Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

trestán byti má. V rukojemství se postavili Zidé Ma¬ 
rek Nëmec, zet' Mojzíse Yeselskyho Zida a Isák, syn 
vlastní téhoz Mojzíse. (Knihy smluv K3, str. 78.) 
Jako jinde, mívali Zidé v pachtu vybírání myta ve 
branách a po vsem panství, ale pacht odvádeli ne- 
právne. Kdyz Zid Schnirmacher mei mejto v Ch. a 
po vsem panství prona jaté, zustal dluzen 734 kop 
4 gr. 2 d. misen. I podal si zádost p. Vilímu Prosice- 
rovi, J. M. regentovi, aby mu jakás cástka byla s'le- 
vena. Sleveno mu 134 kop 4 gr. a zbytek pak uplácel 
jednak v penezích po 15 kopách, jednak ve zbozí. 
(Knihy smluv K3, str. 61.) 
Na Abraháma Zida doptání ucinëno 7. cervna 
1629, proc a z které príciny obilí skupuje a vse pred- 
kupuje, nemaje toho ciniti; jestli se toho vice do- 
pustí, ze mu to vsecko pobráno bude. Odpovëdël, ze 
Zidé mají od J. M. Cís. patent sobe vydany, ze mohou 
ve vsem vsudy kdekoliv handlovati jak ve svobod- 
nych, tak J. M. Cís. i panskych mëstech bez prekázky 
vselijaké vrchnosti. (Pravo mëst a sedëni 15, str. 2.) 
R. 1642 setkáváme se v knihách chlumeckych opët 
se známym nam jiz Zidem Markem Yeselskym. Kou- 
pil totiz dne 26. srpna od Stepána Kalinky grunt a 
zavázal se k olici piatiti 4 fi. kontribuce. Smlouvy 
vsak nedodrzel a usnesli se proto páni, aby kontri- 
buci s jinymi sousedy die rozvrzeni sousedského pia¬ 
tii. Kdyz narízeny vybércí pro kontribuci k nëmu pri- 
sel, tu Zid ihned na nëm doptání ucinil: „Medie, vy¬ 
bércí, kdo jest ti kázal ke mnë prijíti?" a on odpovë¬ 
dël, „ze primas". Ale on pak Zid ihned nevâznë promlu- 
viti mël a rekl ta slova: „Dám já primasu provaz na 
krk, az bude nejvie mezi lidmi, já mu nëco dobíe 
povím." A chtíce primas die práva na poctivosti své 
zachován byti, dosáhse jej pred ouirad, toho na nëm 
zádal, aby to na nëj v plnosti rady promluvil. On 
vsak odeprel. Z tëch slusnych priëin a z bedlivého 
uvázení úradu byl do vëzeni dán. Marek z téhoz vë- 
zení p. ouredníka se ohlásil, pravíc, velimi neprávem, 
ze se mëstem nie riditi nemá. Z toho nárku poctivosti 
utekl se primas k p. ouredníkovi, toho zádaje, ze 
téhoz Zida k tomu pridrzí, aby toho die jeho neprav- 
divého promlouvání pred p. ouredníkem provedl. On 
sic by chtël primas o nëjaké dalsi soudy veházeti, pri- 
chází na to, ze tyz Zid dosti svymi ouskoky a fortely 
jakziv mnoho provâdël a jak sáui sebe, tak jiné lidi 
zbytecnë k velkyrn outratám privâdël a nikdá nie 
pravdivého neprovedl. Primas siee zádnyeh sobë 
soudu nezádá, nez toliko od p. ouredníka zádá, aby 
proti témuz Markovi Zidu zastán a prichranën byl. 
(Manuál mëst., str. 183.) 
Jak vëc dopadla, nedozvëdëli jsme se. 
R. 1647 Salamoun Zid Chlumecky koupil s vëdo- 
mím a vuli J. M. Pë od obee mesta Chlumce pivovar 
stary, toliko spodky od gruntu vystavëné za 100 kop 
mis. (Sedëni radni 5.) 
Màio liehotivou poznámku o Zidu nalézáine v Re- 
gistreeh sirotëich na str. 157 : L. 1653 — 7 Aug. na 
milestivé porucení J. M. pána zidovské pohlavi do 
tëchto rejster zapsáno. 
Marek Komprecht Zid, dostanouce se v letu 1627 
do nájmu mësta Chlumce, zplodil s manzelkou Salo- 
menou dëti. Ysak aie selma, co jest sobé tak nahonil, 
krest'any svym sejdírstvím oblouipil, cert ho vzal. Po 
sobë Jakuba zetë 1667 pozustavil, k zádnému ouzitku 
obeenímu selma nejní. Dáleji Pán Buh sám naprav, 
aby ten zly jeho' byt v dobry a k ouzitku obee obrá- 
cen byti mohl. Ze vzdy prece od takovych Zidu k obei 
se ze vselijaké Contribuce J. M. pánu roenë po 5 ko¬ 
pách mis. piatilo, téz i on, tchán jeho, po mnoho let 
piatii. (Registr sirotcí 157.) 
Po ukoncení války 30 leté pomysleno na pevnou 
soustavu berní. K tomu cíli ustanoveno bylo na 
snëmu r. 1652, aby pro kazdy kraj byla ustanovena 
zv'lástní komise ke zkoumání priznání o jmëni jed- 
notlivcu, pri ëemz má byti prihlízeno ke vsem oso- 
bám, jez dosáhly stárí 20 let a jsou usedlé. 
Podobné údaje o poëtu obyvatelstva mësta Ch. 
podává t. zv. berní rolle z r. 1654, která slouzila za 
základ k vymëre daní. 
Y ni zaznamenáni jsou i Zidé chlumectí: Salomoun 
Ohrl, stár 36 let, bydlí zde 24 let, kde pred ním téz 
byl Zid, má vlastní dum proti masnym krámum, piati 
panství sosovné 20 fi., obéi 8 fi., má téz panskoü 
kozéluhovnu najatou, z níz piati 50 fi., je oprâvnën 
provozovati kramárství, k cemuz se mu vsak pro- 
stredku nedostává; vydëlàvà prece roenë az 200 fl. 
Jeho manzelka Estera, starà 34 let, má 5 dëti: Júdla, 
stary 10 let, Mojzíse 8, Goja 6, Saala 4, Gretle 2 léta. 
Má u sebe otee Eliáse, starého 70 let a matku Wenil, 
starou 65 let. 
Mojzís Ohrl, také u vyse uvedenych Zidu bydlí, 
stár 20 let, provozuje po vsích podomní obehod, vy- 
dëlàvà roenë 20 fl., jest zde zrozen. 
Kain Ohrl, svobodny, 18 roku stár, provozuje téz 
podomní obchod po vesnicích, vydëlàvà roenë 20 fi. 
a jest zde téz zrozen. 
Abraham, bydlí v panské kozeluznë, stár 26 let, 
jest zde pouze 1 rok a pristëhoval se z Bydzova; jeho 
zena Rachele je starà 24 roky, jedno ditko Küttl, 
staré 1 rok. Jest svého remesla pfístipkár, vydëlàvà 
roenë 26 fl., má tovaryse Izáka, ktery je stár 36 let, 
jeho zena jmenuje se Yögele, starà 30 let, dëti ne- 
mají. Dostává tydnë 36 kr. 
Ke konci 17. stol. poëal se siriti mor, ci tak zvaná 
cerná smrt. Byl zavlecen z Uher do Vidnë, odkudz 
cisarsky dvur narychlo odejel do Prahy. Nez i tu se 
r. 1680 mor objevil. Y Ch. zpûsobilo zdëseni, kdyz 
mor objevil se v Kolinë. 
Dne 15. cervence 1680 prednásí purkmistr celé 
shromâzdëné obei zâpovëd' J. Excel, hrabëte, aby 
nikdo do Kolina nechodil a lidi z Kolina k sobë ne- 
prijimal, aby se jim v hospodách nocleh nedával, a to 
ani krest'anum, tím ménëji Zidum pod vypovëdënim 
z mësta a pobráním vseho jmëni, kdio by se toho do- 
pustil. (Sedëni radni 6, str. 168.) Jiz vsak o nëco 
drive, a to 9. brezna, narizeno od vrchnosti, tehdy 
v Praze meskající, v celé obei, aby zádny na hospo¬ 
dách Zidùm z Prahy noclehu v Ch. nedával, ani sobë 
od nich nie od satstva nekupoval, protoze se morni 
rána rozmáhá, pod skuteenym trestáním. (Sedëni 
radní 6, str. 100.) 
30. máje 1687. Zid Chlumecky vymlouvá se na své 
obzalování, ze má sobé pri zápise obmezeno, ze vseli- 
jakych handlu uzívati má, ze jeho predkové a Zidé 
také v konopích handlovali, ze on to také uzíti zádá. 
Ysak jest mu narizeno od úradu toho prestati a ta¬ 
kovych konopí nezkupovati, ano i obilní handl aby 
pred ním pokoj mël. Pokudz by toho neprestal, bude 
povinen úrad to J. Excelenci prednésti a na nëj sobe 
stíznost poloziti. (Právo mëst 6, str. 46.) 
R. 1726 Saul Adi, Zid chlumecky, opovázil se 
opro ti uroz. a stt. rytíri Frant. Ant. z Trippenbachu, 
J. Ex. Frant. Ferd. hrab. Kinskyho zplnomocnënému 
vrchnimu regentovi, hanebnë ciniti, vëci lzivych a ne- 
dokázanlivych J. Excel, predepsati. Následuje pak 
2. ledna 1726 resoluce, aby zid odsud vypovëdin a 
téz zidovna, jakz oíd starodávna od krest'anstva 
v drzení zustávala, zase pak v krest'anské vládnutí 
uvedena byla. Ohlásil se u vzácného magistrátu po- 
ctivy muz Frane Levínsky, zádajíce snaznë, aby ta- 
kovy sukeess proti slusné sumë trhové uzíti mohl; 
dána jest mu zidovna od kamene vystavená vedle 
Chlumec 2 
94