Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

Geschichte der Juden 
in Schlan und Umgebung. 
Bearbeitet von 
Richard Fanta, Schlan. 
any jest velmi staré mesto, a bylo spravováno 
ve stredovëku magdeburskym právem; Zidé v nem 
bydleti nesmëli. Az po r. 1848 bylo dovoleno Zidum 
ve Slaném se usidlovati. 
Zato v okolí zili Zidé a sice ve Z 1 o n i c í c h, 
près 350 roku F a n t o v é, dále veliee dlouho Tane- 
r o v é, v Hrdlíve B e c k o v é, v Lidicích a v Trpo- 
mëchâch Proprové. Prisel-li cizí Zid do Slaného, 
musil zaplatiti poplatek ve bráne. a po vyrízení svych 
zálezitostí opustiti mesto. Prenocovati molli v blíz- 
kych Lidicích, kde chaloupka, nazyvaná zidovna, 
dosud pripomíná dobu tu. Ye Zlonicích jest pra- 
stary zid. hrbitov, drive vubec neobzdëny. Zidé z ce- 
lého okolí byli tam pohrbívání. Die ústního podání 
byli sem vozeni Zidé pri masakrech v Praze pobití 
a za noci od domácích Zidu tajnë pohrbíváni. 
Uvádíme jestë, ze pan Rudolf Fanta v Zlonicích 
vlastní dodnes star ou hebrejskou rodinnou knihu, 
kamz asi polirby a narození okolních Zidû zapiso- 
vány byly. 
Ve farské matrice zlonické jakoz i v arch, drive 
hrabëte Clam-Martinice ve Smecnë, nyní státní archiv, 
by se zajisté shledalo mnoho zajímavého ze zivota 
nasich predku. Ye kterém roce zde vznikla obec, není 
známo (asi r. 1845), první modlitebna byla v hostinci 
Templu. Hostinee si jméno „Tempi" dosud 
zachoval. 
S t aro s t o vé: Abraham Herz, MUDr. Eduard 
Taussig, Alois Langweil, Adolf Löwner, Ferdinand 
Fischer, Max Lederer a o od r. 1921 Morie Benes. 
Za pusobnosti Abrahama Herze byl vystavën koste! 
a sikolní budova, za pusobeni Ferdinanda Fischerà 
koupen sousedni dum obytny vedle synagogy, a za 
Morice Benese v r. 1931 postavena obradní sin. 
Ra bini a ucitelé: Dr. Steiner, Dr. Bondy, 
Leopold Thorsch a Leopold Blum. 
Lidumilové zidov. obee: Markus Popper v Slaném, 
Rosalie Popperová v Slaném a Anna Taussigová 
v Slaném, vsichni jiz zemreli. 
Zdejsi hrbitov byl zal. r. 1880 a stává zde spolek 
pohrebniho bratrstva a podpurny spolek dámsky. 
Níze vypisuji stat', jak ji uvádí „Památník vy- 
dany mëstskym zastupitelstvem v Zlonicích od r. 1705 
do 1905", stai sestavena JUDr. R. Fantou z Prahy. 
Z dèjin obee zidovské. 
Die pisemnych dokladu usadili se Zidé v Zlonicích 
ke konci 16. stol., takze zdejsí zid. o. nálezí mezi nej- 
starsi v Cechách. O postavení zdejsích Zidû nachází 
se nëkolik zajímavych zpráv ve farním archivu. Nej- 
starsí jest „Extract, der herrschaftlichen Walkauni¬ 
schen Decreti wegen der Zlonitzer Judenschaft44 
v Liber Memorab. fary zlonické na stránce 45 ze dne 
9. ledna 1703. V lisitinë té stano vi se, „ze tehdejsí 
Zid Salamon SeZig jakoz i vsnichni budoucí v Zloni¬ 
cích, aby stola fary nebyla zkrácena, mají roenë 
4 fi. R. farári zdejsímu odvádeti a také pri obrízce, 
svatbë nebo pohrbu obvykly poplatek sloziti66. 
Avsak jak farà? Jan Adam Svoboda ve své ziprâvë 
Déjiny Zidû 
v Slaném a okolí. 
Zpracoval 
Richard Fanta, Slany. 
0 svrchu uvedeném dekretu se zmiñuje, „nie z toho 
nebylo odvádéno a se neodvádíNejzajimavëjsi jest 
listina nadepsaná „Inquisition der Judenschaft, 
welche in der Stadt Zloniz verbleiben", Ao 1747. 
Marti. Obsahuje vlastní vypovëdi zdejsích Zidu, 
bratrí Herschela a Löbla F a n t y, na 13 otázek jim 
predlozenych, v reci nëmecké. Poanijeje nëkteré bez- 
vyznamné vypovëdi, uvádím v souvislosti vysledek 
vysetrování v doslovném prekladu. 
„Je jich 13 o sob, mezi nimi 10 dospêlych, dëti 3. 
¿ivi se pálením koralky, kozeluzstvím, reznictvím, 
obehodem koñmi a mensím kramárstvím. J sou zde 
asi 150 letr rodili jsme zde, kdo nase predky jsem 
zavedl, nevíme. Obydlí není vlastní ani dëdicské, 
nybrz patri vrehnosti; a je od ni vystavëno. Mají 
spatnou (mizerable) jnodlitebnu a nahore 1 pokoj od 
zacátku, co zde jsou. Toho casu jim dala vrchnost 
povoleni, aby meli skolu. Rabin jest v Roudnici, kan- 
tora nemají stálého. Pricházejí sem ze Slapánic, bu- 
denického panství, ze Zizic a z Jesina cizí Zidé, 10, 
8, 6 a 4 osoby. Knihy mají talmud v Praze tistëny, 
denní inodlitební knihy, knihu Mojzisovu. Od za¬ 
cátku, co zde jsou, mají svuj hrbitov, ktery jim 
vrchnost vykázala a jest tam asi 12 osob pochováno. 
Jménem stoly ani my ani nasi predkové niceho neod- 
vàdëli, a proto i my se toho drzime a niceho ne- 
platime." 
Ovsem, ze tehdy zádnou náb. o. v pravém smyslu 
netvorili, nybrz pouze soukromnë se k bohosluzeb- 
nym úkonum scházeli. Zemre'lí pOchováni byli v lese, 
tak zvaném „Borku', kde nynëjsi hrbitov se nachází. 
Misto to bylo teprve v pozdëjsi dobë ohrazeno, roku 
1892 pak od Ferdinanda knízete Kynského dalsí po- 
zemek prikoupen, hrbitov rozsiren; a znovu upraven. 
Ve staré cásti hrbitova nachází se asi ze 17. a 18. stol. 
asi 10 náhrobnych kamenu s nápisy zvëtralymi 
V idrivëjsi dobë byli zde pochovávání Zidé z dale- 
kého okolí, ponëvadz zádného jiného zid. hrbitova 
ve zdejsím kraji nebylo. Hrbitov nálezí pohrebnímu 
bratrstvu pro Zlonice a okolí, které zalozeno bylo 
r. 1803 Nathanem F a n t o u. Ücelem jeho jest 
starati se o udrzování zdejsího zid. hrbitova, jakoz 
1 podporovati chudé cleny. Clenu bylo r. 1803 43, 
nyní jest jich (1905) 26. Glensky prispëvek piati se 
Kc 1'— roenë. Zápisné obnásí Kc 12'—. Spolek nyní 
zastupuje predseda Rudolf Fanta a místopredseda 
Morie B e h r m a n n. Zid. náb. o. byla zde zal. 
r. 1831, ùrednë pak schválena r. 1852. Skládala se 
z 10 okolních obcí a podrízena byla krajskému rabi- 
nátu v Rakovníce resp. v Roudnici nad Labem. 
Rocni sluzné rb. pana Jakuba Löbenfelda ob- 
náselo die zachovalého rozpoctu obeeniho 104 zl. 
c. m.; 10 zl. c. m. prispëvku na byt. Nájem z modli- 
tebny, která bëhem casu nëkolikrâte prestëhovâna 
byla, obnásel 22 zl. c. m. Vydání to to rozvrzeno bylo 
mezi jednotlivé cleny obee die pomëru majetkovych 
1870 rozesla se zdejsí zid. o. náb., zdejsí Zidé jsou 
od té doby pridëleni do Slaného, kamz i matrika 
prelozena byla. 
Slanf 1 
5§â 
Schlan 1