Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Jakob Glückauf 
Bernard Reiner 
Chajim Taussig 
Josef Taussig 
vicky, Stredokluky, Tuchomërice. Kdyz byla v r. 1715 
zfizena komise za úcelem redukce Zidu, vzdy bylo 
hlavnë na venkovské zidovstvo poukazováno. Pusobe- 
ním této komise se stalo, ze byly celé kraje v Cechách 
Zidu prázdny7), tak i Hostouñ ani Unhosi nejsou 
v seznamu plánu tëch mëst obsazeny, v nichz byla 
sidla Zidu. 
Nedlouho poté vidíme v H. veîikou a vázenou o. z. 
K. 1792 pripomíná se zde R. Nassanael, rabin y Hos- 
touni („Nöda bijehuda, II. b. 192, 192), R. Ezechiela 
Landaua „Tesuba meahaba 13", R. Eleazara Flekelesa. 
Pak v r. 1817 byl zde uceny R. Josef („Tesuba mea- 
haba", 392) 8). R. 1852 bylo y H. 64 zid. rodin a 
mëly svoji synagogu a nëmeckou konfesionelni skolu. 
Byl tam v tëch letech rb. dr. M. Ascher9). 
Horelice. Kdy zidovstí osadnici se pocali usa- 
zovati v Horelici, neni mozno rici pro nedostatek 
zápisu. Die tradice lze miti za to, ze zde v okoli byli 
jiz dávno usazeni, a to dosti cetnë, v H. pak mëli 
snad jiz pred postavenim nové synagogy svou mod- 
litebnu mensich rozmëru. Jak se zdá, tato vyhorela 
a tak r. 1842 byla vystavëna nová prostorná synagoga 
na skalce, zvedající se u cesty k dnesnímu státnímu 
velkostatku, od nëhoz byl pozemek, tehdy za c. k. 
správy, bud' koupen nebo darován, protoze jest ob- 
klopen pùdou uvedenému dvoru patrici. 
V obradní síni nového kostela, která má tvar ob- 
délníku, stojí ve trech radách 12 lavic, kazdá s péti 
misty. Za obradní síní byl byt pro rabína a mensí 
zimní modlitebna. Nad tëmito místnostmi bylo zen- 
ské oddëleni synagogy. 
Zmënu ve vnitrním usporádání doznala synagoga 
po zrízení soukromé skoly zidovské y H., která umís- 
tëna v drivëjsi zimní modlitebnë. Ze zenského od¬ 
dëleni zrízen r. 1883 byt pro ucitele této skoly a 
zenám vyhrazena polovice lavic v obradní síni tak, 
ze zenské oddëleni rozdëluje od muzského pouze uzsí 
ulicka, vedoucí od dlverí sinë k oltári. 
Jednotrídní israelitská skola soukromá v H. byla 
zrízena asi r. 1881, protoze tento rok jest pripojen 
k podpisu schvalujícímu její stanovy. Die kroniky 
obecné skoly v H. navstëvovalo zid. skolu ve skolním 
roce 1886/87 sestnáct dítek. Skola ta pak zanikla 
r. 1897, snad pro nedostatek zactva, jak lze souditi 
z toho, ze ve skolním roce 1898/99 navstëvovaly 
obecnou skolu ve trech trídách v H. pouze dvë zid. 
dëti. R. 1876 byl zrízen pri horelické náb. obci zid. 
nemocnicní spolek „Bikkur Cholim", ktery zanikl ve 
svëtové válce. 
R. 1881 byly patrnë sepsány stanovy israel. náb. 
spolku v H., o nëmz se vsak nezachovalo nie blizsího. 
Stanovy israelitské obce náb. v H., jez vysly r. 1896. 
jsou nëmecké. Podle nich patri do svazku zid. obce 
náb. v H. obce: Ühonice, Chynë, Chrásfany, Chruste- 
nice, Dusníky, Horelice, Jinocany, Nenacovice, Nu- 
cice, Malé Prílepy, Ptice, Svárov, Tachlovice z okr. 
unhostského, Chejnice, Orech, Dobríc, Reporyje a 
Zbuzany ze smíchovského okresu. 
Die zápisu z r. 1898 tvorilo zid. obec horelickou 
17 rodin, pak se pocet znenáhla zmensoval, jestë 
r. 1918 cinil 13 rodin. Dnes jest jich jen 6 s 13 oso- 
bami a obec horelická má byti sloucena s zid. obcí 
náb. v Berounë. Az do r. 1897 byl zde rb. Jakub 
Stutz, od r. 1898 sem dojizdël slánsky rabín. R. 1900 
byl prijat Benjamin N e u m a n, uhersky príslusník, 
ktery zde byl rabínem do r. 1902. Po nëm r. 1903 
nastoupil Julius Eisner, r. 1904 Mojzís Dar- 
s c h a n, ktery zde vykonával bohosluzby s nëkolika- 
letymi prestávkami, kdy sem dojizdël v letech 1911 
az 1918 ucitel náb. Morie Steiner z Prahy, po 
dlouhá léta a zemr. zde r. 1925 jako posledni hore- 
licky rabin. 
Podle vyprâvëni byl posledním mistem odpocinku 
2¡idu hofelickych zid. hrbitov v Hostouni u 
K1 a d n a. Nëkdy po r. 1895 dostala obec povoleni 
k pohrbívání svych prislusniku na blizsim hrbitovë 
ve Velké Morinë v okr. berounském, kamz se 
pohrbívá do dnes. 
V posledni dobë byl jiz velmi zpustly zevnëjsek 
synagovy v r. 1925 nâlezitë opraven, k cemuz cást 
nákladu hrazena z provedené sbirky. Y bytech pro 
rabína, ucitele a v byvalé zid. skole nalezli útulek na 
pocátku svëtové války polstí zidovstí uprchlíci a sy¬ 
nagoga nyní kazdou sobotu plnila se hlasnymi jejich 
modlitbami. Po jejich odchodu pronajaty místnosti 
tyto dvëma horelickym obeanum. 
Z vyznacnych príslusníku n. z. o. horelické dluzno 
jmenovati manzelé Grabo vy, Adolfa V o g 1 a, 
dlouholletého starostu obce této, a po nëm v této 
funkei Zikmunda Helle ra, kterí az do své smrti 
starali se poctivë o obec jim sverenou. 
* 
1) Zdenëk Wirth, Soupis památek histor. a umël. v okresu 
kladenském. 
2) Ottùv slovník naueny. 
3) Ft. Melichar, „Monografie mesta Unhostë", r. 1888. 
4) Orig. y mistodrzit. arch. Miss. 51, fol, 139. 
5) JUDr. G. Fleischmann, tajemník zid. obce prazské: „Sidla 
2idu v Cechách r. 1521." 
(i) Jahrbuch der Cultusgemeinden f. d. J. 5653, nákl. Jak. 
B. Brandeise, Praha. 
') Dr. Frant. Roubík, ,,2idovská osídlení y Cechách" na 
mistnich plánech z r. 1727, y III. Rocence Spol. pro dëjiny 2idu 
v csl. republice, 1931. 
8) S. H. Lieben, „Beiträge zur Kulturgesch. der Juden in 
Böhmen," vydal spolek Afike Jehuda (1930) v Praze. 
9) Alb. Kohn, „Notabeinversammlung d. Israeliten Böhmens". 
Wien 1852. 
Unhoit 
686