Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

srdce. Jeste dnes si lid o ni vypravuje. Mêla oci ote- 
vrené a téz ruce, podporovala práce schopné tím, ze 
jim davala zbozí do komise a v pátek se úctovalo; pre- 
bytek patril podomnímu obchodníkovi. Anebo dala 
plésti od zen chudych puncochy, by nëeo vydëlaly. 
2ádaly-li o dalsí práci a nemëla-li slechetná pañí práve 
niceho po ruce, vzala nuzky, rozstrihla nëkolik starych 
paru a dala jim je do práce. Jakysi Bäumel z Tomic 
prisel k „Pepicce4* si naríkati, ze doma nie nevidí. 
Dobrá pañí se hbitë obrátila a z vyklenku vzala bryle, 
by je zkousel. „Ano/" rekl, „zde u vas vidím i bez 
brylí, ale doma niceho." Porozumëla mu a zaopatrila 
mu práci. V zimè skupovala od chudych zen, které se 
krmením hus zabyvaly, velky pocet a drubky rozdá- 
vala mezi choré, by meli dobrou polévku. Byla ne- 
únavná, od rána do vecera, vse dennë prohlédla. 
V tehdejsí dobë bezpecnost byla nepatrná. Nebylo cet- 
níku a málo strázníku, jaky div, ze krádeze se opako- 
valy. I u Pepicáku. Ozelily se mensí, ale jednou zlo- 
dëji jim „vybílili", totiz vykradli krám. Nebylo penëz, 
nebylo zbozí. Tu se bodrá Pepicka obrátila na váze- 
ného mësfana Jana Kopfs teina, mydláre na Rynku, 
vedle radnice. Nebyl v krâmë, sii pro nëho do dvora, 
odkud kvapnë prisel. Vysleclil, o co zádala, co se pri- 
hodilo, a se slovy: „pani Pepicko, chvátám, varím 
my dl o," vytáhl velkou zásuvku z regálu a vysypal její 
obsah do zàstëry udivené Pepicky. Kdyz jej zádala, 
by spocítali peníze, odvëtil, by to doma obstarala sama 
a kdyz bude miti obnos pohromadë, aí prijde a za- 
plati. Takové dûvërê se tèsila Josefa Arnsteinová, ta- 
kovy byl pomër mezi krest'any a Zidy ve Y.! 
Josefa (Pepicka) Arnsteinová Ludvík Stümmer 
Dvoriú rada Ludvík Stümmer. 
Nar. -se ve V. 12. kvëtna 1854 jako syn obchodníka 
\olfa Stiimmera a matky Cecilie, která po brzké smrti 
svého muze vychovala osm dëti a obehod obstarávala. 
Studoval v Praze na novomëstském gymnasiu, absol- 
voval práva ve Vídni a v Praze a nastoupil dne 7. úno- 
ra 1877 právní praxi u zemského soudu v Prazç. 
V r. 1884 stai se soudním adjunktem ve Vysokém 
Mytë, r. 1897 byl jmenován soudním sekretárem u 
krajského soudu v Litomëricich a rychle za sebou 
radou zemského a vrchního zemského soudu. V r. 1910 
byl povolán do gremia vrchního zemského soudu 
v Praze, 1918 byl jmenován dvorním radou a 1919 
zarazen do statu skutecnych dvorních radû. Y r. 1922 
byl povëren funkeí predsedy senátu. Na vlastní zádost 
byl v r. 1929 dán do vysluzby, pri cemz mu za 52 leté 
vyznamné sluzby bylo vysloveno uplné uznání. 
Generální stábní léhar dr. Bohumil Arnstein 
narodil se jako syn rezníka a pozdëjsiho obchodníka 
obilírn Davida Arnsteina ve V. a matky Josefy, roz. 
Mautnerové ze Sudomëric, navstëvoval za ucitelu 
Wurmfelda a Reicha tamëjsi skolu, absolvoval pak 
nialostranské gymnasium v Praze a lékarskou fakultu 
prazskou, kde byl v r. 1884 na doktora lékarstvi po- 
vysen. Ystoupil do vojenské sluzby a byl jako plu- 
kovní lékar pridelen ocni klinice, kde tehda pusobil 
vëhlasny prof. Hubert Sattler. V r. 1909 byl jako séf 
garnisonni nemocnice komandován do Sarajeva. Pri 
zavrazdëni arcivévody Frantiska Ferdinanda a jeho 
choti dne 29. cervna 1914 byl dr. Arnstein první, ktery 
jim poskytl pomoc. Kdyz vypukla svëtovà válka, pu¬ 
sobil jako zdravotni séf 15. sboru na srbské frontë. 
V r. 1916 stai se generálním stábním lékar em a rok 
pozdëji byl jmenován zdravotním séf em v Praze. Po 
prevratè sei do vysluzby a zahájil soukromou praxi 
jako odborny lékar ocni. 
Hynek Arnstein. 
Pres to, ze se narodil (8. února 1861) jako syn zá- 
mozného, neunavnë pracujícího obchodníka Eíraima 
Arnsteina ve Y. („Ü zelezníku" nebo „Na schud- 
kách44), jehoz obehod pred vystavënim dráhy r ran- 
tiska Josefa byl nejvëtsim na ceském jihu, a dobro- 
srdecné matky, deery známé dobroditelky Josefy Arn- 
steinové a N ataña ísaka Arnsteina, prosel tëzkou zi- 
votní skolou. Z votické zid. skoly presel na reálku do 
Prahy, absolvoval kurs pro jednoroení dobrovolníky 
a vënoval se obehodu. Vyucil se ve V., v Praze a v Ko- 
linë u firmy Eislerovy. Pak se zdokonalil v cizinë, 
v Drázdanech 1 rok, 2 roky v Hamburku a téz tak 
dlouho v Londynë. Vrátiv se do Cech, prevzal v r. 1890 
s miadsím bratrem Adolf em velkoobchod Nathan 
Eisler v Kolinë, zalozeny v r. 1841. Dusí tohoto závodu 
byla vlastnë Zofie Eislerová, roz. Arnsteinová z Y., 
sestra Efraima Arnsteina, tedy teta obou následníkü, 
kterí dobrou povëst firmy nejen zachovali, nybrz i po 
celych Cechách sir ili. Hynek Arnstein po dobu puso- 
bení v Kolinë byl cinnym v rûznych kortporacich a në¬ 
kolik let starostou tamëjsi o. z. Od r. 1917 má nyní 
jiz 93 let stávající firma N. Eisler kanceláre téz v Pra¬ 
ze za vedení obou séfu, senioru, kdezto v Kolinë jich 
synové pusobí. 
Josef Metzker. 
Kdyz kdo vlastní pili a près nesnáze z malych po- 
mëru dosáhl v zivotë svém krásnych vysledku, jest to 
Josef Metzker. Narodil se jako syn snazivych poeti- 
vych rodicu. Otee se zivil obchodem perim a v zimë 
byl cinnym pri velkovyrobë macesu, zidovskych to 
chlebu velkonocních, které se z V. vyvázely na vagony. 
Josef Metzker se nar. 17. února 1869, prose! zid. skolu 
obeenou a byl oteem ve 14. roce dán do ucení k firmë 
Turnovsky v Kladnë. Pak byl v Praze cinnym nëkolik 
roku u firmy Neustadtl synové a Fleischmann a Am- 
schelberg. V r. 1896 stai se samoistatnym, zaridiv si 
,,Na mustku66, kde se jeho firma jestë dnes po 38 le- 
tech, nyní uz ve vlastním domë, nalézá, nialou vyrobu 
kravat s obchodem spojenou. Neúmornou prací a 
Dr. Boh. Arnstein 
Votice 21 
725 
JVottitz 21