Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

ji y tradicích zdëdënych i nadále. Bloch je téz pred- 
sedou spolku mládeze Chesed neürim, zasedá y mëst- 
ské rade a jinych korporacích. 
Matriky zidovské ofoce uábozeuskc. 
Nejstarsí matrika z. n. o. ve Y. je matrika úmrtí 
pochází z r. 1788 a nese titul: Sterbematrik Wottitz, 
Berauner Kreis. Matrika sñatkú (Trauungsbuch) 
mesta V., berounsky kraj, od rb. Nathana Jerusa- 
lema, pocíná zárím 1788 a koncí 4. cervencem 1838 
za votického místního rb. Daniela Franka. 
2idovská matrika pocíná r. 1794 a cítá 10 svazku. 
Kniha obrízek byla zalozena r. 1820 a koncí r. 
1872. 
Zápisy Zidu pred r. 1788 vykonával farár kato- 
licky. 
V r. 1915 byla z. o. v Neustupovë, jejíz pocet clenu 
klesl na nëkolik málo o sob, priclenëna k náb. obci vo- 
tické, které by l o také vydáno stávajících 15 svazku 
matricních. 
Votice 13 
Kostel, jak jej nyní vidíme, nese stopy slohu re 
naissance a doby barokové z r. 1724, kdy byl znovu 
Zidovsky kostel (syuagoga). 
Die poznámky, uvedené v úrední konskripci (sou 
pisu) v berounském kraji na panství votickém a ja- 
no vickém v r. 1724, je synagoga votická úctyhodného 
stárí, ba z. o. votická má byti starsi nez prazská z. o., 
jako práve zid. hrbitova vice privilejí obce. Vse- 
chny shorely pri velkém pozáru v r. 1661. Synagoga, 
která tehdy shorela témër do základu, stála pry tro- 
chu jiznëji, kde byl byt Bergruv, a byla potom vy 
stavëna na témz miste, kde je nyní. Avsak utrpëla 
nekolikráte pozárem, v r. 1693, 1724 a posléze 
31. ríjna 1746, kdy vyhorela i s lazaretem a ostat- 
ními domy v zid. meste. 
V cervené knize mesta V. nalezli jsme záznam ze 
14. ríjna 1832, kdy Jakub Sucharípa prodal Abra- 
hamu Jerusalemu starsímu k rukám synagogy od 
svého domu c. X. pet loket pred tímto domem plac 
od 16 loket — 6 loket sífky za 20 fi. 
vystavën. Prostrední pole v klenbë kostela jedno- 
lodniho nese zid. letopocet, ktery odpovídá r, 1724. 
R. 1849 byl restaurován a byty k nëmu pristavëny; 
misto mezi synagogou a c. II. (dum nyní Blocha) 
patri obci zid. Pri obnovë r. 1878, kdy vchod na 
stranë jizni byl zazdën a novy byl na stranë západní 
zrízen v pristavbë na mistë pavlace, která vedla 
k by tu rabína, spolek mládeze Chesed neiirim dal 
vnitrek nákladem 100 zlatych vymalovati. Posledni 
oprava a malba pochází z r. 1908. Ke zvelebeni boho- 
sluzeb byly porizeny v r. 1885 varhany v staré 
lerii pro zeny, cím jí byl ubrán urcity pocet sedadel, 
jichz má nyní 38. Druhá galerie pro zeny, která po¬ 
chází z konce prvé polovice 19. století, cítá 45 se¬ 
dadel a prízemní, pro muze urëenà lod' 148 mimo 
nëkolik mist k stání. Budova, která stojí volnë mezi 
domky vychodní strany zid. mèsta (Male nàmësti), 
pusobí na venkovské pomëry primo velkolepë. 
Vnitrek je velmi svëtly. Mezi barevnym sklem vy 
kládanymi dvëmi okny stojí kràsnë vypracovany stá- 
nek úmluvy, oponou (perochesem) zakryty, v kterém 
je postaveno nëkolik závitku pergamenovych, na 
nichz je sepsán Stary zákon. Nad dvírkami stánku je 
drevënà draperie s vyobrazením náciní chrámu Sa- 
lamounova, stul s vystavenymi clilcby, obetního ol- 
táre, náprsního stítu veleknëze s 12 ruznobareviiymi 
drahokamy (symbolické znàzornëni 12 kmenu Isra¬ 
ele), sedmiranienny svícen a j. a nade vsím v rámci 
oválném 10 prikázání bozích. Opon pred stánkem 
má nábozenská obec votická nëkolik, a to svou prací 
uinëleckou velmi cennych. Jmenujeme: „Peroches, 
které vënoval vudce venkova Neftalí (z) Tomic, syii 
Lebla Arnsteina z \odñan, se svou manzelkou Cha- 
nou-Rifkou, dcerou zesnulého Josefa z V. v r. 1766,"