Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

I tento prípad ilustruje tehdejsí pornery: kazdy, 
kdoz myslil, ze mu ztezují 2idé vyzivu, stëzoval si na 
lie, utiskoval je a kdyby jich nebyla vrchnost chránila, 
nebyli by mohli Zidé obstáti. Ale vrchnost jim nebyla 
nëznou milující matkou, nybrz krutou, bezcitnou ma- 
ce eh o li a její silnou ruku pocit'ovali stale; potrebovali 
ji a bàli se jí. 
Na dukaz toho uvádím malou episodu z oné doby. 
25. dne mesíce kvetna r. 1651 povolali z rozkazu kní- 
zecího úredníci Arnost Menges, reiter z Truklova, 
Tomás Fióla, úcetní, a Jan Karvinsky, sekretár, starsi 
Zidy na zámek a zádali od nich odpovëd' na tyto 
otázky: 
1. Kolik meli y R. domu r. 1618? 
2. Kolik osob se tehdy v meste zdrzovalo? 
3. Kolik osob nyni zde se zdrzuje? 
4. Kolik domu maji? 
5. Kterak a jakym právem a titulem jich a od koho 
dosáhli a jak postoupnë v kterém case a z cilio po- 
voleni se od té doby sem nastëhovali? 
6. Jaké handle a obehody vedou? 
7. Jaké platy vrchnosti dávaji a jaké povinnosti vy- 
konávaji? 
8. Poznamenání osob od nejstarsiho do nejmladsiho 
obojího pohlavi nyni v R. se nacházejících. 
Odpovëd' meli dáti co nejrychleji a tak byli jiz pris- 
tího dne predvoláni, aby odpovëdëli na otázky. Vy- 
povidali takto: 
K 1. bodu: Az do r. 1618 obec nase zidovská na toni 
miste, kdez nyní kláster pánu patres kapucinuv vy- 
stavën jest, domuv 24 vystavënych mêla. 
K 2. bodu: Hospodâfûv bylo 24 a podruhûv 26 
v jistotë. 
K 3. bodu: Nyni hospodârûv nachází se 20, po¬ 
druhûv 24. Domu vlastnich máme 22; z tëchto jeden 
jest skola a jeden sirotei. Také zde bydli 2 z Polska 
pocházejici, ale zde zrodili Zidé, kterí pred nepritelem 
utekli. 
K 4. bodu: Kdyz Jelio Milost knize slavné pamëti 
rácil poruciti kláster p. patres kapucinsky stavëti, 
tehdy rácil také milostivë poruciti nám tuto ulici3), 
v níz nyni bydlime, vykázati a tak jsme sobé tyto dorny 
od souseduv roudnickych koupili. 
K 5. bodu: Nachází se zde jeden podruh mezi tëmi, 
o nichz se zmínka ciní, kterému jest près 80 let, a ten 
jest zde zrozeny, nade vsecky nejstarsi a ten své predky 
pamatuje a tvrdi, ze od nëkolika set let zde Zidé 
zustávají, s cím vsak povolenim, od kterého casu anebo 
jak postoupnë, dokonalé zprávy dáti nemûze. 
K 6. bodu: Ponëvadz okolo mësta R. mnoho vesnic 
pustych se vynacházi, spolcujeme se dohromady ja- 
kozto potrebni lidé, 3 az 4 osoby a na mnoho mil cho- 
diti musime a tak v dobytku, v mase, v krátkych vë- 
cech, sumou, co nás potká a do ruky nám prijde, v torn 
handlujeme, samotného toliko senku vina a ladunku 
obili se nedotykáme. 
K 7. bodu: Pred sedmi lety odvozovali jsme do dû- 
chodu Jeho Milosti Knízeci za nás byt, z vody a za 
lûj sumu 150 kop misenskych. Nyni pak die jistého 
urovnáni s Její Knízeci Milosti slavné pamëti jak za 
nás byt, tak za vsecky handle a povinnosti odvozujeme 
roënë 400 kop. 
K tomu pripojili podrobny seznam „jisté a pravdivé 
popsání celé o. z. odi nejstarsiho az do nejmladsiho jak 
muzského tak zenského pohlavi pri mëstë R. se na- 
cházející64. Podle tohoto bydlilo ve 23 domech eelkem 
osob 168 
Mimo to v domë obeením: kantor zidovsky se 
zenou a dëtmi 4 
item ktery dëti uëi se zenou a ditëtem . . 3 
item skolnik se zenou 2 
hrobnik 4 
Dále Zidé z Polstë, avsak zde rodili, kterí pro 
obhájení svych hrdel pred neprítelem zde se 
schrañují 2 
zeny jejich 2 
dëti mají 7 
Jak jsme vidëli, byla tato zpráva narychlo porízena 
a ciní dojem úplné pravdivosti, jistë chybël starsím 
obce kazdy úmysl klamu a úskoku. Pres to byla shle- 
dána chybnou, jak knízeci odpovëd' dokazuje: „Po¬ 
znamenání nedostatkuv, které se v zprâvë ze 26. maje 
léta pànë 1651 od starsích Zidûv mësta R. podané 
nacházejí: 
1. Prednë v prvním tak i v následujících punktech 
neporâdnë tergiversiruji neb ihned v pfiëinë zid. do- 
mûv, kolik jich v létu osmnáctém meli, dokládají, ze 
by jich 24, kdez jsou nyni patres kapucini az do 
18. léta mëli a ten kláster asi okolo 13ho nebo 14ho 
léta se stavël, procez o 4 neb 5 let napred zprávu 
dávaji. 
2. Y druhém punktë kolik osob se zde ten cas 
zdrzovalo, tini zpusobem jako v prvním, co jich 
v 13. létë bylo, zprávu nenâlezitë dávaji. 
3. Co se 3. punktu dotyce, domuv vlastnich 22 mají, 
avsak pustych, kterych k tomu près 7 mají, nedolozili 
a tak by se vystavënych a pustych spoleënë vynaslo 29. 
4. Na 4. punkt extra quaestionem zprávu dávaji., 
neb jim zádná otázka dána nebyla, co se ten cas stalo 
nezli se kapucínum kláster stavël, totiz v létë 12. neh 
13., toliko od léta osmnáctyho. Jak se jim vykázání 
od J. M. K., slavné pamëti, ucinilo, niëim nedokazuji. 
O domích svych jakym právem neb titulem v kterym 
case neb od koho je koupili neb dosáhli v nejmensim 
nespecificiruji. 
5. Páty punkt tu dokonce extra lineam propositi 
vykraëuji a od nëkolika set let zde se byti prednásejí, 
jezto od nich se toliko od 18. léta zpráva zádala, jak 
pak postupnë v ktery ëas se sem dostali, v nicem ne- 
dokládiají. 
6. Y sestém punktu neprednásejí remeslníky, kterí 
také mezi nima jsou, tolikéz jaké na to nadání mají 
vselijaké handle (kromë vina a obili) provozovati. 
7. V pricinë 7. punktu jaké platy neb povinnosti 
odvozuji, ze by urovnáni s její milosti knëznou slavné 
pamëti mëli, toho vsak nikoliv neukazuji. 
8. Stran 8. punktu, aby v poznamenání osob ná- 
lezity porádek a sumu spolecnou vsech osob od nej¬ 
starsiho az do nejmladsiho ucinili. 
Konecnë jména svá starsi Zidé vlastníma rukama 
v té zprâvë nepodepsali." 
Zpráva Zidu byla tedy shledána neuspokojivou, 
trebaze byla sepsána v panské kancelári panskymi 
písari. I byli Zidé nuceni omluviti se a podati zprávu 
zevrubnëjsi. Zni takto: 
„Y této nasi ponízené odpovëdi na ty nedostatky, 
které nám tak z kancelári J. M. Kn. na zprávu nasi 
vystaveny jsou, ve vsem se pokornë na tu zprávu, 
která pod datem 27. maje 1651 vlastní J. M. Kn. se- 
kretári do rukou odvedena jest, odvoláváme, totiz: 
1. Co se dotyce 1. punktu nedostatkü na zprávu 
nasi vzeslého, pravda jest, ze táz zpráva nase pod da¬ 
tem 25. maje 1651 slozená v sobë nëkterou zmínku 
(mnoho-li domuv o. z. na tom mistë, kde nyní kláster 
kapucinsky vystavën jsouc a to ze pred letem 1618 
se zbëhlo) ciní, ale ponëvadz se za neslusnou byti po- 
kíádá; ponizenë za milostivé odpustëni zádáme a ze 
se ta neslusnost v zprâvë poslednëjsi totiz pod datum 
27. maje napravuje a co jest bylo pred létem 18., to 
ze se vypousti, oznamujeme. 
2. Podobnë proti tomuto punktu nedostatku ozna¬ 
mujeme, ze v té jiz doteené posledni zprâvë, ktery 
ìloudnicc n./L. H 
524 
Raudnitz a./E. S