Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

kterc provádelo zápisy. Z nich zachovány jsou tyto 
na tamním úrade: 
1. Jüdische Geburtsmatrik v. J. 1814,2. Jüdische Trau- 
matrik v. J. 1814, 3. Jüdische Sterbematrik v. J. 1814. 
První zápis y první matrice datován je 17. lednem 
a koncí r. 1857. Celkem narozenych zapsáno od r. 
1814—1857 119 osob. První zápis y druhé matrice 
koncí r. 1834, první zápis v tretí matrice koncí r. 
1855 a zemrelych do té doby bylo 90 osob. Psána je 
jazykem nëmeckym. Uvázíme-li pocet narozenych a 
zemrelych za dobii 20 roku, muzeme si snadno viciniti 
obrázek o velikém poctu celé obce. Od tëch dob za- 
vedla si obec svoje knihy, do kterych zvoleny matri- 
kár-rb. cinil zápisy. Toto st. prinásí do vlastní obce 
porádek a stává se nejvetsím vrcholem celého rozvoje. 
Voleny vybor, sestávající ze starosty o. z., jeho ná- 
mëstka, pokladníka, úcetního a prednosty modlitebny, 
starà se o vsechny príslusníky a ridi celou obec. 
V tomto st. nejvíce príslusníkü usazuje se ve meste a 
okolí, stávají se majiteli usedlostí, najímají dvory, ote- 
vírají zivnosti i továrny. Ze dvoru, které byly prona- 
jaty, jsou tyto: Dvur panství v Cernovicích, nájemce 
p. Viktor L e d e r e r, dvur Lhotka, nájemce p. Ant. 
L e d e r e r, dvur ve Vlcevsi, nájemce p. Gustav V e- 
seck y, dvur Nové Dvory, nájemce p. Franke n- 
stein, dvur Zoubek, náj. p. Jos. Vesecky, na Bêlé 
náj. p. Smolka. Svym racionelním hospodárstvím by- 
vali mnohdy príkladem jinym. Továrna, která téz zrí- 
zena byla, zabyvala se jediné vyrobou zbozí brasnái- 
ského. Zamestnávala 50 i vice dëlnikû a majitelem byl 
p. Bäcker a spol. Zbozí rozesílalo se i za hranice, ba 
i do zámorskych státu. Nejpilnejsí sezona byla vzdv 
v mesících cervnu a cervenci. Podle „Bau-Parzellen 
Protokoll der Gemeinde Czernowitz 4 z r. 1829 byly 
v meste majiteli budov a pozemku tito 2idé: 
Markus Stein, majitel domu a hospodár. used- 
losti, cp. 65, Tomás B e n e s, majitel domu a zivnosti 
obchod., cp. 113, Adam M e t z 1, majitel domu a ziv¬ 
nosti obchod., cp. 121, Filip Löwy, majitel domu a 
hospodár. usedlosti, cp. 206, Markus F ranken¬ 
stein, majitel domu a zivnosti, cp. 150, David L ö - 
w y, majitel domu a zivnosti, cp. 149, Markus M e t z 1, 
majitel domu a zivnosti, cp. 152, Czernowitz- 
J u d e n gì e m e i n d e - S c h u 1 le, cp. 226, Eleonora 
Taub, majitelka domu a zivnosti, cp. 111, Michael 
Nagelstock, majitel domu a zivnosti, pozdëji cp. 
Ili, Josef M e t z 1, majitel domu a hospodár., cp. 179, 
Michael Rotten ber g, majitel domu a hospodár., 
cp. 231, Josef Taub, majitel domu a zivnosti, cp. 21, 
Wilhelm Arnstein, majitel domu a továrny, cp. 
v 25, Abrhám Wind, maj. domu a zivnosti, cp. 27, 
Moisés K h o n, maj. domu a hospodár., cp. 42, Moisés 
P e s e k, maj. domu a hospodár., cp. 54, Gutmann 
K h o n, maj. domu a hospodár., cp. 256, Simon P e - 
s e k, maj. domu a hospodár., cp. 250, Abrhám 
F rankenstein, maj. domu a zivnosti, cp. 86. 
Z vytahu toho vidno, ze majitelu zivnosti bylo 12 
rodin a majitelu hospodárství vyhradnë bylo 8 rodin. 
Ackoliv mesto to v st. tomto cítalo ca 1500 obyvatel, 
zivel zidovsky byl ve vëtsinë zastoupen v oboru ziv- 
nostenském a hospodárském. Nebot' oni byli nejbohat- 
simi obcany v té dobë a màio ktery z jinych obcanu 
mohl se pochlubiti tak rozsáhlym nemovitym majet- 
kem. A nebylo divu, jak dokázáno, nebot' mnohy za 
koralku nechal u israelity cást svého jmëni i cely vy- 
dëlek tydenni. V tehdejsi dobë obchodnikem se sta- 
noviska obchodniho byl jediné israelita. Ze i byli ma¬ 
jiteli mnozí rozsáhlych pozemku, predstaviti si mozno 
z tohoto vytahu Parcelniho protokolu z r. 1829: 
Abrhám Frankenstein byl majitelem 16 jiter 1187 
sáhu (9 ha 63 a 30 z?i2), Moisés Wind 12 jiter 757 sáhu 
(1 ha 18 a 30 zu"), Markus Frankenstein 8 jiter 764 
sáhíi (4 ha 87 a 51 m2), Vilém Arnstein 5 jiter 575 
sáhu (3 ha 08 a 90 m2), Antonin Lederer 3 jiter 41 
sáhu (1 ha 74 a 80 m2), Filip Löwy 1 jitra 1220 sáhu 
(1 ha 01 a 80 /o2), Moisés Pesek 1 jitra 890 sáhu (— ha 
63 a 90 7/r), Josef Taub 1 jitra 175 sáhu (—ha 63 a 
85 m2), Eleonora Taub 1 jitra 39 sáhu (—ha 59 a 40 
z/i2), Josef Metzl — jitra 1241 sáhu (— ha 44 a — ra2), 
Markus Stein — jitra 1407 sáhu (—ha 50 a 25 m2), 
Mich. Nagelstock — jitra 670 sáhu (—ha 23 a 80 m2), 
Bernard Benesch — jitra 635 sáhu (—ha 23 a 15 m2). 
Salomoun Las — jitra 355 sáhu (—ha 13 a 17 t?i2), 
Abrhám Wind — jitra 75 sáhu (— ha 3 a — ra2), Mar¬ 
kus Metzl — jitra 155 sáhu (— ha 5 a 17 ra2), Gutman 
Kohn — jitra 25 sàhù (—ha —a 90 ra2). 
Prihlízí-li se k celkové vymëre pozemku v katastru 
obce, v niz byli majiteli Zidé, ciní célková vymëra 52 
jiter, 613 sáhu, na nové miry prevedeno ca 31*5019 ha. 
Toto stol. stává se nejvëtsim rozvojem veskerého 
zidovstva. Pocet jedincu vzrostl mërou utësenou, cí- 
taje près 150, s okolím pocítaje skoro 200. Obec vy- 
drzovala veskery náklad jednak z prispëvku, jednak 
s vydrazením rodinnych kresel v modlitebnë, která 
byla dedicná pro kazdy rod vydrazitele. 
Asi r. 1903 pocíná jakysi pokles v rozkvëtu obce. 
Skola pro nedostatek dëti a snad i financní prostredky 
nedovolovaly dalsí její byti — musela byti zrusena. Za- 
rízení bylo rozprodáno, ucebné pomucky uschovány 
a dum pozdëji prodán. Rovnëz i misto rabbiho bylo 
zruseno a tim tedy vnitrní vedeni obce bylo zreduko- 
váno. Dëti zid. byly pak povinny k nàvstëvë zdejsi 
skoly obecné a mëst'ansl^é. Prednostou modlitebny byl 
stano ven ne j starsi cien obce. Rodiny pocínaly se stë- 
hovati a tím obec se mensila. Doba válecná prinesla 
vsak velké zmëny v celém vedení. Mnozí byli nuceni 
nastoupiti sluzbu válecnou, mnozí prisli do zajeti a 
jeden cien obce vstoupil do csl. zahranicniho vojska 
a jako legionáf vrátil se domû. Byl to Arnost Taub od 
5. p. pl. T. G. Masaryka. Rovnëz i továrna v dobë vá- 
lecné byla zrusena a tím i mnoho lidi prislo o vydëlek. 
V dobë prevratu i zdejsí obec byla solidární a nijak 
nelitovala starého rezimu. Co se tyce verejné samo- 
správy, mêla obec svého clena v obec. zastupitestvu 
a v mëstské radë, ano i clena místní skolní rady. Byl 
jím Wilém Arnstein, továrník. Y nrítomné dobë vsak 
obec iskládá se z nëkolika rodin. Ze starousedlych zu- 
stala zde rodina p. Winda, Lase a Metzla. Z dalsích 
rodin jsou to rodina p. Mautnera, Weseckého, Winter- 
nitze, Tellera a Yogela. Obec cítá 24 clenu. Obchod- 
níci jsou ctyri, jeden hospodár a jeden zvërolékar. 
Obec spravuje p. Emil Wind. Vybor zastávají vsi- 
chni clenové obce. Obcovací jazyk je cesky. Parcelací 
a jinymi okolnostmi byli nuceni mnozí i opustiti na- 
jaté dvory, z nichz byly — dvur panství cernovického, 
dvur Lhotka, dvur ve Vlcevsi a dvur Zoubek. Jediné 
dviir v Novych Dvorech zûstal v pronájmu israelitovi 
p. Alf. Teller o vi. 
Ze zaslouzilych starostu, ucitelu a rabínu obce, kterí 
vsemoznym zpusobem o rozkvët obce se starali, jsou 
tito pánové: 
Starostové: Vilém Arnstein, Emanuel Lede¬ 
rer, Emil Wind. 
Rabínové: David Platschek, Bedr. Schnabl, 
Moisés R e i 11 e r. 
Ucitelé: Simon F rankenstein, Juda M ü n z e r, 
Simon Ehrenfreund, Sigmund Kohn, Herz, 
Schreck er. 
Koncím tím strucné dëjiny zdejsího zidovstva; 
zprávy zde uvedené jsou pamëti nejstarsích israelitu. 
Písemného materiálu po ruce bylo màio, proto i presná 
datavmnohych uvedenych vëcech jsou pribliznë uvedena. 
Cernovicf.< 2 7* 
99 
Czernowitz