Die digitale Landesbibliothek Oberösterreich

nut vzdálené od stanice Veselícko-Bránice, jest téz 
velkostatek, ktery skytá zamestnání mnohym nejchud- 
sím rodinám. Obyvatelstvo zabyvá se vëtsinou zemë¬ 
dëlstvim. 
O puvodu a zalozerií V. nezachovaly se zádné vëro- 
hodné zprávy. Dnes má obec 386 obyvatel y 78 císlech 
(z nichz 5 chybí). Jestë pri predposledním scítání bylo 
zde 450 obyvatel. Jako ve vëtsinë obcí jizních Cecil, 
jeví se i ve V. znacny úbytek obyvatelstva. 
Y drívejsích dobách byla obec hojnë Zidy osídlena. 
O tom svedcí jiz to, ze zde bylo zid. ghetto, patrící 
k panství rytíre Nádherného, kdezto v nedalekych 
o mnoho vetsích Bernarticích ghetta nebylo. Toto ghetto 
stávalo jistë jiz v letech 1726, neboí tímto rokem vy- 
sel zákon, zakaznjící vrchnostem pod pokutou 1000 du- 
kátu povolení trvalého bydlistë 2idum. Je vsak jisto, 
ze i près tak vélikou pokutu byli Zidé vrchností dále 
na svém panství usazováni proto, ze plynul jí z techto 
osadníku znacny penëzity príjem do její neustále 
prázdné a stále znacnych cástek vyzadující pokladny. 
Muze se tedy predipokládati, ze první Zidé ve Y. se 
usídlili pocátkem r. 1700. Dokladem tobo je i kupní 
smlouva o pozemku zid. hrbitova ve Zbesickách, uza- 
vrená r. 1750 mezi vinopa'lníkem Filipem Glaserem ze 
Srlína a rytírem Nádhernym z V. 
Zidé byli panství osobne poddaní a museli odvádeti 
urcité poplatky a hotovosti. Oproti tomu byli sedláci 
se svou celedí vrchnosti prací povinni. 
Správce panství casto byval rozhodcím sporu, které 
se mezi Zidy vyskytovaly. Prípadú, kdy Zidé volali 
jinovërce, by jejich pri rozhodl, byvalo málo. Oby- 
cejnë nejstarsí a nejzkusenejsí príslusník (pozdëji 
byval to rb.) rozhodoval mezi nepohodnuvsími se 
stranami. Zidé pouzívali radëji tohoto zpusobu sou- 
zení jiz z toho duvodu, ze rozsudky panské neby- 
va'ly vzdycky nestranné a stávalo se casto, ze i nevinny 
octl se v rukou spravedlnosti. 
V této dobé, kol r. 1700, nemëli Zidé ve V. ani své 
vlastní synagogy ani hrbitova. Pohrbíváni by vali prav- 
dëpodobnë v Bechyni a pozdëji snad téz v Milevsku. 
O pohrebním bratrstvu není niceho blizsího známo. 
Kostel navstëvovali v nedalekych Zbesickách, kamz 
chodili i Zidé z Bernartic a Srlína. Ponëvadz cesta ta¬ 
to zejména starsím osobám a pak hlavnë v zimë byla 
obtízná, vystaveli si Zidé z V. a Bernartic, pro které 
byla cesta do Zbësicek, témër hodinu vzdálenych, te- 
pive obtízná, asi pred 80 lety, tedy kol r. 1850, svoji 
synagogu ve V., u okresní silnice do Milevska vedoucí, 
která asi pred 30 az 35 lety byla bleskem poskozena a 
trhliny ve zdi byly jestë donedávna patrny. Pri tomto 
koistele byla téz místnost pro skolu a byt pro ucitele. 
Jedním z prvních ucitelû na této skole byl pan Stein, 
otee nynëjsiho magistrátního rady v. v. dra Steina, pak 
pan Samec, otee nynëjsiho reditele banky Union. 
Hlavními predmëty na této skole byla nëmcina, heb- 
rejstina a nábozenství. Yyuëovaci jazyk byl nëmecky. 
Zaznamenati slusí, ze tehdejsí zidovstí ucitelé na skole 
ve Y. byli vzornymi pedagogy a velice oblíbeni, jak 
dokazuje tradice. Záci jejich ràdi na në vzpomínali a 
\zpomínají, nebot' je dobre pripravili do zivota. 
Vystavënim kostela ve Y. o dp adía tato obec záro veñ 
s Bernarticemi od Zbësicek a obë staly se samostatnou 
obcí, avsak pod jedním pohrebním bratrstvem (Chevra 
Kadisa). 
Ve verejném zivotë se Zidé znacnë uplatñovali. Od 
vrchnosti bvvali s oblibou povoláváni k vedeni vedlej- 
sich podniku, jako plaviren, v nichz se vyrâbëla po¬ 
tas, vinopalen ap. 
S krest'any zili Zidé v nejlepsi shodë. Vrchností 
rovnëz nebyli utiskováni, takze kulturnë mohli se vol- 
uë vyvinovat a nebylo jim cinëno váznych prekázek. 
Hure vsak bylo hospodáfsky. Nouze, zvlàstë ke konci 
17. st., byla nesnesite'lná. I v pozdejsích letech nebylo 
0 mnoho lépe a kazdá rodina stëzi uhajovala svého 
zivobytí. 
Hlavním a témër jedinym zamestnáním byl Zidúm 
podomní obehod, ktery se rozmohl teprve po r. 1708, 
do kterézto doby byl jim zakázán. Po r. 1848 byli 
ve V. usazeni i nëkteri zidovstí remeslníci, hlavnë rez- 
níci, dále se zde usazují i hostinstí a obchodníci, kterí 
zarídili si otevrené krámy kupecké se smísenym zbo- 
zím. Nëkteri Zidé mívali i trafiky. Vëtsina tëchto re- 
meslníku a obchodníku zivila se téz zemëdëlstvim. 
Kazdy z nich míval vice ménë poli a luk a choval në- 
kolik kusu hovëziho a veprového dobytka. 
Nejzastoupenëjsi rodiny ve V. byly V o d i c k ti. 
Dnes zijí zde jestë dvë tyto rodiny. Jedna zamëstnàvà 
se obehodem, druhá reznictvím. 
Budova veselíeské synagogy byla v r. 1930 prodána 
p. Leopoldovi Vodickovi, obchodníku ve V., ktery ji 
opravil a zrídil v ni byty. Obnos, strzeny za prodanou 
synagogu, ulozen byl v penëznim ustavë a urcen na 
opravu hrbitova ve Zbësickâch. 
Po byvalém ghettë není zde jiz ani památky a jen ji- 
nému úcelu slouzící budova synagogy upomíná na by- 
valé zidovské sidlistë. 
Z. o. ve V. a Bernarticích byla ùrednë rozpustëna a 
zbylí clenové pridëleni k z. o. milevské. 
ZBËSICKY, 
zvané drive Malé Zbësicky, lezi v soudnim a po- 
litickém okrese milevském, v kraji táborském, na 
okresní silnici, vedoucí z Veselícka, v pëkné poloze, 
vzdáleny veskerého ruchu. Obyvatelstvo této vesnicky 
zamëstnàvà se vyhradnë zemëdëlstvim. Nedaleko jest 
obec P o p o v e c s 13 císly, patrící ke Z. Obë tyto 
vísky maji dohromady 316 obyvatel. V samotnych Z. 
jest 47 domovních císel. V obei jest téz velkostatek, 
ktery patrival, jako velkostatek ve Veselícku, rytíri 
Nádhernému. Dnes nalézá v nëm zamëstnàni nëkolik 
nejchudsích rodin z obee. 
Tato malá vesnicka, ukrytá oku zvëdavého turisty 
mezi hlubokymi lesy, byvala silnou zidovskou bastou, 
odkudiz stëhovali se pak Zidé do Bernartic a Veselícka, 
kterézto dvë blízké obee, ac mnohem vëtsi Z., nikdy 
tolik zid. obyvatelstva nemëly. Ve Z. byvalo i staré 
zid. ghetto, stávající jiz pred r. 1700. O zivotë tehdej- 
sích obyvatel nemáme vërohodnych zpráv. Teprve 
v r. 1793 byla zalozena ve Z. zid. matrika, kteráz 
obsahuje dodatky krest'anskych duchovních, sahající 
zpët az dio r. 1778. 
Ze jiz v první polovinë 18. st. bylo ve Z. mnoho zid. 
rodin, svëdci i to, ze r. 1750 byl vinopalníkem Filipem 
Glaserem od rytíre Nádherného z Veselícka, jemuz 
1 Z. nálezely, zakoupen pozemek u Z., lesní to svah, 
k zrízení zid. hrbitova, ktery byl pozdëji zvëtsen od 
domku, t. zv. umrlcí komory, az k lesu. Pred zaloze- 
nim tohoto vlastniho pohrebistë byli zbesictí Zidé po¬ 
hrbíváni pravdëpodohnë v Bechyni. 
Tato zid. obec mêla i svoji vlastní synagogu. Nej- 
prve najala dum op. 9 jako ,,obecni dum", jehoz jedna 
polovina slouzila za imodlitebnu a ve druhé polovinë 
byla vyucována mládez. Byla to jedna z prvních 
zid. skol v celém sirokém okolí. Jména ucitelu na této 
skole nejsou známa. Pozdëji zid. obec tento dum za- 
koupila, takze prese! cely do jejího vlastnictví. Byla to 
jedna z nejràzovitëjsich a nejkràsnëjsioh staveb toho 
druhu. Budova tato byla celá drevënà. Uvnití1 byla 
drevënà prepázka, rozdëlujici místnost na dvë oddë- 
lení — pro muze a pro zeny. Tento maly sice, ale ve¬ 
lice vzh'ledny drevëny kostelík bohuzel v r. 1866 vy- 
horel a misto nëho vystavën byl domek, upraveny pro 
Bernartice 
32 
Bernarditz 2