. Cleny predst. jsou 1871 Sálom. S i- 
m o n, I. C. (= Karel) Müller, S a 1 o m. Gold¬ 
schmidt, Morie Goldschmidt, Albert Goldschmidt 
a Alex. Grünberg jako pokl., v r. 1872 Saloni. 
Simon, I. C. M ü 1 1 e r, (Adolf Sobotka?), Salom. 
Goldschmidt, Alex. Grünberg a Markus 
Pick, v r. 1874 Alex. Grünberg, Adolf Sobot¬ 
ka, Isaak Feldscharek a J. C. Müller, v r. 
1875 Markus Pick, Ad. Sobotka a J. C. Müller. 
V r. 1877 zvolen star. J. C. (= Karl) Müller, dalsi 
clenové predst. jsou uvedeni v r. 1877: Adolf Sobotka, 
Markus Pick, Isaak Feldscharek a Bedr. S t r a u h s. 
Od r. 1881 je star. Bedrich Hirsch, od r. 1884 J. 
Hirsch, od r. 1887 do 1890 Eman. F euer stein. 
Cleny predst. v r. 1887—1889 by Ii : Markus Pick, 
J. C. Müller, Herman I. Doktor, M. A. Gold¬ 
schmidt, Josef Goldschmidt, Ad. Mautner, 
Sam. L a w e t z k y, Arnost F eldmann. 
1835: Die Sommrovy knihy (Das Königreich Böh- 
183 
Hofice 2