Y jeho literární pozustalosti jsou nescetné krásné
bàsnë, ale zachovalo se i mnozství dopisû od vynikají-
cích muzu ceskych, jez svëdci o jeho odusevnëlosti.
Y poslední dobë snazily se nëkteré kruhy o yydání jeho
prací, z nichz uvádíme následující básne:
VY A MY.
Národ cesky jestë nezahynul!
mocnym zvolal hlasem casu ducli,
dlouho spai, nez opët se vysinul,
dlouho trpël, vyslysel ho buh.
Slunce vzchází jeniu, sluiice jasné,
svëtlo vzkrísenému národu,
buh-li spravedlivy, nevyhasne:
zaslouzilf si Cech svou svobodu.
Pro svobody svëtlo v temné dobë
cedilt' on jiz slechetnou svou krev,
v boji proti duchamorné zlobë
krvácel drív jinych ëesky lev.
Krvácel — a dvë století rána
smutná lio na líizko poutala,
az ho svobodnych národu brána,
prvorozence, uvítala. — — —
Mezi Cechy zil jiz od pravëku
v míru s Cechy toho lidu kmen,
jenz co korist svëtobornych vztekû
k ziti na vëky byl odsouzen.
Pohostiny Slovan prijal vlidnë
cizince od libanonskych hor,
drahné doby zili oba klidnë
vedle sebe, jiné vire vzdor.
Novy vedrai zivel se do vlasti,
kde brat v svatém miru s bratrem zil.
Clitëje sám ve krásnou zem se vkrásti,
nesvornosti seineno rozsil:
V y pud1 2ida, kresfane a Cechu,
od vëkû byl 2id tvíij neprítel,
on byl katem onëch muk a vzdechu,
jezto utrpël tviij Spasitel.
Cechûm radil tak, nez ¿idíim pravi!:
Nemëjte jiz spolku s Cechy vie,
s národem, jenz duvëry vas zbavil, —
my vám podáváme ruky vstríc.
Uposlechlit' hladkym slovum oba,
snásenlivy druhdy Cech a 2id,
trest jich neminul, nastala doba
záhuby pro vsechen cesky lid. — —
Lepsí Cechûm opët doby kynou,
dnové svobody a volnosti,
také 2idum v svëtë minou
dny zaslouzenych zalostí.
K nebesum volajici bezpráví
Cechum, 2idûm kryla jedna noe,
obou srdee ranëné uzdraví
tatáz svëtem hybající moc.
Pariové trudné miiiulosti,
nevërme jiz hadim slovûm vie,
spojme se a v blahé budouenosti
sláva, moc a mir nám kyne vstríc. —- —
VLTAVA A JORDÁN.
Ze vsech rek na kruhu sira svëta
nejvice mou mysl jímá dvé:
jednu praotcûv mych duch oblétá,
druhá poutá zraky — city mé.
U jedné kolébka mého kmene
v úzasny se promënila hrob,
druhá vlasti bratri mych se zene
svrhujicich pouta mrtkych mdlob.
Daleká mezera deli obë:
K pûlnoci ta spëje, ona v jih,
ba i v mori vodném obou hrobë
nesejde se ani krûpëj z nich.
Vltava svou vodu stribropënnou
sílá u veliky oceán,
v mori Mrtvém vëcnë zasmusenou
stele vlnu posvátny Jordán.
Prece stékají se obë reky
v srdci mého citëni:
zvlnice je zoufalstvim na vëky, —
nadëji v konecné spaseni.
Upomince na vlast, kterou mijí
Jordán, slzu zboznou v obët dám,
bratrím pak, jiz liad Vltavou zijí,
snahy, ciny, ano zivot sám.
Adolf Mahler.
Adolf Mahler pocházel z Lipnice, kdez se nar.
dne 20. prosince 1849. R. 1874 pristëhoval se do S.,
kdez mël v c. 17 obehod se smísenym zbozim.
Dal se v uceni ke Sterzingrovi na JLipnici a obehod
zatím vedla jeho manzelka. Po yyucení nedostal hned
koncesi a spojil se na 3 roky se Schlesingrem, od! në-
hoz dostal potom prukaz o praxi a pak od úradu kon¬
cesi kamenického mistra. Jsa podnikavy, vyuzitkoval
polohy S. na hlavní trati mezi Prahou a Vídní, dosáhl
osobními styky dopravních vyhod a mohl dobre soutë-
ziti. Zamëstnàval az 300 lidi. Brzy po nëm zaeal po-
dobnym zpusobem obehodovati Jos. Podpëra a pozdëji
i jeho mladsí bratr Antonin. Y cele rozmachu kame¬
nického prumyslu na Svëtelsku a Lipnicku byli
Mahler a Jos. Podpëra. Oba mëli pri torn i obehod
s potravinami a vydëlàvali tak dvakrát, nebot' jejich
odbërateli byli jejich dëlnici. Do r. 1905 pùsobili
skoro jen sami, pozdëji pribyly firmy nové. Z tëch
synové Adolfa Mahlera Robert a Gustav zdàrnë po-
kracují ve slépëjich svého podnikavého otee, jenz ze-
mrel r. 1927. Manz. jeho Klára, dosud svëzi starenka
drobné postavy (matka 13 dëti), vyznacuje se bys-
trou pamëti a ràda vzpomíná zaslych dob.
Filip Popper.
V drevarství dosáhl vyznamu Filip P o psp e r, nar.
23. února 1847 ve Svobodnych Hamrech u Trhové
Kamenice, ktery zapocal obehod drívím se svym
oteem v r. 1876 v Kunemili. V r. 1887 presídlil do
S., kde obehod rozsíril a r. 1890 najmul panskou pilu.
Nájem trval az do r. 1907. R. 1908 postavil proti
nádrazí vlastní parní pilu, která jest vedena jeho ro¬
dinoli podnes a nese stále jeho jméno.
III. Pí'íjmeiií zidovská.
Byla to velkou vëtsinou jména nëmeckà, cemuz
se nelze diviti, nebot' dávána byla v dobë, kdy Habs-
burkové chtëli celou svou risi ponëmciti.
Uvádíme doleji abecední seznam príjmení zid., vy-
skytujících se od dávnych dob do nynëjska ve mëstë
S. a v jeho okolí. Poznámka: Pravopis nëkterych prí¬
jmení u ruznych rodin se od sebe lisi podle tradice
rodin.
Bachrach, Beck, Beran, Bezrucka, Bloch, Bondy,
Breth, Bretisch, Budlovsky.
Eisner.
Feldmann, Fischer, Frankenbusch, Fuchs.
Goldschmidt, Goldstein, Grünhut, Gutfreund.
Hauser, Heim, Herrmann, Holzer.
Kavka, Kaiich, Kohn, Kornfeld, Kraus.
Lange, Lederer.
Mahler, Margolius, Mautner, Meissl, Morawetz,
Müller.
Neumann, Neustadtl.
Ohrenstein.
Pacovsky, Pfeffer, Pick, Polák, Popper, Porges,
Prazák.
Reiss, Rosenzweig, Roubicek.
Seewald, Seidler, Seiner, Schüller, Schwartz, Skalla,
St'astny, Straka, Schmolka.
Ullmann.
on
Svétlá
