Geschichte der Juden in Kardas ïtecitz. Déjiny Zidu V Kardasové Itecici. Bearbeitet von Prof. Dr. B. Vita, Kard. Recitz. Jen pozvolna vyrostla y Kardasovë ftecici velká zidovská obee, která zila po celá staletí s ostatním obyvatelstvem v míru a pokoji. Zprávy o zidech v R. sahají az do pocátku XV. stol.1). Tenkráte bylo nase mesto ve velkém rozkvëtu a dëlilo se na dve strany: na stranu Horní a Dolní. H orni strana nálezela panu Janu star siimi z Hradce a Dolní Janu Plesskému z Usti. Jan starsi z Hradce, chtëje, aby jeho strana jestë vice vzkvétala, dal ji r. 1407 zvlástním privilegiem právo odúmrtí. Zemrel-li po vydáni tohoto privilegia hospodár v Homi strane a nezanechal-li zádného potomka, pripadlo hospodár- stvi a jmëni bud' zenë, nebo nejblizsím príbuznym. Staio-li se nëco podobného na strane Dolní, která oníin privilegien! nebyla obdarena, byla dëdicem vseho jmëni sama vrchnost. A ono Privilegium vztahovalo se i na zidy, nebot' eterne v nëm doslovnë: „V tëch prá- vích ustavenych jmenovanych rnají sedëti a ostati na strane mesta naseho v R. bydleci, erbové jich i dëdici vëcnë budúcí, jich vsecka zbozí i dëdiny, bud'to tu v mëstë, neb pred mëstem kdezkoli lezi; bud'te v nëm krest'ané neb z i d é . . A dále se pise v listinë: . . chceme, aby s jiz jmenovanych zbozi a dëdin ber¬ ne spolu trpë'li vsickni, kdoz je maji, bud'te krest'ané neb z i d é, v téz mire, jakozto králova jiná mësta, podle jmëni dávajúc, a nie podle úrokóv, bud'to bernë králova,, neb pomo ci k vdávání panskych dëti, neb jakychzkoli jinych pomoci2). Jméno prvniho recického zida vyskytuje se az v pi- vovarskych úctech r. 1601 3). Tehdy upravil okna v pi- vovare, ktery stál na mistë nynëjsiho zámku, zid K haca 1. Za 60 koleeek do oken dostal 30 grosu. Bydlel pravdëpodobnë na Male Strànce v dome c. 105, kde se po domë ríkalo i pozdëji ,.u Kácalu% ac staveni preslo potom do rukou jinych sousedû. Kromë tohoto záznamu v pivovarskych úctech nevime po celé XV. stol., v XVI. stol. a v prvé polovinë XVII. stol. o osudech zidu v nasem mëstë nie. V listinách, pokud se zachovaly, neni o nich zminky. Byli-li tu, provozovali podomni obehod a za tricetilelé války, kdy veskeren obehod vázl, pravdëpodobnë R. opustili. Teprve po této dlouhé válce, kdyz R. nálezela hra- bëti Adamu Pavlovi Slavatovi (1633 az 1657), máme o zidech zprávu z r. 16544). Tehdy bydleli 3 zidé: izák Aron a jeho dva zletili synové, Izák Baroch a Simon Mojzis, v obeenim domku, vystavëném na Brou- movském gruntë. Grunt ná'lezel obei a proto se jme- noval Obecnice. 0 onëch zidech je zapsáno: „Zivnost je jich jest handl ven z panstvi. V mëstë nesmëji miti zádného krámu, nez co tak po domich prodati mo- houu5). Izák Aron piatii tehdy vrchnosti roenë za sue 2 grose, 1 peniz úroku. V dalsich letech zidu pribyvalo a obec vystavëla pro në na Obecnici do konce st. celkem 4 domky, z na- Zpracoval prof. dr. B. Vita v Kardasovë Recici. seho stanoviska jen nepatrné chatrce, které si zidé bud'to najimali za plat, nebo si je kupovali dozivotnë. Tak r. 1669 koupil si zid Josef Michal, nazvany Cukrpekr, za 50 kop grosu misenskych takovy domek na Obecnici s podminkou, ze po jeho smrti pripadne zase obei. Misto roboty piatii obei roenë 3 zl. rynské. Kupni cenu 50 kop grosu splácel v rocních lhutách. Posledni splátka 2 kop grosu je zapsána r. 1689 °). Stary zidovsky kram Deset let pozdëji máme zprávu o Samuelovi Sala- monovi7). Obec tehdy zádala hrabëte Jana Jáchyma Slavatu, aby byl prijat pod ochranu neboli suc. Hrabë obei vyhovël tëmito slovy: „Ackoliv by eh sice vice zidu v mëstysi mém R. trpëti povinen nebyl, aniz obec recická tu moc mêla, jich nad obyeej vice prijimati, ani na potom vice bez mého vëdomi prijimati má, vsak nicménë ponëvadz se tento zid jiz dráhny cas v R. zdrzoval, pokudz kazdorocnë do dûchodu mého hra- deckého 4 kopy misenské za ochranu odvàdëti chce, má dáleji v témz mëstys (vsak do vule mé a dëdicû my eh) trpen byti.64 Podobná zádost byla také podána r. 1689 8) za zida Josefa Berla. I tehdy povolil mu hrabë pobyt v R. touto odpovëdi: „Vzhledem k tomu, ze muj recicky magistrát tohoto zadatele, ponëvadz on tam narozeti jest, sám zádá, povoluji mu milostivë tak dlouho se tam zidrzovati a bydleti, pokavadz se tam dobre a po- ctivë chovati bude a zádná zaloba proti nëmu se nena- skytne, a dokud 6 kop misenskych neb 7 zlatych ryn- Kardasova llecice 1 248 Kardas Recitz i