Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

se skvostnym tëzkym zlatym vysíváním na niodrém 
brokâtë. Druhy podobny peroches pochází z r. 1818 
a vënoval jej „Josef, syn vzácného Neftaliho Asche 
(zkrácenina jrnéiia Arnstein), na památku první 
své manzelky, dcery rb. Nathana Jerusalema, v do- 
rozumení s manzelkou druhou, spravedlivou Esterou, 
dcerou Lipmana z Pacova'4. Krásnou oponu vënoval 
tez Bedrich Arnstein, syn Simona Arnsteina, v r. 
1866. Nejnovëjsi oponu vënovala z. o. ku poete 
80. narozenin presidenta Masaryka u prílezitosti 
10. vyrocí republiky s nápisem jen ceskym, k cemuz 
si obee náb. vyzádala povolení z míst nejvyssích. 
I plástíky, stíty a rohy — okrasy to závitku (tóry) — 
jsou staré a cenné a pocházejí z první tretiny 19. sto- 
letí. Jsou to prílezitostné dary jednotlivcû od r. 1814 
do r. 1828, z kterého posted,ního pochází baldachyn 
(nebesa), pod kterym byly a jsou jestë dnes oddáváni 
snoubenci. Vënoval jej Michal, syn Jakuba, pisar 
(tóry) z V., se svou vzácnou zenou Freid'l z Tabora, 
na památku narození ditëte. 
Ze starodávnych svícnu a lamp se zachoval lustr 
nad stolem kantora (zpëvàka), svícky k osvetlení ve- 
noval po desítiletí zesnuly velkoobchodník perím 
Volf Berger. Staré lampy byly v r. 1878 nahrazeny 
bronzovymi a v nejnovëjsi dobë misto svícek zave- 
deno bylo elektrické osvetlení. Jen u stolu kantora 
zustaly na obou stranách svícky. Ceho ze stanoviska 
piety a dëjin je litovati, je, ze ku dlazbe mezi oken- 
ními vyklenky kostela na jizní jeho stranë pred në- 
kolika desítiletími bylo pouzito náihrobních kamenü, 
jichz nápis arci bëhem doby úplne zvëtral ... 
Rubini votictí. 
Ze tak velká obec náb., jako byla votická, si hodnë 
zakládala na vzdëlanych rabínech a dobrych kazate- 
lích, není divu, bylí rb. nejen duchovním vudcem a 
ucitelem, nybrz i rádcem a v urcitycih sporech at' ná~ 
bozenskych, at' svëtskych, smírcím soudcem. Ponëvadz 
zid. domy lehly casto pope'lem, zachovaly se i o rabí¬ 
nech jen skrovné zprávy v jinych pramenech. Konsi- 
gnace Zidu ve V. z r. 1724 se zmiñuje o rb. Jachymu 
Natanu P o 1 á k o v i, ktery se tam usadil v r. 1679 
a s zenou Chavou (Evou) mël ctyri dëti. \ první tre- 
tinë 18. stol. pusobili ve V. jako rb. Lob Worms a 
vëhlasny rb. Chajim Utiz (z Votic), jehoz syn Neta 
byl téz rb. a to nejdfíve v Teplicích a pak v Bam- 
berku84). INástupcem Chajiina Utize ve V. stai se 
Jedidja Weil™). 
Nar. se v r. 1721 jako nejstarsi syn rb. Natamela 
Weila, rozeného ze Stiiblingenu v Badensku, ktery 
Rb. Tobiás Weil 
jako 10 lety hoch se svou ovdovëlou matkou do Prahy 
prijel, zde u rb. Abrahama Broda studoval, jehoz 
dceru za manzelku pojal a do Metzu se pak vystëhoval. 
Po smrti tohána vrátil se opët do Prahy, kde od roku 
1743 do r. 1745 za císarovny Marie Terezie prodëlal 
válecnou bídu a Zidu pronásledování. V r. 1745 byl 
povolán jako zemsky rb. do Karlsruhe v Badensku, 
kde se tësil velké váznosti a ùctë. Zemr. r. 1769. Je¬ 
didja — obycejnë Tija zvany — za velkého strádání 
v Praze studoval. Ozenil se a jeho manzelka, by on 
mohl s klidem se studiu oddati, obchodovala plát- 
nem, aby uzivila rodinu. Jmëni ubyvalo, takze Tia, 
ktery touzil po mistë v Badensku, spokojil se s men- 
sím místem v „Utitzich" (Voticích) v Gechách v kraji 
berounském. Instalacní listina (Rabbinatsbrief) je 
sepsána v jazyku hebrejském a obsahuje povinnosti 
rabína a jeho plat jak od obee, tak od okresu. V. jako 
sídlo rabína platily mu rocnë 50 zlatych a okres mu- 
sel z ulozeného mu obnosu na vseobecné potreby 
z kazdé zlatky rocnë 1% krejcaru pro rabína odvésti. 
Z okresní pokladny obdrzel rocnë 50 zlatych, pri od- 
hadnutí obee 1 tolar species, za 2 kázání (drasot) na 
sobotu pred velikonocemi (sabos hagodol) a v sobotu 
mezi Novym rokem a dnem smírení (sabos suvo) do- 
hromady 4 zi. a za vyrocní kázání na hrbitovë od po- 
hrebního bratrstva (Chevra kadisa) 1 zl. Ustanovení 
jeho piatilo na tri roky. 24. srpna 1754 na sobotu 
„softim" nastoupil misto ve V. a mël kázání, které 
v rukopise se zacho vaio. Pûsobil ve V. jen 4 roky. 
Z té doby pocházejí dotazy talmudické na prazského 
rabína Ezechiela Landaua a na otee svého Natha- 
niela, téz responsa k nëmu. Z L'tic (V.) se stëhoval do 
Prahy a odtud po smrti otee svého (1769) prevzal 
misto v Karlsruhe v Badensku. Zemr. zde dne 
10. ríjna 1805 a byl tu pochován36). 
Instalacní jeho listinu podepsali následující ele- 
nové votické z. o. n.: 
Aron z Neveklova, Kopl Kaz z Chlumnic, Hakoton 
(Malyj Jakob Jizchak z Utic (V.), Volf ben (syn) 
Chajim a z Pres tic, Simon ben (syn) Salamouna Klabra 
z Utic (V.), Hakoton (Maly) Neftalí ben (syn) rabiho 
Lebla Asch (zkrácenina jména Arnstein) z Utic (V.), 
Aron ben (syn) rabiho Salamouna Klabera Meutitz 
(z V.), Hasel ben (syn) rabi Natan Gans Meutitz (z V.), 
Chajim Segal Mnëskovic, Salman Visoky, Simche 
Bëchcic. 
Jak jiz uvedeno, kladl Tija svému otei Nathanielu 
otázky rázu nábozenského. Ve spisu „Nesif Chajim44 
Nathaniela Weila nalézá se na stránce 5 následující 
otázka syna Tijy k otei: „Kdyz jsem procestova! 
muj kraj, sihledal jsem v Kamyku, ktery lezi na onom 
brehu Vltavy a kde na torn i onom brehu reky bydlí 
Zidé, kterí se scházejí a mají minjan (pocet 10 muzu 
k bohosluzbám nutny), ze na sabesové hraniei (která 
se nesmí prekrociti) mají lod', na které markyrují 
kazdy pátek bydlistë. Druhy den jedou na druhy 
breh, by meli minjan. Ëikaji, ze to to svolení jim dal 
zesnuly rb. Lob Worms, ktery tam mël své sídlo. 
Nyní se tázali më, zdali predpis je správny.44 Táze se 
otee, je-li nëco takového dovoleno nebo ne, uvazuje 
pro a contra dukladnë a — i otee Nathaniel jim to 
dovolil. 
Nástupcem Tijy ve V. se stai 
Ñutan Jerusalem, 
vlastnë Jerusalmi z Prahy, zák rabiho Ezechiela Lan¬ 
daua. Byl to zámozny muz. 29. brezna 1759 byl kon- 
firmován (potvrzen) král. komorou prazskou nás'le- 
clujícím dekretem: 
„Staisím a obeením starsím tímto oznamujeme; by 
byl us taño ven prazsky Zid Natan Jerusalem jako rb. 
votické obee zid., ktery od nás také byl jiz potvrzen. 
Tak jak on nepochybnë nëjaky majetek by mël a se- 
Votice 14 
*18 
Wottitz 14