Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Geschichte der Juden 
in Horice im Unterriesen¬ 
gebirge (früher Horitz). 
Bearbeitet von 
Prof. E. Zwiefelhofer, Horice. 
Sommer ve svém dile „Das Königreich Böhmen" 1) 
pise na str. 270, ze prvni kolonisace Zidu v Horicich 
je v r. 1637, r. 1728 zrizuje se synagoga, r. 1782 prvni 
nëm. skola pod patronaci vrchnosti horického panstvi. 
Kdy byl hrbitov zalozen a od kdy stává v H. zid. obec, 
není'tu uvedeno. V zádosti o. z. z 18. kvëtna 1884, 
aby mistni rb. dr. Ehrentheil byl oprávnen od- 
dávati, uvádi se, ze obec je zal. asi v r. 1720. Podle 
reci star. Josefa Mullera pri otevreni zasedaci sine 
17. prosince 1896 je obec asi od r. 1770. Y mëstskych 
spisech je po prvé zminka o z. o. 15. listopadu 1760. 
]Narízení hrabënky Strozziové, majitelky horického 
panstvi, z r. 1681 chce urovnati nesrovnalosti mezi 
z. o. a cechy. Jest tedy pravdëpodobno klásti zacátek 
zalozeni obce v H. jiz pred tento rok, do doby 
brzo po prichodu prvnich Zidu na Horicko, do let 
padesátych 17. s toi. 
Nejstarsí doba do r. 1728: R. 1524 Zikmund Roh 
z Vlkánova pohání statecného Jana Litoborského 
z Chlumu a na Jericích, najvyssího pisare král. Ges., 
aby postavil v soudu komorním Izáka Zida mladého, 
Zida Yackáre a Zida v Koutë, vsech z H., kteréz vi- 
niti chce z toho, ze jsú k sobe prijímali a kupovali 
koreni a safrán i jiné veci vedúc, ze jsou kradené, 
kteréz pobrány byly od zlodëjuov témuoz Zikmundovi 
Rohovi pod Zámrskem lesem na svobodné silnici krá- 
lovské, kterézto koreni a jiné kradené vëci on Zik¬ 
mund Roh pokládá sobë D kop grosuov ees. 
1637: Abraham Zid léta P. 1637 prise! do mëstyse 
H. v pátek po sv. Vite s jistym vëdomim a povolením 
urozeného a statecného rytire p. Karla Rodovského 
z Hustiran, ten cas hejtmana panství horického. 
1643: Simon a Abraham, svakrové, prisli 1. P. 1643 
v pátek po památee sv. Jana Krtitele s touto patrnou 
vyhradou, obzvláste, kdyz svuj handl vésti budou, aby 
nyni v takovy handl, co k zidovskému handli nenálezi 
a jinym lidem, co by k jejich zivnostem, remeslum ná- 
lezelo, nevkracovali a prekázky necinili, cehoz, kdyby 
se dopustili a nëjaké prikori sausedstvu ucinili, aby 
skrze to pokutováni byli. 
1666: Jan Petrlík dluzi Johance Zidovce . 
1681: Nespokojenost remeslnych cechu roste, kdyz 
Zidé prevzali obehodováni jejimi produkty. Cechy se 
brání. Stiznosti vyrizuje pansky hejtman a podává 
zprávy vrchnosti. Nastávají nevóle, udávání u vrch¬ 
nosti a tato bere cechy v ochranu a predipisuje Zidum 
rozsah obehodu neh obehod zakazuje. I o porázení 
dobytka vydáno narizeni2). 
1705: Y zádusnich úctech je vydajová polozka za 
kadidlo Zidum prazskym o jarmarce postním. 
1713: Abraham Isak Putzker a Abraham Salamoun 
mëli spolecny grunt. Ye sporu, kdo opravo vati má 
stok dolejsí a horejsi, magistrát rozhodl, ze spolecnë. 
Dejinj Zidu 
v lloricích v Podkrkonosí. 
Zpracoval 
prof. E. Zwiefelhofer v Horicích. 
1720: V mëst. protokole uvádi se Abraham Putzker, 
zlatník. — Abraham Putzker najimá grunt Jana Pece- 
ného. 
1721: Uveden v mëst. prot. dluzní úpis nëmecky 
psany, z r. 1713, die nëhoz Jos. Rykert, purkrabí 
starobucky, dluhuje Zidu Mojzisovi 150 (180) zi. r. 
proti 6 %. 
1726: 15. ríjna vyhlásen v mëstë patent, die kterého 
Zidé zeniti se zâpovëd' maji. 
Zidovské mèsto (1128—1780). 
1728: Zidé maji 9 domu, z nichz 3 na námestí, 
ostatni v Karlovë ulici, tenkrát „Zidovské" zvané. 
Pred domy na nàmësti je 8 zid. krámu. Mezi Zidy a 
kresíany vznikaji vytrznosti a nevóle. Zidé zádaji vy- 
mënu svych domu na nàmësti za ma je tek krest'. v Zi¬ 
dovské ulici. U porovnání majetku Zidu na nàmësti a 
zahrady c. 8 ,s majetkem krest'anû v silném ohraniceni 
v Zidovské ulici vidime, ze vymënou pricházejí Zidé 
o znacny kus mista. Mimo to krest'. domky jsou ve 
„v e 1 m i spatném stavu, kdezto zidovské 
lépe staveny a klenutimi a sklepy opa- 
treny jso u4'. Puvodnë mëly pripadnouti k Zid. 
mëstu téz domy pod c. 14 a 15. 
Navrzená vymëna uskutecnëna a „ti m vsem 
skandálum a vzájemnému vmësovâni 
se obou s tran bylo zabrânën o". Horicky 
dëkan a zámecky hejtman souhlasili s vymënou, kraj- 
sky soud ji schválil 31. kvëtna 1728. 
Domy v Zidovské ulici ëislovâny za eis. Josefa II. 
v r. 1785 od I do XX 3). Teprve v r. 1850 pridány pri 
císlování mëstskych domu bëzné císlice arabské. Pri 
zakládáni novych knih v r. 1883 uvádi se pouze arab¬ 
ské císlice. 
1730: 26. brezna pohrbena Johanna, deera soudního 
poslíka Tomáse Stehlika. Byla z bujnoisti (rozpusti- 
losti = aus Vorwitz) zid. chlapcem zastrelena. Bylo ji 
9 let. 
1735: Zidé dluhuji kontribuce. Narizeni úrední kan- 
celáre z 21. srpna: Vsem v H. usazenym, pod ochranou 
jsoucím 2idum timto na rozkaz inspektoruv, cimz 
Zidé maji dluhující kontribuci v mëstë H. do ultimo 
ríjna t. r. pri ztráte ochrany neprodlenë zaplatiti. 
Hejtman Weyerth. 
1744 (24. zárí) : Horicky dëkan Kunkl pozádal hra- 
deckou konsistor, aby mu p o volila pokrtíti Zida kate- 
chumena Mojzíse Wolf a, pocházejícího z Prostëjova. 
„Dne 10. máje 1749 skrze neopatrnost vysel jest 
v pivovare takovy oheñ, ze 178 vëtsich i mensích 3ta- 
veni4) shorelo a mimo nëkterych az do gruntu zka- 
zeno jest bylo.44 Mezi vyhorelymi objekty jmenována 
jest i „zid. skola a zid. gruntu 12, v kterychzto 12 
Horice i 
182