doma ucili, co ji potrebovali k obchodu mezi lidem), 
psaní a pocítání, a v pátek, y sobotu neb v svátcích 
pricházeli sem jich oteové, konajíce tu spolecnë mod- 
litby. Tedy vlastní synagogy jestë nemëli, jak vyse jiz 
uvedeno. Skola byla te d'y pokoutní, stehujíc sc od 
domu k dornu, kde práve toho casu jich ucitel neb 
rabín bydlil. Tak známe ze starych zápisu, ze skola 
byla v domku c. XIV (124) okolo r. 1620, napotom 
y domku c. III, naposled v domku (starém) c. XII, 
a snad i v jinych domcích, o nichz se nám zpráv ne- 
dcchovalo. 
Teprve za prispení Gabriele Tausiga, lihovarníka 
z c. I, kdyz byla drive jiz obec zidovská stary 
zchátraly domek c. XII koupila, zboriti dala r. 1859 
tento domek a postaviti r. 1860 novou nyní verejnou, 
a to zase nëmeckou skolu v úplne ceském meste 
i okolí, na kterou pak od zavedení nového skolního 
zákona r. 1870 dohlízel nëmecky skolní inspektor 
z Litomëric. Od doby Marie Terezie musily dítky 
zidovské navstëvovati tez verejnou skolu krest'anskou 
v Budyni, an pokoutní skoly vesmës byly zakázány, 
a tak ucily se aspoñ ponëkud cesky. Pri tom ovsem 
tajnë chodily i do své pokoutní skoly, kde se ucily 
nejen hebrejstinë, ale i nëmcinë, na kterou nemohli 
Zidé zapomenout, an tenkráte vsecky úrady, jak 
vrchnostenské, tak magistráty i císarské úrady 
úradovaly po nëmecku. Jelikoz pak po roce 1860 
stále bohatsích rodin y Budyni stehováním se do 
Prahy i jinam ubyvalo, a náklad na jich soukromou 
skolu stále stoupal, ktery chudsí rodiny zde zbylé 
zmoci nemohly, usnesli se Zidé r. 1897 ku vyzvání 
obecního úradu y Budyni jich nëmeckou skolu zrusiti 
a své dítky posílati do ceské verejné pëtitridni 
skoly spojené se skolou mëstanskou. 
Ye zrusené skole bydlí nyní rabín, a ostatní míst- 
nosti jsou co byty pronajaty. Rabín Bernard Löwy 
udílel ve skole nauka nábozenskou, jsa od státu 
za to honorován. Podobnë docházel i na ucení nᬠ
bozenství do Libochovic, kde uëitele nábozenství 
není. 
Pokud pamët sahá a staré zápisy se zmiñují, byli 
tu následující ucitelé zdovstí, rabíni neb t. zv. zpë- 
váci: Prvním známym rabínem byl Lazar Zid r. 1620 
v eis. XIV. Pak r. 1732—1737 byl tu Natan Lobi, 
rodic z Polné (téz panstvi dietrichsteinské) ucitelem 
a rabínem y Budyni. O nëm pise se, ze byl volán s Jo- 
nasem Löblem k soudu do Litomëric pro neprístojné 
urázky. 
Napotom zaznamenán r. 1773 Juda Wolf v c. XII 
co zid. ucitel. 
R. 1780 pise se opët Jakub Mand'ák (Schermer) 
v c. III. 
R. 1803 uvàdën Löwi Augenfeld v c. XII co ucitel. 
R. 1818 zapsán Jakub Löwenfeld v c. III co rabín 
a ucitel. 
Kolem r. 1830 vyskytuje se tu dr. Jakub Langen¬ 
felder, rabín a ucitel, zemrel 1859, bydlil v c. XVIII. 
Pri nëm byl tu ucitelem Robicek r. 1847. Pozdëji 
odejel do Ameriky. Die ústního podání byli tu pak co 
ucitelé nëjaky Erben a Gans, ale zápisu o nich se ne- 
dochovalo. Napotom jiz v nové skole vyucoval Naftali 
Koch, syn Lazara, clovëk povahy vystredhí, ktery 
odesel pak do Uhrinëvsi, a odtud do Plznë co rabín 
a ucitel, kde se obësil. 
Po nëm nastoupil 1881 rabín a ucitel Morie Lem¬ 
berger, ktery r. 1891 odejel do Ameriky. R. 1891 
nastoupil Filip Böhm co ucitel, po nëm r. 1894 Leo¬ 
pold Marody, za nëhoz byla skola zidovská r. 1897 
zrusena. Téhoz roku nastoupil co rabín a ucitel nᬠ
bozenství Bernard Löwy z Luk u Karl. Varu s man- 
zelkou Florou, která zemrela r. 1929 práve v jubi- 
lejni den 50. vyrocí sñatku. Vyucoval nábozenství mo- 
saické nejen na skole v Budyni, ale i v Libochovicích. 
Zemrel 1933. 
Siegfried Lederer Rb. Bernard Löwy 
Z knihy o -obsazování rodinnych mist (Familien- 
steile), zalozené po r. 1787, dovídáme se toho, která 
rodina mêla své císlo. Tak na pr.: 
I. Abraham Tausig dostal povolení k zenëni 
r. 1757. Ríkali tomu Ehehimmelaufstellung. — Po 
dëdu Abrahamovi dostal konsens vnuk Jachim Tausig 
r. 1819 k zenëni a téz rodinné misto. Ale vymënil si 
toto s Josefem Steinerem z Roudnice r. 1828. 
II. Markus Gellner, dostal koncesí k zenëni r. 1777. 
Po nëm syn Samuel Gellner r. 1817. 
III. Matëj Schermer dostal koncesí r. 1804, po 
nëm syn Emanuel Michael Schermer r. 1831. 
IV. Moisés Ehrlich dostal konsens k zenëni r. 1785. 
V. Lazar Tausig, syn Lazaruv, dostal koncesí k ze- 
nëni r. 1820, a spolu misto. 
VI. Abraham Weil dostal koncesí k zenëni r. 1799, 
po nëm syn Veit Weil r. 1825. 
VII. Nebyla t. c. obsazena. Presla do Libochovic. 
VIII. Zacharias Kral dostal koncesí k zenëni 
r. 1800. Musil se vykázati vënem nevësty 150 fi. a 
sám sloziti 150 fl., celkem 300 zlatymi. 
IX. Isak Lederer, syn Hermanuv, dostal koncesí 
r. 1783. Syn jeho Wolf Lederer dostal koncesí r. 1811. 
X. Josua Fleisner dostal koncesí k zenèni r. 1801. 
XI. Markus Fanta dostal koncesí r. 1773, zemrel 
r. 1821, syn jeho Abraham Isak Fanta dostal kon¬ 
cesí r. 1815. 
XII. Wolf Herman Köllner (Gellner) dostal kon¬ 
cesí r. 1773. Ponëvadz pak prvorozeny syn Jachym 
odesel bez povolení vrchnosti do Mnichova Ilradistë, 
nechtëje se vrátiti, byl domek c. XII soudnë prodán, 
on zbaven mista i zdlrzování se v zemi, a misto ro¬ 
dinné (císlo) dáno Emanuelu Tausigovi, synu Gabriele. 
XIII. Adam Langweil dostal incesi r. 1801. 
XIV. Salomon Hoffner dostal koncesí r. 1801, po 
nëm syn Markus Hoffner dostal koncesí r. 1829. 
Az potud shodovala se císla rodinná s cisly domov- 
nimi. Odtud se pak tato císla ruzní. 
XV. Herman Koralek dostal koncesí r. 1787. Po 
nëm pak syn jeho Isak, ktery byl t. c. na vojnë. 
XVI. Gutman Löffner dostal koncesí r. 1801. 
XVII. Herman Gellner dostal koncesí r. 1802. 
XVIII. Nebylo t. c. obsazeno. 
XIX. Lippman Löwner dostal koncesí r. 1806. 
XX. Markus Katz, druhorozeny, kterému starsi 
bratr misto postoupil, dostal koncesí r. 1803. 
XXI. Beri Koch dostal koncesí k zenëni r. 1797. 
XXII. Markus Weil dostal koncesí r. 1798. 
XXIII. Bermann Schalheim dostal koncesí r. 1784. 
Po nëm syn jeho Filip Schalheim koncesí r. 1812. 
XXIV. Jonas Löwner dostal koncesí r. 1801. 
Budynè 11 
88 
Budín 11