Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Geschichte der Juden 
in Czernowitz bei Tabor 
und Umgebung. 
Bearbeitet von 
Lehrer Jan Mádl, Czernowitz. 
IMësto nachází se na Ceskomoravské vysocinë pod 
horou Svídníkem, 738 m vysokou. Jakoby y taliri, kol 
dokola lemováno nepatrnymi táhlymi pahrbky, které 
jisou zalesnëny, spocívají domy, mezi nimiz táhne se 
potok cernovicky a jim otvírá se údolí do sobëslavské 
roviny. Krajina tato byla pred dávnymi a dávnymi ea¬ 
sy porostlá mohutnymi lesy cernymi. Y rovinách blíz- 
kych dávno té doby brázdil pluh a ruka lidská dëlala 
porádek ,ale zde kraj té doby byl pusty. Poeátek zal, 
mesta klade se asi do druhé poloviny 13. stol. Jméno 
jeho nálezí mezi mesta rodová, nebot' puvodní jeho 
název byl Crnëvice, pozdëji Cernëvice a konecne Cer- 
novice. Nejstarsí písemná zpráva pochází z r. 1350. 
Y té dobë, pokud tato písemná zpráva sahá, mêla osa¬ 
da 40 domu, které postaveny byly kol rozsáhlého 
mista, které pozdëji tvorilo „rink66 — nàmësti. Odtud 
vyeházely ctyri ulice hlavni podoby kríze. Tak jako 
jiná mesta, tak i toto bylo majetkem vrchnosti, které 
nëkolikrâte bylo prodáno anebo dëdicnë precházelo 
potomkum. Takze za dobu nëkolika tëch stol. se dosti 
majitelu vystrídalo. Co se tyee obyvatelu, cítala osada 
ve 13. st. 114 usedlych. Samozrejmë, ze skoro vsichni 
byli poddaní a museli vrchnosti robotovati. Tu i v torn¬ 
io st. mozno usuzovati na usazení nëkterého Zida, 
ovsem nelze tobo potvrditi, ponëvadz písemné památky 
tóho druhu není. Jedinë z obchodního ducha souditi 
mozno, ze dosti brzy usadil se zde Zid-obchodník. Te- 
prve st. patnácté a sestnácté stávají se pocátkem pra- 
videlného usazování zidovstva v mëstecku. Ponëvadz 
nàmësti té doby stalo se centrem veskerého zivota 
mëstecka a byly kol dokola postaveny domky a tam 
také bylo prvni sidlo israelitu a jich stredisko. Mnozí 
otevreli si krámky a v nich prodávali nejnutnëjsi po- 
tie-by zivotní. Jini zivili se podomním obehodem, sbírá- 
ním hadru, peri, kuzí, sklenárstvím a vymënou zbozí. 
Pocet jedincu stoupal, rovnëz i rodin, takze zacátkem 
17. st. musei byti dosti velky, kdyz rozhodli se postaviti 
hrbitov, jehoz poeátek klade se do r. 1695 podle nej- 
starsiho uchovaného kamene. Hrbitov tento nachází 
se za mëstem, na jeho se verni stranë, ve vzdálenosti 
1 km o samóte mezi polì na pramenité pude. Y té dobë 
nebyl veliky. Yjezd do nëho byl se strany západní. Kol 
dokola obehnán je silnou kamennou zdí, 1% m vy¬ 
sokou a % m silnou. Staré, mechem a travou obro.stlé 
kameny, mnohé jiz skoro v zemi zarostlé, züstávají 
mluvcím pamëtnikem starého tohoto mista. Zacátkem 
18. st. nestacil a tu prikroceno k jeho rozsírení k se- 
veru. Stary vehod byl zazdën a novy s pristavbou 
udëlal se se strany vychodni. Od tëch dol) zádnych 
adaptací ucinëno nebylo. St. 18. a konec 17. slává se 
pro dëjiny zidovstva nejpozoruhodnëjsim, nebot' prichá- 
zíme k tomu koneenému bodu, k nejplodnëjsimu roz- 
voji jeho jak se stanoviska vnitrnë hospodárského, tak 
i kulturního. Pocet jedincu rapidnë stoupá, obec po- 
cíná se scelovati, nebot' k tomu prispívá i okolí, lede 
Dèjiny Zidii 
v Cernovicích u Tabora 
a okolí. 
Zpracoval 
Jan Mádl, ucilel v Cernovicích. 
pocínají se usazovati, zejména na dvorech, kde vedou 
hospodárství v nejvëtsim rozsahu. Usazují se v nejbliz- 
sích vesnicích. V Obratanech, Novych Dvorech, 
Zoubku, Vëzné Vlcevsi, Temnicích, Destné, Chválko- 
vë, Benesovë, Lhotce. Takze obvod obee byl zde vëru 
znacny a tím i pocet rodin. I pomyslí se v té dobë na 
postavení synagogy a zrízení skoly. Nastává nebyvaly 
rozvoj. Mimo toho zavádí matriku narozenych, ze- 
mrelych a oddací. Zachovávají prisnë svûj nábozen- 
sky rit, rovnëz i spoleëensky zijí pro sebe. Zivi se ob¬ 
ehodem a hoßpodarenim. Stredisko rodin je námestí a 
ulice Zidovská, kde stoji také synagoga. Budova lato 
postavena byla asi pred 200 roky. Na tehdejsi dobu 
byla stavëna ùcelnë a prostranë. Západní její pul 
cásti je poschod'ová. Y prízení je modlitebna a byt 
pro kostelníka, v poschodí byt a prostraná místnost, 
která slouzila za skolu. Y byte torn by diel rb. Jakym 
nákladem a kdo dal podnët ke stavbë, nelze potvrditi, 
nebot' pramenu zádnych se nezachovalo. Obec v tëch 
dobách postarala se i o vzdëlâni mládeze. Skola umís- 
tëna byla v synagoze. Jelikoz mistnost nevyhovovala a 
pocet dëti vzrustal, pomyslelo se na samostatnou bu- 
dovu, i s bytem pro ucitele. Za tím úcelem zakoupen 
byl dum cp. 102 na nàmësti, kdez zrízena byla stálá 
skola nëmeckâ. Byla jednotrídní. Vyucovali na ni 
ucitelé s patrienym vzdëlânirn. Jedna mistnost slouziia 
za vyucovaci, ostatni byl byt pro správee skoly. Mêla 
právo verejnosti a podléhala nëmeckému inspektorátu 
jindrichohradeckému. Docházka byla povinná a cho- 
dily do ni dëti skolou povinné od 6 do 14, tedy plnych 
osm roku. Poëet byl nestejny a dosahoval maxima 35. 
Z predmëtu povinnych byly tyto: nábozenství, pocty, 
realie, psani, ëteni, jazyk hebrejsky, kresleni, tëlocvik, 
zpëv. Jazyku ceskému se nevyucovalo. Byla vybavena 
na tehdejsi dobu velmi pëknymi pomuckami jak pri- 
rodopisnymi i fysikálními a dostateenym poctem 
obrazû. Budova byla majetkem obee a skola vydrzo- 
vána z vlastnich prostredkû. Mimo toho vybíráno bylo 
skolné, stanovené místním vyborem a obnáselo më- 
sicnë za záka 2 zi., nëkdy 2% zi. Jim brazen byl plat 
ucitele. Správu skoly vedi místní skol. vybor, jehoz pr. 
byl starosta obce. Jeden cien vyboru ustanoven byl 
skoldozorcem. Obdobi vyboru bylo pravdëpodobnë tri- 
leté. Kazdym rokem chodívál na inspekei inspektor. 
Skola tato mêla zvuené jméno. Nebot' i ji navstë- 
vovaly dëti krest'anu za tychz podmínek i predpisü. 
Jelikoz dëti ubyvalo, byla v pozdëjsich dobách zru- 
sena a stalo se to v r. 1902. Inventár càsteënë rozpro- 
dán, nëco se uchovalo a budova rovnëz prodána p. 
Ant. Ledererovi, ktery pozdëji dum odprodal nynëj- 
simu majiteli p. Prûsovi. Dëti pak prijáty byly do 
zdejsi skoly obeené a mëst'anské. Zajímavym zustává 
vnitrní rízení obce zacátkem 19. st. a zejména její 
samospráva. Veskeré zápisy, tykající se narození, 
úmrtí a oddání, byly zapisovány na dëkanském ùradë, 
Cerri ovice i 
98 
Czernowitz 1