svych domu. R. 1629 pristëhoval se sem Zid Eliás
S t' a s t n y, ktery koupil dum od mëst'anské vdovy
Elisky Konvárové za 120 kop, coz se stalo s povo-
lením magistrátu. Zminëny Zidi splácel dum do r. 1648
po 10 kopách rocnë. A hned téhoz roku prodán byl
Zidum dum Pavia Spolskyho za 150 kop. Potom se
t. r. pripomíná dalsí Zid Enoch, jemuz r. 1629
y bfeznu sdëluje apelacní soud prazsky, jak si má
pocínati proti plzeñskému mëst'anu Mirabellovi v prí-
cinë skupování véci kradenych. Die vsech známek
lze miti za to, ze Zidé bëhem 301etych válek rychle
vzrostli ve mëstë na vice rodin. Pri dobytí Horazd'ovic
1619 zborena cást hradeb a nové opevñování nemëlo
jiz velkého vyznamu. Parkány pronajaty remeslni-
kum, hlavnë provazníkum a cást propustëna Zidüm
za pohrebistë. Je to onen dil parkánu na vychodní
stranë mësta, kde posud lze spatriti náhrobní kameny.
Ze obec vybírala za pohrbívání poplatek, jest zjevno
ze záznamu pisare radního z r. 1631: „Prijato od
Zidu za jednoho Zida pochovanyho 30 gr. (prespol-
niho), od dvou Zidu zde mrtvych po 20 gr.44 Zidovské
domy byly pràvë pobliz hrbitova v ulici zvané Zelená,
nyni Prácheñská. Bylo to jakési malé ghetto. Patrnë
tam prodal Zidum svuj dum Johann Laubsky za
250 kop roku 1649. Bëhem válek tricetiletych byla
obec na nejvyssi miru ochuzena, takze tëzko shànëla
povinné platy. Dluzili se, kde to slo. A tu mame prvni
doklad pujcky od Zida Stastnyho z r. 1647, kdy za-
psal pisar v manual: „Co se tyce rytmistra Kocha,
ktery chtël náhradu za to, ze vyzdvihl z Horazd'ovic
soldatesku, usneseno dáti mu 3 zi. a vypujciti si je
od St'astného.44 Bohaté kdysi mësto upadlo v nebyva-
lou bidu.
Ze cechy, ba celá obec hájily svych vysad, potvrze-
nych jim novou vrchnosti hrabaty Sternberky, jest
pochopitelno. Bëzelo tu o urcité hmotné vyhody a ty
v tëch tëzkych dobách byly dvojnásob hledány. Die
privilegii obci danych nesmëlo se zde usaditi vice nez
10 rodin zidovskych. Téz pronajímání by tu Zidu$n
bylo zapovëzeno. Proto chápeme nález ze 14. cervna
1647, ktery pravi: „Adam Yrabec ze jest Adamovi
Zidu dum svuj do plného roku za 16 zi. rynskych
pokoutnë pronajal, a proti privilegian se toho do-
pustil, proto arest v mistë satlavnim jest mu vy-
kázán.u
Ac obec jako celek nebyla v minulych dobách
zidovstvu nijak naklonëna, prece zas na rathouze
dbali toho, aby se kazdému stalo po právu. „28.
ledna 1649 podal Urban Nëmec spis proti cantoru
zidovskému, kterému jest povinován nájmem bytu do
sv. Jirí, aby mu z té sumy, co u nëho 9 nedël byl,
bylo odrazeno. Sneseni: ponëvadz dotycny Zid mël se
suplikujicim dokonalou smlouvu, aby ho v pribytku
svém do sv. Jirí priochránil, a toho ne nestalo, pro
nedodrzení smlouvy jest povinen zase jemu, Zidu,
peníze navrátit a pro pletichu tu by záhodno bylo,
aby vëzenim dostatecnë trestán byl.64 Leckterému
mëst'anu byl od Zidu nabízen pëkny peniz za nájem
domu, ale v tom smëru byly predpisy prisné. Tak
10. brezna 1649 zádal soused Martin Soumërsky, ze
mini svuj dum Zidu St'astnymu pronajati, aby mu
bylo povolení dáno. To mu bylo odepreno v plné
obci s tím, aby zádíny ze sousedu pod pokutou
mëst'anskou dlomu Zidum nepronajimal. Pakli by se
toho ktery z pánu radních dopustil, tehdy dvojná-
sobnë trestán bude. Dalsí usnesení: Zid St'astny
a Lída Enochová uzívají domu a dëdîctvi a jsou po-
vinni kontribucí na në vlozené odvàdëti a téz varty
zastávati. Cemuz ani St'astny ani Enochová na odpor
nebyli.44 Mnoho mëst'anu vedlo obchod a remesla
a vidëli v prílivu zidovstva do mëst nebezpecí pro
Horazdovice 2 1
své zivnosti; odtud ona zárlivost na kazdy pokus o
získání domu nebo aspoñ bytu. Roku 1667 docela
zádá magistrát obce Horazd'ovic pana Jana Kavku
z Rícan na Starém Sedlisti a Karlstejnë za prímluvu
u jejich patrona hrabëte Fr. ze Sternberku, „aby tyz
ucinil zákaz u vsech Zidu, kterí v obci vseliké handle
a zivnosti na zkázu a záhubu ostatních sousedu i na
ztencení a roztrzku cechu a remesel vedou a provo-
zují44. Nemáme po ruce dokladu, s jakym vysledkem
se ona suplika potkala, myslíme ale, ze nedosáhli,
ceho si práli. Krivdili bychom vsak konselum na
rathouze, kdybychom jim podkládali úmysly neprá-
telské. Pokud seznáváme z listin, vidíme, ze vsude,
kde slo o právo, hledeli právu pruchod dát. Malá
ukázka ze 4. srpna 1670: Zid St'astny stëzuje si
magistrátu horazd'ovickému, ze jim psovodník zako-
pává psy na hrbitovë. „Zid St'astny na mistë vsech
Zidu stëzuje si, ze pred parkánem tam, kdez se jejich
tëla mrtvá pochovávají, psovodník, co psy chytá, za-
kopati mël a ponëvadz takové mrchy pro zlé povëtri
v takovych místech zakopati dáti neslusí, proto
z uvázení pana purkmistra i pánu radních (co se
prehlídnutím práva rychterního stalo, ze ten nesle-
chetník tam takové mrchy pri parkánu zakopal, coz
se ale víceji nikdy státi nemá) ujist'ují se Zidé, ponë¬
vadz oni jisty plat k obci od pohrbú dávají, ze kdyz
by takovy psovodník mësto cistil, jemu misto za
mëstem, kde by takové mrchy zakopávati mël, se
vykáze.4'
Hrbitov na místech parkánu trval do pocátku
19. stol., kdy získali Zidé pozemek na Loretë, vrchu
as 10 minut odi mostu vzdáleném, kde od té doby
mrtvá tëla pochovávají. Ze v sousedství starého
hrbitova byla i zidovská skola, jest vidno ze soupisu
zidovskych domu, porízeného r. 1670. Jsou tehdy za-
psány následující domy: „I. Dum Boudovsky, kde
skola zidovská jest. II. Dum Eliáse Zida. III. Dum
Simona Marka a Jakuba, Zidu v masnych krámech.
IV. Dum Theobaldovsky, kde Mojzís a Marek jsou.
V. Dum Konvárovsky, kde Lebl a Jáchym Zidé jsou.44
Jakkoli bylo tak málo zidovskych rodin ve mëstë,
Hrbitov (starà cást)
prece dbali toho, aby mëli svoji skolu. Snaha po vzdë-
lání byla jim vrozena. Jest na bile dni, ze vydrzování
kantora i skoly stàio je znacny peniz, cehoz vsak ne-
litovali. Víme, ze jiz r. 1513 mèli svoji tiskárnu,
ovsem v Praze.
Ze Zidé nedodrzovali vsech narízení o zivnostech,
jest jisto. Odtud nárky krest'anskych zivnostníku ma¬
gistrátu i úradum. 29. srpna 1674 stëzuje si felcar
l> Horazdiowitz 2
