Uhi. Janovìce 3 Kohljanowitz 3 stupce V úrade starosty nabozenské obce nasi Marka Sterna oddal sám dne 23. brezna 1832 s dcerou svou Ludmilou. Po die úredního záznamu z r. 1811 byli na ratajském panství V kraji kourímském tito „¿idé familianti": Josef Guth V U. Adam Markolius (Margolius) V U. J., Josef Hoffmann y U. J. a jeho nej- starsi syn Alexander Hoffmann v U. J., Jakob Blum v U. J., Mojzis F e d e r e r v U. J., Joachim F r i e d 1 ä il d e r z U. J., Adam B u n d i (Bondy) z U. J. a jeho nejstarsi syn Simon B u n d i z U. J., Bernard D u b z U. J., Filip Freund z U. J., Lobi E y s si e r z U. J., Abraham Friedmann v Rata- jích, Salomo un Glauber v Kreseticich, kraj cáslav- sky, Samuel D u b v Kreseticich a jeho nejstarsi syn Josef Dub v Kreseticich, Jakuh F risch m ann v Strizkovë a jeho nejstarsi syn Israel Frisch¬ mann v Strizkovë, Jonas Kohn ve Voseku. Nej- starsím familiantem panství by'l Adam B u n d i (od r. 1770). R. 1848 darovala o. z. 100 zl. conv. m. dobrovolne k zalození národní gardy v U. J. I jednotlivci piatili znacné obnosy. Isák Friedländer musei dát 100 zl., Mojzis Hoffmann 200 zl. A près to vse prelétla t. r. près hlavy jejich nejvetsi as boure, která v pokoji a míru zde zijícími souvërci mocnë musela zachvët. Z obcanstva zdejsího utvoril se 13clenny vybor. Hlavni vudci byli truhlár Hronek a byvaly krejcí Zeman. Zhotoveny zbranë a sedmy den pesach mei byt hlavni útok na 2idy podniknut. V nejvëtsi úzkosti utekla se prede dinem sestého dne svátku deputace 2idu do Rataj k vrchnímu Václaví- kovi. Byli to Chaim Lejb Hoffmann a Iisak D u b. Ratajsky vrchni prijel s nimi ihned do Janovic a in- tervenoval u faráre. Intervence mêla skvëly vysledek. Jestë téhoz vecera mohl farár P. Skoda po pred- volání Hronka Zidum oznámiti: „Liebe Israeliten! Fürchtet nichts mehr, ich habe für euch gesorgt.66 Tak zazehnána boure a nastalo zas klidné spoluzití, jez v nasi obci vzdy — az na malé vyjimky — bylo a je. Po Josefu Gut ho vi byl star. o. Markus Stern. Nar. r. 1806, zemr. dne 23. listopadu 1887. Za jeho starostenstvi opraven a vevnitr ùplnë prestavën kostel, a to r. 1860 nákladem 1300 zl. T. r. skoncil proto taky deficitem 228 zl. 19 kr. Deficit ten stoupl r. 1861 na 386 z'l. 60% kr. Za starostenstvi Marka Sterna zborena chatre c. 107 a postavena tarn skola nákladem 630 zl. 9 kr. Az do r. 1868 byla n. o. nase povinna platit farári stolu cástkou 9 zl. 45 kr. conv. m. Povinnost ta zru- sena zákonem ze dne 25. kvetna 1868, c. 49, cl. 9, Marku Sterno vi vydatnë pomáhal v uradë byv. zde j sí lékar Simon F e d e r e r, ktery v'iastnë byl dusi celého predst. On vedi pokladnu a úcty obce od 7. brezna 1859 az do 1. rijna 1867. Markus Stern sipo- lecnë s nim starali se poctivë napraviti uz tehdy neurovnané pomëry v obci stâtnë schvalovanymi sta- novami, lee práce jejich byla marnou. Simon F e- derer zemr. dne 11. února 1876. Nábozenská nase obec je povinna památee jeho díky nejen za vërné, vytrvalé sluzby, nybrz i za skvostné „porochet", jez kostelu daroval a za nadaci „keren kajemet66 800 zl. V den jeho a jeho manzelky úmrtí povinna jest n. o. rozdati chudym 10 zl. Po Marku Sternovi zvolen asi kol 1. rijna 1867 star. o. Josef Schwarz. Tomu nálezí v prvé rade velká zásluha, ze obec finanenë zajistil a ze podarilo se mu pro stanovy o. n. dosici úredního schválení Za jeho starostenstvi odstranëna z bohosluzby „licitace mievesPri zacátku jeho úradování mêla obec na nemovitém majetku: Domy c. 107, 108, 110 a 111, na hotovosti 12 zl. 96 kr., na dluzicli 556 zl. 28 kr. Nadacni jmëni spravovalo tehdy poh?, bratrstvo a teprv v r. 1876 prevzala obec toto jmëni ve svou správu. Tenkráte bylo jmëni 392 zl. 44 kr. R. 1877 schváleny byly prvni stanovy obce. Podle nich nálezela správa obce starostovi, dvëma radnim, sesti vyborûm a trem náhradníkum. Valná hromada a volby byly kazdy treti rok. Y cervenci r. 1875 vymazán na domech obci nále- zejících c. p. 107, 108, 110 a 111 vyvazovací kapitál a zaplaceno: za c. p. 107 64 zi., za c. p. 108 32 zl., za c. p. 110 37 zl. 20 kr. a za c. p. 111 53 zl. 50 kr. Dne 6. února 1882 prodán stary lázeñsky dûm „mikve" (Frauenbad) za 200 zl. Josefu Baschovi. T. r. zakoupena za nadacni peníze 3000zlatová stríbrná renta. Stála 2302 zl. 30 kr. Kdyz Josef Schwarz dne 18. dubna 1882 staro¬ stenstvi se vzdal, maje úmysl stëhovati se do Prahy, obnáselo jmení obce vedle uvedenych nemovitostí na hotovosti 174 zl. 08 kr., v prazské aporitelnë 139 zl. 06 kr., stríbrná renta v cene 3000 zl., 1/s losu z roku 1860 za 133 zl., knihovanych dluhu 1083 zl. 53 kr., na pohledávkách 486 zl. 08 kr., pole v cenë 320 zl.; celkem 4645 zl. 75 kr. Dne 18. dubna 1882 zvolen star, obce Aron Bondy, nar. r. 1811. O obec nasi získal sobe vedle toho, ize jako star, poctivë a nezistnë jmení obeení spravoval a opëtnë zvëtsil, neskonalych zásluh proto, ze na nedozírnou dobu zabezipecil existenci hrbitova, zakoupiv vedlejsí pole, jez darem pak obci odevzdal pro úcele hrbitovní, ze daroval obci 500 zl. k volné disposici a ze zrídil r. 1895 nadaci „keren kajemet" za svou osobu v cástce 1000 zl. Mimo to daroval obci v r. 1894 novou toru a dëdicnà svá sedadla vënoval zdarma obci. S ním zvoleni do vyboru: Jakub Fede- rer za I. radního, Alois Stern za II. radního, pak Bernard Federer, Alfred Schwarz, Adolf Adler, Josef Herrmann, Abraham Hoffmann, P. Weil. Za jeho starostenstvi prestaly ruzné platy: Wochengeld, Esroggeld, Lieht, Beitrag zum Rabbiner a zavedena náb. dan, jez se vybírala podle sesti tríd. První trida 18 zl., 2. trida 14 zl., 3. trida 10 zl., 4. trida 6 zl., 5. trida 4 zl., 6. trida 2 zl. R. 1885 zvolen opëtnë starostou Aron Bondy, I. radním Jakub Federer, II. radním S. Baumann, do vyboru: Bernard Federer, Alfred Schwarz, Alois Stern, Abraham Hoff mann, Adolf Adler, P. Weil. Nová volba (1888) mêla tento vysledek: S. Baumann, Alfred Schwarz, B. Federer, J. Federer, Ad. Adler, Dr. Jindirich Kohn, Aron Bondy, J. Bäsch, Berthold Schulhof. Starostou se stai Alfred Schwarz, rad- nimi zvoleni J. Federer a S. Baumann. Prevzato na jmëni 7607 zl. 89 kr. Dne 2. prosince 1888 oslavena Aron Bondy Alfred Schwarz