Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Déjiny Zidu v Tábore1). 
Zpracoval 
Dr. Frantisek Kroupa, Tábor. 
"V osudech mesta Hradistë hory Tábor, cili strucnë 
Tábor, vystupují zidé pomërnë pozdë. Témër vsecka 
mësta okolní zaznamenávají pevnë usedlé zid. rodiny 
jiz v XV., nekterá dokonce ve XIV. stol., y T. naproti 
tomu bezpecné zprávy tohoto druhu jsou az z konce 
XVI. stol. Jest jisto, ze dulezitym cinitelem byl tu 
zvlástní, ba ojedinëly nábozensky a sociální ráz sta- 
rého T., ktery i près vnëjsi likvidaci r. 1437 a 1451 
mei dlouho hlubokou odezvu ve vnitrních pomërech 
mesta. 
Nechci tím ríci, ze by pred zmínenou dobou zidé 
do T. byli vubec neprisli. Byl jistë castym cílem zid. 
obchodníku, kterí v blízkém i dalekém okolí dosti 
znacnë byli usazeni, avsak jen prechodnë o trzích a 
podobnych prílezitostech s vyloucením moznosti trva- 
lejsího usazeni, nad címz vládnouci mest'anstvo du- 
slednë bdëlo. ^Jest proto tím zajímavejsí, ze prvni 
jméno zid vyskytuje se v T. u rodiny krestanské jestë 
pred r. 1525, mezi nejstarsími záznamy y mestskych 
knihách. Je tak nazyván Jan kloboucník, usedly 
na domech c. 69 a 70 2) a jeho pivovaru ríká se „zi~ 
dovsky pivovarSkoda, ze neznáme duvodu tohoto 
pojmenování. 
První bezpecnou zprávu o zidech vT. máme v mest¬ 
skych knihách z r. 1572 pri dome c. 137, kdy majitel 
jeho Václav Kásovec jest „z porucení panského 
dán do vezení, ze u sebe zidy hospodou fedroval 
Tato zpráva potvrzuje ovsem dosud jen to, co receno 
bylo drive o prechodnych pobytech Zidu v T. Mnohem 
dulezitejsi jest naproti tomu zpráva z r. 1594, kdy 
Pavel Lidi mladsi z Lidlova koupil v T. dum c. 51 a 
pronajal jej rodinë zidovské. Cin tento tëzce nesli Tá- 
borstí, kterí neradi vidëli, ze pronájmem slechtického 
domu, jenz nepatril jejich právu, obchází a rusí se je- 
jich zákaz o zidech. Jméno této zid. rodiny není známo, 
aspoñ ne s plnou bezpecností. Teprve pro období pred 
r. 1618 víme ze svëdectvi Petra Voka Zmyslovského 
z Radvanova, ze na domë Lidlovském bydlel zid B e- 
n e s s manzelkou Ráchlickou, se synem Ada- 
mem a s druhym zidem Jáchymem, a ze v téze 
dobë zil v T. zid H i r s 1 s manzelkou Rejnou a se 
schovancem Markem3). Tento Benes jest asi 
Benes Mendl, ktery se pripomíná i se svou man¬ 
zelkou v zápisech mëstskych r. 1617 pri jakémsi ob- 
chodním dohazováni. Bylo by tedy jméno Mendl spo- 
jeno s pocátky zidu v T. 
Obrat nastal r. 1621. Tehdy Ferdinand II. velmi 
zlepsil zlé dosud sociální postavení zidu odmënou za 
financní pomoc, kterou mu poskytli za ceského po- 
vstání. Konec t. r. nebo hned pocátek r. 1622 jest 
i pocátkem skutecného a bezpecného usídlení se zidu 
v T. Kdyz totiz 18. listopadu r. 1621 T. kapituloval, 
ulozena mu velká válecná vyplata (rancion) v cástce 
60.000 zl. rynskych, která vybírána byla od 22. listo- 
Geschichte der Juden 
in Tabor1). 
Bearbeitet von 
Dr. Frantisek Kroupa, Tábor. 
padu 1621 do 22. prosince 1622. Podmínky byly pro 
zubozené mèsto velice prísné, kazdy majitel domu mël 
odvésti tiretinu jeho odhadní ceny a ponëvadz v mno- 
hych prípadech nemëli ochuzení mëst'ané tolik hoto- 
vych penëz, sebráno jim bylo náhradou na cennych 
predmëtech vse, co jen bylo mozno. A práve' k odhadu 
tëchto predmëtu povolal si tehdejsí „gubernátor4Í Tá- 
bora Maximilian Bechler z Meningen z okolních mëst 
Tyna nad Vltavou a Sobëslavë zidy. Zajímavá zpráva 
o pocátcích zidu v T. zachovala se nám ve vypovëdich 
sousedû táborskych Jana Duchka a Jana Krumlov- 
ského pred právem Sobëslavskym z 9. dubna r. 1669. 
Tehdy magistrát usiloval o to, aby mohl zidy z mësta 
vypovëdëti a vyslycháni byli proto stari pamëtnici, 
kterí mëli dosvëdciti, ze pred r. 1618 zidé v T. trvale 
Synagoga (vnëjsek) 
osazeni nebyli. Vypovëdi pro zajímavost znovu otis- 
kuji 4) : 
Svëdectvi Jana Duchka, 74 roky starého: „Jistiti 
mohu, ze zidé u nás v Tábore zacátek svùj mëli po 
otevreni mësta Tábora, kdyz rancion sousedé táborstí 
skládati museli, ze pak penëz vsech na hotovosti ne- 
Tábor 1 
621 
labor I