Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Josef Stein 
Rb. Josef Adler 
Josef Vogel 
Vytrznosti proti zidüm v Dolnich Kralovicich. 
y r. 1899 yypukly v D. K. vytrznosti proti zidum, 
o nichz kronika mesta vypravuje takto: 
Dne 30. rijna 1899 po 7. hodinë vecerni utvoril se 
v zadni casti mesta hloucek lidi, cítajících asi 30 hlav, 
ponejvíce vyrostku, kterí procházejíce mëstem zpí- 
vali národní pisnë. Jak z jednotlivych vykriku bylo 
lze souditi, mei tento projev manifestacni ráz proti 
zrusení jazykovych narízení, ale ve skutecnosti byl 
v souvislosti s polenskou vrazdou, jiz se dopustil israe¬ 
lita Hilsner. Procházení mëstem a zpëv trvalo do 11 
hodin, nacez se dav po napomenuti mistni policie a 
cetnického strázmistra rozesel. Druhého dne vecer 
opëtovaly se poulicni demonstrace davem mnohem 
vëtsim, ktery zpívaje procházel mëstem a vytloukl 
okna asi v 10 domech israelity obyvanych. Po 10. ho¬ 
dinë podarilo se dav rozptyliti. Smelost vytrzníkú 
vzrostla tím, ze dva cetnici by'li povoláni do Polné a 
strázmistr sám k zakrocení nestacil. Prvního i dru- 
liého dne ucinëno oznámení o vytrzno stech okresnímu 
hejtmanství v Ledei se zádostí, aby byla vyslána vo 
jenská posila. Zároveñ bylo vyhláskou obeanstvo vy- 
zváno, aby se uklidnilo a po 6. hodinë vecer dítky, 
dorost a celed' z domu nepoustëlo. Dne 1. listopadu 
povolán byl cetnicky strázmistr do Ledce a s ním se 
tam odebral obchodník Isidor ^ertheimer. jakém 
svëtle dotycny obchodník události vylicil, noni známo. 
íehoz dne odpoledne po 3. hodinë prijel sem okresni 
hejtman Fiser a oznámil starostovi mësta, ze prijede 
do D. K. vojenská asistence o 50 muzich se 3 dustoj- 
níky a nëkolik cetniku, a zádal, aby bylo postaráno 
o ubytování. Sotva zpráva o tom prisla do verejnosti, 
zacal se lid jítriti, chtëje zvëdëti, kdo byl prícinou po¬ 
voláni vojska. Jakmile se isetmëlo, pocal se lid shlu- 
kovati — tentokráte v poctu velice znacném — a pro- 
cházeje mëstem zpival neustále. Strezen byl 6 cetníky 
p. okresního hejtmana provázejícimi, kterí stále dav 
vybízeli, aby se rozesel. Tenkráte úcastnilo se demon¬ 
strace ve'liké mnozství veisnického lidu. Kdyz dav po¬ 
cal opët vytloukati okna v bytech israelitu, zakrocil 
p. hejtman dûraznë a vyzval lid, by se rozesel, coz se 
stalo. Cetnická asistence tedy k zamezení vytrznosti 
uplnë stacila. Po 12. hodinë v noci dostavila se vojen¬ 
ská asistence z Càslavë, 3 dustojnici a 42 muzi, nebylo 
vsak príciny k zakrocení. 
* 
Aby se israelitské dítky v ëeském prostredi D. K. 
naucily dobre nëmecky, byla zrizema r. 1864 nëmeckà 
zid. skola o 2 trídách. Byla povolena k zádosti z. o. 
dekretem c. k. mistodrzitelstvi a biskupské konsistore 
jako skola verejná, rovnocenná verejné místní skole 
ceské. Byla umistëna v cisle 65 v mistnostech zcela 
nevyhovujících. Prvním rokem mëly obë trídy dohro- 
mady 40 záku. 
Na zàkladë zákona ze dne 14. kvëtna 1869 byla 
dosud verejná skola prohlásena za soukromou. Teprve 
r. 1875 bylo z. o. zazádáno za právo verejnosti, jez 
bylo po delsíoh prutazích skole opët udëieno dne 
7. le dna 1877. 
R. 1876 byl pri zápise vëtsi nával zactva, musila 
byti proto II. trida v I. poschodí odbouráním prícky 
zvëtsena. T. r. bylo zapsáno 91 dëti, 72 isr. a 19 ka- 
tolikû. Z prispëvkû z. o. a sbírkami (jedna, porádaná 
r. 1876, vynesla 39 zl. 55 kr.) byly porizovány vyuëo- 
vací pomûcky a zákovská knihovna. Od r. 1874/75 vy- 
bíralo se k tornii úcelu od kazdélio pristupujícího záka 
50 kr. zápisného. 
Dne 12. dubna koupila z. o. dum c. 70 v D. K., 
byvalou kozeluznu, a uipravila jej na skolu. Za dum 
zaplatila 3294 zi. 46 kr., oprava stála 1059 zl. 40 kr,, 
dohromady 4351 zl. 86 kr. Tim do sitalo se skole no- 
vych, vyhovujících mistností. Nová skola byla slav- 
nostnë otevrena dne 15. cervence 1882 za prítomnosti 
cetného obecenstva a mnohych hostí, mezi nimiz je 
uveden také katolicky duchovní P. Kaspar. 
Prázdnin v nasem smyslu na zid. skole dosud ne¬ 
bylo, vyucovalo se po cely rok. Teprve ve skolním 
r. 1883/84 byly z. o. ustanoveny prázdniny od 
22. srpna do 1. zárí, tedy pouze tydenní. 
Od r 1878, kdy poëet záku byl nejvëtsi (dosáhl císla 
96) a skola byla v nejvëtsim rozkvëtu, pocíná se jeviti 
její úpadek, coz se projevoválo cím dále tím mensím 
poctem záku. V r. 1897/98 bylo zapsáno pouze 35 
záku, takze byl toho roku úmysl skolu ùplnë zrusiti. 
od nëhoz vsak bylo upusteno, ale skola byla reduko 
vána pocátkem r. 1898/99 na jednotrídní. Toho roku 
vzdal se svého úradu správee skoly rb. Josef Adler, 
na jehoz misto nastoupil Josef Schneider (1899 
az 1901), a koneenë L. Heim (1901—1905). 
Záci omezovali ise od r. 1890 jiz jen na israel. a je- 
jich pocet se stále mensil. R. 1903/04 bylo zapsáno na 
zacátku jiz jen 21 záku, z nichz v roce nëktefi vystou- 
pili. Skola pozbyla svého vyznamu a predstavenstvo 
il. o. ji zrusilo, jak o tom svëdci poslední zápis v pa- 
mëtni knize, zapsany starostou z. o. p. Jos. Stei¬ 
nern v tomto ceském znëni: 
Predstavenstvo isr. o. z. usneslo se ve své rádné 
schuzi dne 5. srpna 1905 svou nëmeckou skolu roz- 
pustiti, coz se téz stalo. Matriky byly odvedeny c. k. 
okres. hejtmanství v Ledei a skola nadobro ihned près 
veliky odpor rozpustëna. 
V Dolních Kralovicích dne 8. srpna 1905. 
Josef Stein, starosta. 
Jako správcové skoly pûsobili tu rb. Joachim 
Dolní Kralovice 2 
688 
Unter-Kralowitz 2