Déjiny Zidíi Geschichte der Juden
V Dolnich Kralovicich. in (Jnter-Kralowitz.
Zpracoval
Frantiseli Kolman9 odb. uc. v Dolnich Kralovicich.
y
Zidovská obec nábozeriská y D. K. patri jistë k nej-
starsím v tomto kraji. Ackoli se nám nezachovaly
památky písemné, podle kterych by eh o m mohli její
stárí bezpecnë zjistiti, muz eme tak s velikou pravdë-
podobnosti souditi podle dëjin meat a D. K., které
vznikly v Ûjezdë Svatavinë ve stol. XI. a byly po në-
kolik iset let jeho kulturnim a hospodárskym stredis-
kem. Je nepochybno, ze tu zahy vznikla i z. o.
Zidé bydlili tu v západní casti mesta pri levém
brehu reky Zelivky, kde se podnes ríká „Zidovská
uliceByli jako jinde od ostatního obyvatelstva prisnë
oddëleni. Vchod do jejich 2idovské ulice zatarasen
byl natazenym provazem nebo drátem a zidé musili
byti oznaceni na pazi zlutym páskem, aby se od ostat-
ních na prvni pohled rozeznali. To vsechno se zacho-
valo dosud v pamëti starsi generace tradici. Teprve
doba Josefa II. prinesla v tomto smëru úlevu i v z. o.
zdejsí.
2idovské obyvatelstvo bylo v drivëjsich dobách v D.
K. velmi ëetné, nepomërnë ëetnëjsi nez dnes. Jestë
pred 50 lety bylo v samotnych D. K. près 50 zid. ro¬
dili a v okolnich veisnicich v kazdé rovnëz nëkolik.
Zivili se skoro vyhradnë obehodem a podomnim ob-
chodem perim, kûzemi a pod. Prístup do remesel byl
pro synky zidovské nesnadny, cechy cinily veliké po-
tize. Zâmoznëjsi zidé stávali se casto majiteli statku
nebo nájemei okolnich panskych dvorû. Tou mërou,
jakou pronikal v obehodë zivel krest'ansky, ubyvalo
u nás obyvatelstva zidovského, ponëvadz tu nebylo
pro në priznivych zivotnich podminek. 2idé dávali své
dëti ve skolách vzdëlàvati a ty se pak usazovaly ve
mëstech s vëtsimi obchodnimi moznostmi. Tak se stalo,
ze pocet zidovského obyvatelstva se po venkovë velice
ztenëil. Z vesnic vymizeli zidé nadobro, v D. K. zije
nyni pouze 41 dusi (drive nëkolik set), na celém
okrese dolnokralovickém dohromady asi 100 dusi.
Na území dolnokralovického okresu bylo drive cel-
kem 7 náb. o. z., a to: D olní K r a 1 o v i c e, C e c h-
tice, Kosetice, Chmelná, Kr ivisoudo v,
Pravonin a Zruc. Ponëvadz pocet zid. obyvatel¬
stva neobyëejnë poklesl, bylo nutno z. o. slouëiti, tak-
ze je nyni ve skuteënosti na celém okrese pouze obec
jediná D. K., k niz ostatni jsou pridëleny. Slouceni
to není dosud ùrednë provedeno, ale zádost jiz byla
podána a od prevratu se to ve skuteënosti jiz praktikuje
Na území okresu bylo nëkolik synagog a modlite-
ben. Synagoga v D. K. je nejstarsi. Presnë nelze udati,
kdy byla postavena, ale je mozno souditi, ze brzy po
zalozeni kostela dolnokralovického, ktery byl posta¬
ven ve XII. stol. Kronika mesta D. K. klade její po-
ëâtek do XVI. stol. Podle tradice pry asi pred 200 lety
vyhorela. Snad to byl pozár dne 30. dubna 1764, o kte-
rém je v recené kronice záznam, ze tehdy vyhorela
skola, pivovar, mlyn a vsechny zid. domky. Synagoga
byla r. 1906 (5666) za pr. p. Jos. Steina pëknë
opravena nákladem z. o. a z prispëvkû mistnich
i vzdálenych prislusnikû. Ze starozitnych predmëtû
v ni uchovávanych slusi pripomenouti mosazny svicen
Bearbeitet von
Fachlehrer Franz Koltnan, Unter-Kralowitz.
(chanuka) na 9 sviëek a mosaznou visací lampu. V r.
1928 zrizen byl za pr. p. Jois. Y o g 1 a pred synagogou
nákladem 6500 Kë pëkny park, ëimz velice ziskala
synagoga i Zidovská ulice.
Synagogy v Pravoninë a ve Chmelné jsou zruseny
(z posledni byl zrizen spychar na obili), rovnëz tak
modlitebna v Cechticich v zámku. Modlitebna v Kr i v-
soudovë je zachována dosud v budovë statkáre
p. Fuchse, ale neuzívá se ji. Synagoga v K o s e t i-
c i c h stoji prázdná, neuzívá se ji pro nedostatek
vëricich.
2idovsky hrbitov v D. K. je pëknë upraveny a lezi
pod zidovskou ctvrtí na vyvyseném levém brehu reky
2elivky v pëkné, suché poloze. Stárí jeho udává se po¬
dle tradice na 600 let. Byl dûkladnë opraven za pr.
pp. Weisse a Korefa. Pohrebni vuz byl zakoupen
dne 7. srpna 1894 z Plznë za 460 zi. Mimo v D. K.
pochovává ise také na hrbitovy v Koseticích, v Pravo¬
ninë a ve Studeném (pro z. o. v Krivsoudovë).
Matriky z célého okresu jsou nyni v D. K.
Ümrtní matriky z. o. D. K. jsou zachovány ve trech
knihách od r. 1788. Jsou dosti ëitelnë psány a od
r. 1890 ëesky vedeny.
Ümrtní matriky z Pravonína jsou zachovány od
r. 1839—1914, z Kosetic od r. 1852—1914, z Kriv-
soudova od r. 1896—1918, dále jsou vesmëis vedeny
v D. K.
Rodné matriky D. K. jsou zachovány v pëti knihách
od r. 1788 a od r. 1896 jsou vedeny ëesky. Rodné
matriky z Pravonína jsou zachovány ve dvou knihách
od r. 1839-—1914, z Kosetic rovnëz ve dvou knihách
od r. 1852—1895, z Krivsoudova v jedné knize od
r. 1896—1915.
Matriky snatku obee D. K. jsou zachovány ve trech
knihách od r. 1788 az na nynëjsi dobu, obee Kosetic
v jedné knize od r. 1852—1888, obee Krivsoudova
v jedné knize od r. 1896—1912, obee Pravonína
v jedné knize od r. 1839—1888.
Ze zaslouzilych muzû z. o. dolnokralovické slusi
jmenovati starosty obee pp.: Adolfa Weisse, pekare
a pokl. Obë. zálozny, zemr. 27. zárí 1890, Jakuba K o-
r e f a, obchodníka a zaslouz. obec. tajemnika, zemr.
21. kvëtna 1916, Jos. Steina, obchodníka, zemr. 16.
listopadu 1930, Filipa W e i 1 a, obchodníka, zemr.
5. ledna 1925, Gustava H o 1 z e r a, obchodníka, Jos.
V o g 1 a, obchodníka, Yojtëcha B a u e r a, správee
matrik, Bedricha Krause, pokladníka z. o., Josefa
Krause, ëlena vyboru z. o., dále rb. pp. M u n z e r a,
Fischerà, A d 1 e r a, H e i m a a Strán ského.
Uëitelé jsou uvedeni ve stati o nëmecké skole.
Sedadla v kostele zakupovali si ëlenové z. o., a
to muzi pro cely zivot, jak o tom svëdci kniha dobre
zachovaná a pëknë psaná s uvedenym letopoctem 1802.
Kniha zápisu o hrobech je vedena od r. 1878.
Pri z. o. je zrizeno pohrebni bratrstvo, majîci za
uëel vzájemnou poimoc hmotnou i morální ëlenu pri
úmrtí nëkterého z nich. Nejstarsí zápisy zachovaly se
z r. 1880.
Do/ní Kralovice 1
687
Unter-KraLowitz Í
