Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Dèjiny Zidû ve Vlasiiiii. 
Zpracoval 
Jaroslav Polcik-Rokycana, Praha. 
Vlas i m, polit, okres Benesov u Prahy, má ziel, 
náb. obec starsi sto let. R. 1893 bylo tarn 210 2idú, 
r. 1910 jiz jen 121, r. 1921 klesl jich poëet na 87. 
Tato z. n. o. spojila se s z. n. o. v Trh. Stëpânovë 
a Naceradci. O instituée této obee velice se zaslouzil 
star. z. o. David Gratum (nar. 4. listop. 1830, zemr. 
28. zárí 1910); svuj úrad zastával od r. 1892 do 1898. 
Za jeho starostenství byly sehváleny nové stanovy 
z. n. o. Cestnym elenem z. o. byl Emanuel K o 11 i n- 
sky; tyz byl elenem mëst zastup. y Trh. Stepánove 
a dlouhá léta byl v rade zálozny. Za války byl okrsko- 
vym duverníkem ve veci lialieskyeli uprchlíkíi. Jeho 
synové: MUDr. Jindrich K., lékar na Kr. Vinohradech, 
Otto K., velkoobchodník v Praze, Lev K., velkostat- 
káf, deera pani Ella Hermanová v Kralupech. Za- 
kládajícím elenem Ch. K. ve Vlasimi byl od r. 1890 
Josef K o 11 i n s k y. Tyz narodil se v Pavlovicíeh r. 
1851, byl nájemeem dvoru v Nesperáeh az do svého 
úmrtí r. 1911. V predstavenstvu obee Y. byl nepre- 
trzitë od r. 1899; byl to clovëk vzáené povahy, vse- 
obecne oblíbeny. Manzelka Berta K., roz. Rosenbau- 
mová. Syn Ing. Ervin K., majitel dvora v Nesperáeh. 
Deera pi Anna Miillerová v Roudnici n./L. Sy¬ 
nové: Dr. Pavel K., advokát v Praze, Zdenëk K., ma¬ 
jitel dvora v Novém Dvore. Jini o z. n. o. zaslouzili: 
Sal. P o 1 á e e k, Marek K u m e r m a n n, Filip Eng¬ 
länder, Herrn. Reich (dlouholety starosta z. n. o. 
a Chevra Kad.), pi Emilie Glaserová, dlouholetá 
predsedkynë spolku pani a dívek ve Y. R. 1922 
byl starostou z. n. o. Oskar G r ü n h u t. Ve Vlasimi 
pûsobili tito rabíni a uëitelé: Zikm. P o 11 a k, Zikm. 
K o h n, Zikm. Fischer a rb. Viktor T a u s s i g 
z Prahy. Ve V. byla jednotrídní soukr. skola s vy- 
ucovacim jazykem nëmeckym od r. 1875, aie v r. 1897 
byla zrusena. Synagoga vyhorela r. 1850 a byla záhy 
a s velikymi obëtmi znovu postavena. R. 1890 byla 
velmi vkusnë vymalována a renovována. Hrbitov byl 
blízek zániku, avsak obëtavosti predstaveného Ch. K. 
Hynka Broda byl r. 1890 opraven a je odtud v nej- 
lepsím porádku. 
T r h o v y Stëpânov byla nejstarsi z. n. o. 
v okresu vlasimském. Die sdëleni rab. Taussiga byla 
tam zalozena Ch. K. v r. 1438; z téhoz roku datuje 
se i kupní smlouva o hrbitov. Nëkteré az 300 let staré 
náhrobky jsou na tomto hrbitovë. Starostou Ch. K. 
je J. D u b. Obec byla spojena s z. n. o. ve Vlasimi r. 
1925 a zaslouzili se o ni: Josef Dub, Alois D u b, 
Mojzis Ornstein. Rituelni lázeñ pro zeny byla zru¬ 
sena; rovnëz i zidl. náb. skola, na niz pûsobili uëitelé 
Iltis a Jak. Kraus. 
V Naceradci utvorila se z. n. o. r. 1850 a za- 
nikla r. 1919, byvsi pridëlena k z. n. o. vlasîmské. 
2id. náb. skola byla tam zrizena r. 1855 a zrusena byla 
r. 1890. Vyznamni uëitelé tam pûsobili: Hynek B r o d, 
Mojzis Neumann, Herrn. N e u m a n n. Zid. hrbitov 
jest —- jak rab. Vikt. Taussig zjistil — près 500 let 
stary a byl zalozen die povësti v dobë vyhostëni 2idû 
z Prahy. Synagoga zalozena byla r. 1880 a byla r. 1929 
prodána tamnímu obëanu. Vnitrek jeji byl dosud za- 
chován, avsak jedná se o demolování budovy. Hrbi- 
tovy v okresu jsou tyto: ve Vlasimi, Ml. Vozici, Pra- 
voninë a v Cechtici. — V Naëeradci pûsobil nëkolik 
let rb. Eduard Lieben, ktery pocházel ze staré, 
vázené rodiny z Prahy a tyz byl az do svého úmrtí 
r. 1933 správeem zid. sirotëince v Praze. 
Rituální lázeñ byla v N. pred lety zrusena. Spolek 
Ch. K. vsak dosud trvá, près to, ze Zidû zde valnë 
ubyvá. 
Vodiìany. 
V archivu mëstském jsou o Zidech tyto nejstarsi 
záznamy: V dobë zástavy panství knízete Schwarzen- 
berka (Joh. Adolf r. 1661—1683, Ferd. Wilhelm 
r. 1703, Adam Franz Karl r. 1732) byly ve Vodña- 
nech vseho vsudy tri zidovské rodiny, které musely 
piatiti na svoji dobu vysoky ochranny poplatek. Rok 
jich prijetí není znám. Zato se zachovala jich jména: 
z r. 1746: Lazar, Mathes a Mandl. Pozdëji 
pribyli: Salomoun N o s s a 1, obehodnik, od r. 1678, 
David I s á k r. 1687, Abraham N o s s a 1, koraleënik, 
r. 1687, Leopold Arnsteiner, kramár, r. 1713. 
Dne 27. listopadu 1746 tázalo se místodrzitelství, 
kolik 2idû je ve Vodiianech; die vykazu na tento do- 
Wodiìan. 
taz zaslaného bylo jich 7 usedlych a 1 neusedly a bylo 
5 2 dusi. Do r. 1848 bylo ve Vodnanech 12 zidov- 
skych rodlin a mëly jiz vlastní modlitebnu. R. 1852 
bylo jiz 22 rodin; téhoz roku postavila si zid. obec 
jiz svoji synagogu, která byla r. 1877 rozsirena 
a obnovena. Tak rychle v tëch letech obec zidovská 
se rozmohla. Jestë v r. 1884 bylo ve Vodnanech 50 
aä 60 zid. rodin. 
* 
(Prameny: „Vodnany", rab. J. Schüller, a v Griin- 
waldovë Jüd. Centralblatt, ëerven 1884.) 
J. P. R. 
Oft» 
VlaSim l