Votice 15
IV ottitz 15
bou vésti mohl, tak starsi a obecní starsi by se mohli
dotazovati kolik veze sebou majetku a, co by se mu
nomine strhnuti penëz uloziti mohlo, jako jich dobro-
zdání sem oznámiti.
Decretum in Cons. Caes. Rgae Repraesent.
et Camera Pragae die 29. Marty 1759
Frant. Ch. Damm/6
Rb. Jerusalem zalozil votické matriky zid., kde se
setkáváme s jeho jménem. Z gruntovních knih víme,
ze p. rabín casto se zabyval koupí a prodejein realit,
domu ve V. a i püjcováním penëz, Z dalsích rabínu
jmenujeme rabina Judu Manheimera, ktery zemr.
dne 15. kvëtna 1832. I jelio jméno eterne v gruntov¬
ních knihách mesta V., tak koupil dne 2. fíjna 1794
realitu od Eisensteinovych dedicu a 28. února 1821
pradal Marku Stümmerovi dum c. IX. (lib. alb.
fol. 654). I jméno dalsího rabina Marka Ho'llena se
vyskytlo v grunt. knihách r. 1832 pri dome Chaj Ko-
minika c. VII. Dalsí léta pusobil ve V.
Daniel Frank 'á7)
jako místní rabín. Musei to byti muz vysokého vzdë-
lání, ktery se tësil velké oblibë. Pres to, ze opustil V.
jiz v r. 1838, ziskal si srdee souvërcu tak, ze — jak
pisatel této práce z mládi se pamatuje — v hodnë ro-
dinách visel obraz rabiho Daniela Franka na stenách.
Poidle zápisu v matrice zid. narodili se mu ve V. tri
syni, Max, Morie, Abraham, v letech 1833—1836.
Z nich Max byl advokátem v Praze, druhy, Morie,
séflékarem Bustëhradské dráhy a treti, Adolf, dokto-
rem práv a spisovatelem ve Yidni. Syn séflékare byl
Daniel August Frank, vsestrannë vzdëlany, dobry
lékar na Smichovë, zel, ze zemr. v mladych letech;
sestra jeho je spisovatelka Greti F ranková.
V r. 1838 rb. D. Frank se odstëhova'l do Kolina, kde
jako rb. jedné z nejvëtsich obcí zid. v Cechách pû-
sobil az do své smrti v r. 1860. Je pochován na hrbi-
tovë v Kolinë. Votická zid. obec v nástupci jeho na-
lezla jednoho z nejvëtsich rabínu druhé polovice
19. stoleti. Byl to
Mojzís Bloch.
Narodil se 1. února 1815 v Ronsperku (Pobëzovice)
na Sumavë jako syn Eliáse Blocha, obehiodnika a zid.
berního. Jiz jako 261ety se ucházel o misto rabina
ve V. Berounsky krajsky úrad38) oznámil dne
19. února 1841 zemskému guberniu v zádosti Zida
z panství ronsperského Moisese Blocha o potvrzení
jeho jako místniho rabina votického. Kdyz byl za-
datel na vyzvání gubernia predlozil vytah z matriky,
by dokázal, ze se v tuzemsku narodiil, pak vysvëd-
ceni zachovalosti a o studiich gymnasiálních, dne
20. dubna 1841 bylo jeho ustanovení místním rabí-
nem ve V. ve schûzi gubernia dne 29. dubna 1841
po referâtë c. k. guberniálního rady hrabëte z Fiir-
stenberga schváleno. Osvëdcil se jako dobry a bystry
kazatél a ucitel Pisma svatého. Kdyz byl cisar
Ferdinand I. (tak zv. Dobrotivy) 2. cervna 1846
zrusil dan zidovskou, mèi rb. Bloch slavnostní pro-
slov v kostele o tom tématu. Zazádal8Ö) u gubernia
zeinského, by mu bylo dovoleno 600 vytisku tohoto
kázáni po 10 krejcarich konv. minee mezi Zidy
svého kraje rozdëliti. Z té trzby chce zaloziti fond,
z jehoz úroku by kazdorocnë v den narozenin Jeho
Yelicenstva 19. dubna byli krest'an&ti a zidovstí chudi
mësta V. z polovice podëleni. Ponëvadz s rozprodejein
toho kázáni spojen jest dobrocinny úcel, zádá se c. k.
gubernium zemské o svolení jej zahájiti a vynos
k úcelu zamyslenému smëti pouziti.
Berounsky král. krajsky úrad v Praze dne 30. lis-
topadu 1847.
Rb. Bloch opustil Y. v r. 1853 a pusobil v Herrn.
Mëstci v Cechách, pak na Moravë v Lipniku, odkud
byl v r. 1877 na pràvë zrizenou uherskou zemskou
skolu rabinskou povolán jako profesor a reditel.
V této funkei pracoval do r. 1907. Byl vyznamenán
rádem zelezné koruny. Zemrel 6. srpna 1909. Jeho
hlavní dilo je 6 svazku institutionum Zidovstva.
Zemské gubernium této zádosti ve schuzi dne
17. prosince 1847 jednohlasnë vyhovëlo.
Referent guberniální tajemník
Obentraut.
Kr. rb. Mojzís Schiffmann
Poslední pravy rabin z. o. n. byl
Mojzís Schi ff mann,
jehoz starsi generace votická má v dobré pamëti.
Düstojná jeho postava, dustojné jeho chováni, hlu-
boké jeho vzdëlâni, které ulozil ve svych lidovych,
k srdci jdoucich kázánich a dovedl vstípiti svym zá-
kum i dospëlym — vse to vzilo se do jich zivota,
jemuz daly smër. Mojzís Schiffmann narodil se v r.
1811 v Libni u Prahy, absolvoval gymnasiální a fiio-
sofická studia v Praze a pak se odebral do Brati-
slavi, kde studoval na skole rabinské za reditele vel-
kého rb. Schreibera. Po pëtiletém studiu podrobil
se prísnym zkouskám. Pak se vrátil do vlasti, kde se
ozenil s Cecilii Kerschovou z Libnë a prijal misto
rabina v Miskovicích u Tábora. Odtud byl v r. 1854
povolán do pro tehdejsí dobu velké z; o. n. ve V. za
místniho rabina a za krátkou dobu po uprâzdnëni mista
krajskym rabínem jmenován. Velké byly jeho zá-
sluhy o tehdejsí zid. skolu ve V., na které vyucoval
s tremi z Prahy povolanymi uciteli. Vysledky byly
tak dobré, ze i krest'anstí rodicové z nejlepsích tríd
se u rabina ucházeli o prijetí svych dëti do zid.
skoly, jejíz vyucovací jazyk byl tehdy nëmecky. Ne-
rnohl jim ale vyhovëti, neb skolní zákon tomu brá-
nil. Jen jednou ucinil vyjimku: se synem okresního
hejtmana Vyzd'álka v Selcanech, kterému arci pod-
léhal soudní okres voticky. Rb. Schiffmann svou
hluboce zalozenou pobozností hledël zvysiti úroveñ
kulturní souvërcu v okrese votickém. Byl velmi ob-
líben pro ryzost charakteru a pro svou lidumilnos!:.
Na jeho popud byl zalozen ve válecném r. 1866 spo-
lek zid. mládeze „Chesed neiirim64 ve V., jehoz se
stai prvním cestnym clenem. Jak pisateli tëchto dë-
jiii vloni zesnuly Adolf Arnstein (Davidka) z Votic-
Berouna sdëlil, byla celá obec svému rabínu, kterého
nade vse ctila, ùplnë oddána. Mládez skolní, která
casnë ráno musela zúcastniti se bohosluzeb, po jich
odbytí jestë s chutí se ucila v kostele tak zv. ,,mis-
najis", to jest badání v Pismë svatém. V létë 1869
byla jim slavnostnë vysvëcena Samsonem Löbnerem
v Petrovicích u Selcan zbudovaná synagoga. Jestë ve
V. mu zemrela manzelka a byla zde pochována. Mei
Rb. Moses Bloch
