Déjiny Zidtì V Mladé Boleslavi. Zpracoval rb. A. E. Goldmann v MI. Boleslavi. Geschichte der Juden in Juiigbunzlaii. Bearbeitet von Rb. A. E. Goldmann, Jungbunzlau. Královské krajské mesto Mladá Boleslav (mesto Boleslava Mladého nad Jizerou; Juvenis Boleslav, Neoboleslavia, Jungbuntzel, Jungbunzlau) bylo zal. jako hrad knízetem Boleslavem II., Mladym, kolem r. 983. Lezi na strední Jizere, na ostrohu, kde ústí se Klenice; je vzdálena odi Prahy 56 km. Král Ferdi¬ nand I. povysil Ml. B. na mesto 1. 1528, 1. 1600 stala se Ml. B. mëstem královskym, za cisarovny Marie Te- rezie sídlem krajskych úradu, mëstem krajskym. Zidé obyvali v Ml. B. od casu nepamëtnych, jak staré jsou knihy mëstské (1471). Za císare Ru¬ dolf a II. vymohli si Privilegium na 12 domû pri hrad- bách za kostelem, od knízete Karla z Lichtenstejna na novych 18. Nebyli sousedy, nybrz jen obyvateli. Mèli své vysady zivnostenské od králu ëeskych, od Ctibora Tovacovského (z 1494), Jana z Selnberka (1504), Kunráta z Krajku (1542). Boj, jejz (1633) dëkan Castalius vedi s frantiskány, byl mu tím nepo- hodlnëjsi, jezto v tyz cas byl ve sporu se 2idy bole- slavskymi a i v té pricinë bylo mu dovolávati se ochrany arcibiskupské. Arcibiskup Harrach byl na- klonën frantiskánum a proto, jak z ruznych dopisu nelze nepozorovati, zachoval vuci Zidum boleslav- skym dosti tolerance, ze se tomu pri tehdejsi nesná- selivosti nábozenské divíme. Obyvatestvo i magi- strát stáli na strane dëkanovë. 2idé boleslavstí, kterí die privilegií svych meli bydleti jen ve 12 domech v zid. mëstë, zmohli se v do- bë národního úpadku, v dobë protireformace, kdyz pozornost verejnosti v jiné strany byla obrácena, ze zakupovali domy jiné, az i v nejblizsim okoli hlav- niho kostela, kde vseliké obchody své provozovali s hlukem a vytrznostmi pri sluzbách bozich. Zidovka Veruna mêla domek vedle samého hlav- ního oltáre, jejz pry dëkan Castalius dal zavríti. Zi- dovky ujali se zid. starsi a podali stiznost arcibisku- povi, jenz dal jí mista a porucil dëkanovi, aby zminë- ny domek Zidüm otevrel a Zidovce v nëm bydleti do- volil po tak dlouho, pokud by penize za domek slo- zené Zidovce nebyly vráceny. Dëkan vsak s provede- nim nespëchal. Nejprve ohradil se proti tomu, jako by byl Zidovku mocnë vystëhoval, jezto pry ona sama dobrovolnë sia, netroufajíc sobë v mistech tëch déle bydleti, ani kostelníka svého v nëj usaditi pry nechtël, nebot' kostelnik mël svuj vlastní a lepsi pri- bytek za branou. Penize ze pro zlé easy zatím sebrati nemuze, na konec ze tu celou vëc magistrátu postu- puje — jako by se ho ani netykala. Otcové mësta ujali se vrele svého duchovního správee u samého arcibiskupa, jemuz psali 18. ledna 1634 asi v tato slova: „Jako jste z kanceláre vedle spisu a zádosti Ve- runy Zidovky v pricinë domecku, kteryz ona pry s dovolenim vrchnosti boleslavské koupila a svym ma- jetkem byti pravi, poruciti rácili (23. prosince 1633), aby této Zidovce penize za dum dañé vráceny byly, nebo jiny dûm smënou byl odevzdán, jest nám od, p. dëkana oznámeno. Litostnë a bolestnë toho vyzná- váme, ze k vuli Zidum neobrezaného srdee obzvlástní komise ve pricinë domu zidovskych poblize hlavniho kostela zdejsiho vystavënych vyzádána byla, jejiz clenové na tom se snesli a za vëc spravedlivou uznali, ze Zidé tëch domu blize kostela vystavënych, kdez se kazdodennë mse svaté konaji a pri jistych slavnostech s velebnou svátostí chodí, pro mozné po- horseni od takovych utrhacû drzeti nemají, v cemz relaci zajisté knízecí arcibiskupské kancelári ucinili. — Zidé predstíraji jménem Yeruny Zidovky, ze ten dum s voli a vëdomim vrchnosti boleslavské byl kou- pen, kdlo by ta vrchnost byla, neprokazují. Máme knihy zápisné, které jsou jako desky nase mëstské, ze by jmenovaná Zidovka jako i jiní Zidé tu blíze kos¬ tela hlavniho na domy zápisy mëli, knihami proká- zati nemohou. Jestlize 2idé domy ty pokoutnë (od kní¬ zete Lichtenstejna) koupili, jak se kupec najde v tëch roztrzitostech váleenyeh, tehdy jim vráceno bude, ac-li co zaplatili, aby z oken toho domu na oltár a velebnou svátost, nac nejsou hodni hledëti, a ceho Buh chrániti rae, patriti nesmëli, oc jsou se nëkdy, jak letopisové ukazuji, pokusili a mnoho zia a rouhání zpusobili. Domek dekan koupil pozdëji pro kostelníka. Pozadavky vojska (válka 30 letá) byly kruté, ne- snesitelné. Kdyz rada mësta Ml. B. nemohla vyhovëti premrstënym pozadavkum nejvyssího Sifra, byl purk- mistr i s pány v radni svëtnici po 5 dnû ve vëzeni drzáni. Obec koupila mu od Zidû (dne 14. prosince 1644 vzato ze dvora 7 hus a dáno Zidumt na vykrmeni pro svédského generála Mortaniho) 2 slepice, aby ho upokojila. Byl v kvëtnu 1644 odvolán a odtáhl k Lito- mëricûm, kde vëtsi moc vojenská se soustred'ovala. Po cely rok nikdo sul do mësta neprivezl a obec koupila 63 beeek soli od Zida Simona, jenz do roka ji cekal. Zidé byli osocováni jako zrádcové mësta. L. 1648/49 stráz na hradbách (proti Svédum) zesílena a sousedé napomenuti, aby neposílali na stráz osoby nedosta- teené nebo pacholata; ani Zidé nebyli tentokráte z té povinnosti vyjmuti. Remesla trpëla soutëzi obyvatelstva zid., které usetreno bylo vsech onëch persekucí pro nábozenství; trpëla i nëkterymi predpisy cirkevnimi, kterymi byla zkracována. 2idé zmoenili se vsech zivností, ba i prodeje soli, jenz byval vzdy monopolem mëstskym. Povoznictvi bylo ùplnë v jich rukou a i páni, ac mëli „obeeni ko- cárek", a dvur mëstsky, ac i na „sukni kocovskou" lecktery gros obëtovali, kdlyz chtëli jeti do Prahy k ùradûm neb objizdëti pole, najímali od 2idu po- vozy. Ani vojsko nebylo u Zidu ubytováno, vykupo- Ml. Boleslav 1 204 Jùngbtinziau 1