Geschichte der Juden
in Turnau.
Déjiny Zidíi v Turnovè.
Bearbeitet von
Hugo Seger, Turnau.
O 2idech y Turnovë (nëm. Turnau) zminuje se
misty dr. J. V. S i m á k v I. a III. díle svych „Pribëhû
mesta Turnova66 i J. Prásek v „Dejinách mesta
Turnova nad JizerouZ tëchto knih sebrána a sesta-
vena je následující historie zidovstva v T.
Doba nová a poslední je zpracována die zápisu obce
zidovské.
Stopy o. z. v T. sahají daleko do minutasti. Rozvoj
o. z. souvisel zde s financní tísní pana Krajíre z Kraj-
ku. Tomu nelze se diviti, neboí pan Krajír vedi ná-
kladné stavby, opravil zámek na Hrubém Rohozci, i
zámek brandejsky. Pri obnovení mëstskych knih tur-
novskych r. 1526 byla o. z. zde jiz dokonale zrízena.
Jednotliví clenové obce sídleli bud' v domech pred-
mëstskych v ulici Zidovské nebo nabyvali i domu ve
vnitrním meste. Správu vedi rychtár, ale obcanské zá-
lezitosti príslusely rade konselské.
Pozdëji upraven byl i pomër náb. o. z. k obéi mëst-
ské ve príeine synagogy a sepultury. Ze zápisu na no-
vou synagogu z r. 1719 jde najevo, ze mestská obee
dala zidum právo zríditi si gynagogu i sepulturu.
První synagogu meli zidé v ulici Jicínské (c. 299)
a sepultura byla v sousedství domu a sahala az do ny-
nëjsiho pivovaru Svobodova v ulici Sobotecké (podle
vypravování majitele pivovaru). Nápisy na náhrobních
kamenech dosud zachovanych sahaií az do pocátku
17. stol.
Spolecenské postavení zidu bylo snízené a opo-
vrzené. Zivnost mëli v lichvë a ve vselikém obchodu;
zabyvali se kramárstvím, remesly a mëli obchodní spo-
jení i se sousedními a vzdâlenëjsimi mësty. Mëstsky
rád r. 1568 prikazoval sousedum, aby zidu v nicem
nefedrovali, ciziho zida nesmël hospodár prijmouti a
uciniti mu pohodlí, az prinesl mu jistotu od pána.
O trzích smël zid kupovati az po kupcich krest'an-
skych.
První zid, o nëmz zápisy mluví, je M o j z í s, receny
kloboucník. R. 1527 splácí na dluh 5 kop svému zeti
Jakubovi zidu. Qstatek byl mu odpustën. R. 1534 má
dum v Hrustické ulici, ale prodluzeny. Pripovídají
se nañ vëritelé Jesek zid pro dluh 25 kop, ctyri mës-
t'ané, jizto rucili za zida v 50 kop. mis. za vino na
Kost, Jan z Biberstejna na Kosti mël dluh a spravedl-
nost na gruntë u Mojzíse zida v ulici Hrustické 251.
Jirik Tarant a Zalman zid, rukojmí v 50 kop. mis. za
safrán u Petra Trnëného v Boleslavi. 0 dum ten zid
prisel. R. 1533 vdává Mojzis dceru svou Magdalenu
Benesovi, synu Barocha zida z Litomëric; vënem dal
jí druhou puli. Byl to dum nejspíse v ulici Jicínské,
nebot' r. 1537 Yanëk, nëkdy pisar skalsky, zabavil
Mojzísovi dum, „v nëmz bydlí nad satlavou", pro dluh
17 kop 8 gr. za tresnë; téhoz Mojzíse upomíná Dorota
Hladomrice o dluh za krávu.
Zet'ové Mojzísovi zustávali téz v mëstë. Jakub zid
Zpracoval
Hugo Seger v Turnovë.
jestë r. 1557, Benes zid r. 1535, kdy prodal k obci
svych 39 kop na domë Simona Ptácka za 24 kop ho»
tovych.
Vyse uvedeny Jesek má r. 1546—1548 dluh za ko-
rení u nebozky Doroty bednárky. Zalman r. 1535 drzí
dum v mëstë, koupeny od Jir. Taranta, snad nëkdy
Mojzísuv. R. 1542 rucí zañ Yanëk kozisník v 60 kop.
u pana Jana z Bibrstejna na Kosti.
R. 1528 v Praze pred soudem stoji Raychil zidovka
z T. Téhoz r. David zid prodal 27 kop mis., penëz
gruntovnich na domë Jiríka bednáre.
I s á k zid, ree. rychtár, mël r. 1529 dum v mëstë
u Hradeb, penize na domë v rynku a pohledávky
i kolik lidi. Zena jeho sluje S á r a. R. 1538 vyhorel
a pujcil mu pán 15 kop. Umrel asi 1545 a dum po
nëm koupil pan Jiri Loukovsky. Dceru svou Marianu
vdal r. 1536 za Jeremiáse zida, obchodníka s kozemi.
K o 1 m a n zid, snad bratr Isákuv, zil v T. r. 1537
az 1546, Aron zid, má r. 1537—1542 dum na Tráv-
nice; 1542 dluhuje prazskému velkokupci Zikmundovi
z Fraysku, pánu z Bibrstejna, za ovee sedlákum ze
Semtiskova a Oure.
Zidovka Kutra r. 1547 kupovala kment a vëci krám-
ské. Zid Chaim se zenou Markétou r. 1557 koupil dûm
v ulici Hrustické.
Isák Turek r. 1552—1557 mël v mëstë dum a ob-
chod. Potom odstëhoval se do Polska, ríkali, Izák
Cech de Colo. R. 1562 zplnomocnuje prazské souvërce
Marka a Davida, aby vymáhali V T. penize za jeho
dum.
Pozdëji u soudu mëstského objevuji se r. 1587 zi¬
dovka Dorota, r. 1588 Simon zid a r. 1591 Lazar.
Pred dobou bëlohorskou bylo v T. na 300 domu.
Pozárem r. 1643 zniceno bylo 119 domu a zpustlo asi
15. Zbylo tedy asi 170 domu.
Berni rolla z r. 1562—1564 uvádí 46 domu, 35 cha-
lup a 110 domku, 9 domu zid. usedlych, 16 mist sou-
sedskych, 5 chalupnickych, 16 domku a 7 zid., tedy
pustych bylo 84.
Revise berni r. 1713 cítá 154 domu sousedskych, 91
ostatnich, celkem 245. R. 1707 hrozny oheñ strávil
177 domu, takze zbylo po ohni pouze 68 domu zacho-
valych v celém mëstë.
Kdyz r. 1805 zavedeno bylo druhé císlování, bylo
domu celkem 372, z nichz 21 zid. Od tëch dob pocet
domu vzrustá. Domy zid. obdrzely pak asi r. 1875
misto dosud rímského císlování císla nová, bëznà.
Po hrozném pozáru r. 1643, kdy témër cely T. vy¬
horel, nastaly veliké zmëny. Mnohé domy uplnë za-
nikly, jiné dostaly se koupi novym majitelum. Také
zid. skola zmënila sidlo své. Dne 4. brezna 1647 kou-
pili Lebl Marek a Benes, starsi zidé, od Václava Der-
tulina domek na obci a pri témz domku c. X, nyni
Turnov 1
679
Turnau 1
