Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

M. Schiffmann a prazsky advokát Sigmund Schneider, 
ktery vypracoval spolkové stanovy. Byl synovcem 
Josef y Theinerové, po které dëdil (1883) cást domu 
c. XV V zid. meste, a zetëm votického lékare dr. Spitz- 
nera, zemrelého v r. 1871. S uznáním budiz jmeno- 
ván Josef Mautner z Janovic jako predseda zá- 
bavního vyborii a y posledních letech predválecnych 
i jinak o zidovskou obec zaslouzily. 
Dámsky spoleh Chewra hoanosim. 
Z téze doby jako predesly vyvinoval dámsky spolek 
téz ticliou cinnost podpurnou. V cele stála od pocátku 
stëhovala do Teplic, kde bëhem jeduoho roku ze~ 
mrela. Jiz tehdy ve vyboru svëdomitë pracovaly dámy 
Matylda Theinerová a Irma B locho vá, které ze 
vsech sii se vynasnazily spolek udrzeti. I pani Thei¬ 
nerová se z V. odstehovala do Prahy a po nëkolik let 
je pani Blochová predsedkyní spolku. 
Lazaret. 
K zid. institucím lidumilnym patril téz lazaret. Pri 
velkém pozáru r. 1746, kdy tolik domu krest'anskych 
a zid. shofelo, lehla popelem i synagoga s lazaretem. 
Synagoga byla opët vystavëna, ne ale lazaret. Jak cte- 
Spolek israelské mládeze Chesed neurim ve Voticích 
v den 25letého trvání v r. 189Í. 
chot' starosty obce Bedricha Arnsteina, pani Eva Arn¬ 
stein o v á, dáma slechetného srdce. Kdyz se rodina 
1879 do Prahy odstëhovala, stala se nástupkyní jeji 
me v cervené knize mèsta V. v archivu zemském, dal 
hrabë Frantisek Vrtby 15. února 1782 „plac proti 
stodole Cerného konicku 20 loket — 11 loket sírky 
ku vystavëni spitálu, jen aby staven byl, 3 lokte od 
Löbla a od oné stodoly 20 loket za 20 zlatych". Kvi- 
tanci podepsal Salamoun, starsi obce. Spitál, t. j. staro- 
binec, se nalézal v domë c. XVI nad zid. skolou (nyni 
majetek Simona), v jehoz zadní cásti byli umistnëni 
chori nebo stari. \ r. 1892 byly tyto mistnosti premë- 
nëny v tëlocvicnu pro skolu zid. 
Vyuikající osobnosti votické zid. vyzuáni. 
Josefa Amsteinová („Pepicka"). 
Nar. se ve Stëchovicich u Prahy z rodicu Josefa a 
Frantisky Piku v r. 1803 a provdala se za Na tana Izaka 
Arnsteina do Y., obchodníka, syna Izáka Arnsteina. 
Té doby mluvili Zidé cesky a v zargonu a v tom ji 
jmenovali „Pepe Stachavic" (Pepicka Stëchovickà). 
Ona privedla obchod na tu vysi, jak jej od ni pre- 
vzal syn Ferdinand, ktery ale ve vëku 36 let v r. 1879 
zemr. Byl to muz dobrého srdce a osvëdcil se près své 
mládi jako inspektor skoly. Matka ho prezila o jeden 
rok, zemrela 16. ríjna 1880. Daleko siroko si získala 
dobrou povëst pro svou rozsafnost, energii a dob ré 
L leva na pravo: V homi rade: Marek öc/ialek, JJ. binger, Aa. Lederer, Jos. Eft. Arnstein, 
Ludvik Arnstein, Jos. Arnstein (Israel), Leopold Stummer, Vojtëch Berger, Jul. Theiner. 
V prostredni rade: Jos. Neftali Arnstein, Dr. K. Horn, Ad.yTrávnícek, Hynek Arnstein, 
starosta, zapisovatel rid. ucitel M. Neumann, Filip Schwarz, Salamoun Schalek, Vil. Fried. 
V dolni rade: Emil Ganz, Leop. Eisenstein, Jul. Freund, Adolf Arnstein, Edvard Arnstein. 
pani Cecilie Stiimmerová (roz. 1830), manzelka 
obchodníka Yolfa Stümmera, po jehoz úmrtí (1865) 
vedla obchod sama. Pres skrovné prostredky mêla 
otevrenou ruku pro chudinu. Osvëdcila se jako vzorná; 
uslechtilá predsedkynë az do r. 1916, kdy se z V. od- 
Eva Amsteinová 
Cecilie Stümmer 
Votic e 'JO 
724 
Wot tit z 20